Dotaz: Perl vs. Python

[Mirra]

rad by som sa dozvedel od vas preco radsej perl a preco radsej Python, som viac-menej zaciatocnik (od bashu viac) a mam problem sa sam "rozhodnut" aby som to po roku nelutoval

zatial nemam konkretnu predstavu kde vsade by som jazyk pouzival, no urcite budem zacinat nejakymi prakt. skriptami pre zjednodusenie prace a lepsie spoznanie jazyka

Odpovědi

[unchallenger]

To dost závisí na tom, co chceš programovat. Perl je ideální na krátké skripty, ve kterých není problém se vyznat, není třeba udržovat nějaký velký systém -- a hlavně, asi je nebudou číst ostatní lidé. Silnou stránkou Perlu je zpracování textu a regulární výrazy jako součást jazyka, stejně tak obsahuje seznamy a asociativní pole jako součást jazyka; věci lze obvykle psát několika dost odlišnými způsoby, jejich význam může záviset na kontextu, existují automatické proměnné, na kterých se provádějí operace, není-stanoveno jinak, proměnné nemají typy, funkcím se argumenty předávají jako ploché seznamy; logika toho, kdy se vyváří alias existující hodnoty a kdy kopie, je přinejmenším zvláštní; není třeba nic deklarovat, syntaxe je chlupatá, OO je zjevná dodělávka, podopra Unicode je kolísavá a sémantika se mění od subverze k subverzi, obsahuje chyby. Perl je [mocný] nástroj, a méně už programovací jazyk, neexistuje moc Perl per se; Perl je prostě to, co interpretuje interpret Perlu... Python je čistý -- připadá mi, že tam všechno funguje tak nějak logicky. To je hlavní výhoda, a měl bych ji sem třikrát zopakovat. Někdy to znamená napsat o něco delší kód, protože nelze použít zkratku či špinavý trik, chybí tam třeba [záměrně] ternární operátor. Je fundamentálně OO (i když OO nevnucuje, jako třeba Java), obsahuje samozřejmě typy, lze dědit od built-in typů, třídy jsou objekty, má obrovské možnosti reflexe a inspekce, etc., obsahuje built-in pole a hashe, list comprehensions (neumím snadno popsat; zkrátka intuitivní syntaxi operací se seznamy), generátory, má některé funkcionální prvky, předávání argumentů funkcí je dobře vyřešené, přiřazení je vždy reference, podpora Unicode je built-in, regulární výrazy jsou ve standardní knihovně, vývoj jazyka je kontinuálnější, je snadné vytvořit rozšíření v C... Nejvíce si všichni stěžují na to, ze odsazení v Pythonu definuje logické zanoření, neexistují žádné { } pro skupiny (příliš nechápu, proč vlastně -- odsazuji ve všech jazycích a v Pythonu bych odsazoval naprosto stejně i bez toho, jen bych asi navíc musel psát nějaké závorky).

[johann]

Prave pre tu uhladnost jazyka resp. odsadzovanie som sa rozhodol pred par dnami pre __Python__, O Perle skutocne pocuvam len to ze sa to po dvoch dnoch cita s tazkostami, Ak mozem poprosit, existuje este nejaka lokalizovana dokumentacia pre python okrem _Letajiciho cirkusu_ od p. Sveca po pripade, ak sa da poradit publikacia o pythone - Grada vs. Computer press - kazde vydavatelstvo ma to svoje - ja rozmyslam skor o Grade Python v cechach ma uzitocny server www.py.cz, pred nedavnom som sa zmylil a spustil som www.py.org - "no letajici cirkus" p.s. - asi dost blba otazka - je prakticke (a vobec mozne) pouzivat skripty pre admin.systemu aj v pythone, okrem bashu ? alebo, ---chod tam, vyber subory *.mp3, prines ich "lame-u", nech ich spracuje--- jde to aj v pythone ? ...asi je vidiet, ze v tom este nemam jasno, ze ...

[unchallenger]

ad perl. perl není špatný, skript[ík]y, které mají udělat pár operací s textem a sem tam třeba spustit nějaký příkaz nebo něco vypočíst, píší stále v perlu ad administrativní skripty -- stačí se podívat, v čem jsou všechny redhat-config-* nástroje v redhatu (já vím, jsou určeny pro bfu, také je nepoužívám... ale jako odpověď by to mohlo stačit) ad příklad skriptu. samozřejmě ano. jde to i v haskellu a assembleru. plyne z toho něco? samozřejmě ne. na každou úlohu je vhodný určitý nástroj, a když je něco jako stvořené pro shell, napíši to v shellu. tento přístup samozřejmě znamená naučit se spoustu jazyků... ale čím víc jich umíš, tím snáze se učí další ;-)

[Jarda Kotesovec]

Chapu spravne, ze Python je mimo jine vhodny na tvoreni dynamickych sajtu (jakozto alternativa k PHP)?
pokud ano - existuje nejaky cesky webhosting s podporou Pythonu?

[Lukáš Zapletal]

www.zope.org viz clanky na root.cz je to kompletni webovy a aplikacni server, stoji za to vyzkouset, ale hodi se spise na mensi veci (super velke aplikace uz je lepsi psat v Jave)

[Pavel Siska]

Podporu pythonu poskytujeme na http://www.profitux.cz. Je tam mod_python.

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Yeti, můžu se ještě zeptat, jestli neznáš třeba ruby? Umím perl, ale rád bych se naučil něco čistšího... nejdřív jsem myslel na python, ale pak jsem někde zaslechl, že ruby je ještě o moc lepší. Máte někdo nějaký praktický zkušenosti?

[unchallenger]

hm, ruby neumím a není ani na seznamu... ruby je IMHO podstatně perlovitější, je to takový čistý perl ;-) podle osobního názoru může být o něco lepší/horší, ale rozhodně není o moc lepší než python, kromě toho se mi zdá, že python už překročil určitou kritickou hranici, takže směřuje k tomu, stát se mainstreamovým (čti: široce podporovaným) jazykem, a nikoli k postupnému zániku (což je IMHO případ ruby) ten seznam (jazyků, které neumím (nebo umím pěkně mrzce) a chtěl bych umět): haskell, eiffel, C#, lisp; kdyby k nim někdo měl nějaké zajímavé postřehy...

[Jarda Kotesovec]

2 Yeti: zajimalo by mi jak je to s C# a linuxem. Uprimne - ten MS na pozadi mi znervoznuje. Stoji vubec o jeho existenci na Linuxu?
C# je udajne povedeny a zajimavy jazyk, ale jaka je kolem neho politika?

Misto zajimavych postrehu jsem te zavalil otazkami :), ale urcite by to zajimalo vice lidi, kteri pokukuji po sharpovi.

[unchallenger]

Existuje nezávisle vyvíjená standardní knihovna, gscc, etc. (součást DotGNU...). Podle mne na tom politicky nejsi hůř než v případě Javy, což je primární konkurenční jazyk pro C#.

[Lukáš Zapletal]

C sharp není povedený, je to zkažená Java do které zatáhli špinavosti a předělali si ji tak, aby tam šly dělat pitominy s Win32. C sharp je skvělý jazyk, na Windows je to jediná použitelná alternativa, jenže Java je lepší, čistší a prověřenějsí časem. Chceš-li začít, začni s Javou. Stání JDK zdarma z java.sun.com. Doporučuji také knihu THINKING IN JAVA od B. Eckela, kterou najdeš celou ZDARMA na webu. Je to jasně nejlepší kniha o Jave vůbec, nepší jsem nečetl. A poté ještě doporučuji zakoupit Java efektivně, 57 zásad softwarového experta. To je nejlepší dílo o objektovém programování, které jsem kdy četl. Co se týče PERL-PYTHON je to přesně tak, jak kluci říkají. Na krátký skriptíky je dobrý Perl, na větší věci skoro nepoužitelný. Ale i v Pythonu se dělají kratší skripty. Ale po přečtení TIJ se ti asi bude zamlouvat Python. Programátoři z Javy totiž upřednostňují Python (stejně jako já), je čistší a elegantní, daleko elegantnější než Perl. Perlu se nebráním a základy MUSÍ umět každý... L.

[Jarda Kotesovec]

Diky moc za info.
Jen kdyz uz jsme u tech programovacich jazyku - take jsem neco malo cetl o object C, a opet by mi zajimala jeho (ne)budoucnost na Linuxu. Muj dojem je, ze s linuxem asi zustane navzdy (nebo hodne dlouho) spojeno predevsim C a C++. Tak jen jestli s tim mate nekdo nejake zkusenosti.

Ptam se, protoze jsem student (snad jeste dlouho budu) a zajima mi budoucnost jednotlivych jazyku/platforem. Rad bych se venoval necemu co se mi bude hodit i za nekolik let.

[Lukáš Zapletal]

...držet se toho, co se bude dále hodit... Tak v tom případě doporučuji držet se dál od Microsoftu :) Podle mě ANSI C a C++ by mělo přežít všechno, taky bych doporučil držet se GCC kompilátorů, tam je taky záruka, už nějaký pátek to chodí. Obecně se ale poradit takhle nedá. Co se týče ObjectiveC tak jsem to neviděl ani z rychlíku, takže nevím, ale nevidím důvod proč to místo C++ používat (rychlost?).

[unchallenger]

C++ je nepovedený jazyk, a nic na tom nemění, že existuje ANSI standard (BTW díky tomu, jak dlouho vznikal, teď vypadá každá implementace C++ a každá STL jinak...). Z C++ se snad všichni poučili, že cpát objekty do low-level jazyka, kde si každý musí dělat sám správu paměti, zavání průs..m. Používat C++ jako lepší C, kde funguje const, je samozřejmě možné, ale jako OO jazyk selhalo.

[egg]

Z hlediska (ne)smysluplnosti jazyka máš zcela pravdu, že C++ selhává. Ale přesto je obrovsky rozšířené a dle mého se bude používat ještě velmi velmi dlouho. Někdy se úspěch/neúspěch produktu řídí čímsi jiným než jeho objektivními kvalitami a smysluplností. Občas si třeba kladu otázku, jak se mohla tak rozšířit architektura IA32, když má tak málo registrů, tolik neortogonalit mezi nimi, tak zprasenou FPU atd. Holt se to ale vžilo a lidi si na to pevně zvykli, takže se s tím musí počítat i daleko do budoucna. A stejně to vidím s C++.

[Anselm]

C++ selhalo? Tak proč je tak oblíbené? Zeptejte se B. Eckela nebo M. Viriuse, co si o tom myslí.

Je pravda, že C++ vzniklo evolučně a jeho syntaxe je místy až trapná, ale nikdo vás nenutí používat všechno co C++ nabízí. Pokud to umíte, můžete psát rychlé, robustní a čitelné programy. Pokud ne, napíšete prasárnu třeba i v Pythonu.

STL i C++ má vypadat všude stejně, od toho ten standart je. Že tomu tak někdy není, nesvalujte na jazyk, je to bug v překladači/knihovně. Pokud nebudete zabíhat do obskurních detailů, bude vám to vždy fungovat.

Nevíte jaká je krása po letech vynuceného programování v C (zčásti dokonce K&R), dlouhých nocí strávených hledáním chyb v přetečení, automatickém přetypování, vedlejších efektů v makrech a podobných lahůdek moci konečně používat elegantní spojování řetězců, iostreams, standartní šablony pro všechno možné, exceptions atd... a to se zcela zanedbatelnou ztrátou rychlosti, zato se značným poklesem nákladů za údržbu.

Sám často používám Python, zejména pokud chci mít něco rychle, ale C++ považuji za bezpečně nejuniverzálnější jazyk pro jakékoliv projekty.

[Michal Kováč]

Co se tyce C#, mam silny pocit, ze je lepsi nez Java. Pracoval jsem relativne dost v obou jazycich. Myslim, ze je to prave naopak, C# se poucil z Javy a Java je trochu jiz zastarala. O cistote by se mohl vest spor - kazdy z tech jazyku je nekde cistejsi. U C# se mi libi, ze i datove typy jsou odvozeny od tridy object - jde tedy volat napriklad 5.ToString(), dale, ze jazyk obsahuje i struktury (ty jsou vsak take odvozeny z tridy object) nebo treba, ze ma celkem chytre zabezpecen switch. Myslim, ze to je tedy velice vyzraly jazyk. Take se vsak nehodi na vsechno. Trochu doopravdy skoda, ze je to delano hlavne pro Microsoftskou platformu. Vetsi moznosti pouziti ma tedy Java, ale jazyk...

[Lukáš Zapletal]

Je videt, ze toho o C# asi moc nevite >C# se mi libi, ze i datove typy jsou odvozeny od tridy object To neni v zadnem pripade pravda. C# stejne jako java obsahuje primitivni datove typy, to ze muzete napsat "5.ToString()" je dusledkem mechanismu BOXING/UNBOXING, ktery automaticky (kod je v Jave) udela toto: new Integer(5).toString(); Boxing a unboxing bude mit Tiger taky (Java 1.5), ale me osobne se to moc nelibi. Nemelo by se to michat. Kdyz potrebuji primitivni typ (setrim pameti), tak by se to mohlo plest.... Struktura v C# je jen alias pro klicove slovo 'class', jak jste napsal, jsou odvozeny od objektu. Totez muzete udelat v Jave, ale s klicovym slovem 'class'. Jinak tam neni zadny rozdil. Nicmene pokud byste pouzival spravne OOP, struktury byste nikdy nepotreboval. Switch je skutecne v C# lepsi, v Jave 1.5 uz na tom budou oba jazyky stejne. Nesouhlasim s vami, ze C# je lepsi jazyk. JE TO HORSI JAZYK.

[Michal Kováč]

Samozrejme vim, ze "5.ToString()" je dusledkem zabaleni a ze C# ma primitivni typy (pravda, napsal jsem to nejasne - ale myslel jsem to dobre - ono je spis otazka, co to znamena "primitivni typ", nicmene to nebudu rozvadet). No, ze to v Jave jde zabalovat, to vim, ale prave je s tim trochu problem - clovek pro to musi neco udelat a musi vedet jakym typum je prirazena jaka trida na "zabaleni". Zda se mi, ze C# mi automatickym zabalovanim a rozbalovanim usnadnuje dost praci a nemyslim si, ze bych toho vyuzival nevedome, a o to vic, ze by se zabalovani delo zbytecne. Take mimo jine diky tomu, ze to Java nedela, neni ciste OO jazyk (to k te cistote). Mezi strukturou a tridou je v C# rozdil. Struktura je hodnotovy typ, ktery se zas pripadne zabaluje do odkazoveho(referencniho), zatimco trida je odkazovy. Dale struktura nemuze dedit a byt dedena (implementovat rozhrani muze). Co se tyce struktur a OO, ted nebudu jiz mluvit o predchozich zasadsnich rozdilech, jsou dve skupiny OO programatoru - jedni si mysli, ze by se meli pouzivat pouze vlastnosti pro pristup k datum tridy a ne public promenne, druha skupina povoluje vyjimku - struktury. Ja jsem zastancem te druhe. Struktura je jakoby novy hodnotovy typ - uvedme priklad normalni "komplexni cislo". Realna a imaginarni cast neni pouze "vlastnost" komplexniho cisla, ale samo komplexni cislo. Myslim, ze s tim budu vic pracovat jako napriklad s integerem... proste hodnotovy typ a nad nim nejake operace. Zda se mi pro to struktura vhodnejsi. Mohl bych asi najit i lepsi priklady. Teda pokud Java 1.5 dozene ty veci z C# tak mozna...(mimochodem to, ze se Java blizi C# a ne naopak, neznaci to neco?) Jinak nenapsal jste zadne padne argumenty, proc je Java lepsi. Java vede v tom, ze bezi vsude mozne, ale to pro me neznamena, ze je to lepsi jazyk.

[unchallenger]

praktické zkušenosti má určitě človek, který sepsal tohle.

[johann]

mam este jednu otazku - cim zacat, pri samoucbe pythona citat haldy dokumentacie, vyrobit ulohu a postupne ho skusat riesit, .....alebo pisat prihluple otazky do konferencii ?! ej, je toho tak vela...

[Lukáš Zapletal]

Pokud je mi známo tak s distribucí Pythonu se dodává vynikající dokumentace včetně rozsáhlého tutoriálu. K dostání i ve Windows CHM formátu (mimochodem super věc, dá se to přečíst i na Linuxu?). Neokortex vydal nepříliš povedenou příručku Pythonu 2.1 (překlad). Uvítal bych Python pro zelenáče -- v ideálním případě od Satrapy...

[johann]

no ja rozmyslam na priruckou - "Naucte se python" od Grady 450 Kč;; mal niekto moznost nou listovat, resp. je vhodna pre zacinajucich opov

[unchallenger]

AFAIK je už dost zastaralá, možná to začátečníkovi tak moc nevadí, nicméně určitě tam chybí všechny nové zajímavé vlastnosti jako sjednocení built-in a user tříd, generátory, ... Podle mne může člověk v Pythonu vesele začít programovat po přečtení a pochopení standardního Tutorialu z distribuce (pokud samozřejmě umí programovat tak nějak obecně), zbytek se lze doučit on-the-fly.

[Tux]

Ano chm jde precist i v Linuxu. Sam jsem na podobnou vec narazil. Existuje program xchm, ktery umozni cteni tohoto formatu.

[Petr Mach]

Tak ja mam zkusenosti jak s Perlem, tak Pythonem tak Ruby, takze se k tomu take vyjadrim .

Perl:
+ je asi nejrozsirenejsi, je k nemu nejvic literatury
+ ma vybornou podporu, exsistuje pro nej hodne knihoven
+ velmi rychly
- otresna neprehledna syntaxe
- instalace knihoven je diky mnoha zavislostem obtizna
- mizerna objektovost

Pythonu:
+ vcelku solidni syntaxe
+ vcelku dobra podpora ruznych knihoven
+ vcelku snadne propojeni s C
+ vcelku solidni dokumentace a 2 ceske knihy
+ lze z nej udelat samospustitelny balicek
- bloky se rozlisuji odsazovanim, otresne
- neni ani objektovy ani proceduralni, je to takova splacanina, objekty jsou doplnovane pozdeji
- problemy s GTK a GTK2

Ruby:
+ skutecne objektovy jazyk
+ vyborna a prehledna syntaxe
- malo rozsireny a tedy slaba podpora
- bez Unicode
- nejpomalejsi z uvedenych

Z uvedenych doporucuji Python, protoze ac to neni zadny zazrak, ma nejmensi slabiny.

[unchallenger]

Proč není Python procedurální? Řekl bych, že funkcionální není o moc víc než Perl -- i když v něm v podstatě lze psát funkcionální programy, ale je to dost levou rukou za pravým uchem... S otřesností rozlišování bloků nesouhlasím. Každý, kdo nepíše jako prase, bude odstazovat přesně stejně i v jazyce používajícím { } nebo jiné blokové závorky. V Pythonu ty závorky psát nemusí. K syntaxi ruby: jazyk, ve kterém je $? či $. možné jméno proměnné, IMNSHO rozhodně nemá ,výbornou a přehlednou syntaxi`.

[unchallenger]

Ten odstavec s funkcionálností patří do stoupy. Zase píšu rychleji než myslím.

[Petr Mach]

Ne, ja jsem zvykly na jine odsazovani/formatovani zdrojaku a Python me nuti do toho, ktere me nevyhovuje. Zadruhe vznikaji problemy pri kopirovani a automatickem formatovani ruznymi editory. Dale tu jsou problemy mezera vs tabulator a tabulator s ruznou velikosti. Michat format a syntaxi kodu dohromady a delat jedno na druhem zavisle je imho hloupost a jeden za zavaznych nedostatku pythonu.

Ano, syntaxi Ruby povazuji za nejlepsi z uvedenycjh jazyku.

[Petr Mach]

Uplne nejlepsi syntaxi podle me ma JavaScript. Skoda ze se nepouziva vic.

[unchallenger]

To by mě celkem zajímalo, na jaké odsazování jsi zvyklý. Vzhledem k tomu, že neexistují blokové závorky, není moc jiných způsobů, jak odsazovat, předpokládáme-li, že bloky vůbec odsazuješ. Problémy při kopírování a odsazování editory jsem nezažil. A nedovedu si je představit -- posunutí bloku kódu jako celku o tolik, aby se jeho první řádek odsadil správně, odsadí správně i zbytek. Pravidla pro odsazování jsou tak jednoduchá, že indent plug-in pro Python ve Vimu (a) je krátký (b) nechybuje. Tabelátor je omyl. Tabelátor měl být viditelný znak, nebo raději neměl existovat vůbec... Ale už se ho asi nezbavíme. Používání tabelátoru kdekoli kromě Makefile, kde se mu nelze vyhnout, považuji za chybu. A nejedná se o míchání formy a syntaxe, jedná se o zahrnutí bílých znaků do syntaxe (v řadě jazyků je je např. konec řádku významný znak; ostatně ani v Perlu nemohu napsat =cut kamkoli, záleží na odsazení).

[Petr Mach]

Problemy mi v pythonu delaji zaprve dlouhe radky, za druhe bloky odsazuju, ale pro prehlednost nekdy odsazuji i logicke casti bloku v pythonu nemuzu a je to pro me dost neprehledne.

Ano, pouzivat tabelator jako soucast syntaxe v makefile je stejne stupidni napad, ktery zpusobuje obdobne potize. Tabelator je dobra vec pro formatovani, treba vypisu, daji se s nim delat zajimave veci. Ale zahrnovat ho do syntaxe je hloupost, stejne jako do syntaxe zahrnovat formatovani mezerami.

[Petr Mach]

Nemam problem se vyznat treba v 20 KB zdrojaku PHP, ale v 5 KB zdrojaku Pythonu ano. Prave kvuli vynucenemu formatovani. Jeste jsem zapoml uvest, ze dochazi ke konfliktum s komentari.

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Odsazování v pythonu je prostě peklo. Moc tento jazyk neumím, ale hrabal jsem se v nějakým zdrojáku, kde bylo několik dlouhých vnořených bloků... a jak mám poznat, kde právě jsem? Počítat si mezery? To je opravdu opruz. Jinak silně nesouhlasím s tím tabelátorem... podle mě je tabelátor naprosto nejlepší, protože pokud ho někdo používá a já si otevřu jeho zdroják na menším monitoru, bez problémů si můžu nastavit menší počet znaků na tabelátor a vše je přehlednější... stejně tak opačně. Jenže třeba plugin pro odsazování podle jazyka mi ve vimu u pythonu odsazuje většinou tabulátor a pár mezer, což je opravdu opravdu šílenost.

[Hynek (Pichi) Vychodil]

OCCAM na vas. Takhle se tu hadat jestli je lepsi tabelator, mezera, nebo jestli ma byt odsazeni soucasti jazyka

[Andrej Ramaszeuski]

v perlu te nikdo k nicmu ne nuti. use English; a... 'use nice English names for ugly punctuation variable jenze ja pisu rukama, mam jen 10 prstu a radsi napisu $/ nez 'hezky anglicky' $INPUT_RECORD_SEPARATOR

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

Můžu se zeptat, kde se dají sehnat nějaká srovnání rychlosti? Docela by mě to zajímalo... ruby se mi fakt celkem líbí, ale zase se učit něco moc pomalýho Jinak s tím unicode, plánuje se nebo ne?

[Petr Pavelka]

Ruby je dejme tomu ze vsech tri nejpomalejsi, ale je to zcasti proto, ze vetsina jeho API je primo napsana v Ruby! V praxi pomalost nepocituji, pouzivam ho na vsemozne skripty, protoze mi prijde nejsrozumitelnejsi. Zadne zbytecne zavorky a stredniky, dodrzovani odsazeni. Ze je mozne pouzit promenne $? a $., to snad vadi? Proste to jazyk umoznuje a jsem dostatecne inteligentni na to, abych je nepouzival. BTW: $? se standardne pouziva i v BASHi.

f = File.new("myfile", "w+")
7.times {
   f.puts "hello world!"
}

[unchallenger]

BTW: $? se standardne pouziva i v BASHi. V shellu se nepíšou rozsáhlé programy a ani kód v shellu není moc čitelný, takže je to jasný (korelační) argument proti jazyku obsahujícímu $? ;-)

[unchallenger]

f = file('myfile', 'w')
f.writelines(["hello world #%d!\n" % i for i in range(7)])
f.close()

[Petr Mach]

Ten zdrojak ruby je imho podstatne citelnejsi, nemuzu si pomoci . Ale python ma holt lepsi podporu, no, takze stejne delam v nem.

[unchallenger]

asi jsem měl napsat ekvivalent (na tři řádky, bez list comprehension), a ne na třech řádcích dělat víc, než orignál na čtyřech...

[Ondra 'Kepi' Kudlík]

No, ty dva příklady mě konečně přesvědčili o ruby S tou podporou je to fakt taková bída? Jak je na tom ruby ohledně vývoje? Je mi jasný, že problém už je v tom, že dokumentace se nedělá primárně v angličtině, ale co jsem se díval, tak je toho celkem dost...

[johann]

asi by mi celkom pomohlo ak by mi niekto poradil kde sa daju stiahnut nejake jednoduche uzitocne skripty alebo programiky v pythone ...na uz vytvorenom sa bude asi najlepsie ucit citat jazyk... a pokracovat dalej

[Lukáš Zapletal]

Ze Python neni ani proceduralni and objektovy je blbost. Je jak to tak to. Je to vlastne vyhoda, protoze az zase vymysli vedci dalsi paradigma, jsem si jist, ze uzivatel Javy nebo C++ se bude muset ucit novy jazyk. U Pythonu toto nehrozi Male doplneni (jeslti me pamet neklame : Funkcionalni jazyk se vyzkacuje tim, ze se v nem casto pracuje s pojmem funkce. Typickymi zastupci jsou jazyky Scheme, LISP, Perl a Python. V techto jazycich litaji pojmy jako je uzaver, funkce vyssich radu a podobne. Vyznacuji se tim, ze jsou silne dynamicke a jdou v nich delat stejne veci ruznymi zpusoby. Objektove orientovany jazyk je ten, ktery ma v sobe podboru objektu a umoznuje programovani na vsech trech zakladnich stupnich OOP (zapouzdreni, mnohotvarnost a dedicnost). Myslim, ze Python i Perl vsechny tyto podminky splnuji. Takze vyse uvedene tvrzeni je blbost. Pravdepodobne jste mel na mysli to, ze neni ani poradne objektovy ani poradne imperativni, coz jak uz jsem napsal, povazuji za vyhodu.

[Yin]

#!/bin/bash Najlepšie urobiš ak si pozreš nejake zaklady Perlu, aj pythonu, potom ich porovnaš a vybereš si sám... Perl -> Stiahni si hru Frozen Bubles, tá je celá v perle. A hodí sa aj na prácu s textom Python -> V ňom by som radšej robil správu systému (zložitejšie Bash skripty)

[Jan Kubik]

1. google: perl versus python ... 15000 results 2. at uz hobby nebo profesianalne, naucte se oba jazyky. Kdyz je to hobby, tak ten 1/2 rok neni zadna ztrata casu - (je to hobby), profesionalne je to jen ku prospechu. 3. ze sve zkusenosti mohu rici, ze jsou vsechny jazyky stejne, co se profesionalniho vysledku tyce. Projekty nekrachuji proto, ze je nejaky jazyk mene cistsi nez jiny. Sam Stroustrup odpovedel na otazku, zda by doporucoval projekty v C++ takto "mas li team ktery umi Cobol, delej to v Cobolu" 4. napojeni na C -> ja pouzivam swig a tam je to uplne stejne pro oba jazyky .. od toho tu ten swig je, aby to stejne bylo. 5. velke projekty v perlu - znam informacni podnikovy system, ktery je cely napsan v perlu a jsou s tim ty same problemy jako s ostatnimi. 6. u nas ve firme pouzivame perl, python, C, C++ a vbasic a mohu rici, ze pomer citelnych k necitelnym programum je u vsech stejny. Zalezi na lidech. 7. doporucuji perl, C, protoze jsou to nastroje, ktere umoznuji absolutni volnost. Tu nutnou disciplinu je nutno vzdy dosahnout ve firme vlastnimi prostredky, at uz jsou pouzite nastroje jakekoliv.