Dotaz: btrfs - praktické problémy nováčka

[RDan]

Zdravím, jsem celoživotní woknař ale chtě nechtě, doba si žádá své. Psal jsem dotazy na jiných fórech ale ty nebyli zaměřeny přímo na linux a tak tam moc lidí neodpovídá.

Přestavuji svůj domácí server který byl původně na WHS2011. Nyní jsem na základě předchozích rad nainstaloval Open Media Valut, kvůli btrfs který řeší ty "tiché chyby". Už mě ale nikdo neřekl že to tam není dodělané. Takže se s tím peru přes terminal kterej má s DOSem společnou jen barvu.

Sestavil jsem btrfs raid1 ze dvou nových disků. Nakopíroval data a tím vyprázdnil další disk. Přidal jsem ho do btrfs jako raid1 a spustil balanci. Ta trvala 5 hodin, což ještě šlo. Pak jsem připojil další a balanc už trvá dva dny!!!!!! a je zřejmé dle btrfs balance status na 54% procentech. Vzhledem k tomu že jsem měl v plánu takto připojit ještě 3 disky tak to budu dělat měsíc se vzrůstající kapacitou.

Nejde tedy nějak udělat abych ten balanc mohl spustit až na konci?

A druhá podotázka která s btrfs nesouvisí spíš na obecné úrovni. A vychází z toho co jsem už pogoogloval. Mohu ve fstab nastavit aby na konkrétních portech sata byly sda, sdb, sdc, ... disky tak jak chci a neměnilo se to? Potřebuji to čistě kvůli organizaci. A pokud to jde, jak to udělám :) Nevím ani jak se spustí nejakej textovej editor/notepad :)

A prosím raďte s ohledem že jsem woknař. Myslím že čase bude takových lidí jako já víc. Protože MS svůj WHS zařízl a další verze nebude.

Odpovědi

[Heron]

Balance se nemusí provádět vůbec. Prostě tam dejte tolik disků kolik chcete a btrfs v režimu raid1 se postará o to, že data budou vždy zapsány na dva různé disky.

Ano, jistě na počátku, pokud jste tam měl první dva disky a zaplnil daty, tak tyto dva disky budou plné a zbytek prázdný a balance by to dokázalo vyrovnat přes všechny disky, ale tohle obecně není potřeba (a jiné multidevice fs tuto možnost ani nemají). Ovšem při práci s těmi daty se to stejně časem rozloží samo.

Pochopitelně, pokud skutečně chcete, můžete balance provést až na konci po přidání všech disků.

Balance bez filtrů trvá dlouho, protože musí projít všechna data. Dokonce při spuštěni bez filtrů i varuje.

Co se týče druhého dotazu, tak písmenka disků nepoužívejte vůbec. K unikátní adresaci fs na disku slouží UUID, které se od vytvoření FS už nikdy nemění.

[RDan]

No pokud jsem správně googlil tak jsem filtry použil. btrfs balance start -dconvert=raid1 -mconvert=raid1 /srv/dev-disk-by-label-btrfs1

No to že v /srv/ jsou podle uuid jsem už taky vygooglil. Ale stejně ve výpisu disků na web interface jsou /dev/sda, /dev/sdb, ... A vzhledem k tomu že spojené disky do jednoho brtfs mají jeden společný label tak jediné viditelné odlišovátko je právě sdX.

[Heron]

Pokud jste již na počátku vytvořil btrfs jako raid1 (mkfs.btrfs -d raid1 -m raid1 /dev/disk1 /dev/disk2), tak je další konverze zbytečná. Pokud jste btrfs vytvořil na single disku, tak stačí konverzi (přes balance) provést pouze jednou. Dále můžete přidávat další disky a stále to bude FS typu raid1.

A vzhledem k tomu že spojené disky do jednoho brtfs mají jeden společný label tak jediné viditelné odlišovátko je právě sdX.

Ano, to je správně. Právě proto se používá UUID (v nejhorším LABEL) a nikoliv konkrétní diskové zařízení.

[RDan]

root@sever:~# btrfs device usage /srv/dev-disk-by-label-btrfs1 /dev/sdg1, ID: 6 Device size: 1.82TiB Device slack: 3.50KiB Unallocated: 1.82TiB

/dev/sdj1, ID: 1 Device size: 10.91TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 10.35TiB Metadata,RAID1: 12.00GiB System,RAID1: 32.00MiB Unallocated: 563.97GiB

/dev/sdk1, ID: 2 Device size: 10.91TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 10.35TiB Metadata,RAID1: 14.00GiB System,RAID1: 32.00MiB Unallocated: 563.97GiB

/dev/sdl1, ID: 3 Device size: 5.46TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 4.90TiB Metadata,RAID1: 4.00GiB Unallocated: 563.03GiB

/dev/sdm1, ID: 4 Device size: 3.64TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 3.09TiB Metadata,RAID1: 2.00GiB Unallocated: 564.02GiB

/dev/sdp1, ID: 5 Device size: 1.82TiB Device slack: 3.50KiB Unallocated: 1.82TiB

První dva disky (sdj, sdk) jsem vytvořil rovnou raid1. Později přidal sdl a provedl balanc. Ten trvla 5 hodin. A naposledy přidal společně sdg a sdp.

Jde o to že to nepíše že tam je raid1. Myslel jsem tedy že musím provést rebalanc.

[Heron]

Na tom device ID 5 a 6 nejsou žádná data (unallocated), proto to tam neukazuje jejich profil.

Raid celého FS zjistíte pomocí:

btrfs fi df /srv/dev-disk-by-label-btrfs1

Rebalance celého fs fakt není potřeba.

[RDan]

Děkuji, toto byla pro mě důležitá informace která mi ušetří spoustu času :)

[Andrej]

Sestavil jsem btrfs raid1 ze dvou nových disků. Nakopíroval data a tím vyprázdnil další disk. Přidal jsem ho do btrfs jako raid1 a spustil balanci. Ta trvala 5 hodin, což ještě šlo. Pak jsem připojil další a balanc už trvá dva dny!!!!!! a je zřejmé dle btrfs balance status na 54% procentech. Vzhledem k tomu že jsem měl v plánu takto připojit ještě 3 disky tak to budu dělat měsíc se vzrůstající kapacitou.

Uf. Tady si nejsem jistý, čeho chceš dosáhnout, respektive co se myslí tím dalším diskem.

Obecně Btrfs podporuje RAID1 jen na 2 discích. Tedy v tom smyslu, že když tam přidáš další disky, RAID1 "pouze" garantuje, že data i metadata budou zapsaná celkově aspoň dvakrát na dvou různých discích. Ale není specifikováno na kterých. Není tam, pokud se nepletu, žádná garance ohledně toho, jak to bude se třemi nebo čtyřmi disky.

Předně — a někdo mě, doufám, opraví, jestli se pletu —, přidání třetího a dalších disků do RAID1 nezvyšuje redundanci toho RAIDu; vždy to pole bude spolehlivě odolné jenom proti selhání jednoho disku; selhání několika disků může zničit filesystém nebo znepřístupnit některé soubory / bloky. Tedy jde o jakýsi poor man's RAID s využitím místa jako RAID1 a redundancí jako RAID5, což není zrovna dobré.

Pro konfiguraci odolnou vůči výpadku dvou disků (jestli je tohle cílem) je lepší zvolit Btrfs RAID6, kolem kterého donedávna poletovaly jakési fámy kolem spolehlivosti, než je konečně rozptýlily nedávné opravy. (Navíc se dnes už dá ze všech Btrfs RAIDů bootovat přímo GRUBem, pokud mu UEFI ukáže dostatek disků pro přečtení filesystému.)

Pokud jde o sudý počet disků, vhodná konfigurace by mohla být něco ve stylu "RAID10" (pokud je v pořádku mít jen 50% celkového diskového prostoru). Pro jakýkoliv počet disků pak bude fungovat RAID5 a RAID6.

Pokud to má odolat selhání víc než dvou disků, Btrfs na to není vhodný kandidát. Pak je potřeba ZFS, které takové typy redundance umí. Btrfs zatím nemá nic takového jako RAIDZ3. Totéž platí pro RAID1 replikaci přes víc než dva disky — taky jednoznačně případ pro ZFS.

