Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
Slovensko odhalilo ruské součástky ve dvou testovaných zařízeních na zjišťování přestupků v silničním provozu a označilo je za bezpečnostní riziko. S odvoláním na vyjádření slovenského Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) to včera oznámil ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Zároveň ohlásil ukončení spolupráce svého úřadu s dodavatelem části uvedeného systému, slovenskou společností Soitron. Opozice, která na problematické kamery upozornila už dříve, vyzvala k odvolání ministra vnitra.
Dle plánu dnes ve 13:00 proběhne veřejný test eDokladů. Jeho cílem je ověřit připravenost aplikace a související infrastruktury na vysokou souběžnou zátěž před podzimními komunálními volbami.
Já používám všude discard (skrz Btrfs, LUKS i LVM), ale zdá se, že to může být víc škody než užitku. Těžko říct. Asi to teda mám všechno špatně.
autodefrag mám všude zapnutý, i na SSD, ve stylu „because we can“. Je na nekonečnou debatu, jestli to dává smysl. Výkon by to zlepšovalo jedině při nějaké extrémní fragmentaci, která je nepravděpodobná. Opotřebení SSD to asi zvyšuje, ale jedině pokud je nějaká defragmentace skutečně potřebná a provádí se. Beru to tedy tak, že v případě hypotetické extrémní fragmentace by to (trochu) pomohlo s výkonem, za cenu opotřebení SSD — ale SSD je prostě k tomu, aby se používalo, takže co má být —, a v jakémkoliv jiném (běžném) případě to nedělá skoro nic.
Ano, chattr +C je pořád asi jediná možnost, jak lokálně aplikovat nodatacow. Disky s virtuály bych rozhodně dal do odděleného subvolume, aby se dalo v budoucnu plynule přejít na ten mount option, až jednou (snad) bude per-subvolume.
Mám za to, že fstrim používá seznam volných bloků v souborovém systému a ten bude fungovat vždy, zcela bez ohledu na to, zda je příslušné zařízení šifrované či nikoliv.
Problém je ale v tom, že discard i fstrim můžou (teoreticky) u šifrovaného zařízení vést k úniku jistých dat (například o rozmístění různých bloků se známým obsahem) a tím k oslabení zabezpečení, které šifrování poskytuje. Pár odkazů je tady. Záleží také na zvoleném typu šifry.
Já ho tam vždycky dávám. I kdybych nakonec při mountu filesystému discard nepovolil, není od věci mít discard uschopněný na všech ostatních vrstvách jako LUKS, LVM, GPT, kdovícoještě až po hardware. Pak se celá věc ovládá na jednom místě (mount option nebo spuštění fstrim) a není třeba myslet na těch několik dalších vrstev (a hledat v dmesg, kde se to zadrhlo).
…tak bych vlastně discard pro LUKS v /etc/crypttab nemusel (neměl) řešit?
Měl, protože /etc/crypttab se (pokud se nepletu) zkopíruje z /etc do toho initcpio obrazu / souborového systému, aby se v initramdiskové fázi bootu dal ten šifrovaný kontejner otevřít rovnou správným způsobem. A právě tam už musí to nastavení být, má-li se uplatnit.
Pokud jde o souborový systém uvnitř toho LUKS kontejneru, já dávám povolení discardu i do kernelových optionů, ale v tomhle jdu špatným příkladem ;-P, protože je to zbytečná blbost — v implicitním nastavení se totiž root (/) namountuje napřed read-only, takže discard nedává žádnž smysl, a pak se později přemountuje read/write, už podle /etc/fstab, kde bude discard povolený. Protože se provádí remount na read/write, discard se prostě bez problémů zapne.
U toho LUKS kontejneru/oddílu se ovšem žádná obdoba remountu nedělá — jakmile je na něm root (/), bude už otevřený stejným způsobem po celou dobu uptime systému. Proto by měl mít nastavení už od úplného začátku.
Ve Fedoře existují kernelové optiony, které si přečte Dracut a které umožňují zapnout discard v LVM, LUKS i Btrfs nezávisle na další konfiguraci systému. Už si nevzpomínám, jak přesně je to v Archu a/nebo na vanilla kernelech. Ale /etc/crypttab rozhodně v Archu funguje ve spojení s mkinitcpio přesně podle očekávání, tj. zkopíruje se do toho úvodního ramdisku (dokonce s hláškou během vytváření toho initcpio obrazu) a použije se pak při bootu velmi brzy, přesně jak je potřeba.
/etc/mkinitcpio.conf v sobě správné hooky. Já mám například na jednom systému nešifrovaný /boot, protože GRUB kdysi dávno neuměl LUKS a neuměl tedy bootovat z šifrovaného oddílu (ach jo), takže mám GPT tabulku oddílů, na ní je EFI boot oddíl a druhý oddíl s LVM, v tom LVM je /boot (nešifrovaný) a všechno ostatní je LUKS oddíl, v LUKSu je další vrstva LVM a v něm malý swap a Btrfs (vše ostatní). Je to stejné jako konfigurace popsaná tady. Hooky v Archu pak musí být něco jako … lvm2 encrypt lvm2 resume …, aby se všechny vrstvy otevřely. (To například na Fedoře není potřeba, protože tam Dracut sám rekurzivně hledá a otevírá vrstvy abstrakce tak dlouho, dokud nenajde oddíl s požadovaným UUID, který poslouží jako root.)
Dnes už bych tohle^^^ asi nedoporučoval, protože GRUB umí LUKS, takže je možné mít jen jednu vrstvu LVM. Tedy mít GPT, na tom EFI + LUKS oddíly a v LUKS oddíle buď rovnou Btrfs, nebo LVM a na tom jeden swap LV a jeden Btrfs LV.
[petr@Archbang Diablo II]$ cat /etc/fstab UUID=1e1286cc-4640-46fc-8fd4-918b61f129cd / btrfs rw,relatime,ssd,space_cache,subvolid=5,subvol=/ 0 0 # /dev/sda6 UUID=b53aef57-cee8-472e-a8c9-d20b482c7198 /home btrfs rw,relatime,ssd,space_cache,subvolid=5,subvol=/ 0 0 [petr@Archbang Diablo II]$Nějak jsem se v tom nehrabal a swap už tak 3 roky vyplý (core i5 2450m @2.5GHz, 6GB RAM) a problém jsem nenašel. SSD je OCZ Vertex 4 a už to bude hezkých pár let, co jej mám :). Právě jedu na plasmě 5.7.x a ani GnomeShell nebo cokoliv jiného si nestěžovalo. Cheers
Tiskni
Sdílej: