V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
mám tu Slackware a chystám se na ruční kompilaci Firefoxu.Postupuju podle tohoto návodu.
Než se do toho pustím, měl bych pár dotazů na postup. Jestli mám někde chybu, rád bych se o ní dozvěděl dřív, než začnu něco dělat. Je jednoduší, dohledat co jsem nepochopil, před začátkem práce, než zůstat vyset v polovině. Když to vezmu v bodech, tak:src
, kde budou zdrojové kódy, musí být v /home
?*bootstrap.py.
a jeho uložení do adresáře src
mozilla-central
, který je v adresáři se zdrojovým kódem?.mozconfig
./mach build
*Pokud jde o umístění zdrojových kódu, rád bych je měl v adresáři /usr/ports
. Rád bych si časem vytvořil něco jako hodně zjednodušený systém portů, podobný tomu jaký je ve FreeBSD, nebo v Gentoo, ale na tomto umístění netrvám.
Řešení dotazu:
Sice je mi záhadou, proč chceš ručně kompilovat Firefox, nicméně dobrý návod můžeš získat třeba tak, že se podíváš, jakým způsobem vznikají balíčky pro rozumná distra, kde se celý „recept“ dá jednoduše „přečíst“. Třeba tak, že jsou v obyčejném Bashi funkce prepare()
a build()
.
Takhle se buildí Firefox ze stažených zdrojáků konkrétní verze.
Takhle se buildí Firefox z Mercurialu.
Možná si budeš chtít konfiguraci upravit po svém, ale i tak je dobré mít k dispozici funkční baseline. Pole depends
a makedepends
jsou taky dobrá nápověda, protože je lepší nainstalovat si všechny závislosti předem, než podesáté marně spouštět kompilaci a doufat, že tentokrát už nic nechybí.
Faktem zůstává, že pokud má člověk potřebu ručně buildit software, který má být k dispozici jako balíček, s největší pravděpodobností používá špatné distro (pro daný účel). Buď má mít distro k dispozici potřebný balíček, nebo má mít snadno použitelný build systém, který vyřeší všechny závislosti a balíček vytvoří, buď podle původního „receptu“ nebo s modifikacemi podle libosti.
Tiskni
Sdílej: