Firma X zaslala předžalobní výzvu vývojáři projektu Nitter (Wikipedia), open-source alternativního frontendu k sociální síti X (ex-Twitter), a provozovatelům instancí jako XCancel, které umožňovaly číst příspěvky bez přihlášení, reklam a javascriptu. Údajně se dopouštějí „sběru dat“. Zdrojový kód Nitteru vývojář archivoval. Vývoj již dříve přerušil v roce 2024 po tehdejším omezení API X. X je dceřiná společnost SpaceXAI Elona Muska, provozující mj. kontroverzního chatbota Grok.
Bylo vydáno Ubuntu 26.04.1 LTS, tj. první opravné vydání Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2025 (pdf). Incidentů ubylo, sofistikovanost útočníků roste.
Open source softwarový stack AMD ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán v nové major verzi 10.0. S ROCm.AI. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Finanční skupina Partners se stala minulou neděli obětí kybernetického útoku, při kterém se útočníci dostali k některým osobním údajům klientů. Společnost o tom informovala ve čtvrtek. Ujišťuje, že peníze klientů nejsou v ohrožení. „Kybernetický útok zasáhl část IT infrastruktury naší společnosti. Ihned po zjištění útoku jsme s pomocí externích bezpečnostních odborníků začali intenzivně pracovat na minimalizaci škod. Útočníci se
… více »Americká technologická společnost Meta Platforms se dohodla, že zaplatí až zhruba 18 miliard dolarů (asi 373 miliard Kč) za mimosoudní urovnání sporu o závislosti dětí na sociálních sítích a provede významné změny pro jejich používání mladistvými. Téměř tři desítky států USA firmu v roce 2023 obvinily z toho, že sítě Facebook a Instagram vědomě navrhla tak, aby u dětí vyvolávaly závislost, a zatajovala tyto dopady před veřejností. Firma se
… více »Byl publikován aktuální přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Blíží se vydání podporující čipy M3. Vývojáře lze podpořit na GitHub Sponsors a Open Collective.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 26.8. Mimo jiné vylepšuje typografii a kompatibilitu s formáty MS Office, více v poznámkách k vydání.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Řešení dotazu:
crontab <subor
crontab by mělo jít vyrobit normálně ze souboru hele třeba :O ;D
#write out current crontab crontab -l > mycron #echo new cron into cron file echo "00 09 * * 1-5 echo hello" >> mycron #install new cron file crontab mycron rm mycron
Pokud potřebuji něco přidat ručně do crontab…
Nepotřebuješ. Je rok 2021 a v posledním desetiletí se používá systemd .timer.
Díky modulárnímu rozdělení na oddělené soubory můžeš pro každý .timer:
(1) snadno zkontrolovat, zda je aktivní a zda se automaticky aktivuje při startu, a dle potřeby ho zakázat / deaktivovat / aktivovat / povolit,
(2) místo editace přidat či odebrat soubor s timerem, bez [vlivu na | rizik pro] ostatní timery (např. kvůli chybné editaci), což je ovšem úplně zbytečné, protože postupy zmíněné v bodech (1) a (4) řeší tento use case nesrovnatelně lépe,
(3) korektně nastavit vzájemné závislosti timerů a ostatních služeb (timerů i jiných) či stavů systému (.target),
(4) parametrizovat timery tak, aby se místo editace čehokoliv dal jednoduše změnit parametr (deaktivovat a zakázat starý parameter, povolit a aktivovat nový parametr).
Jo ... a vysledek je, ze to nefunguje a nikdo nevi proc.
Ale prdlajs, anonyme. Ach jo. Kdy už někdo tyhle anonymní trolly zakáže?
Klíčová výhoda systemd a .timerů je právě v tom, že skvěle fungují (na rozdíl od neopravitelně rozbitého cronu), nezávisí už na divném a neudržovaném démonovi (kterého existovalo asi pět variant, jedna horší než pátá) a (především) mají znamenitou správu logů ve stylu systemd (journalctl atd.) a plnou transparentnost (systemctl list-timers) kolem všeho, co se kdy spouští / spouštělo / bude spouštět.
Normalni lidi si vyberou cron kterej funguje tak jak se jim to libi (je jich urcite aspon 10), a pridani/odebrani ulohy spociva v pridani/odebrani souboru se scriptem do prednastavenyho adresare.
Nenormální anonymové si vyberou zastaralou sračku, která nikdy nefugovala, vždy byla plná bugů a zranitelností a je naprosto beznadějně zastaralá. Klasika. Už mě to dokonce ani nepřekvapuje.
Zabezpečení těch úloh nastavím v cron-sračce jak přesně? No jo. Nijak. Že se vůbec ptám.
/etc/cron.d/. (pokud to teda instaluje root. Jak to dělat pod uživatelem nevím, asi uživatelský systemd timer, jestli to jde)
)
Tiskni
Sdílej: