Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
Na základě národního atribučního procesu vláda České republiky označila Čínskou lidovou republiku za zodpovědnou za škodlivou kybernetickou kampaň proti jedné z neutajovaných komunikačních sítí Ministerstva zahraničních věcí ČR. Tato škodlivá aktivita, která trvala od roku 2022 a zasáhla instituci zařazenou na seznam české kritické infrastruktury, byla provedena kyberšpionážní skupinou APT31, veřejně spojovanou se zpravodajskou službou Ministerstvo státní bezpečnosti (MSS).
Google Chrome 137 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 137.0.7151.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 11 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
-A POSTROUTING -o tun2 -j MASQUERADE
ip route show
default via 89.x.x.1 dev ens3
10.9.0.0/24 via 10.9.0.2 dev tun0
10.9.0.2 dev tun0 proto kernel scope link src 10.9.0.1
10.20.40.0/22 dev tun2 proto kernel scope link src 10.20.40.24
89.x.x.0/23 dev ens3 proto kernel scope link src 89.x.x.13
ip route list table vpn
default via 10.20.40.1 dev tun2
10.20.40.0/22 dev tun2 scope link src 10.20.40.24
V tomto je problem přidávám routy ručně a mění se mně furt ta IP
ip route add 10.20.40.0/22 dev tun2 src 10.20.40.24 table vpn
ip route add default via 10.20.40.1 dev tun2 table vpn
ip rule add from 10.9.0.1/24 table vpn
10.9.0.0/24 via 10.9.0.2 dev tun0 ip rule add from 10.9.0.1/24 table vpn ip route add default via 10.20.40.1 dev tun2 table vpnTzn predpokladam, ze tun0 je v rozsahu 10.9 a ta routa je od nej. Pak mas pravidlo, ze vse co je z toho rozsahu ma jit do tabulky vpn. A v ty tabulce mas receno, ze provoz maji jit pres tun2. A co myslis ze se stane, kdyz zahajis komunikace do rozsahu 10.9? Presne to co mas nastaveno, posle se to do routovani podle vpn. A v ty rikas, ze veskerej provoz posles na tun2. Respektive, ti pres ten tun2 samozrejme potece veskera komunikace smerem od klienta. Je to o to veselejsi, ze ty pakety putuji na tu GW co tam mas nastavenou, a pak se vraci zpet. Pokud se ptas proc, tak se zamysli nad tim, kam jinam by asi tak mely putovat, kdyz tam jinou cestu nemas, coz je presne to, co ti tam chybi. --- Dete s tim guuglem dopice!
iptables -t nat -A prerouting -i ens3 -d 10.9.0.0/24 -j SNAT --to 10.20.40.24Bude to take nutne dynamicky menit..
Všechno špatně.
…připojeno do internetu IP 89.x.x.13…
Tady není ani náznak připojení „do internetu“. Jde o připojení do IPv4, který přímo způsobuje všechny popsané problémy s routováním. Nepodařený experiment z roku 1975, omylem zveřejněný, přestal už před rokem 2000 definitivně fungovat — zhruba od té doby se už nedalo normálně routovat odkudkoliv kamkoliv. Proč tohle v roce 2021 ještě někdo používá, to je fakt záhada.
Řešením tedy je (jako vždy) opravdový internet — IPv6.
pak VPN
tun0 - sem se připojují klienti
tun2 - odsud jsem připojen k jinému ISP
V celém tomto popisu není ani jedna zmínka o VPN.
Ne, skutečná VPN nikdy nepoužívá nic takového jako rozhraní tun; to opravdu (ale opravdu (ale opravdu)) ne.
VPN běží na stejném síťovém rozhraní jako kterýkoliv jiný provoz. Démon pro správu klíčů (například StrongSwan) vytvoří mezi dvěma podsítěmi IPSec tunel a jediné, čím se IPSec projevuje (kromě záznamů v routovacích tabulkách) je „zkrácení“ (co do zdánlivého počtu „hopů“, nikoliv času) spojení do „protější“ sítě — dá se tam najednou dostat „jedním hopem“. Žádné virtuální pseudorozhraní k VPN nepatří.
Přítomnost nesmyslů typu tun může znamenat, že zase další uživatel naletěl na Open„VPN“ — béčkovou jednovláknovou dětskou hračku v userspace, která má chybně a nepatřičně „VPN“ v názvu, ač jediné, co opravdu dobře „zvládá“, je zbytečné zpomalení připojení asi tak o desítkový řád ve srovnání s výkonem skutečné VPN (tedy IPSec).
Řešení celého problému — který se tady v poradně objevuje zbytečně stále znova a znova — je tedy jednoduché a pořád dokola stejné: Zaprvé, skutečný internet, tedy IPv6. Pak ve většině případů nebude VPN vůbec potřeba. Zadruhé, pro ty zbývající vzácné případy: skutečná VPN, tedy IPSec, bez matoucích pseudorozhraní typu tun (a s nimi souvisejících problémů s routováním), bez jednovláknových userspace zpomalovačů atd. atp.
Po VPN přenáším prostě 1 Gb/s, což je všechno, co moje současné připojení umí. (10 Gb/s sice můžu mít asi na 3 kliknutí se stále stejnou optikou, ale nechce se mi za to platit cca dvojnásobek, když beztak většina protistran 10 Gb/s stále ještě nedá.)
Open„VPN“ není VPN. Tím by mohla celá úvaha skočit.
Dotazů typu „proč mám na Open‚VPN‘ asi tak desetinu mého gigabitu“ se tady na ABCLinuxu povaluje hodně. Open„VPN“ je prostě jednovláknové béčko v userspace. Možná dá 500 Mb/s, když bude mít velké štěstí na TurboBoost. Možná dá třetinu z toho, pokud ne. Každý paket představuje minimálně 6 context-switchů místo rozumných dvou (a s chytrými scatter-gather triky dokonce v průměru méně). Zoufalství, nouze, zbytečnost. Nebrat. Technologie pro VPN se jmenuje IPSec.
Tiskni
Sdílej:
