Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
systemd-nspawn jako by byl jen pro pár systemd nadšencůNejsem systemd nadšenec, ale nspawn používám několik let (i s veřejnými adresami) a nevidím problém.
pokud vám nevadí, že ip adresa virtuálu bude za NATem a DHCPProč to?
Na jiné použití zdá se chybí dokumentace.Popis, jak v dané distribuci nastavit síť, snad existuje. Pokud používáte systemd-networkd (což bych pro nspawn kontejner doporučoval), tak máte pěknou dokumentaci přímo od autorů systemd. Jinak to, že v některých projektech lze IP kontejneru (používám třeba i FreeBSD jaily) nastavit zvenčí, nepovažuji za bůh ví jakou výhodu. Pokud mám fyzický stroj nebo plnou virtualizaci, také nenastavuji IP "zvenčí". Proto nevidím u nspawn problém, naopak, sít nastavuji úplně stejně jako na fyzickém stroji nebo plné virtualizaci. V mém případě tedy pomocí systemd-networkd.
macvlan0Proč macvlan? Já používám veth (
--network-veth
, resp. VirtualEthernet=yes
) a na hostitelském systému tu příslušnou veth síťovku jen strčím do bridge na příslušnou fyzickou síťovku. To mi umožňuje připojit daný kontejner do dané fyzické sítě, jen přiřazením do konkrétního bridge.
Tj konfig v /etc/systemd/nspawn/stroj.nspawn
:
[Exec] Boot=on [Network] VirtualEthernet=yes Bridge=br0Tohle je jediné nastavení kontejneru na straně hostitele a v kontejneru je jen nastavení sítě (systemd-nspawn) a je to.
Pak ale nejspíš nebude problém ze vnitř virtuálu od sítě odpojit celý fyzický stroj a to třeba i omylem.Řekl bych, že podobný, jako z kteréhokoliv jiného stroje na síti. Rozhodně nemusíte kontejnery připojovat na stejnou fyzickou sít, na které máte adresu fyzického stroje. Případně fyzický stroj může mít servisní ip, která bude jiná (z jiného rozsahu), než ip pro komunikaci s kontejnery. Atp.
Nebo má každý container vlastní routovací pravidla stejně jako má možnost mít vlastní firewall nastavovaný zevnitř?Ano, může mít vlastní routy.
Tiskni Sdílej: