Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Balíček v Copru může podobně jako v Archlinux AURu nebo Ubuntu PPA vytvořit kdokoli.Na AURu jsem zvyklý jen zkontrolovat malý configurák PKGBUILD, ve kterém zkontroluji jestli je tam správný odkaz na zdroják (většinou github) a je to. U toho Copru se mi to zdá složitější a úplně jsem zatím nepochopil jak to funguje.
jak ověřil tarball se zdrojákemKdyž se dívám na spec, tak tam vidím, že "Source0" odkazuje na github tvůrce Hamsteru a ostatní Patchy jsou zakomentované, takže tam mám jistotu, že to nemůže být podvržené, je to tak? To ověřování tarballu se zdrojákem o kterém mluvíš se týká situace kdyby tvůrce spec file neodkazoval přímo na github tvůrce Hamsteru, ale použil by odkaz na své vlastní zdrojáky? Případně kdyby uploadoval zdrojáky ze svého PC (pokud Copr upload zdrojáků umožňuje)?
pokud něco vím o balíčkování, můžu mrknout i na ten ten zdrojový rpm.V tom tvém odkazu jsou 2 soubory RPM, ale ani jeden mi nejde otevřít v Engrampě a i kdyby to šlo, tak RPM neznám. Ale jestli to chápu správně, tak ověřovat tyto zdrojové RPM má smysl jen kdybych neměl důvěru k buildovací infrastruktuře Copru. Jinými slovy: ty zdrojové RPM si vytvořil Builder Copru ze zdrojáků, které jsou uvedeny ve spec file? Pokud buildování Coprem důvěřuji, tak mi stačí ověřit pouze zdrojové cesty v souboru *.spec, je to tak?
Na AURu jsem zvyklý jen zkontrolovat malý configurák PKGBUILD, ve kterém zkontroluji jestli je tam správný odkaz na zdroják (většinou github) a je to.A je to :D:D:D :O:O :(
V jave. A som lenivý dotiahnuť tam integráciu s D-bus-om, aby to reagovalo na idle desktop.
Tiskni
Sdílej: