Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
VKD3D-Proton byl vydán ve verzi 3.0. Jedná se fork knihovny vkd3d z projektu Wine pro Proton. Knihovna slouží pro překlad volání Direct3D 12 na Vulkan. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora AMD FSR 4 (AMD FidelityFX Super Resolution 4).
Poštovní klient Thunderbird byl vydán v nové verzi 145.0. Podporuje DNS přes HTTPS nebo Microsoft Exchange skrze Exchange Web Services. Ukončena byla podpora 32bitového Thunderbirdu pro Linux.
U příležitosti státního svátku 17. listopadu probíhá na Steamu i GOG.com již šestý ročník Czech & Slovak Games Week aneb týdenní oslava a také slevová akce českých a slovenských počítačových her.
Byla vydána nová verze 9.19 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnout lze například nový balíček BirdNET-Go, tj. AI řešení pro nepřetržité monitorování a identifikaci ptáků.
ale protoze pouzivam Sicherboot coz souvisi prave z tim "nejakym" duvodem co pises, kdy krome bezpecnejsiho bootovani/sifrovani je i moznost mit /boot v LUKS2 kterej Grub zatim vubec nepodporuje.../mnt/efi - tam připojím exitstující efi oddíl - NEbudu formátovat /mnt/boot - tam připojím boot oddíl (ext4?)- nestačil by jen /mnt když arch umí boot z btrfs? /mnt - tam připojím / /mnt/data - další disky /mnt/data2 … …a pak pokračuje pacstrap a zbytek a grub nainstaluju přímo na to /dev/nvme..? Jestli píšu kraviny omlouvám se - do ted jsem se bez uefi obešel :/
/mnt. Pokud neřešíš šifrování tak stačí jeden btrfs oddíl a případně si v něm udělat suboddíly pro /home, /boot a popř další suboddíly. Další disky ve chvíli instalace není nutné řešit. V první fázi stačí vytvořit běžící systém a vše další budeš dělat z něho.
/efi, nebo v /boot/efi?
dík moc
/efi namountuješ. grub-install dostává jako parametr disk:
grub-install /dev/disk/by-uuid/6649-07DEStejně tak v
efibootmgr, případně jiný tool, kterým nastavuješ, co má bootovat. Pro aktualizace nevím, jak se to chová.
>>> df -h Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on dev 7.8G 0 7.8G 0% /dev run 7.8G 1.4M 7.8G 1% /run /dev/sda2 938G 516G 375G 58% / tmpfs 7.8G 0 7.8G 0% /dev/shm tmpfs 7.8G 7.8M 7.8G 1% /tmp /dev/sda1 241M 69M 173M 29% /boot tmpfs 1.6G 76K 1.6G 1% /run/user/1000
./efi zfsbootmenu. Release a recovery verze, každá po ~50 MB. Pro grub je 100 MB overkill, jiným bootloaderům může být těsno.
/boot, vypadá to takto:
╭────────────────────┬─────────╮ │ EFI │ 264 k │ │ GRUB │ 8,4 M │ │ Jádro (1 ks) │ 7,7 M │ │ initrd (1 ks) │ 124 M │ │ Memtest │ 152 k │ │ Mikrokód │ 32 k │ │ Další (na 1 jádro) │ 5 M │ ╰────────────────────┴─────────╯V initrd mám různé jaderné moduly a programy pro údržbu (kdybych si náhodou rozhodil hlavní FS). Jak mužete vidět, závisí to hlavně na initrd – pokud tam chcete mít spoustu „zbytečností“, 300 M může být málo. Pokud ale chcete mít EFI oddíl od
/boot oddělený, vystačíte si s pár MB (EFI + GRUB).
/efi, nebo do /boot/efi?
/boot. GRUB a ani jádro proti tomu nic nemá. (Wiki ArchLinuxu, pokud se nepletu, píše opak, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by to dělalo potíže.) Na EFI oddílu („ESP“) jsou veškerá data okolo EFI v adresáři efi/ (takže v /boot/efi na běžícím systému). GRUB je na tomto oddílu v adresáři grub/, jádro, initrd apod. přímo v kořenu.
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot (např. pokud si rozhodím kořenový FS nebo při šifrování systémového oddílu). Není problém tento oddíl používat zároveň jako ESP – musí být naformátován jako FAT (tj. nejsou tam oprávnění, ale to u /boot nevadí) a příslušně označen v MBR/GPT. Asi jedinou nevýhodou je to, že tam nemůžou být > 2 GiB soubory.
[...]
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot [...] při šifrování systémového oddílu [...]
naopak, pri sifrovani je vhodne mit i boot sifrovanej... :
/usr/lib/grub/x86_64-efi/monolithic/grubx64.efi 1.7MB. A pokud si sestavíš vlastní, který má jen využívané moduly (tohle obsahuje podporu pro spoustu „zbytečností“), tak jsi pod megabajt.
startfield (2,9M), písmo GNU Unifont (2,3M) a moduly pro všechno možné, protože „co kdyby se to někdy hodilo“. EFI oddíl mám velký a na dobu bootování nemám moc velké nároky, takže jsem to ještě neřešil.
Zabalit to vše do jedné EFI binárky není špatný nápad.
Tiskni
Sdílej: