D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
find . -exec sh -c 'echo -n {} | tr -d "[:alphanum:]_.\-" | tr "/" " "; basename {}'\;
Ale ja dostanem len toto>
$ find . -exec sh -c 'echo -n {} | tr -d "[:alphanum:]_.\-" | tr "/" " "; basename {}'\;
find: missing argument to `-exec'
Try 'find --help' for more information.
Prosim kde je chyba?
Dakujem
Řešení dotazu:
tttssssssssssss hedka řádeček 26 hele mi jako neřikej že češina nemá 'jednoduchý uvozovky' :O :D :D ;D
'apostrof' je jako uplně ten samej znak jako jednoduchá uvozovka hele a taky se dá ve skriptování/programování používat jako uvozovka a normálně voboje často jako funguje tak jako nevim co řešíš :O ;D
Typografický apostrof (’) ... „americkou“ pravou jednoduchou uvozovkou (right single quotation mark)narozdil od
Ve zdrojových kódech se používá ASCII apostrof ('),Jestli ti to nahodou nedoslo (a vzhledem ke tvemu zpusobu vyjadrovani bych se vubec nedivil), tak tady se jednalo o zdrojovy kod
whatever jako :D
' od ’.
V ucebnici je uvedeny tento priklad>
Zdráhám se uvěřit, že je tohle v nějaké učebnici. To není „příklad“, to je hnus:
[:alnum:] ani do těch několika málo dalších znaků?find nedoporučoval používat -exec jinak než s + místo středníku. Když má člověk nutkání použít -exec se středníkem, je to obvykle špatný nápad a existuje efektivnější řešení:find -printf '%d %f\n' | \ while read d f; do for ((i = 0; i < d; ++i)); do echo -n ' '; done echo "$f" done
Neřeším. Jen se mi nelíbilo svádění děsivého příkazu na (nejmenovanou) učebnici.
Když něco napíšu jako prase, většinou se tím ještě chlubím. Že bych autorství tajil, to by mě nikdy ani nenapadlo.
Uf. No to snad ne. Ono je to z Linux Shell Scripting Cookbook. Tak tomu bych nikdy nevěřil, kdybych to neviděl.
Dobře. Teď už aspoň vím, co nečíst.
Tady bohužel žádné doporučení nemám, protože sám jsem na toto téma žádnou knihu nečetl. Jediné, co jsem četl o Bashi, byla manuálová stránka.
To je znamenité howto! Líbí se mi, jak je uspořádané podle „speciálních znaků“, ne podle abstraktních témat typu „substituce tohoto nebo tamtoho“. Proč mi tohle přijde pozitivní: Protože ten, kdo se snaží poprvé porozumět Bash skriptům, se s největší pravděpodobností v dané chvíli pokouší spíš pochopit nějaký existující skript než napsat nový od nuly. Pro někoho v takové situaci je mnohem přínosnější kapitola „Otazník“ než kapitola „O expanzích obecně“.
Jenom je tam pár věcí, které vypadají spíš jako z doby Bashe 3.x než z doby Bashe 5.x. Nechce se mi tam registrovat a stránka „Diskuse“ je tam beztak zatím prázdná, tak aspoň tady ve zkratce prodlužce:
Dvourozměrné pole:
A=('abcd' 'dcba')
Z=('zxyw' 'wxyu' 'tuxz')
ARR=('A' 'Z')
for row in "${ARR[@]}"; do
echo "processing row: $row"
declare -n arr="$row" # <<< Tohle!
for element in "${arr[@]}"; do
echo " processing element: $element"
done
done
Celkově tam chybí (podle mě hyper-užitečný) „operátor“ +=:
somestring=blah
somestring+=' blah'
echo "$somestring"
somearray=(blah)
somearray+=(blah)
echo "${somearray[@]}"
declare -A anotherarray
anotherarray=(['zee']=blah)
anotherarray+=(['foo']=blahblah ['zee']=updated_blah)
echo "${!anotherarray[@]}"
echo "${anotherarray[@]}"
for index in "${!anotherarray[@]}"; do
echo "${index} -> ${anotherarray["${index}"]}";
done
declare -i someint
someint=2
someint+=3
((someint += 4)) # trochu "jiný" +=
someint='someint + 5' # aritmetika obecně
echo "$someint"
V kapitole o „dvojitých kulatých závorkách“ by se hodilo uvést některé souvislosti (a co funguje s kterým „typem“ proměnné):
declare -i a=0 ((++a)) ((a += 1)) a=$((a + 1)) echo "$a" a+=1 a='a + 1' echo "$a"
U „příkladů substituce“ chybí zmínka o jednom snadno přehlédnutelném odstavci z manuálové stránky, který však leckdy znamená úsporu hodin úsilí a třískání hlavou do stolu:
When not performing substring expansion, using the forms documented below (e.g., :-), bash tests for a parameter that is unset or null. Omitting the colon results in a test only for a parameter that is unset.Tohle^^^ v tom howto sice je popsané, ale až později a jenom v souvislosti s otazníkem. Plus a minus se s tím kamarádí taky:
var_analysis() {
local -n var="$1"
echo "Variable '${1}'" \
"${var+exists ("${1}='"}${var-does not exist}${var+"'")}" \
"and is ${var:+set ("${1}='"}${var:-empty}${var:+"'")}."
}
unset a
var_analysis a
a=
var_analysis a
a=b
var_analysis a
a=
var_analysis a
unset a
var_analysis a
Leč na tohle pozor; to se mi nezdá, i když podle odpovědí to vypadá, že je (skoro) všechno v pořádku. (TL;DR: V kombinaci s poli všechno najednou přestává být zjevné a jednoduché.)
U veškeré té práce s poli a expanzemi chybí, jestli se dobře dívám, třešnička na dortu v podobě „vektorové“ aplikace substituce na celé pole:
xml_files=({a..f}.xml)
echo "${xml_files[@]}"
text_files=("${xml_files[@]/%.xml/.txt}")
echo "${text_files[@]}"
Jo a když už jsme u toho předchozího, tyhle tečkové expanze tam taky chybí:
echo {a..z}{0..9}
echo \({a..z}' 's' 'indexem' '{0..9}\)
echo -ne \({a..z}' 's' 'indexem' '{0..9}')\n'
U těch „speciálních znaků masky“ velmi citelně chybí extglob, což bývá (podle mých zkušeností) ve většině dister zapnuté (jestli to už náhodou Bash nemá zapnuté implicitně pořád):
echo /etc/@(passwd|group)
Nejsou to sice úplně regexpy, ale v některých situacích to může výrazně pomoct. Ještě stojí za připomenutí, že u porovnání to funguje taky:
[[ 'bac' = +(a|b|c) ]] && echo 'Jo!'
Ůůůfuf, tohle je sice pravda, ale je to mor, neštovice a rakovina v jednom:
Jestliže rouře předchází rezervované slovo !, stav ukončení (exit status) této roury je "logické NOT stavu ukončení" (exit status) posledního příkazu. Jinak je exit status roury stav ukončení (exit status) posledního příkazu.
Takže, jak se s tímhle vypořádat? Jak zajistit, abychom mohli správně detekovat selhání v kterékoliv sekci dýmky? Inu, jsou dvě možnosti. Buď set -o pipefail…
if (set -e; (exit 7;) | (exit 0;);); then
echo 'Kurvafix, tohle uspělo! Ouha!'
fi
if (set -e -o pipefail; (exit 7;) | (exit 0;);); then
echo 'Tohle se neobjeví, díky pipefail!'
else
echo 'Teď jsme démona chytili! Jmenuje se '"${?}."
fi
… nebo, hrůza pomyslet, pole PIPESTATUS:
(
set -e
(exit 7;) | (exit 0;)
for status in "${PIPESTATUS[@]}"; do (exit "${status}";); done
)
echo "Status je ${?}"': Chytili jsme ho (pracně) bez pipefail!'
Tak nevím, jak kdo, ale já sázím na set -o pipefail. (Nebo když jsme na začátku souboru, tak set -e -o pipefail, protože nám to nemá co selhávat, pokud to selhání netestujeme nebo nenegujeme.)
U těch „složených příkazů“ mi trochu chybí break a continue. Jasně, obojí je zjevné, ale možná se to hodí jako malý referenční úvod pro někoho, kdo nikdy (nijak jinak) neprogramoval.
for ((i = 0; i < 10; ++i)); do if ((i % 3)); then continue; fi echo "$i" done
Trochu (ale opravdu jenom trochu) tam chybí něco o file descriptorech a jejich dědění. Což vypadá neužitečně, ale jen dokud si člověk nepoloží otázku: Jak větvit dýmku?! No, není to úplně přímočaré, ale základem takových triků jsou podivně očíslované file descriptory…
echo blah | (cat 1>&7; echo zee >&5;) 7>&1 5>&2
… a další vychytávky se spoustou fantazie. Tohle samozřejmě zdaleka není celé; bude tam hrát roli řada (více či méně ad-hoc) externích souborů a dýmek.
echo blah | cat <(cat <(cat <(cat))) echo blah | cat < <(cat < <(cat < <(cat)))
(Bez mktemp a mkfifo to nepůjde. (Pravda, nizozemský hacker Johan van der Praase dokázal větvit dýmky jenom s mkfifo.))
U funkcí celkem citelně chybí nějaké podrobnosti, třeba return versus exit, ale hlavně (především!) klíčové slovo local, obdoba declare, a jeho kombinace s argumenty pro declare:
keys() {
local -n source="$1"
local -n target="$2"
target=("${!source[@]}")
}
values() {
local -n source="$1"
local -n target="$2"
target=("${source[@]}")
}
declare -Ar blah=([hovno]=bullshit [vole]=dude)
declare -a blah_keys blah_values
keys blah blah_keys
values blah blah_values
echo 'Keys:' "${blah_keys[@]}"
echo 'Values:' "${blah_values[@]}"
(Zdá se, že reference na proměnné lze mít jenom do hloubky rekurze 8. Při větší hloubce nastane šílené peklo, na které jsem si teď už zase vzpomněl a konečně jsem ho nahlásil.)
Povídání o blocích (subshell, seskupení příkazů, různé cykly) by se možná hodilo doplnit o detaily kolem vstupu a výstupu z/do těchto bloků, což je hezký trik, na který se ve skriptech hodně zapomíná. Další důležitá věc je taky vstup a výstup z/do polí, tedy například readarray a read -a. Krátká ukázka všeho zmíněného:
readarray -t entire_lines < /etc/passwd
declare -i ctr=0
for entire_line in "${entire_lines[@]}"; do
echo "$entire_line"
done |\
while IFS=: read -a line_fields; do
echo "Line ${ctr} in its entirety:"
echo " ${entire_lines[ctr]}"
echo "Fields on line ${ctr}:"
for line_field in "${line_fields[@]}"; do
echo " * $line_field"
done
echo "Line ${ctr} reassembled:"
(IFS=:; echo " ${line_fields[*]}")
echo
((++ctr))
done
Zajímavý je taky vztah funkcí k proměnným (zejména lokálním):
recursion() {
local -ri order="$1"
if [[ -z "${cache[order]+set}" ]]; then
recursion $((order - 2))
recursion $((order - 1))
cache[order]='cache[order - 2] + cache[order - 1]'
fi
}
fibonacci() {
local -ri order="$1"
local -ai cache=(0 1)
recursion "$order"
echo ${cache[order]}
}
for n in {92..0}; do
printf '%#2d. ' "$n"
fibonacci "$n"
done
(Naopak vztah funkcí ke globálním proměnným a k jmennému prostoru funkcí není zajímavý, nýbrž děsivý.) Samozřejmě jde bez rekurze všechno lépe a rychleji, jako skoro vždy:
fibonacci() {
local -ri order="$1"
local -i a=0 b=1
local -i ctr=0
for ((;;)); do
if ((++ctr > order)); then echo "$a"; break; fi
b='a + b'
if ((++ctr > order)); then echo "$b"; break; fi
a='a + b'
done
}
for n in {92..0}; do
printf '%#2d. ' "$n"
fibonacci "$n"
done
Momentálně se nedá jít přes 92, protože to přeteče.
Dvourozměrné pole:
A=('abcd' 'dcba') Z=('zxyw' 'wxyu' 'tuxz') ARR=('A' 'Z') for row in "${ARR[@]}"; do echo "processing row: $row" declare -n arr="$row" # <<< Tohle! for element in "${arr[@]}"; do echo " processing element: $element" done done
Tady^^^ jsem ještě zapomněl, že referenci stačí nadeklarovat jenom jednou a že se dá u ní (také) použít vykřičník, který má opačný „účinek“ než u běžné proměnné. Ale to už je asi detail. Takhle by to vypadalo:
A=('abcd' 'dcba')
Z=('zxyw' 'wxyu' 'tuxz')
ARR=('A' 'Z')
declare -n arr # <<< Tohle!
for arr in "${ARR[@]}"; do
echo "processing row: ${!arr}"
for element in "${arr[@]}"; do
echo " processing element: $element"
done
done
Jenom je tam pár věcí, které vypadají spíš jako z doby Bashe 3.x než z doby Bashe 5.x.Já to psal v době kdy byl jenom Bash 3.x Od té doby sotva stíhám doplňovat a opravovat stránky na vlastní wiki, jak ostatně zjistili ti, co koukali na můj manuál ohledně Qemu. Výhodou wikibooks je, že tam sem tam přispěje i někdo jiný.
Tiskni
Sdílej: