KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
V červnu byla představena aplikace Myna pro převod řeči na text v prostředí desktopu Ubuntu. Včera byla Myna zpřístupněna širší komunitě Ubuntu formou technologické ukázky dostupné v Ubuntu 24.04 LTS, Ubuntu 26.04 LTS a Ubuntu 26.10 s GNOME na Waylandu.
Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »mám tu Slackware a chystám se na ruční kompilaci Firefoxu.Postupuju podle tohoto návodu.
Než se do toho pustím, měl bych pár dotazů na postup. Jestli mám někde chybu, rád bych se o ní dozvěděl dřív, než začnu něco dělat. Je jednoduší, dohledat co jsem nepochopil, před začátkem práce, než zůstat vyset v polovině. Když to vezmu v bodech, tak:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
src, kde budou zdrojové kódy, musí být v /home?*bootstrap.py. a jeho uložení do adresáře src mozilla-central, který je v adresáři se zdrojovým kódem?.mozconfig./mach build*Pokud jde o umístění zdrojových kódu, rád bych je měl v adresáři /usr/ports. Rád bych si časem vytvořil něco jako hodně zjednodušený systém portů, podobný tomu jaký je ve FreeBSD, nebo v Gentoo, ale na tomto umístění netrvám.
Řešení dotazu:
Sice je mi záhadou, proč chceš ručně kompilovat Firefox, nicméně dobrý návod můžeš získat třeba tak, že se podíváš, jakým způsobem vznikají balíčky pro rozumná distra, kde se celý „recept“ dá jednoduše „přečíst“. Třeba tak, že jsou v obyčejném Bashi funkce prepare() a build(). 
Takhle se buildí Firefox ze stažených zdrojáků konkrétní verze.
Takhle se buildí Firefox z Mercurialu.
Možná si budeš chtít konfiguraci upravit po svém, ale i tak je dobré mít k dispozici funkční baseline. Pole depends a makedepends jsou taky dobrá nápověda, protože je lepší nainstalovat si všechny závislosti předem, než podesáté marně spouštět kompilaci a doufat, že tentokrát už nic nechybí.
Faktem zůstává, že pokud má člověk potřebu ručně buildit software, který má být k dispozici jako balíček, s největší pravděpodobností používá špatné distro (pro daný účel). 
Buď má mít distro k dispozici potřebný balíček, nebo má mít snadno použitelný build systém, který vyřeší všechny závislosti a balíček vytvoří, buď podle původního „receptu“ nebo s modifikacemi podle libosti.
Tiskni
Sdílej:
