Dotaz: Wide-gamut LCD pod Linuxem

[PetebLazar]

Jakou máte se Subj. zkušenost při použití grafických programů GIMP,darktable,RawTherapee,...?

Pokud LCD s širším barevným gamutem využíváte, jaký color space preferujete AdobeRGB/DCI-P3/...?

Odpovědi

[f]

Pouzivam a jsem spokojen. Ale mozna je to jen tim, ze nemam srovnani s HW kalibraci, ktera funguje jen pod Windows. Jako pracovni profil pouzivam AdobeRGB.

[TechnikTom]

Nevím, co přesně myslíte HW kalibrací fungující jen ve Windows, ale já úspěšně používám HW kalibraci se sondou i pod Linuxem. DisplayCAL a spol.

[f]

Lepsi monitory maji vlastni LUT tabulky, ale SW, ktery s tim umi komunikovat, byva jen pro Windows, pripadne pro Mac.

[PetebLazar]

Je tím obecně míněna (hardwarovou kalibrací) tato funkcionalita, výklad asi stejně dobrý jako jiné.

A few monitors allow changing its grey response because they are able to store at user command a set of custom calibration curves in their own electronic components. If a monitor has such a feature, we say it has “hardware calibration”, because it has a LUT (Lookup Table) to store calibration curves.

Výsledkem DisplayCAL (SW) kalibrace (např. kvůli dosažení požadované gamma) je korekce na straně výstupu GK, nikoli přímo v útrobách LCD. Například můj již odstavený monitor EIZO GC211 disponoval touto schopností, takže výsledný ICC profil (kalibr.sw. ColorNavigator) byl datově velmí spartánský (WhitePoint a pár souřadnic v barevném prostoru?), proti tomu při SW kalibraci (kalibr.sw. Eye-One) byl ICC profil datově podstatně objemnější díky popisu vícebodových křivek.

[PetebLazar]

Mne to táhne k DCI P3, kde je nabídka zatím dost omezená (přecijen AdobeRGB je tradiční gamut pro photography/pre-press).

Chybějící podpora HW kalibrace LCD (u Linuxu-only prostředí s nemožností využít HW kalibrace nástroji dostupnými pro Win/MacOS) by mohla mít řešení v LCD s vestavěnou kalibrací(sondou), které umožňují stanovit kalibrační target přímo v OSD LCD a po ukončení kalibrace je tento uložen do jednoho z CAL profilu LCD. Při následné SW kalibraci ext. sondou (se stejným kalibračním cílem) lze zajistit vznik profilu na straně PC (korekce asi budou minimální, nejspíše vyplývající s rozdílné přesnosti sond). Díky omezeným korekcím by výstupní škála vzniklá na základě SW kalibrace nemusela být významně korigovana. Nevýhodou u vestavěných kalibračních sond je kalibrace typicky v jediném bodě LCD, výsledky při plošném uplatnění profilu budou ovlivněny homogenitou podsvícení(jas/col_temp).

Jedním z kandidátů s vestavěnou sondou (asi mířený spíš na SDR oblast) může být DELL UP2720Q. Výsledky v recenzích působí mírně povzbudivě, uvidíme zda se to potvrdí v další recenzích. Nakolik mj. deklarovaný gamut je opravdu reálně dosažitelný.

[PetebLazar]

OT: Jeden "protip"?

Pokud u svých (stejných monitorů?) modifikujete EDID v xorg.conf pomocí Option "CustomEDID" "DP-0: /path/EDID.bin ....., dopřejte každému z nich svou vlastní individuálně modifikovanou kopii EDID.bin, v opačném případě se můžete dočkat zvláštního chování.

Připisuji to tomu, že součástí informací EDID poskytovaných monitorem je asi i sériové číslo (takže by se EDID.BIN měly lišit minimálně v něm). Zatím to z mého pohledu vypadá, že S/N se asi nějak využívá v CMS (k rozlišení více stejných LCD). Při stejném EDID.bin u dvou monitorů mi CMS jeden LCD zcela zapřelo (nebylo jej patrně schopno rozlišit) a neumožnilo mu přiřadit .ICC (vzniklý kalibrací).

Primárním důvodem pro modifikaci EDID bylo doplnění (chybějící) možností volby 2160p24 v rozlišení monitorů.