A druhá podotázka která s btrfs nesouvisí spíš na obecné úrovni. A vychází z toho co jsem už pogoogloval. Mohu ve fstab nastavit aby na konkrétních portech sata byly sda, sdb, sdc, ... disky tak jak chci a neměnilo se to? Potřebuji to čistě kvůli organizaci. A pokud to jde, jak to udělám :) Nevím ani jak se spustí nejakej textovej editor/notepad :)

Ve fstab tohle není, ale jde to. (Účel fstab je celkem ortogonální k tomu, jak pojmenovat disky.)

Nejlepší je nepoužívat /dev/sda a podobné uzly a místo toho dát do fstab UUID, která se dají zjistit například pomocí blkid nebo lsblk -f. To je popsané zde, se všemi možnostmi a podrobnostmi.

Pokud i přes všechna doporučení ve výše odkazovaném článku trváš na stabilním pojmenování disků (aby /dev/sdb byl vždy tentýž disk atp.), dá se to zařídit pomoci Udev pravidel.

Nevím ani jak se spustí nejakej textovej editor/notepad :)

S ohledem na to, co o sobě tvrdíš, bych jako vhodnou volbu doporučil Midnight Commander (mc). Ten má editor buď přes F4 při procházení adresářů nebo pomocí příkazu mcedit.

V grafickém prostředí je editorů spousta, třeba KWrite, Kate a jejich ekvivalenty ve spoustě dalších prostředí. Ale jde o to, že pro editaci něčeho pod rootem se většinou nedoporučuje spouštět grafické programy, tak nějak z principu, na základě velikosti trusted code base a podobných pouček.

[RDan]

Příloha:

• btrfs.png (250923 bytů)

Dosáhnout chci odolnosti RAID1 ale spojit kapacitu různě velkých disků. Což má být hlavní síla btrfs.

Nahrál jsem screen webu OMV. Jak je na něm vidět. Disky jsou organizované podle dev/sdX. Každý má svůj popisek, jsou zatím ntfs. Ale dole je už btrfs kterej má pouze jeden souhrnej popisek. Mám li excelovou tabulku kde mám zapsanou organizaci disků tak nemám jinou možnost než použít označení dev/sdX.

[pet I.]

Zjistit, který disk je který, lze příkazem cat /sys/block/sdX/device/model - vypíše typ disku a příkazem cat /sys/block/sdX/device/wwid - vypíše přesnou identifikaci disku. V mém případě:

$ cat /sys/block/sda/device/model 
WDC WD10J31X-00U
$ cat /sys/block/sda/device/wwid 
t10.ATA     WDC WD10J31X-00U3VT0                         WD-WX91E150AKSM
$

[RDan]

Ano, to mohu zjistit na základě záložky "Jednotky diskových úložišť". Tam jsou sériová čísla ke každému sdX. Ty si mohu samozřejmě předem poznamenat. Ale není to správné user frendly řešení. V case mám ty disky nastrkaný od největšího po nejmenší a pc jsou každá pes jiná ves. Ve win jsem těm diskům mohl přidělit písmenko a ten disk ho měl na trvalo i když jsem ho připojil na jinej sata konektor. Vzhledem k tou jak všichni o linuxu básní tak mi přijde divný že zrovna tohle je takovej problém. Má to být jen drobné vylepšení přehlednosti, možná puntičkářské ale snad nejsem jedinej na světě. Jó jiná věc by byla kdyby v tom OMV šli ty disky řadit dle nějakého svého popisku, a to včetně těch v btrfs. To by celkem vyřešilo tuto drobnost. Jinak tedy děkuji za snahu :)

[Aleš Kapica]

user@stroj:~$ lsblk -o 'KNAME,LABEL,FSTYPE,MODEL,HCTL,UUID'
KNAME LABEL FSTYPE MODEL            HCTL       UUID
sda                Samsung SSD 850  0:0:0:0    
sda1  raid  btrfs                              8d567f20-2ab3-436e-a52f-c7ed7e1c8879
sdb                Samsung SSD 850  0:1:0:0    
sdb1  raid  btrfs                              8d567f20-2ab3-436e-a52f-c7ed7e1c8879
sdc                Samsung SSD 840  1:0:0:0    
sdc1        ntfs                               5A48179E481777C9
sdc2  linux btrfs                              4f113a2b-1467-4c09-bd4f-6a3355a0664d

Viz help.

[RDan]

Jo Midnight Commander už jsem objevil a vygooglil jsem i jak ho nainstalovat :) Používám ho pro přenos souborů mezi diskama.

Třetí disk jsem přidal dočasně, tedy než bych vyprázdni čtvrtý disk.

Myslím že tam nemám grafické prostředí nainstalované.

[Aleš Kapica]

Přiznám se, že teď si mě zaskočil. No ale budiž.

Je blbost udělat btrfs raid1 na dvou discích a pak přidávat další. Nejlepší je, udělat ho rovnou na všech najednou. To za prvé.

Za druhé. Je blbost provozovat btrfs raid1 jen na dvou discích – obzvláště na zařízení typu NAS, na kterém nemáš připojený monitor.

Za třetí. Selhání i několika disků u btrfs raid1 neznamená ztrátu dat, pokud nechcípnou všechny najednou, a pokud se objem uložených dat vejde na zbývající disky. Záleží pouze na tom, jestli btrfs stihne pro data ze chcíplého zařízení včas vytvořit novou kopii.

Za čtvrté. Právě proto by se měl čas od času pouštět na btrfs scrub, který zajistí, že se tahle kontrola udělá preventivně a vy tím pádem zjistíte, že nějaký disk umírá – dřív než skutečně chcípne.

Za páté. Btrfs raid6 je hardcore, které pro 99% lidí nedává smysl. Vyplatí se pouze tam, kde je hodně malých a rychlých SSD disků, které mají sklony umírat poměrně často, rychle a naráz. U těch je totiž větší pravděpodobnost, že další chcípne dřív, než se chybějící datové bloky stihnou vytvořit jinde.

ZFS je založen na jiném principu. Proto tvrdit, že je odolnější vůči selhání větších disků je naprosto irelevantní. ZFS je vhodné tam, kde v rámci jednoho úložiště potřebujeme kombinovat bloková zařízení s FS.

Mountování btrfs snapshotů, by se dalo s trochou fantazie přirovnat k mountování sdílených adresářů z lokálního NFS serveru.

[RDan]

Na všech discích jsem nemohl. Byli na nich data která jsem z nich teprve kopíruji.

Moje zařízení je Big Tower který jsem si postavil dokonce s externí gpu protože není žádná interní. Monitor tedy připojit můžu a zatím ještě mám.

Btrfs scrub mám v plánu nastavit aby se spouštěl sám, asi jednou týdně nebo měsíčně.

O ZFS jsem se dočetl původně když jsem se zajímal o FreeNAS. Ale zradili mě od toho že to potřebuje mraky RAM. A já mám jen 8GB ECC.

[Aleš Kapica]

V takovém případě máš balancování nechat úplně nakonec. Postup jasný: Přesunout data na btrfs, přidat disk do btrfs a pak další. Balancing udělat až budou k dispozici všechny. Bude to rychlejší.

Já mám doma něco podobného. Scrub můžeš klidně pouštět i častěji. Nedělá nic jiného, než že donutí ten fs ověřit že má všechny bloky v pořádku, žádný nechybí a všem sedí kontrolní součty.

ZFS je spíš na velká úložiště s množstvím stejných disků. Btrfs je ideální pro domácí nasazení, protože do toho můžeš rvát disky každý pes, jiná ves.

[Aleš Kapica]

A ještě k tomu balancování – to se používá jen ve specifických případech. Jako když chci převést btrfs raid1 na single btrfs, nebo když chci rekomprimovat datové bloky (abych uvolnil místo), nebo pokud chci rovnoměrně rozmístit data (abych rozložil zátěž a zlepšil IO).

[RDan]

Takže mám li tento stav kde není u všech položek RAID1 neznamená že to je špatně?

root@sever:~# btrfs device usage /srv/dev-disk-by-label-btrfs1 /dev/sdc1, ID: 1 Device size: 10.91TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 10.07TiB Metadata,RAID1: 11.00GiB System,RAID1: 32.00MiB Unallocated: 850.97GiB

/dev/sdi1, ID: 6 Device size: 1.82TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 1011.00GiB Metadata,RAID1: 1.00GiB Unallocated: 851.02GiB

/dev/sdk1, ID: 2 Device size: 10.91TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 10.07TiB Metadata,RAID1: 10.00GiB System,RAID1: 32.00MiB Unallocated: 850.97GiB

/dev/sdl1, ID: 3 Device size: 5.46TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 4.62TiB Metadata,RAID1: 6.00GiB Unallocated: 850.03GiB

/dev/sdm1, ID: 4 Device size: 3.64TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 2.80TiB Metadata,RAID1: 5.00GiB Unallocated: 850.02GiB

/dev/sdp1, ID: 5 Device size: 1.82TiB Device slack: 3.50KiB Data,RAID1: 1012.00GiB Metadata,RAID1: 1.00GiB Unallocated: 850.02GiB

[Aleš Kapica]

Ne. Je to ok. Datový blok System je v raid1. Jeden je na sdc1 a druhý na sdk1. Pokud by jeden z nich chcípnul, vytvoří se kopie jinde. Mám za to, že automaticky. Blbé by bylo, kdyby chcíply zrovna tyhle dva a najednou.

Výsledkem balancování by mělo být, že na všech discích bude poměrné množství dat. Pochopitelně pokud ti běží balancování a přitom tam rveš další data, tak to bude trvat mnohem déle, než kdybys to udělal až potom.

[Heron]

Přiznám se, že teď si mě zaskočil. No ale budiž.

Mě taky.

Je blbost udělat btrfs raid1 na dvou discích a pak přidávat další. Nejlepší je, udělat ho rovnou na všech najednou. To za prvé.

Ano, to je jistě nejlepší, ale pokud data převádí z jiných disků, tak to nejspíš jinak udělat nemůže. A nevidím nic špatného na tom udělat btrfs z několika disků a postupně tam další přidávat. To je jedna z výhod multidevice fs. Sám mám několik fs, které už se dokonce několikrát přestěhovaly na nové disky. Nový přidat, starý odebrat. Od toho to je.

Za čtvrté. Právě proto by se měl čas od času pouštět na btrfs scrub, který zajistí, že se tahle kontrola udělá preventivně a vy tím pádem zjistíte, že nějaký disk umírá – dřív než skutečně chcípne.

A k tomu bych dodal současně dělat i smart testy disků, každý den short test a třeba jednou týdne long test. A pokud něco detekuje smart, tak disk vyjmout a vyměnit (tj nečekat, až disk vykopne sám btrfs).

[RDan]

Snažím se napsat udev pravidlo, zatím testovací. Ale radši se zeptám.

KERNEL=="sd*", DEVPATH=="/devices/pci0000:00/0000:00:0c.0/0000:07:00.0/host19/port-19:0/end_device-19:0/target19:0:0/19:0:0:0/*", SYMLINK+="sdz%n"

Je toto správně? Včetně té hvězdy na konci devpath? Děkuji

[RDan]

Tak jsem se odvážil restartovat a nic se nestalo. Dobrá zpráva je že se nestala žádná chyba ale špatná že to neprovedlo nic.

[RDan]

Aha takže v /dev se vytvořil @sdz a @sdz1. Jako jediný mají zavináč, ostatní mají +. Tady moje znalosti končí. :(

[k3dAR]

takze sdz se ti vytvorilo, pocitej s tim ze puvodni oznaceni zarizeni to ma take, tzn. muzes si ted ten 1 oddil na disku pripojit i pres sdz1...
btw: predpokladam ze na to koukas v mc, tam @ znazornuje ze jde o symlink kterej si chtel vytvorit, symlink=symbolicky_link, tzn virtualni odkaz na jiny soubor/zarizeni/adresar/atd..., + znamena ze jde o blokove zarizeni, - znamena ze jde o znakove zarizeni

[RDan]

No tak ale to je špatně. Myslel jsem že když dostane nařízeno vytvořit to jinak, nevytvoří to staré. Jojo, koukám přes mc. Musím tedy použít něco jiného než symlink. Ale to teda musím ještě googlit.

[k3dAR]

nejsem si jistej zda to jde i u systemoveho disku, nebo jen dalsich pripadne usb, ale zkus se inspirovat zde
respektive mozna zkus to pojmenovani a/nebo dle UUID, jak ti nekdo psal ze OVM by pak mel zobrazovat to(nezavisle na sdX zarizenich), nevim/neznam...

[RDan]

Snažím se napsat udev pravidlo, zatím testovací. Ale radši se zeptám. KERNEL=="sd*", DEVPATH=="/devices/pci0000:00/0000:00:0c.0/0000:07:00.0/host19/port-19:0/end_device-19:0/target19:0:0/19:0:0:0/*", SYMLINK+="sdz%n" Je toto správně? Včetně té hvězdy na konci devpath? Děkuji

[Josef Kufner]

Vykašli se na to. Použij /dev/disk/by-*

[RDan]

Stejně tomu nerozumím, pokud se disky připojují podle uuid tak ale někde musí být tabulka s těma dev/sdX. Mě nejde o systémový přístup k diskům. Mě jde o tu blbou popisku zařízení v OMV. Dokonce jsem hledal v config.xml ale názvy disků se tam měnit nedají.

[Josef Kufner]

Žádná taková tabulka není. Jádro detekuje disk, udev vytvoří speciální soubor a přes ten k tomu disku přistupuješ. Ten speciální soubor, který reprezentuje blokové zařízení, má major a minor číslo podle kterého se to spáruje s ovladačem k disku (to je vidět ve výpisu ls -l). Na názvu ani umístění toho souboru nijak nezáleží.

Aby to bylo jednodušší, udev vyrobí také symlinky v /dev/disk/by-* podle různých detekovaných vlastností toho disku a oddílů na něm. Případně ještě lze na mnoha místech použít zápis LABEL=něco, UUID=něco, PARTLABEL=něco a PARTUUID=něco.

Nazvy oddílů jsou uloženy v GPT tabulce na disku (MBR to neumí). Druhý název je v hlavičce souborového systému. Obojí jde snadno změnit (gparted, e2label, fatlabel, …). OMV bude zobrazovat buď tento název, nebo to, co jsi napsal do /etc/fstab, nebo název toho speciálního souboru.

[Josef Kufner]

Oddíly na discích lze pojmenovávat (při použití GPT). Doporučuju toho využít a názvy si napsat lihovkou na ty disky, případně nalepit štítek. Nejlépe nějak na okraj z boku, aby ty názvy byly vidět i když jsou disky přišroubované a zapojené. Také doporučuju připsat velikost a datum uvedení do provozu.

Největší problém při manipulaci s disky je právě nalezení toho správného fyzického disku, který chci odpojit.

lsblk -o NAME,PARTLABEL,LABEL,UUID,MOUNTPOINT

[Aleš Kapica]

Není od věci tam připsat kdy tomu disku končí záruka.

[vandrovnik]

A kde byl zakoupen, až se bude řešit reklamace...

[RDan]

Tak jsem zase v koncích. Stihl mi odejít jeden disk který byl už v BTRFS a byl plnej. Naštěstí šel odstranit aniž bych musel být v degradovaným módu. Disk se ještě točil i když se zasekával.

Potřebuju spustit kontrolu btrfs check --repair /dev/sdc1 ale píše enabling repair mode /dev/sdc1 is currently mounted. Aborting.

a i přestože jsem provedl umount /srv/dev-disk-by-label-btrfs1

Po restartu je btrfs zase připojen a funkční.

Netušíte co by to mohlo být? Děkuji...

PS: zlatý wokna :)

[Aleš Kapica]

Vyhoď ho, a kup místo něj jiný.

[RDan]

To nepotřebuju, mám dost volného místa. Spíš potřebuju unmountnout celej btrfs, což bude nějaká linuxová věc. Abych mohl spustit ten check.

[k3dAR]

nevim co/proc/jak mas v /srv/dev-disk-by-label-btrfs1, ale kdyz ti hlasi ze /dev/sdc1 je pripojen, tak prvni co udelas je odpojeni /dev/sdc1...

sudo umount /dev/sdc1

# kontrola zda uz neni pripojen (kdyz nezobrazi nic, neni)
mount | grep sdc1

jinak po restartu logicky mas pripojene opet vse to co se pripojuje automaticky, to mas v souboru /etc/fstab

[RDan]

Aha, nová zkušenost: Musím umoutnout disk s ID1, což byl u mě SDK1. Teď už to běží :)