Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Řešení dotazu:
crontab <subor
crontab by mělo jít vyrobit normálně ze souboru hele třeba :O ;D
#write out current crontab crontab -l > mycron #echo new cron into cron file echo "00 09 * * 1-5 echo hello" >> mycron #install new cron file crontab mycron rm mycron
Pokud potřebuji něco přidat ručně do crontab…
Nepotřebuješ. Je rok 2021 a v posledním desetiletí se používá systemd .timer.
Díky modulárnímu rozdělení na oddělené soubory můžeš pro každý .timer:
(1) snadno zkontrolovat, zda je aktivní a zda se automaticky aktivuje při startu, a dle potřeby ho zakázat / deaktivovat / aktivovat / povolit,
(2) místo editace přidat či odebrat soubor s timerem, bez [vlivu na | rizik pro] ostatní timery (např. kvůli chybné editaci), což je ovšem úplně zbytečné, protože postupy zmíněné v bodech (1) a (4) řeší tento use case nesrovnatelně lépe,
(3) korektně nastavit vzájemné závislosti timerů a ostatních služeb (timerů i jiných) či stavů systému (.target),
(4) parametrizovat timery tak, aby se místo editace čehokoliv dal jednoduše změnit parametr (deaktivovat a zakázat starý parameter, povolit a aktivovat nový parametr).
Jo ... a vysledek je, ze to nefunguje a nikdo nevi proc.
Ale prdlajs, anonyme. Ach jo. Kdy už někdo tyhle anonymní trolly zakáže?
Klíčová výhoda systemd a .timerů je právě v tom, že skvěle fungují (na rozdíl od neopravitelně rozbitého cronu), nezávisí už na divném a neudržovaném démonovi (kterého existovalo asi pět variant, jedna horší než pátá) a (především) mají znamenitou správu logů ve stylu systemd (journalctl atd.) a plnou transparentnost (systemctl list-timers) kolem všeho, co se kdy spouští / spouštělo / bude spouštět.
Normalni lidi si vyberou cron kterej funguje tak jak se jim to libi (je jich urcite aspon 10), a pridani/odebrani ulohy spociva v pridani/odebrani souboru se scriptem do prednastavenyho adresare.
Nenormální anonymové si vyberou zastaralou sračku, která nikdy nefugovala, vždy byla plná bugů a zranitelností a je naprosto beznadějně zastaralá. Klasika. Už mě to dokonce ani nepřekvapuje.
Zabezpečení těch úloh nastavím v cron-sračce jak přesně? No jo. Nijak. Že se vůbec ptám.
/etc/cron.d/. (pokud to teda instaluje root. Jak to dělat pod uživatelem nevím, asi uživatelský systemd timer, jestli to jde)
)
Tiskni
Sdílej: