Ruffle, tj. open source emulátor Flash Playeru napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.4.0. Ke stažení je také na Flathubu. Přímo ve webovém prohlížeči lze vyzkoušet online dema nebo vlastní swf soubory.
HollowByte je zranitelnost typu Denial of Service (DoS) v kryptografické knihovně OpenSSL. Útočník může odesíláním škodlivého payloadu o velikosti pouhých 11 bajtů zaplnit paměť serveru. OpenSSL před ověřením dat vyhradí nepřiměřený blok paměti (až 131 KB). Server pak čeká na data, která nepřišla. Zranitelnost je opravena ve verzích OpenSSL 4.0.1, 3.6.3, 3.5.7, 3.4.6 a 3.0.21.
Ve španělské A Coruñě probíhá GUADEC 2026, tj. letošní konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí GNOME. Videozáznamy přednášek jsou k dispozici na YouTube.
Společnost Collabora ve spolupráci s Valve vyvíjí Holo Core, tj. port Arch Linuxu pro ARM64 procesory (AArch64), který bude pohánět VR headset Steam Frame. Pro testování Arch Linuxu pro AArch64 jsou k dispozici binární balíčky, zdrojové kódy i kontejner pro Docker nebo Podman.
Mikroprocesor Zilog Z80 byl oficiálně uveden na trh před 50 lety, tj. v červenci 1976. Výroba mikroprocesoru skončila v roce 2024.
Výzkumníci ze společnosti ESET objevili 11 zapomenutých UEFI shim zavaděčů, které byly podepsány společností Microsoft, a které umožňují útočníkům obejít ochranu UEFI Secure Boot na většině zařízení. Microsoft je zneplatnil (přidal jejich hash do databáze dbx) v rámci aktualizace Patch Tuesday dne 9. června 2026. Uživatelé Linuxu mohou databází aktualizovat pomocí LVFS. Ověřit zneplatnění zavaděčů lze pomocí skriptu uefi-dbx-audit. Jedná se o CVE-2026-8863 a CVE-2026-10797.
pico-usb-wifi je open source firmware pro Raspberry Pi Pico W, který jej promění v USB Wi-Fi adaptér. Po připojení k počítači se objeví jako zařízení USB CDC-NCM.
Americká společnost Google ze skupiny Alphabet bude muset podle nových požadavků Evropské unie umožnit společnosti OpenAI i dalším konkurentům v oblasti umělé inteligence (AI) a internetových vyhledávačů přístup ke svým službám. Ve svém rozhodnutí o tom včera informovala Evropská komise (EK). Opatření má zajistit dodržování pravidel, jejichž cílem je omezit v EU tržní sílu velkých technologických firem. Google s tím nesouhlasí.
… více »Nové verze webových prohlížečů Chrome a Firefox jsou vydávány každé 4 týdny. Aktuální verze Chrome je 150. Aktuální verze Firefoxu je 152. V březnu bylo oznámeno, že od září přejde Chrome na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. To by znamenalo, že Chrome v číslování verzí Firefox brzy přeskočí. Vývojáři Firefoxu proto také od září přecházejí na dvoutýdenní cyklus vydávání verzí. :-)
Microsoft Comic Chat (Wikipedie), tj. grafický IRC klient z devadesátek, který převáděl konverzace na IRC do podoby komiksových panelů, a který zpopularizoval font Comic Sans, je dnešním dnem open source. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
-A POSTROUTING -o tun2 -j MASQUERADE
ip route show
default via 89.x.x.1 dev ens3
10.9.0.0/24 via 10.9.0.2 dev tun0
10.9.0.2 dev tun0 proto kernel scope link src 10.9.0.1
10.20.40.0/22 dev tun2 proto kernel scope link src 10.20.40.24
89.x.x.0/23 dev ens3 proto kernel scope link src 89.x.x.13
ip route list table vpn
default via 10.20.40.1 dev tun2
10.20.40.0/22 dev tun2 scope link src 10.20.40.24
V tomto je problem přidávám routy ručně a mění se mně furt ta IP
ip route add 10.20.40.0/22 dev tun2 src 10.20.40.24 table vpn
ip route add default via 10.20.40.1 dev tun2 table vpn
ip rule add from 10.9.0.1/24 table vpn
Mám tedy dva dotazy:
1) řeším to správně, že jsem přidal jen jednu vpn tabulku?
2) jak to zautomatizovat, aby při připojení na VPN se routy nastavili samy, dle IP jaké dostanou. Na VPN server kam se připojuji nemám přístup. Když to nechám na openvpn serveru, tak dá jeho routu na default a vše běží přes VPN
10.9.0.0/24 via 10.9.0.2 dev tun0 ip rule add from 10.9.0.1/24 table vpn ip route add default via 10.20.40.1 dev tun2 table vpnTzn predpokladam, ze tun0 je v rozsahu 10.9 a ta routa je od nej. Pak mas pravidlo, ze vse co je z toho rozsahu ma jit do tabulky vpn. A v ty tabulce mas receno, ze provoz maji jit pres tun2. A co myslis ze se stane, kdyz zahajis komunikace do rozsahu 10.9? Presne to co mas nastaveno, posle se to do routovani podle vpn. A v ty rikas, ze veskerej provoz posles na tun2. Respektive, ti pres ten tun2 samozrejme potece veskera komunikace smerem od klienta. Je to o to veselejsi, ze ty pakety putuji na tu GW co tam mas nastavenou, a pak se vraci zpet. Pokud se ptas proc, tak se zamysli nad tim, kam jinam by asi tak mely putovat, kdyz tam jinou cestu nemas, coz je presne to, co ti tam chybi. --- Dete s tim guuglem dopice!
iptables -t nat -A prerouting -i ens3 -d 10.9.0.0/24 -j SNAT --to 10.20.40.24Bude to take nutne dynamicky menit..
Všechno špatně.
…připojeno do internetu IP 89.x.x.13…
Tady není ani náznak připojení „do internetu“. Jde o připojení do IPv4, který přímo způsobuje všechny popsané problémy s routováním. Nepodařený experiment z roku 1975, omylem zveřejněný, přestal už před rokem 2000 definitivně fungovat — zhruba od té doby se už nedalo normálně routovat odkudkoliv kamkoliv. Proč tohle v roce 2021 ještě někdo používá, to je fakt záhada.
Řešením tedy je (jako vždy) opravdový internet — IPv6.
pak VPN
tun0 - sem se připojují klienti
tun2 - odsud jsem připojen k jinému ISP
V celém tomto popisu není ani jedna zmínka o VPN.
Ne, skutečná VPN nikdy nepoužívá nic takového jako rozhraní tun; to opravdu (ale opravdu (ale opravdu)) ne.
VPN běží na stejném síťovém rozhraní jako kterýkoliv jiný provoz. Démon pro správu klíčů (například StrongSwan) vytvoří mezi dvěma podsítěmi IPSec tunel a jediné, čím se IPSec projevuje (kromě záznamů v routovacích tabulkách) je „zkrácení“ (co do zdánlivého počtu „hopů“, nikoliv času) spojení do „protější“ sítě — dá se tam najednou dostat „jedním hopem“. Žádné virtuální pseudorozhraní k VPN nepatří.
Přítomnost nesmyslů typu tun může znamenat, že zase další uživatel naletěl na Open„VPN“ — béčkovou jednovláknovou dětskou hračku v userspace, která má chybně a nepatřičně „VPN“ v názvu, ač jediné, co opravdu dobře „zvládá“, je zbytečné zpomalení připojení asi tak o desítkový řád ve srovnání s výkonem skutečné VPN (tedy IPSec).
Řešení celého problému — který se tady v poradně objevuje zbytečně stále znova a znova — je tedy jednoduché a pořád dokola stejné: Zaprvé, skutečný internet, tedy IPv6. Pak ve většině případů nebude VPN vůbec potřeba. Zadruhé, pro ty zbývající vzácné případy: skutečná VPN, tedy IPSec, bez matoucích pseudorozhraní typu tun (a s nimi souvisejících problémů s routováním), bez jednovláknových userspace zpomalovačů atd. atp.
Po VPN přenáším prostě 1 Gb/s, což je všechno, co moje současné připojení umí. (10 Gb/s sice můžu mít asi na 3 kliknutí se stále stejnou optikou, ale nechce se mi za to platit cca dvojnásobek, když beztak většina protistran 10 Gb/s stále ještě nedá.)
Open„VPN“ není VPN. Tím by mohla celá úvaha skočit.
Dotazů typu „proč mám na Open‚VPN‘ asi tak desetinu mého gigabitu“ se tady na ABCLinuxu povaluje hodně. Open„VPN“ je prostě jednovláknové béčko v userspace. Možná dá 500 Mb/s, když bude mít velké štěstí na TurboBoost. Možná dá třetinu z toho, pokud ne. Každý paket představuje minimálně 6 context-switchů místo rozumných dvou (a s chytrými scatter-gather triky dokonce v průměru méně). Zoufalství, nouze, zbytečnost. Nebrat. Technologie pro VPN se jmenuje IPSec.
Tiskni
Sdílej: