HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Byla vydána (𝕏) nová verze 26.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 26.7 je Xenial Xenops. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Diky za tipy,
Petr
Proto bych klidně zkusil něco co se soustředí jen na to sdílené, páč třeba kalendář a kontakty, na to stačí jednoduchý serveřík obsluhovaný přes CLI, nebo něco v PHP, co by mi běželo někde na hostingu... nemusím to mít doma svém na železe.
rsync. Odkazováním na Dropbox a ownCloud jste požadavky moc neupřesnil, protože to jsou dvě dost velmi odlišné věci (už jen proto, že jedno je služba a druhé aplikace), které mají společné snad jenom to, že se tam dají ukládat soubory a má to webové rozhraní.
Chtel bych zalohovat a verzovat treba i zdrojaky a nechci se zatim ucit GIT.Chyba. Zálohování není důvod nepoužívat VCS.
Já si právě s GITem hrál a přišlo mi to šíleně složité.Ani náhodou to není složité. Oproti běžným programátorským problémům je uživatelská stránka Gitu triviální záležitost. Osobně ho preferuju, ale třeba Franta Kučera zde propaguje Mercurial jakožto alternativu s jednodušším a pochopitelnějším rozhraním. Číslování adresářů je relativně nepohodlné a jak člověk jednou vyzkouší spravovat lokální kód pomocí commitů, tagů a větví, už se nikdy nechce vrátit. Narozdíl od šíleností jako CVS nebo Subversion je právě Git (nebo Mercurial a další) ideální pro one man show.
git initMám repozitář.
git add .Mám všechny soubory zazálohované pro případ, že udělám nějakou nesmyslnou změnu.
git rm -f xyzVyhodil jsem trvale soubor, který do projektu nepatří.
git commit -m "initial commit"Mám uložený počáteční stav projektu.
git tag -a v0.0.1 -m "Version 0.0.1"Mám zafixovanou verzi 0.0.1. Až na pár detailů uživatelského rozhraní, vážně nevím, co by mohlo být jednodušší. Od té doby, co jsem začal jsem používat Git na všechny projekty namísto Subversion nebo verzovaných kopií, mám život daleko jednodušší. Navíc se s Gitem dá víceméně pracovat i jako s těmi verzovanými adresáři, přepínání větví, commitů a souborů je bleskové a v přípaďě potřeby lze používat víc pracovních adresářů s různými verzemi. Už i ta nejzákladnější funkcionalita mi šetří obrovské množství času při jakékoli chybě nebo neopatrnosti. Ovšem každý svého štěstí strůjcem a pokud se chceš patlat s adresáři, enjoy...
Ten GIT syncujes nekam na server, nebo to provozujes takhle normalne lokalne?Naprosto libovolně. Jakmile začínám něco dělat, co má povahu projektu, tak minimálně nahodím
git init a git add jako obranu proti chybám. Pak už se to větví podle povahy projektu. Většina věcí, co dělám je open source a jde do veřejného repozitáře. Pár jsou věci, které selektivně sdílím pomocí URL, ty jdou do repozitáře na serveru s deployment hoky. Výjimečně jde něco do private repozitáře.
Každopádně pokud máš daný projekt zálohovaný a nepotřebuješ ho sdílet ani deployovat, není problém ho nechat čistě lokálně.
Mne desi to, ze se to nijak neintegruje treba do IDE. Kdybych vyvijel v konzoli, chapu to.Pracuju v konzoli, s integrací neporadím, ale určitě najdeš dost lidí, kteří nějakou používají.
Proste mi pripada, ze pokud nepouzivam serverove funkce a sync treba do githubu, je pro mne mnohem snazsi, kdyz zakladam projekt, vyrobit adresar PROJEKT-POKUS a v nem v1.0 a do nej vytvorit projekt z netbeans. Kdyz jdu neco predelat, vytvorim adresar v.1.1 a ulozim projekt do nej. Tam provadim zmeny.Moje zkušenost je přesně opačná. Nejdřív jsem začal používat Git výhradně lokálně. GitHub tou dobou ani neexistoval. Adresáře mi nevyhovují granularitou. S VCS si ji určuju sám podle aktuálních potřeb.
Jasne, pokud zmenim neco, aniz bych si vytvoril novou verzi a neco se posere, tak se nemam jak vratit zpet.To by mi právě vadilo, VCS mi umožňuje nepřemýšlet dopředu a soustředit se jenom na to, co chci udělat. Dává mi to svobodu dělat naprosté vylomeniny aniž bych se v jejich výsledcích ztratil.
Ale pokud si to ohlidam, dava mi GIT neco navic?Je to jenom nástroj, navíc takový, který je od základu postavený tak, aby pomáhal a nepřekážel. Já osobně vycházím z toho, že si to neohlídám a hlídat si to ani nechci. Architektura Gitu funguje v zásadě na principu těch adresářů a jejich kopií, jenom je to schované do repozitáře a člověk k tomu přistupuje přes ten toolset. A já velkou část toho toolsetu na ty gitovské verzované adresářové stromy skutečně používám.
git init a git commit, ale nikdy git push, tak budeš mít kompletní historii v místním adresáři ./.git a nikde jinde. Pokud nepotřebuješ program vystavit světu, tak to tak klidně může zůstat. Server není potřeba ani nemá po technické stránce žádnou zvláštní roli. S Gitem se centrální server používá jen z organizačních důvodů, nikoliv z technických (když nepočítám obtížné připojování se na vypnutý notebook kolegy).
Workflow s Gitem při běžném programování vypadá tak, že uděláš nějakou funkci (feature) nebo něco opravíš a commitneš. Pak něco dalšího a zas commitneš. Tedy hodně relativně malých commitů. Když později zjistíš, že jsi něco rozbil, tak ti git bisect poví, který commit to byl. Na běžné commity můžeš mít čudlík v GUI. Já mám trvale otevřený terminál a nijak mne to nebrzdí.
Tiskni
Sdílej: