V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
2. ak je to webovka pojde mi to aj v linuxe? (Myslim tym desktopovy linux nie android. V androide mi to ide.) Proste pojde mi to na archu? A rozbehnem office 365 napriklad aj na raspberry pi v raspbian?
A proč to nezkusíš?
Prave proto je soucasti M$ i desktopova verze, a prave proto je ta guugli nepouzitelna.
Tohle vybízí k otázce, co přesně si vojín Kefalín představuje pod pojmem „nepoužitelná“. Někteří mají přílišnou tendenci označovat za „nepoužitelné“ něco, co neznají nebo nepoužívají. Říká se tomu občas taky FUD.
2) v obou pripadech (i guugl) je to 2-3x drazsi, nez si koupit standardni desktopove M$ opice.
Naprostý nesmysl. Jak přesně může být nula (protože Google Docs/Sheets/Slides/Drawings jsou pro osobní použití zdarma) 2–3× větší než něco nenulového? To asi bude nějaká novinka v oblasti matematiky.
Je třeba nezaměňovat zdarma dostupné aplikace pro osobní použití s G Suite. Pokud se bavíme o běžném osobním / domácím využití jedním člověkem, je G Suite mimo mísu.
Naprostý nesmysl. Jak přesně může být nula (protože Google Docs/Sheets/Slides/Drawings jsou pro osobní použití zdarma) 2–3× větší než něco nenulového? To asi bude nějaká novinka v oblasti matematiky.
Budu píchat do hnidů: tyhle služby jako náhražky softwaru jsou nekonečně dražší než lokální software (ne že by proprietární balík od Microsoftu byl nějaké velké vítězství).
Hlavně ten druhý odkaz obsahuje tohle moudro:
2. The value of data increases exponentially over time.
To je nebetyčná kravina, od které už nemá smysl dál číst. Až si nejse jistý, jestli autor chápe různé takové ty exponenciely, logaritmy a podobné funkce.
Proto rád tyhle náhražky používám například na dokumenty, které chci zveřejnit. Snadno, okamžitě, spolehlivě, bez nákladů na vlastní server, bez ohledu na počet čtenářů atd.
Používáš jakýsi přenesený význam slova dražší. Předřečník mluvil naprosto explicitně o penězích. Pokud jde o peníze, Google Docs a příbuzné služby jsou pro osobní použití zdarma. Pokud jde o ostatní hodnoty, ty se jistě budou lišit případ od případu, dokument od dokumentu.
Správnější termín je tedy bezplatně.
Otázka je, co myslíš tím "platí svými daty". Pokud si někdo stěžuje na záležitosti jako cílení reklamy na základě některých dat a tak podobně — inu, to je tak: Jedna alternativa je současná situace, druhá alternativa je situace, kde se sice nevydělává reklamou, ale neexistují pak žádné bezplatně dostupné dokumenty nebo vyhledávače. Za všechno se buď musí platit (paušál, cena za dotaz atd. atp.) nebo to neexistuje vůbec.
V první situaci uživatelé zaplatí stejně, jen to nebude přímo, nýbrž v cenách produktů, které si koupí na základě té reklamy. V druhé situaci budou zdánlivě platit "jenom" za ty webové služby, ale otázka je, jak taková situace prospěje ekonomice jako celku.
No, v jakém ohledu je to protipříklad?
Tohle^^^ všechno jsou podle mě taky naprosto legitimní otázky a taky protipříklady (svého druhu) k LibreOffice. Za příznivé odpovědi na ně se ale samozřejmě platí — například tím dojmem ztráty soukromí nebo něčím podobným.
Samozřejmě má LibreOffice víc funkcí. To plyne z návrhu celého řešení, například zda to řešení ukládá dokument jako stav nebo dokument jako historii jednotlivých úkonů, zda umožňuje paralelní práci několika lidí na tomtéž dokumentu, odstavci atd. Méně paralelismu a méně robustnosti většinou přináší víc udělátek a možností. Je to takový tradeoff.
LibreOffice Online
Ale ale ale. A tohle jsi četl? Drobné osvěžení:
LibreOffice Online is a server service built from the main LibreOffice project code which provides display and collaborative visual editing of a range of document types. It does not include any form of file system. To be fully functional, it has to be integrated with file access and authentication provision from an underlying stack of software.
For anything more than casual use it also needs to be deployed with due consideration for load balancing and other scaling issues.
Výborně. A teď to zkus na něco praktického použít. Nebo se znova podívej na ty tři body, které jsem uváděl výše. Které z nich to řeší či splňuje? Já budu hodný a napovím ti:
- Dává mi LibreOffice sám od sebe nějakou záruku, že se zánikem mého počítače nezanikne dokument, který zrovna píšu?
Nedává. Můžu to zprovoznit na svém domácim serveru. Nejbližší výpadek proudu to zneschopní, nejbližší požár nebo nehoda s vodovodem u sousedů bude kondečná. A jsou i jednodušší příčiny výpadků: Můj domácí poskytovatel mi sice dává 1 Gb/s symetricky (a na jeho 10 Gb/s jsem ještě nepřešel, ale uvažuju o tom), ale má takové okénko pro údržbu mezi 3:00 a 4:00. Většinou ho nevyužívá, ale někdy ano. Co s tím? Co uživatelé z jiných časových pásem, kteří zrovna editují dokumenty? Ooops. Takže se začínáme bavit o prostoru v nějakém datovém centru. Jednom? Co když musí někdo služebně do USA a těch 150 milisekund latence ho sere? A pořád je potřeba myslet na geograficky oddělené zálohování — další věc, na kterou není potřeba myslet u velkých poskytovatelů online dokumentů.
- Když chci tentýž dokument editovat se třemi kolegy najednou, někdo z mobilu, někdo z počítače a někdo cestou vlakem z kdovíčeho, půjde to snadno nebo obtížně?
Tak to je od začátku zabité. Zatímco (například) Google Docs mají prvotřídní podporu pro Android i iOS, online i offline, LibreOffice má … ehm … LibreOfice Viewer. Ano, Viewer, jehož použití bych nepřál ani nejhoršímu nepříteli. Mám rád LibreOffice a myslím si, že je to skvělý kousek software, který pro svobodný desktop znamená opravdu hodně, ale to přece neznamená, že ho budu nějak přeceňovat.
- Když budu chtít ten dokument sdílet s miliónem lidí, bude ta možnost záležet na výkonu mého počítače (či mé serverové farmy) nebo ne?
Tak tady zase (do třetice) LibreOffice Online nefunguje. Až musím kroutit hlavou nad tím, co jsi tou zmínkou vlastně chtěl říct. Jakmile budeš chtít nějaké dokumenty sdílet hodně intenzivně, najednou to celé v podstatě přestane být online, že ano.
Ach, ta děsivá představa, že svá hluboce intimní data dávám nějaké zlé korporaci, která páchá takové zlo, že je několikanásobně zálohuje, že zároveň přísně dodržuje GDPR a všechny obdobné zákony všude na světě a že mi je poskytne v kteroukoliv dobu kdekoliv na světě bez ošklivé latence… Chápu, že pro některá data je taková představa děsivá, ale jak už jsem psal, jde o určitý tradeoff mezi spolehlivostí a použitelností na straně jedné a totálním utajením na straně druhé. Můžu v hrůze z vyzrazení mých ultra-tajných dat spolknout flashdisk, ale nemůžu si být jistý, že bude čitelný, až ho vyseru.
Tak … už? Nebo to mám vysvětlit ještě podrobněji?
Jinými slovy, nemáš žádné argumenty a snažíš se to svést na ten zlý svět, ve kterém oponenti nespadají do tebou schválených kategorií. 
Hrůza, rychle pryč z vlákna, oponent by třeba mohl mít páru o tom, jak různé ty online dokumenty fungují.
Nejlepsi je blabolit o vecech o kterych nemas ani paru ze?
Ani páru. Jojo, to jsou tihle hloupí anonymové, kteří vědí, o čem má kdo páru, aniž by se třeba podívali na web, jestli by náhodou daný člověk nějakou tu páru mít nemohl. Uf. ABCLinuxu by mělo tenhle póvl opravdu zakázat, vyrazit, zrušit.
(Ale to je nakonec jedno, protože ABCLinuxu stejně postupně zaniká, takže v této fázi už by se tím nic nezachránilo.)
A o cene radsi nemluv vubec. Jakakoli "zadarmo" je jeste o 1000 RADU drazsi, nez cokoli za penize. Navic se to neda naprosto vubec k nicemu pouzivat.
Pětiletý chlapec hovoří o vidličce.
Ono se to prý nedá k ničemu používat. Jen s tou výjimkou, že (ne)jedna z největších firem v tom má prakticky všechno, co jakkoliv souvisí s dokumenty (od obyčejných kancelářských až po design různých softwarových systémů).
To by me treba zajimalo, japa v guuglu otevres rekneme xls?
Nějaká sračka typu XLS je prosím pěkně který mezinárodně uznávaný standard?
Tahle rétorika mi malinko připomíná ubohé reklamy od Microsoftu na téma loterie. Že prý import jejich tajných proprietárních uzavřených sraček — které se naschvál s každým vydáním mění, aby poškodily LibreOffice a jakýkoliv další reverse-engineering — je jako loterie. Jo, třeba je. No a co má být?
Jo aha, nijak, protoze jediny co to umi, je ze to ten soubor naimportuje na guugli uloziste = prave si prisel o data…
Takže ty jsi přišel o data, když ten XLS máš u sebe na svém počítači? Jaký materiál to bereš? Nebo sis něco zapomněl vzít? Až bude kód, který pracuje s nestandardním a uzavřeným XLS, uvolněný celý jako open-source, pak se můžeme bavit o tom, co kdo má nebo nemá podporovat.
…, a tam ho to nejak prekonvertuje = prave si prisel o data a bez pritupu k internetu se muzes jit leda klouzat.
Takže ty jsi ještě nepřišel na to, že (a jak) se to dá používat offline? Takže z tebe vlastně mluví Dunning-Kruger efekt, hloupé pověry a FUD, že jo. Nerozumíš tomu ani za mák a nepoužíváš to — to je obojí v nejlepším pořádku; každý ať se rozhodne, jak chce. Ale žvanit o tom nepodložené nesmysly — to už kdovíjak cool není.
Ta vec od M$ to umi otevrit normalne offline lokalne.
Jasně. "Normálně" "lokálně". Jenom dokud ten lokální počítač existuje a není ukradený, politý sodovkou nebo roztavený v požáru. Jenom dokud náhodou (hrůza pomyslet, jaký to výdobytek) nechceš udělat pár úprav v tom samém dokumentu na mobilu cestou vlakem a mít jistotu, že na všech zařízeních ve všech koutech světa ty úpravy budou. Ale to všechno jsi nějak zapomněl zmínit.
A samozrejme podobnych veci se daj sepsat tisice. Chces analyzu? Za 150k dodam.
Od tebe bych analýzu nechtěl ani za 1 Kč, protože její hodnota by byla ryze záporná. Jsi argumentační mrzák a umíš žvanit nesmysly, což se hodí v lokále 57. cenové skupiny, nikoliv v analýze, kterou sice nabízíš za babku, ale těžko za něco dávat babku, pokud to ve skutečnosti stojí za hovno.
Mimochodem, ze tys vubec ani trochu necet licencni podminky ze?
Jo, tohle^^^ jsou ty mentální děti, které si myslí, že něčemu rozumí.
PS: Nevím jestli je to chyba v LO nebo v Office Open XML, ale někdy když otevřu docx, tak je to někde trošku rozbité oproti tomu jak to vypadalo ve Wordu.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2019 00:57
6.3.2019 15:38
10.3.2019 23:44
6.3.2019 23:03
