GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
/mnt/efi - tam připojím exitstující efi oddíl - NEbudu formátovat /mnt/boot - tam připojím boot oddíl (ext4?)- nestačil by jen /mnt když arch umí boot z btrfs? /mnt - tam připojím / /mnt/data - další disky /mnt/data2 … …a pak pokračuje pacstrap a zbytek a grub nainstaluju přímo na to /dev/nvme..? Jestli píšu kraviny omlouvám se - do ted jsem se bez uefi obešel :/
/mnt
. Pokud neřešíš šifrování tak stačí jeden btrfs oddíl a případně si v něm udělat suboddíly pro /home
, /boot
a popř další suboddíly. Další disky ve chvíli instalace není nutné řešit. V první fázi stačí vytvořit běžící systém a vše další budeš dělat z něho.
/efi
, nebo v /boot/efi
?
dík moc
/efi
namountuješ. grub-install
dostává jako parametr disk:
grub-install /dev/disk/by-uuid/6649-07DEStejně tak v
efibootmgr
, případně jiný tool, kterým nastavuješ, co má bootovat. Pro aktualizace nevím, jak se to chová.
>>> df -h Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on dev 7.8G 0 7.8G 0% /dev run 7.8G 1.4M 7.8G 1% /run /dev/sda2 938G 516G 375G 58% / tmpfs 7.8G 0 7.8G 0% /dev/shm tmpfs 7.8G 7.8M 7.8G 1% /tmp /dev/sda1 241M 69M 173M 29% /boot tmpfs 1.6G 76K 1.6G 1% /run/user/1000
/efi
zfsbootmenu. Release a recovery verze, každá po ~50 MB. Pro grub je 100 MB overkill, jiným bootloaderům může být těsno.
/boot
, vypadá to takto:
╭────────────────────┬─────────╮ │ EFI │ 264 k │ │ GRUB │ 8,4 M │ │ Jádro (1 ks) │ 7,7 M │ │ initrd (1 ks) │ 124 M │ │ Memtest │ 152 k │ │ Mikrokód │ 32 k │ │ Další (na 1 jádro) │ 5 M │ ╰────────────────────┴─────────╯V initrd mám různé jaderné moduly a programy pro údržbu (kdybych si náhodou rozhodil hlavní FS). Jak mužete vidět, závisí to hlavně na initrd – pokud tam chcete mít spoustu „zbytečností“, 300 M může být málo. Pokud ale chcete mít EFI oddíl od
/boot
oddělený, vystačíte si s pár MB (EFI + GRUB).
/efi
, nebo do /boot/efi
?
/boot
. GRUB a ani jádro proti tomu nic nemá. (Wiki ArchLinuxu, pokud se nepletu, píše opak, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by to dělalo potíže.) Na EFI oddílu („ESP“) jsou veškerá data okolo EFI v adresáři efi/
(takže v /boot/efi
na běžícím systému). GRUB je na tomto oddílu v adresáři grub/
, jádro, initrd apod. přímo v kořenu.
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot
(např. pokud si rozhodím kořenový FS nebo při šifrování systémového oddílu). Není problém tento oddíl používat zároveň jako ESP – musí být naformátován jako FAT (tj. nejsou tam oprávnění, ale to u /boot
nevadí) a příslušně označen v MBR/GPT. Asi jedinou nevýhodou je to, že tam nemůžou být > 2 GiB soubory.
[...]
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot
[...] při šifrování systémového oddílu [...]
naopak, pri sifrovani je vhodne mit i boot sifrovanej... :/usr/lib/grub/x86_64-efi/monolithic/grubx64.efi
1.7MB. A pokud si sestavíš vlastní, který má jen využívané moduly (tohle obsahuje podporu pro spoustu „zbytečností“), tak jsi pod megabajt.
startfield
(2,9M), písmo GNU Unifont (2,3M) a moduly pro všechno možné, protože „co kdyby se to někdy hodilo“. EFI oddíl mám velký a na dobu bootování nemám moc velké nároky, takže jsem to ještě neřešil.
Zabalit to vše do jedné EFI binárky není špatný nápad.
Tiskni
Sdílej: