Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 26.8. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 23.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 23.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools, Libc++, Polly a Flang.
Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
maj tam nějakou trial verzi hele tak to mužeš zkusit ale asi ti to nepojede :O :O
Odporučil by som znížiť rozlíšenie skenovania, ak nie sú zdrojové súbory k dispozícii.Předpokládanám, že jsi to radil především kvůli tomu, aby se tečky slily, jinak je to pouze cesta, jak ztratit další procento obrazové informace. Správná cesta je získat co nejlepší sken, a pak laborovat s postprocessingem.
Len rozlíšenie bude musieť byť ešte menšie nech na tom nepohorí OCRJe to cesta, ale nikoliv nezbytně nutná. Během postprocessingu se to dá vyřešit filtrem co rozmázne skvrny podle barvy tím pádem lze cíleně „slít” pouze ty tečky. Pak už si s tím OCR poradí. Největší blbost je, tyhle materiály skenovat černobíle, nebo ve stupních šedi. Nejrychlejší je to mastit foťákem.
Vetsina originalu byla tisknuta 24 jehlickovymi tiskarnami, novejsi laserovkou, nektere jsou fotokopie. S kvalitou scanu fakt problem neni, zabyvam se tim uz snad 2 roky. Jde o software. Abbyy je kralem, predtim se jeste pouzivala Recognita. Zadny opensource se kvalitou OCR k temto nepriblizil.
To mozna puvodni tazatel. Jak poznamenava Alesuv prispevek DjVu ma nejake vychytavky navic, hlavne velikost je zajimava. Vysledek ukladame:
djvutool, a přes volbu algoritmu a dalších parametrů mohu výsledek dost výrazně ovlivnit.
V minulosti jsem používal i zmíněné balíky pro win prostředí. Podle mne už dávno zastaraly. V linuxovém prostředí je výborný nástroj pro zpracování PDF, který podporuje i OCR Master PDF Editor, který využívá právě tesseract. Dokonce má i nějakou podporu učení.
Já toho moc nevyužívám. Stránky na které pouštím OCR to většinou neopotřebují. Přeci jenom těch textů není zas tolik. Jen sem tam nějaká knížka. Ale jak jsem napsal, 20 let zkušeností.
Ovšem ten hlavním důvod, proč je na tohle DjVu lepší než PDF je ten, že lze do souboru vložit kontrolní součty všech vrstev, podepsané důvěryhodným certifikátem, takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace.Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy. Takže je prakticky vyloučeno dodatečné zfixlování obrazové informace. V čem je tedy rozdíl oproti DjVu?
Zatímco v PDF můžete podepsat verzi dokumentu důvěryhodným certifikátem, pak přidat novou verzi s textovou vrstvou (novou verzi můžete případně také podepsat). A pak můžete přidávat další verze s úpravami textové vrstvy.Přiznám se, že zrovna tomuto moc nerozumím. Vím jak vypadá PDF a není mi jasné proč by měla být verzována zrovna textová vrstva, která má za cíl usnadnit vyhledání informace v obrazové vrstvě. Z DjVu dokumentu nikdy nelze vyrobit dokument, který by bylo možné zaměnit s originálem. To v prvé řadě. Je technicky nemožné, z něj vytáhnout obrazovou vrstvu a dodatečně do ní vlepit něco jiného. Což u PDF neplatí. A pokud to PDF bude falšovat osoba s přístupem k důvěryhodnému certifikátu, neodhalíte nic. DjVu formát navíc umožňuje vlepit i originální sken v jpeg2000. Prakticky se to ale nedělá. Prohlížeče s tím nepočítají a výsledný soubor by byl moc velký, takže např. archive.org udržuje originální skeny v tomhle formátu v samostatných archivech.
Tiskni
Sdílej: