Na novoroční inauguraci starosty New Yorku Zohrana Mamdaniho bylo zakázáno si s sebou přinést Raspberry Pi anebo Flipper Zero. Raspberry Pi i Flipper Zero jsou explicitně uvedeny v seznamu zakázaných věcí jak na na veřejné pozvánce, tak i na oficiálních stránkách města.
OpenTTD (Wikipedie), tj. open source klon počítačové hry Transport Tycoon Deluxe, byl vydán v nové stabilní verzi 15.0. Přehled novinek v seznamu změn a také na YouTube. OpenTTD lze instalovat také ze Steamu.
Správce oken IceWM byl vydán ve verzi 4.0.0, která např. vylepšuje navigaci v přepínání velkého množství otevřených oken.
Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
ale protoze pouzivam Sicherboot coz souvisi prave z tim "nejakym" duvodem co pises, kdy krome bezpecnejsiho bootovani/sifrovani je i moznost mit /boot v LUKS2 kterej Grub zatim vubec nepodporuje.../mnt/efi - tam připojím exitstující efi oddíl - NEbudu formátovat /mnt/boot - tam připojím boot oddíl (ext4?)- nestačil by jen /mnt když arch umí boot z btrfs? /mnt - tam připojím / /mnt/data - další disky /mnt/data2 … …a pak pokračuje pacstrap a zbytek a grub nainstaluju přímo na to /dev/nvme..? Jestli píšu kraviny omlouvám se - do ted jsem se bez uefi obešel :/
/mnt. Pokud neřešíš šifrování tak stačí jeden btrfs oddíl a případně si v něm udělat suboddíly pro /home, /boot a popř další suboddíly. Další disky ve chvíli instalace není nutné řešit. V první fázi stačí vytvořit běžící systém a vše další budeš dělat z něho.
/efi, nebo v /boot/efi?
dík moc
/efi namountuješ. grub-install dostává jako parametr disk:
grub-install /dev/disk/by-uuid/6649-07DEStejně tak v
efibootmgr, případně jiný tool, kterým nastavuješ, co má bootovat. Pro aktualizace nevím, jak se to chová.
>>> df -h Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on dev 7.8G 0 7.8G 0% /dev run 7.8G 1.4M 7.8G 1% /run /dev/sda2 938G 516G 375G 58% / tmpfs 7.8G 0 7.8G 0% /dev/shm tmpfs 7.8G 7.8M 7.8G 1% /tmp /dev/sda1 241M 69M 173M 29% /boot tmpfs 1.6G 76K 1.6G 1% /run/user/1000
./efi zfsbootmenu. Release a recovery verze, každá po ~50 MB. Pro grub je 100 MB overkill, jiným bootloaderům může být těsno.
/boot, vypadá to takto:
╭────────────────────┬─────────╮ │ EFI │ 264 k │ │ GRUB │ 8,4 M │ │ Jádro (1 ks) │ 7,7 M │ │ initrd (1 ks) │ 124 M │ │ Memtest │ 152 k │ │ Mikrokód │ 32 k │ │ Další (na 1 jádro) │ 5 M │ ╰────────────────────┴─────────╯V initrd mám různé jaderné moduly a programy pro údržbu (kdybych si náhodou rozhodil hlavní FS). Jak mužete vidět, závisí to hlavně na initrd – pokud tam chcete mít spoustu „zbytečností“, 300 M může být málo. Pokud ale chcete mít EFI oddíl od
/boot oddělený, vystačíte si s pár MB (EFI + GRUB).
/efi, nebo do /boot/efi?
/boot. GRUB a ani jádro proti tomu nic nemá. (Wiki ArchLinuxu, pokud se nepletu, píše opak, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by to dělalo potíže.) Na EFI oddílu („ESP“) jsou veškerá data okolo EFI v adresáři efi/ (takže v /boot/efi na běžícím systému). GRUB je na tomto oddílu v adresáři grub/, jádro, initrd apod. přímo v kořenu.
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot (např. pokud si rozhodím kořenový FS nebo při šifrování systémového oddílu). Není problém tento oddíl používat zároveň jako ESP – musí být naformátován jako FAT (tj. nejsou tam oprávnění, ale to u /boot nevadí) a příslušně označen v MBR/GPT. Asi jedinou nevýhodou je to, že tam nemůžou být > 2 GiB soubory.
[...]
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot [...] při šifrování systémového oddílu [...]
naopak, pri sifrovani je vhodne mit i boot sifrovanej... :
/usr/lib/grub/x86_64-efi/monolithic/grubx64.efi 1.7MB. A pokud si sestavíš vlastní, který má jen využívané moduly (tohle obsahuje podporu pro spoustu „zbytečností“), tak jsi pod megabajt.
startfield (2,9M), písmo GNU Unifont (2,3M) a moduly pro všechno možné, protože „co kdyby se to někdy hodilo“. EFI oddíl mám velký a na dobu bootování nemám moc velké nároky, takže jsem to ještě neřešil.
Zabalit to vše do jedné EFI binárky není špatný nápad.
Tiskni
Sdílej: