Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Řešení dotazu:
crontab <subor
crontab by mělo jít vyrobit normálně ze souboru hele třeba :O ;D
#write out current crontab crontab -l > mycron #echo new cron into cron file echo "00 09 * * 1-5 echo hello" >> mycron #install new cron file crontab mycron rm mycron
Pokud potřebuji něco přidat ručně do crontab…
Nepotřebuješ. Je rok 2021 a v posledním desetiletí se používá systemd
.timer
.
Díky modulárnímu rozdělení na oddělené soubory můžeš pro každý .timer
:
(1) snadno zkontrolovat, zda je aktivní a zda se automaticky aktivuje při startu, a dle potřeby ho zakázat / deaktivovat / aktivovat / povolit,
(2) místo editace přidat či odebrat soubor s timerem, bez [vlivu na | rizik pro] ostatní timery (např. kvůli chybné editaci), což je ovšem úplně zbytečné, protože postupy zmíněné v bodech (1) a (4) řeší tento use case nesrovnatelně lépe,
(3) korektně nastavit vzájemné závislosti timer
ů a ostatních služeb (timer
ů i jiných) či stavů systému (.target
),
(4) parametrizovat timery tak, aby se místo editace čehokoliv dal jednoduše změnit parametr (deaktivovat a zakázat starý parameter, povolit a aktivovat nový parametr).
Jo ... a vysledek je, ze to nefunguje a nikdo nevi proc.
Ale prdlajs, anonyme. Ach jo. Kdy už někdo tyhle anonymní trolly zakáže?
Klíčová výhoda systemd
a .timer
ů je právě v tom, že skvěle fungují (na rozdíl od neopravitelně rozbitého cron
u), nezávisí už na divném a neudržovaném démonovi (kterého existovalo asi pět variant, jedna horší než pátá) a (především) mají znamenitou správu logů ve stylu systemd
(journalctl
atd.) a plnou transparentnost (systemctl list-timers
) kolem všeho, co se kdy spouští / spouštělo / bude spouštět.
Normalni lidi si vyberou cron kterej funguje tak jak se jim to libi (je jich urcite aspon 10), a pridani/odebrani ulohy spociva v pridani/odebrani souboru se scriptem do prednastavenyho adresare.
Nenormální anonymové si vyberou zastaralou sračku, která nikdy nefugovala, vždy byla plná bugů a zranitelností a je naprosto beznadějně zastaralá. Klasika. Už mě to dokonce ani nepřekvapuje.
Zabezpečení těch úloh nastavím v cron
-sračce jak přesně? No jo. Nijak. Že se vůbec ptám.
/etc/cron.d/
. (pokud to teda instaluje root. Jak to dělat pod uživatelem nevím, asi uživatelský systemd timer, jestli to jde)
Tiskni
Sdílej: