Jean-Baptiste Kempf na svém blogu představil novou verzi 9.0 "Lei" kolekce svobodného softwaru umožňujícího nahrávání, konverzi a streamovaní digitálního zvuku a obrazu FFmpeg (Wikipedie).
Richard Hughes oznámil, že službu Linux Vendor Firmware Service (LVFS) umožňující aktualizovat firmware zařízení na počítačích s Linuxem, nově sponzoruje také společnost NVIDIA.
Edvard Rejthar na blogu zaměstnanců CZ.NIC představil svou aplikaci SlideRshow (GitHub). Funguje jako prohlížeč fotek, ale i jako jejich organizér a prezentátor. Neinstaluje se, běží přímo v prohlížeči. Bez serveru. Offline.
Kermit, tj. protokol pro přenos souborů, vznikl před 45 lety. Při této příležitosti byla po 15 letech od vydání poslední stabilní verze 9.0.302 vydána nová stabilní verze 11 implementace C-Kermit. S podporou IPv6.
První verze konverzního nástroje Pandoc byla vydána před 20 lety. Jeho autor John MacFarlane při tomto výročí rekapituluje jednotlivé etapy vývoje a přidávání nových funkcí – rozšíření nejen Markdownu a podporu mnoha dalších formátů.
Srpen přinesl nejen další spalující vedro, ale také Virtuální Bastlírnu s neméně žhavými novinkami. Využijte tedy předpovědi na deštivý čtvrteční večer a od 20:00 se připojte online k tomuto neformálnímu setkání kutilů, techniků a vědců, kde se strahovskými bastlíři proberete nejzajímavější věci, na které jste narazili za poslední měsíc. Pokud jde o novinky, řeč zcela jistě přijde na systém INDX pro tiskárny Průša, který na konci
… více »Firma T-Mobile blokovala „dezinformační web“ AC24 bez toho, aniž by k tomu měla závazný pokyn orgánů veřejné moci. Píše to ve svém rozsudku Městský soud v Praze, který po čtyřech letech uzavřel kauzu blokace zmíněného webu. Operátor musí uhradit škodu ve výši 35 tisíc korun. Advokát společnosti T-Mobile se snažil i u odvolacího senátu argumentovat tím, že firma jednala v dobré víře, když na stránky omezila přístup poté, co ji k tomu vyzvalo
… více »Padla obžaloba v bitcoinové kauze. Státní zástupkyně chce pro Blažka 6,5 roku vězení, pro Titze 8 let.
Z aktuálních globálních statistik společnosti Statcounter: na desktopu má Linux celosvětově podíl 7,53 % (USA 11,92 %, Česko 4,31 %, Slovensko 4,36 %) a Firefox celosvětově podíl 6,51 % (USA 10,86 %, Česko 11,07 %, Slovensko 13,61 %).
Na GitHubu byl publikován seznam 55 kritických bezpečnostních chyb v SQLite s přiřazenými CVE čísly. JFrog Security informuje, že se jedná jenom o AI slop, části kódu na které CVE odkazují, v daných verzích vůbec neexistují. Upozorňuje také, že čísla CVE jsou přiřazována bez ověřování.
Řešení dotazu:
Není již něco hotovo abych nad tím nestrávil hromadu času?
Vzdálený přístup do databáze.
Samozřejmě je pak naprosto nezbytné nastavit tam šifrování (TLS), je-li to „přes internet“.
Klient se dá spustit a udržovat v běhu třeba přes systemd, aby měl stálé spojení a nenavazoval ho pokaždé znova. Může poslouchat někde na unixovém socketu SQL příkazy a případné chyby někam logovat.
(Navíc bych vřele doporučoval použití skutečné databáze (příklad: PostgreSQL), nikoliv béčkové hračky MySQL, ale to už je malinko mimo téma.)
Takového vzdáleného přístupu není nejmenší důvod se bát. Právě proto ho databáze (skutečné databáze, ne hračky, podotýkám) podporují a dobře umí, aby se používal.
V pg_hba.conf se nastaví povinná autentifikace (hostssl … scram-sha-256) a vzdálený přístup se (dejme tomu) povolí jenom takovému uživateli, který do příslušných tabulek smí jenom přidávat (INSERT) a nic jiného. V postgresql.conf pak stačí nastavit ssl = on, ssl_ca_file = '...', ssl_cert_file = '...', ssl_crl_file = '...', ssl_key_file = '...' a je to. Ještě se to dá v pg_hba.conf omezit podle IP adresy klienta, když na to přijde, i když to samozřejmě nenahrazuje ostatní autentifikační mechanismy.
Tohle^^^ má podle mě dostatek slupek bezpečnostní cibule. I kdyby někdo třeba ukradl soukromý klíč klienta + ukradl heslo k databázi (a to by musel už fakt hodně krást!), pořád by tam mohl data jenom přidávat, tj. nemohl by poškodit data, která tam už jsou.
Tolik tedy asi k tomu, jak přenést data přes internet a vyhnout se HTTPS POST. (Samozřejmě předpokládám, že tam to S je, jinak je to fakt výsměch, co do bezpečnosti.)
Pokud na bezpečnosti aspoň trochu záleží (a není to celé 100% jenom domácí hračka, tj. LAN místo internetu atd.), vzdálený přístup do databáze může být nakonec jednodušší řešení s lepší autentifikací než HTTPS. Autentifikace certifikátem se u většiny HTTPS command-line klientů dělá poměrně špatně, zatímco pro databázové klienty je samozřejmostí.
Když budu chtít insertnout, řekněme, 3 čísla do tabulky, kolik mě to bude stát?
Řádově nulu. Na to se opravdu ptáš?
Tazatel neuvádí, kde je velká režie (a jak je velká režie definovaná). Předpokládám proto, že velká režie je na klientovi v souvislosti s opakovaným navazováním spojení.
Vyhodnocování SQL probíhá na serveru. Proto je krajně nepodstatné, kolik stojí SQL. Je snad INSERT 3 čísel těžký problém z hlediska vyhodnocení dotazu? Kdyby náhodou každé z těch čísel bylo výsledkem třeba 100 řádků SQL, co kdyby si správce celé vkládání připravil jako proceduru v PL/PgSQL? Vyřešeno. Nebudou náhodou mnohem dražší žurnálovací operace DBMS a jeho přístupy k úložišti nežli parsování toho dotazu? Asi jo, co? 
Nemluvě o tom, že při použití HTTP bude k parsování SQL docházet taky, pokud bude HTTP frontend v nějakém dynamickém jazyce (místo ECPG s uloženými dotazy).
HTTPS POST má velkou režii, protože se:
Běžící PostgreSQL klient
To je všechno. Spojení je navázané (TCP i TLS), poslat v plaintextu 3 čísla je stejně "náročné" v HTTP i v SQL a ve finále se spojení nebude zavírat.
(Samozřejmě se nastaví keepalive, aby systemd klienta po výpadku sítě / serveru obnovil, ale to už jsou technikálie (podle vzoru fekálie).)
Další možnost je HTTP pipelining, jenže: Command-line klienti, kdo z vás to má? (Nastavení pak bude přinejmenším stejně náročné jako nastavení databázového klienta. Na straně serveru to ovšem bude složitější.)
Tazatel neuvádí, kde je velká režie (a jak je velká režie definovaná). Předpokládám proto, že velká režie je na klientovi v souvislosti s opakovaným navazováním spojení.A já zase automaticky předpokládal, že tím myslí přenesená data.
.curl. Ti zdatnější mohou použít švýcarský nožík netcat, u kterého je režie vskutku zanedbatelná.
Osobně používám v intranetu PHP jako serverMyslis toto?
...několik měřených hodnot na server do MySQL databáze ... po 30 vteřinách, občas po 10...To by podle mě arduino mohlo zvládnout levou zadní. Místo vlastního UDP protokolu bych zvážil MQTT/UDP, jelikož to jde přes UDP ale ten protokol je opět hotový a připravený k použití. Při srovnávní webserver + json api versus mysql klient bych použil radši mysql klienta, protože je tam tam opět ten protokol už hotový a připravený k použití, režie přitom bude podle mě nebude větší než u webserveru.
To by podle mě arduino mohlo zvládnout levou zadní.Já do teď nepochopil, jestli je klientem přímo to Arduino (pak by asi MySQL klient přes TLS moc realizovat nešel), nebo je Arduino připojené k linuxovému počítači.
To by podle mě arduino mohlo zvládnout levou zadní.Já to pochopil tak, že se tazatel snaží minimalizovat přenosy po síti, ne že má nedostatek výkonu.
Při srovnávní webserver + json api versus mysql klient bych použil radši mysql klienta, protože je tam tam opět ten protokol už hotový a připravený k použití, režie přitom bude podle mě nebude větší než u webserveru.Zase pokud těch klientů bude mít víc, tak bude opruz dělat jim v mysql uživatele a nastavovat správně oprávnění k té tabulce, aby nemohli vkládat data „za cizího“ a tak. Ve vlastním webovém handleru si autentizaci a tak vyřeší snadno jak potřebuje (a třeba klienty bude mít v další tabulce).
Doteď jsem to řešil přes HTML POST, ale připadá mi tam zbytečně velká režie.Co znamená „připadá“? Nějakých 100 bajtů nezbytných hlaviček u HTTP (nikoliv HTML) POST je problém? Nebo navázání spojení je problém? Nebo v čem je problém? Pokud nelze použít TCP spojení (ani ho recyklovat, aby se nemuselo navazovat pořád znovu), tak potom jedině to UDP, jak zmiňoval Jenda, ale nemá to korekci chyb, takže záleží, jak moc bude vadit, když ta data buď vůbec nedorazí, nebo dorazí poškozená.
Ľudia, Vy ste sa všetci zbláznili! Na Arduine implementovať MySQL klienta cez TLS? Nadväzovať komplikovaný Websocket?Protoze je potreba chranit data assets! (Samozrejmne, ze je naprosta blobost aby se koncove zarizeni pripojovalo do DB a to i v jinych pripadech.) Na tyhle ulohu bylo vymyslene MQTT pokud jej nelze pouzit tak HTTP POST.
Tiskni
Sdílej: