Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
V serveru mám celkem 4 pevné disky a nad nimi vytvořený jeden BTRFS filesystém s RAID1. Disky mám umístěné v šuplících, kde každý má vlastní kontrolku aktivity a všiml jsem si, že jeden disk je evidentně aktivnější než ty zbývající (při zápisu to je, jakoby jedna kopie se ukládala na tento, a druhá rozkládala na zbytek). Jedná se o ten nejnověji přidaný, s nejvyšším devid
. Pole jsem však po jeho přidání vybalancoval, tím by to být nemělo. Disky jsou všechny téměř stejné (3x WD Red 3TB a 1x WD Green 3TB) co do výkonu.
Zajímá mně - je tohle chování normální?
nmon
, kde je to vidět také, byť možná méně.
sudo btrfs filesystem usage -T -H /srv [sudo] heslo pro paul: Overall: Device size: 12.00TB Device allocated: 7.80TB Device unallocated: 4.20TB Device missing: 0.00B Used: 7.74TB Free (estimated): 2.13TB (min: 2.13TB) Data ratio: 2.00 Metadata ratio: 2.00 Global reserve: 536.87MB (used: 0.00B) Data Metadata System Id Path RAID1 RAID1 RAID1 Unallocated -- --------- ------ -------- -------- ----------- 5 /dev/sdb1 1.95TB 4.29GB - 1.05TB 6 /dev/sdc1 1.95TB 4.29GB 33.55MB 1.05TB 4 /dev/sdd1 1.95TB 3.22GB 33.55MB 1.05TB 2 /dev/sde1 1.95TB 1.07GB - 1.05TB -- --------- ------ -------- -------- ----------- Total 3.89TB 6.44GB 33.55MB 4.20TB Used 3.87TB 4.57GB 557.06kB
Na Btrfs neexistuje nic takového jako RAID1 přes 4 disky. Popsaná konfigurace se tedy — pochopitelně — chová celkem nepředvídatelně z hlediska výkonu. Z hlediska redundance ustojí maximálně výpadek jednoho disku, nikoliv výpadek 3 disků, jak by člověk čekal.
Jediný skutečný RAID1 přes víc než 2 disky má ZFS.
Ale no tak, zase nějaký anonym — odhadem asi patnáctiletý, podle stylu projevu — žvaní nesmysly. ABCLinuxu klasika. Tak jo. Tak teď ještě ten tvůj „zázrak boží“ najdi ve zdrojácích a ne pouze ve svých snech. :-P
Nevím, o jaké „sračce“ mluvíš — a ty sám to taky nevíš; jenom kvákáš nesmysly. ZFS i Btrfs jsou na Linuxu už skoro desetiletí plně funkční a prověřená řešení se spoustou „produkčních“ nasazení. Když nevíš, o čem žvaníš, nežvaň.
Jediné, co konzistentně tvrdím: Dělat „RAID1“ na víc než 2 discích v Btrfs je kravina, protože tam rozhodně nebude očekávaná redundance (mělo by to ustát výpadek N–1 z N disků, což ale nebude ten případ) a z hlediska výkonu to taky bude hodně pokulhávat za očekáváním. (Kdo si nemyslí, že to má ustát výpadek N–1 z N disků, ať už raději nemyslí vůbec; myšlení mu zjevně nejde.)
Jednou bude Btrfs správně podporovat RAID1 přes víc než 2 disky, ale dnes to nebude. Prskající anonymní žvanilové realitu nijak nezmění.
jaký počet disků má Btrfs RAID1 vlastně v obliběLibovolný. Je důležité zachovat dostatek volného místa, aby mohl vypadnout ten největší disk a byl prostor pro rozprostření dat na ostatní device (tj fakt není dobrý nápad mít 6TB + 6*1TB a mít na něm 5.5TB dat. Fungovat to bude až do výpadku toho 6TB disku, na ty zbývající 3TB (6*1TB v R1) se ty data už fakt nevlezou - ale lze to zkonvertovat zpět na single). Nehledě na to, že výkon půjde do kytek, protože veškerý zápis půjde na ten 6TB disk a libovolný z těch ostatních disků. Takže rozumný počet rozumně stejně velkých disků a pamatovat na dostatek volného místa, aby největší z disků mohl případně odejít. Já provozuju r1 obvykle na šesti nebo osmi diskách (protože je to nejčastější počet portů na běžných deskách) a velikost disků je většinou stejná kromě období zvětšování. To odeberu starý disk a nahradím ho větším. Takže tam jsou chvíli disky o dvou velikostech, ale kapacita postupně jen roste, takže místo pro případné výpadky je o to větší.
Apropos, raid1 pro 3 a vic disku v klasickym pojeti je vylozene teoretickej koncept.Ano a tohle mě třeba (příjemně) překvapilo u ZFS, kdy v mirror vdev lze mít více než dva disky, takže mirrory expanduju přidáním dvou dalších disků a potom ty dva malé původní odeberu. Je to takové malé bezvýznamné plus pro zfs, protože jinak je to docela zabetonovanej stav. Až do loňska nešlo odebírat vdevy, nejdou konvertovat apod.
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1. Ne, RAID1 přes víc než 2 disky neznamená náhodné dvě repliky nějak kdovíkde. RAID1 přes N disků znamená odolnost proti výpadku N–1 disků (alespoň tedy v případě čtení; pro mě za mě ať to klidně zakáže zápisy, když to nedokáže v tu chvíli zaručit jejich požadovanou redundanci).
Takhle^^^ to chápe každý klasický SAS RAID řadič. Zapojím tam 12 disků, udělám na nich RAID1, bude tam 12 replik těch dat. Proč je tohle (pro některé) tak strašně těžké pochopit?
Jak jsem psal výše, Btrfs je bezva a myslím si, že mé sympatie k Btrfs jsou na ABCLinuxu celkem dobře známé. Jen ten RAID1 na Btrfs přes víc disků … ehm, ne. Pro víc disků než dva jsou (i přímo v Btrfs) lepší RAID režimy.
Pak má Btrfs taky ještě další problém: neumí omezit velikost stripe na určitý počet disků. Takže když budu mít RAID5 na 4 discích, bude to fungovat obstojně, ale když budu mít RAID5 na 40 discích, bude to celkem problém. I tohle má ZFS dávno (správně) vyřešené a i tohle je feature, která zatím v Btrfs citelně chybí.
Sorry jako, jakkoliv mám rád Btrfs, malinko mě začínají (slušně řečeno) znepokojovat někteří nekritičtí fanboys. Je potřeba se rozhlédnout kolem, jak funguje RAID jinde, v jiných FS, v různých implementacích mimo FS atd. Btrfs má své nedostatky. Get over it! (Jedním dechem dodávám, že nepochybuju o tom, že nedostatky Btrfs budou jednoho dne minulost. Ale dnes to nebude.)
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1.Proto jsem psal: jeho pojetí raidu1. Jestli se chcete hádat o slovíčka, tak si to klidně nazývejte Raid1e nebo Raid1btrfs. Každopádně, každý admin by měl vědět, jakým způsobem jeho zvolený systém ukládá data a jakou poskytuje redundanci. U Btrfs je to poměrně jasné už od počátku.
Jen ten RAID1 na Btrfs přes víc disků … ehm, ne.No mě by se např. líbila volitelná redundance. Abych si mohl zvolit, že chci mít data třeba ve třech kopiích na různých device. Tj místo názvů "raid" by při mkfs byl parametr určující, kolik kopií dat se má ukládat.
Get over it!No já s tím problém nemám, myslím si, že z mých textů je poměrně jasné, že si dovedu představit a přeji si lepší FS (už samozřejmě rozprostřený na více nodů na síti apod.).
Tohle je prostě zásadní a všeobecně rozšířené nepochopení základních definic kolem RAID1.To není nepochopení základních definic. To je prostě tím, že když se podíváte na běžné příklady, všude se uvádí, jak vypadá RAID 1 na dvou discích. Když dojde na víc disků, málokdo hledá definice RAIDů, ale prostě použije ten název, který zná. Upřímně řečeno, ona ta definice RAID 1 je divná – RAID (kromě RAID 0) se řeší obvykle kvůli riziku selhání disku, takže každého jako první zajímá, kolik disků může selhat, aby to pole ještě ustálo. Všechny běžné stupně RAID mají počet disků jako konstantu (RAID6 dva disky, ostatní jeden disk), jediný RAID 1 s tou „správnou“ definicí je výjimka, protože ustojí výpadek n-1 disků. Ta „špatná“ definice RAID 1 (tedy RAID 1E) akorát dává RAID 1 do řady s ostatními RAIDy, kdy je počet disků, které mohou vypadnout, konstantní (1).
Ale no tak, anonyme, ty ses nám nějak rozdurdil a rozohnil. Upřímně, mě až tolik nezajímá, co přesně jsi dělal s tuxem v pětašedesátym, vážně ne, a raději to vůbec nechci vědět. Věřím, že to bylo příjemné.
RAID1 je mirroring. RAID1 přes víc než 2 disky má být mirroring přes víc než 2 disky. Takhle tomu "rozumí" asi tak všechny hardwarové rádoby-RAID řadiče. Takže není úplně jasné, nad čím se tolik rozčiluješ.
RAID1 v ZFS přes N disků je N replik na N discích. Hotovo.
RAID1 v Btrfs přes N disků jsou 2 repliky na N discích s výkonnostními problémy. Ooops, maličko fail.
Jinak jestli se někdo (mylně) domnívá, že tohle jsem mínil jako flamebait proti Btrfs, nejspíš by bylo dobré (čistě pro připomenutí) poznamenat, že Btrfs používám na všech svých strojích od roku 2010 a od roku 2015 mám spoustu svých dat na Btrfs RAID5 a RAID6 polích. Asi tedy nebudu někdo, kdo by byl proti Btrfs a/nebo kdo by se bál nějakého bububu ohledně RAID5 potíží.
Btrfs je super. RAID1 přes víc než 2 disky v Btrfs není super. Takhle jednoduché to je. Jestli mám 4 disky a chci na tom něco jako RAID1, dám si tam RAID10. Což bych asi nechtěl a dal bych si tam raději RAID5, i když někteří zlí jazykové mají pořád z RAID5 na Btrfs hrůzu.
Tiskni Sdílej: