V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
/boot
) a v konfiguračním souboru GRUBu k němu nastavíte cestu (případně, pokud byste pojmenovával soubory jádra pořád stejně, druhý krok vynecháte). Je to tedy přesně ten postup, který jste popsal vy. Váš popis tedy vůbec nedokazuje to, že byste nepoužíval zavaděč.
/boot
a nastavit k němu cestu, nepoužíváte bootloader. Protože stejný postup se používá i s bootloaderem.
V jednoduchých případech se dá linuxové jádro opravdu nabootovat přímo z UEFI firmwaru. Třeba postup pro Gentoo je popsaný v Gentoo Handbook: Configuring the bootloader – Alternative 2: efibootmgr. O to ale nešlo – šlo o to, že ten váš „důkaz“ že nepoužíváte bootloader nic takového nedokazuje.
Když o věci moc nevíte, tak si to radši nejdřív nastudujte sám, místo abyste poučoval ostatní, co si mají nastudovat.
Mohlo by fungovat něco takového:
# rsync --archive --one-file-system / <mount point HDD>
Je potřeba si to přiohnout, není to celé.
jak instalovat jádro linuxu ručně na HDDPro začátek bych si zjistil rozdíl mezi jádrem a rootfs a přečetl si něco o zavaděčích, jako třeba GRUB (případně můžeš zkusit tu novou EFI možnost o které se diskutuje výše). Ve zkratce, soubory prostě nekopíruješ na disk, na začátek disku nainstaluješ zavaděč (grub-install) a v konfiguraci mu řekneš, jak se jmenuje jádro, jaké má mít parametry a případně jak se jmenuje initramdisk.
Tiskni
Sdílej: