V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
xmlns:qemu='http://libvirt.org/schemas/domain/qemu/1.0'>
qemu:commandline qemu:arg value='-cpu' qemu:arg value='host,kvm=off' qemu:arg value='-smbios' qemu:arg value='type=0,vendor=LENOVO,version=FBKTB4AUS,date=07/01/2015,release=1.180' qemu:arg value='-smbios' qemu:arg value='type=1,manufacturer=LENOVO,product=30AH001GPB,version=ThinkStation P300,serial=S4M88119,uuid=cecf333d-6603-e511-97d5-6c0b843f98ba,sku=LENOVO_MT_30AH,family=P3' qemu:commandline
# Konfigurace virtuálního stroje git id=1 cpu="kvm64 -M pc-q35-2.6" memory=2048 vnc="password=heslo" spice="port=4001,password=heslo" bus=scsi-hd drives="rbd:pool/git:id=libvirt:key=AQAqW4RWZN7EBRAAKNx6v8upPJw99S1/UdG3pQ==:auth_supported=cephx;none:mon_host=host1,none,disk,raw" nic="ba:ba:ba:00:40:01,virtio-net-pci,tap,interni, ba:ba:ba:02:40:01,virtio-net-pci,tap,main,1"
Nikdy jsem nepochopil, proč bych měl mít kvůli virtualizaci nainstalovaného něco jako libvirt, když mi stačí pouze qemu, trochu sofistikovanější shellový skript a standarní nástroj, jako ssh.
Co třeba kvůli připojení na víc virtualizačních serverů a jejich virtuální stroje se spice grafikami z jednoho jednoduchého rozhraní a k jednoduché (klik sem, klik tam) migraci virtuálních strojů mezi fyzickými stroji za běhu? To mi přijde jako docela dobrý důvod. I když pravdou je, že to všechno se dá zařídit i shellovým skriptem (kromě té spice konzole).
Problém, jaký řeší autor dotazu je pro mne naprosto triviální.Z popisu problému mi ani z daleka nepřijde jasné, že je problém v libvirtu.
qemu-system-x86_64 -daemonize -machine accel=kvm -name git -cpu kvm64 -M pc-q35-2.6 -m 2048 -spice port=4001,password=heslo -vnc :1,password -qmp telnet:localhost:12001,server,nowait -monitor telnet:localhost:11001,server,nowait -incoming tcp:0:14001 -device virtio-scsi-pci -drive file=rbd:onepool/git:id=libvirt:key=AQAqW4RWZN7EBRAAKNx6v8upPJw99S1/UdG3pQ==:auth_supported=cephx\;none:mon_host=host1,if=none,index=0,id=ceph.0,cache=none,media=disk,format=raw -device scsi-hd,drive=ceph.0 -netdev tap,id=tap.0,ifname=interni-git,script=/etc/openvswitch/ovs-ifup,downscript=/etc/openvswitch/ovs-ifdown -device virtio-net-pci,mac=ba:ba:ba:00:40:01,netdev=tap.0 -netdev tap,id=tap.1,ifname=main-git-1,script=/etc/openvswitch/ovs-ifup,downscript=/etc/openvswitch/ovs-ifdown -device virtio-net-pci,mac=ba:ba:ba:02:40:01,netdev=tap.1 -serial file:/var/log/git.serialKdo by se s tím ťukal, že? Ovšem přidat další blokové zařízení (drive) nebo síťovku (nic), znamená jen drobnou změnu v konfiguráku git.conf, který jsem uvedl v příspěvku výše. Skript se umí sám distribuuovat na všechny hostitele – a pochopitelně také zobrazovat rozdíly v konfiguračních souborech, když na to přijde. A když potřebuji odzkoušet nějaké parametry qemu, či přidat něco atypického, mohu zneužít proměnnou cpu, pokud se mi to nechce rovnou implementovat. Mně na libvirtu vždycky vadilo právě to zpoždění. A vlastně mi to zpoždění vadí i u distribuční verze qemu, protože obvykle ještě neměla podporu toho co jsem potřeboval. Takže si kompiluji jen jeden balík a když nastane chyba, tak ihned vím kde a jak ji hledat. Svoje řešení ale nikomu nevnucuji. Skript mám především pro svou potřebu – bohužel prozatím ve stavu, kdy se ho neodvažuji dát veřejně v plen - mraky komentářů, kontrolních zpráv, slepých kousků kódu a pokusných funkcionalit. Aktuálně má asi 4 tisíce řádků (včetně dokumentace, která je v tom) zbývá doladit hromadné migrace, protože jsem nedávno integroval věci o které se dřív staral pacemaker, jako např. banování a prioritizace strojů a virtuálů a je třeba to zdokumentovat, než se mi to vykouří z hlavy. A v plánu mám další věci, které má libvirt pochopitelně dávno vyřešené (teda si to alespoň myslím), ale budu to muset dát na chvíli zase k ledu, protože za tohle mě zrovna neplatí.
Tiskni
Sdílej: