Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Od 3. listopadu 2025 budou muset nová rozšíření Firefoxu specifikovat, zda shromažďují nebo sdílejí osobní údaje. Po všech rozšířeních to bude vyžadováno někdy v první polovině roku 2026. Tyto informace se zobrazí uživateli, když začne instalovat rozšíření, spolu s veškerými oprávněními, která rozšíření požaduje.
Jste nuceni pracovat s Linuxem? Chybí vám pohodlí, které vám poskytoval Microsoft, když vás špehoval a sledoval všechno, co děláte? Nebojte se. Recall for Linux vám vrátí všechny skvělé funkce Windows Recall, které vám chyběly.
Společnost Fre(i)e Software oznámila, že má budget na práci na Debianu pro tablety s cílem jeho vyžívání pro vzdělávací účely. Jako uživatelské prostředí bude použito Lomiri.
Proběhla hackerská soutěž Pwn2Own Ireland 2025. Celkově bylo vyplaceno 1 024 750 dolarů za 73 unikátních zranitelností nultého dne (0-day). Vítězný Summoning Team si odnesl 187 500 dolarů. Shrnutí po jednotlivých dnech na blogu Zero Day Initiative (1. den, 2. den a 3. den) a na YouTube.
Byl publikován říjnový přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Pracuje se na podpoře M3. Zanedlouho vyjde Fedora Asahi Remix 43. Vývojáře lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
Iniciativa Open Device Partnership (ODP) nedávno představila projekt Patina. Jedná se o implementaci UEFI firmwaru v Rustu. Vývoj probíhá na GitHubu. Zdrojové kódy jsou k dispozici pod licencí Apache 2.0. Nejnovější verze Patiny je 13.0.0.
Found HIDDEN PID: 7801 Cmdline: "none" Executable: "no link" "none ... maybe a transitory process"
Mam sifrovany cely disk pomocou luks a lvm.
Jenom pomocí LUKS. LVM s šifrováním nijak nesouvisí.
Chcem sa teda spytat, ci sifrovany obsach ram je vatsi ako ked je nesifrovany?
Obsah RAM není šifrovaný.
Cache pro LUKS jsou (z dnešního pohledu) celkem zanedbatelně malé.
Teraz po zasifrovani mi htop ukazuje ze spotreba ram je okolo 1,39 GB pri zapnutom Firefoxe a jednej zalozke.Ked spustim nejake video na youtube a mam dve,tri zalozky tak mi to zacne swapovat.
Kromě toho, že se musí pro otevření LUKS načíst patřičné kernelové moduly a taky (dočasně) nammapovat cryptsetup a všechny (kni)hovny, na kterých závisí, nemá LUKS zásadní důvod zabírat nějak výrazně a permanentně RAM.
Proto je možné, že zaměňuješ korelaci s kauzalitou. Nedošlo mezitím k nějaké větší aktualizaci Firefoxu? Nějaká větší aktualizace systému? Nějaké nové systémové služby?
Pokud jde o htop, tak v něm se dají zobrazit v podstatě všechny procesy, včetně kernelových "vláken" (byť tahle terminologie na Linux úplně nesedí) a včetně procesů jiných uživatelů. Nelze než doporučit zapnout si zobrazení všech procesů, nechat si je seřadit podle velikosti RAM atd.
Dnes se obecně doporučuje mít systém bez jakéhokoliv swapovacího souboru (i bez archaického swapovacího oddílu, který už vůbec nemá smysl). Ono se totiž může swapovat a swapuje (v původním významu toho slova) i bez swapovacího souboru. Například použité binárky, knihovny i jakékoliv jiné soubory, ke kterým se přistupovalo, zůstávají nammapované a v RAM, dokud příslušné stránky není nutné využít k něčemu jinému. Jediné, co nastavení swapovacího souboru přináší navíc, je swapování "anonymní" paměti, tedy paměti, která není "obrazem" žádných dat z disku. Jenže jakmile je problém s pamětí tak zásadní, že už není k dispozici volná paměť ani k uvolnění se nabízející "neanonymní" paměť (mmapovaný obsah souborů) a musí se sáhnout ke swapování "anonymní" paměti, znamená to jediné: málo RAM.
to je porad dokonala tyhle nesmysly...
Inu, ještě stále mám pravdu, kterou rád a často opakuju, ještě stále tě ta pravda pořádně sere a ještě stále jsi nebyl s to ji kloudnými argumenty vyvrátit.
Je tohle^^^ správné shrnutí situace? 
Řekl bych, že celkem jo.
jak hibernuju system na disk bez swapovaciho oddilu?
Říkám si: Opravdu se ptáš, nebo jen tak trolluješ? Hibernovat můžeš pomocí swapovacího souboru, samozřejmě. Swapovací soubor můžeš kdykoliv vytvořit (velký dle libosti) a pak třeba zase smazat, když jeho prostor chceš využít jinak. Ať žije flexibilita!
Tady jsou kapitoly s příhodnými názvy Hibernation into swap file a pro upřesnění ještě také Hibernation into swap file on Btrfs.
Jen tak mimochodem, než se ptát, jak hibernovat, napřed bych se ptal, proč hibernovat. Dnešní notebooky vydrží uspané do RAM klidně tři týdny. Hibernace je ve srovnání s uspáním do RAM nejen nepříjemně pomalá, ale i zbytečně riziková v kombinaci s některými způsoby použití počítače, které umožňuje a které během uspání do RAM nemůžou nastat (například dual boot, síťový boot atp.). Že je hibernace technicky možná, to přece ještě neznamená, že je dobrý nápad ji používat.
Takže, budou někdy taky nějaké argumenty, nebo zas jenom "to jsou nesmysly, blablabla"?
Swapovací soubor můžeš kdykoliv vytvořit (velký dle libosti) a pak třeba zase smazat, když jeho prostor chceš využít jinak. Ať žije flexibilita!coz plati i pro lv swap kterej pouzivam...
Dnešní notebooky vydrží uspané do RAMa delas schvalne ze si necetl co sem psal?:
coz plati i pro lv swap kterej pouzivam...
Jasně, takže ho jednoduše a s jistotou kdykoliv rozšíříš nebo zmenšíš a zároveň přizpůsobíš LV s aktuálně namountovaným kořenovým filesystémem i ten filesystém…
Jako jo, teoreticky to možné je. Dokonce jsem slyšel o úspěšných pokusech něčeho takového docílit. Změna velikosti filesystému, manipulace s LVM za běhu, pak zase někdy opačný proces … dobrodružství, že jo!
Není jednodušší mít prostě soubor?
a delas schvalne ze si necetl co sem psal?:
jednak luks zustava odemcen, pak to zere baterku (jiste na modernim hw mene, ale jakej moderni hw ma kvalitni klavesnici jako ma T420s?))
Měl jsem původně v úmyslu, že se ti za tuhle kolosální ptákovinu nebudu smát, ale takhle musím.
Cccožeee???
Sorry jako, ale „odemčený LUKS“ má na spotřebu baterie během uspání do RAM přesně stejný vliv jako odemčené dveře od tvého bytu, porno v RAM, hovno v RAM, šavle vyblitá na podlaze [což se mi stává často] … prostě žádný vliv.
Že staré notebooky (řádově Haswell a starší) nevydržely uspané do RAM tak dlouho jako dnešní, tj. jen několik dní místo několika týdnů, to je sice známý problém, ale pořád mi to nepřipadá jako silný argument pro hibernaci. Prostě nepoužívám fosilní notebook. Brečení nad lepší nebo horší klávesnicí mi přijde jako klišé. Notebook z roku 2009 (Nehalem) mám prostě doma na napájecím zdroji; beztak už mu baterie vypověděla službu. Jedině těch 16 GB RAM ho (zatím) chrání před sešrotováním.
Žraní baterie u LUKS na starém hardware (starším než Westmere) při intenzivním použití disku na zapnutém počítači (tj. rozhodně ne při uspání) byl problém taky proto, že to nemělo AES-NI, takže místo pohodových 4 GB/s se zvládlo sotva 200 MB/s při přístupu na šifrovaný disk. Což znamenalo, že každý netriviální přístup na disk představoval 100% vytížení (několika) CPU. To ale nemá žádný vliv na chování uspaného systému, samozřejmě.
Prostě nepoužívám fosilní notebook. Brečení nad lepší nebo horší klávesnicí mi přijde jako klišé.pouzivam T420s s i7-2640M, 16GB RAM, 512GB SSD, FullHD IPS, WWAN 4G, Wifi AC, BT4, vaha ~1.67Kg, vykon bezproblemovej, nad klavesnici opravdu nebrecim, protoze je bezkonkurenci... naopak ignoruju/fuckuju dnesni nepohodlne/oklestene klavesnice
…jednak luks zustava odemcen, pak…
Dobrá, možná jsi tím myslel náchylnost k cold boot útokům, tj. „pak“ se neváže k LUKS ale k notebookům obecně…
Takhle: Kdybych trval na uspání (nikoliv vypnutí) systému i v situacích, kdy ho někde nechávám bez dozoru, pak má v tomhle hibernace výhodu — cold boot útok (po obligátní čtvrthodině) na LUKS nebude jednoduchý.
Nicméně jeden z důvodů, proč jsem se hibernace zbavil, tkvěl v tom, že někdy kolem roku 2014 už trvala mnohem déle než boot. V roce 2004 s 768 MB RAM na notebooku a bez hustě paralelního systemd to celé ještě dávalo smysl, ale postupně byl boot rychlejší a rychlejší, až už jsem po tom desetiletí hibernaci nechtěl.
Takže během cest nebo v situacích, kdy nemám notebook na bezpečném místě (doma, na stole v práci atd. apod.) ho prostě vypínám.
Existuje nejaka alternativa k clamav-deamon, ktora by bezala bez prestavky a zaberala menej ram?Ne. Celá pointa clamav-daemon je v tom, že se ta veliká databáze signatur drží v RAM a nemusí se načítat při každém spuštění. K čemu to na tak slabém desktopu používáš?
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
6.3.2020 17:00
6.3.2020 19:57
7.3.2020 12:31