Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
-A POSTROUTING -o tun2 -j MASQUERADE
ip route show
default via 89.x.x.1 dev ens3
10.9.0.0/24 via 10.9.0.2 dev tun0
10.9.0.2 dev tun0 proto kernel scope link src 10.9.0.1
10.20.40.0/22 dev tun2 proto kernel scope link src 10.20.40.24
89.x.x.0/23 dev ens3 proto kernel scope link src 89.x.x.13
ip route list table vpn
default via 10.20.40.1 dev tun2
10.20.40.0/22 dev tun2 scope link src 10.20.40.24
V tomto je problem přidávám routy ručně a mění se mně furt ta IP
ip route add 10.20.40.0/22 dev tun2 src 10.20.40.24 table vpn
ip route add default via 10.20.40.1 dev tun2 table vpn
ip rule add from 10.9.0.1/24 table vpn
Mám tedy dva dotazy:
1) řeším to správně, že jsem přidal jen jednu vpn tabulku?
2) jak to zautomatizovat, aby při připojení na VPN se routy nastavili samy, dle IP jaké dostanou. Na VPN server kam se připojuji nemám přístup. Když to nechám na openvpn serveru, tak dá jeho routu na default a vše běží přes VPN
10.9.0.0/24 via 10.9.0.2 dev tun0 ip rule add from 10.9.0.1/24 table vpn ip route add default via 10.20.40.1 dev tun2 table vpnTzn predpokladam, ze tun0 je v rozsahu 10.9 a ta routa je od nej. Pak mas pravidlo, ze vse co je z toho rozsahu ma jit do tabulky vpn. A v ty tabulce mas receno, ze provoz maji jit pres tun2. A co myslis ze se stane, kdyz zahajis komunikace do rozsahu 10.9? Presne to co mas nastaveno, posle se to do routovani podle vpn. A v ty rikas, ze veskerej provoz posles na tun2. Respektive, ti pres ten tun2 samozrejme potece veskera komunikace smerem od klienta. Je to o to veselejsi, ze ty pakety putuji na tu GW co tam mas nastavenou, a pak se vraci zpet. Pokud se ptas proc, tak se zamysli nad tim, kam jinam by asi tak mely putovat, kdyz tam jinou cestu nemas, coz je presne to, co ti tam chybi. --- Dete s tim guuglem dopice!
iptables -t nat -A prerouting -i ens3 -d 10.9.0.0/24 -j SNAT --to 10.20.40.24Bude to take nutne dynamicky menit..
Všechno špatně.
…připojeno do internetu IP 89.x.x.13…
Tady není ani náznak připojení „do internetu“. Jde o připojení do IPv4, který přímo způsobuje všechny popsané problémy s routováním. Nepodařený experiment z roku 1975, omylem zveřejněný, přestal už před rokem 2000 definitivně fungovat — zhruba od té doby se už nedalo normálně routovat odkudkoliv kamkoliv. Proč tohle v roce 2021 ještě někdo používá, to je fakt záhada.
Řešením tedy je (jako vždy) opravdový internet — IPv6.
pak VPN
tun0 - sem se připojují klienti
tun2 - odsud jsem připojen k jinému ISP
V celém tomto popisu není ani jedna zmínka o VPN.
Ne, skutečná VPN nikdy nepoužívá nic takového jako rozhraní tun; to opravdu (ale opravdu (ale opravdu)) ne.
VPN běží na stejném síťovém rozhraní jako kterýkoliv jiný provoz. Démon pro správu klíčů (například StrongSwan) vytvoří mezi dvěma podsítěmi IPSec tunel a jediné, čím se IPSec projevuje (kromě záznamů v routovacích tabulkách) je „zkrácení“ (co do zdánlivého počtu „hopů“, nikoliv času) spojení do „protější“ sítě — dá se tam najednou dostat „jedním hopem“. Žádné virtuální pseudorozhraní k VPN nepatří.
Přítomnost nesmyslů typu tun může znamenat, že zase další uživatel naletěl na Open„VPN“ — béčkovou jednovláknovou dětskou hračku v userspace, která má chybně a nepatřičně „VPN“ v názvu, ač jediné, co opravdu dobře „zvládá“, je zbytečné zpomalení připojení asi tak o desítkový řád ve srovnání s výkonem skutečné VPN (tedy IPSec).
Řešení celého problému — který se tady v poradně objevuje zbytečně stále znova a znova — je tedy jednoduché a pořád dokola stejné: Zaprvé, skutečný internet, tedy IPv6. Pak ve většině případů nebude VPN vůbec potřeba. Zadruhé, pro ty zbývající vzácné případy: skutečná VPN, tedy IPSec, bez matoucích pseudorozhraní typu tun (a s nimi souvisejících problémů s routováním), bez jednovláknových userspace zpomalovačů atd. atp.
Po VPN přenáším prostě 1 Gb/s, což je všechno, co moje současné připojení umí. (10 Gb/s sice můžu mít asi na 3 kliknutí se stále stejnou optikou, ale nechce se mi za to platit cca dvojnásobek, když beztak většina protistran 10 Gb/s stále ještě nedá.)
Open„VPN“ není VPN. Tím by mohla celá úvaha skočit.
Dotazů typu „proč mám na Open‚VPN‘ asi tak desetinu mého gigabitu“ se tady na ABCLinuxu povaluje hodně. Open„VPN“ je prostě jednovláknové béčko v userspace. Možná dá 500 Mb/s, když bude mít velké štěstí na TurboBoost. Možná dá třetinu z toho, pokud ne. Každý paket představuje minimálně 6 context-switchů místo rozumných dvou (a s chytrými scatter-gather triky dokonce v průměru méně). Zoufalství, nouze, zbytečnost. Nebrat. Technologie pro VPN se jmenuje IPSec.
Tiskni
Sdílej: