Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
xmlns:qemu='http://libvirt.org/schemas/domain/qemu/1.0'>
qemu:commandline
qemu:arg value='-cpu'
qemu:arg value='host,kvm=off'
qemu:arg value='-smbios'
qemu:arg value='type=0,vendor=LENOVO,version=FBKTB4AUS,date=07/01/2015,release=1.180'
qemu:arg value='-smbios'
qemu:arg value='type=1,manufacturer=LENOVO,product=30AH001GPB,version=ThinkStation P300,serial=S4M88119,uuid=cecf333d-6603-e511-97d5-6c0b843f98ba,sku=LENOVO_MT_30AH,family=P3'
qemu:commandline
# Konfigurace virtuálního stroje git id=1 cpu="kvm64 -M pc-q35-2.6" memory=2048 vnc="password=heslo" spice="port=4001,password=heslo" bus=scsi-hd drives="rbd:pool/git:id=libvirt:key=AQAqW4RWZN7EBRAAKNx6v8upPJw99S1/UdG3pQ==:auth_supported=cephx;none:mon_host=host1,none,disk,raw" nic="ba:ba:ba:00:40:01,virtio-net-pci,tap,interni, ba:ba:ba:02:40:01,virtio-net-pci,tap,main,1"
Nikdy jsem nepochopil, proč bych měl mít kvůli virtualizaci nainstalovaného něco jako libvirt, když mi stačí pouze qemu, trochu sofistikovanější shellový skript a standarní nástroj, jako ssh.
Co třeba kvůli připojení na víc virtualizačních serverů a jejich virtuální stroje se spice grafikami z jednoho jednoduchého rozhraní a k jednoduché (klik sem, klik tam) migraci virtuálních strojů mezi fyzickými stroji za běhu? To mi přijde jako docela dobrý důvod. I když pravdou je, že to všechno se dá zařídit i shellovým skriptem (kromě té spice konzole).
Problém, jaký řeší autor dotazu je pro mne naprosto triviální.Z popisu problému mi ani z daleka nepřijde jasné, že je problém v libvirtu.
qemu-system-x86_64 -daemonize -machine accel=kvm -name git -cpu kvm64 -M pc-q35-2.6 -m 2048 -spice port=4001,password=heslo -vnc :1,password -qmp telnet:localhost:12001,server,nowait -monitor telnet:localhost:11001,server,nowait -incoming tcp:0:14001 -device virtio-scsi-pci -drive file=rbd:onepool/git:id=libvirt:key=AQAqW4RWZN7EBRAAKNx6v8upPJw99S1/UdG3pQ==:auth_supported=cephx\;none:mon_host=host1,if=none,index=0,id=ceph.0,cache=none,media=disk,format=raw -device scsi-hd,drive=ceph.0 -netdev tap,id=tap.0,ifname=interni-git,script=/etc/openvswitch/ovs-ifup,downscript=/etc/openvswitch/ovs-ifdown -device virtio-net-pci,mac=ba:ba:ba:00:40:01,netdev=tap.0 -netdev tap,id=tap.1,ifname=main-git-1,script=/etc/openvswitch/ovs-ifup,downscript=/etc/openvswitch/ovs-ifdown -device virtio-net-pci,mac=ba:ba:ba:02:40:01,netdev=tap.1 -serial file:/var/log/git.serialKdo by se s tím ťukal, že? Ovšem přidat další blokové zařízení (drive) nebo síťovku (nic), znamená jen drobnou změnu v konfiguráku git.conf, který jsem uvedl v příspěvku výše. Skript se umí sám distribuuovat na všechny hostitele – a pochopitelně také zobrazovat rozdíly v konfiguračních souborech, když na to přijde. A když potřebuji odzkoušet nějaké parametry qemu, či přidat něco atypického, mohu zneužít proměnnou cpu, pokud se mi to nechce rovnou implementovat. Mně na libvirtu vždycky vadilo právě to zpoždění. A vlastně mi to zpoždění vadí i u distribuční verze qemu, protože obvykle ještě neměla podporu toho co jsem potřeboval. Takže si kompiluji jen jeden balík a když nastane chyba, tak ihned vím kde a jak ji hledat. Svoje řešení ale nikomu nevnucuji. Skript mám především pro svou potřebu – bohužel prozatím ve stavu, kdy se ho neodvažuji dát veřejně v plen - mraky komentářů, kontrolních zpráv, slepých kousků kódu a pokusných funkcionalit. Aktuálně má asi 4 tisíce řádků (včetně dokumentace, která je v tom) zbývá doladit hromadné migrace, protože jsem nedávno integroval věci o které se dřív staral pacemaker, jako např. banování a prioritizace strojů a virtuálů a je třeba to zdokumentovat, než se mi to vykouří z hlavy. A v plánu mám další věci, které má libvirt pochopitelně dávno vyřešené (teda si to alespoň myslím), ale budu to muset dát na chvíli zase k ledu, protože za tohle mě zrovna neplatí.
Tiskni
Sdílej: