Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »mám tu Slackware a chystám se na ruční kompilaci Firefoxu.Postupuju podle tohoto návodu.
Než se do toho pustím, měl bych pár dotazů na postup. Jestli mám někde chybu, rád bych se o ní dozvěděl dřív, než začnu něco dělat. Je jednoduší, dohledat co jsem nepochopil, před začátkem práce, než zůstat vyset v polovině. Když to vezmu v bodech, tak:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
src, kde budou zdrojové kódy, musí být v /home?*bootstrap.py. a jeho uložení do adresáře src mozilla-central, který je v adresáři se zdrojovým kódem?.mozconfig./mach build*Pokud jde o umístění zdrojových kódu, rád bych je měl v adresáři /usr/ports. Rád bych si časem vytvořil něco jako hodně zjednodušený systém portů, podobný tomu jaký je ve FreeBSD, nebo v Gentoo, ale na tomto umístění netrvám.
Řešení dotazu:
Sice je mi záhadou, proč chceš ručně kompilovat Firefox, nicméně dobrý návod můžeš získat třeba tak, že se podíváš, jakým způsobem vznikají balíčky pro rozumná distra, kde se celý „recept“ dá jednoduše „přečíst“. Třeba tak, že jsou v obyčejném Bashi funkce prepare() a build(). 
Takhle se buildí Firefox ze stažených zdrojáků konkrétní verze.
Takhle se buildí Firefox z Mercurialu.
Možná si budeš chtít konfiguraci upravit po svém, ale i tak je dobré mít k dispozici funkční baseline. Pole depends a makedepends jsou taky dobrá nápověda, protože je lepší nainstalovat si všechny závislosti předem, než podesáté marně spouštět kompilaci a doufat, že tentokrát už nic nechybí.
Faktem zůstává, že pokud má člověk potřebu ručně buildit software, který má být k dispozici jako balíček, s největší pravděpodobností používá špatné distro (pro daný účel). 
Buď má mít distro k dispozici potřebný balíček, nebo má mít snadno použitelný build systém, který vyřeší všechny závislosti a balíček vytvoří, buď podle původního „receptu“ nebo s modifikacemi podle libosti.
Tiskni
Sdílej:
