Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
/mnt/efi - tam připojím exitstující efi oddíl - NEbudu formátovat /mnt/boot - tam připojím boot oddíl (ext4?)- nestačil by jen /mnt když arch umí boot z btrfs? /mnt - tam připojím / /mnt/data - další disky /mnt/data2 … …a pak pokračuje pacstrap a zbytek a grub nainstaluju přímo na to /dev/nvme..? Jestli píšu kraviny omlouvám se - do ted jsem se bez uefi obešel :/
/mnt
. Pokud neřešíš šifrování tak stačí jeden btrfs oddíl a případně si v něm udělat suboddíly pro /home
, /boot
a popř další suboddíly. Další disky ve chvíli instalace není nutné řešit. V první fázi stačí vytvořit běžící systém a vše další budeš dělat z něho.
/efi
, nebo v /boot/efi
?
dík moc
/efi
namountuješ. grub-install
dostává jako parametr disk:
grub-install /dev/disk/by-uuid/6649-07DEStejně tak v
efibootmgr
, případně jiný tool, kterým nastavuješ, co má bootovat. Pro aktualizace nevím, jak se to chová.
>>> df -h Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on dev 7.8G 0 7.8G 0% /dev run 7.8G 1.4M 7.8G 1% /run /dev/sda2 938G 516G 375G 58% / tmpfs 7.8G 0 7.8G 0% /dev/shm tmpfs 7.8G 7.8M 7.8G 1% /tmp /dev/sda1 241M 69M 173M 29% /boot tmpfs 1.6G 76K 1.6G 1% /run/user/1000
/efi
zfsbootmenu. Release a recovery verze, každá po ~50 MB. Pro grub je 100 MB overkill, jiným bootloaderům může být těsno.
/boot
, vypadá to takto:
╭────────────────────┬─────────╮ │ EFI │ 264 k │ │ GRUB │ 8,4 M │ │ Jádro (1 ks) │ 7,7 M │ │ initrd (1 ks) │ 124 M │ │ Memtest │ 152 k │ │ Mikrokód │ 32 k │ │ Další (na 1 jádro) │ 5 M │ ╰────────────────────┴─────────╯V initrd mám různé jaderné moduly a programy pro údržbu (kdybych si náhodou rozhodil hlavní FS). Jak mužete vidět, závisí to hlavně na initrd – pokud tam chcete mít spoustu „zbytečností“, 300 M může být málo. Pokud ale chcete mít EFI oddíl od
/boot
oddělený, vystačíte si s pár MB (EFI + GRUB).
/efi
, nebo do /boot/efi
?
/boot
. GRUB a ani jádro proti tomu nic nemá. (Wiki ArchLinuxu, pokud se nepletu, píše opak, ale ještě jsem se nesetkal s tím, že by to dělalo potíže.) Na EFI oddílu („ESP“) jsou veškerá data okolo EFI v adresáři efi/
(takže v /boot/efi
na běžícím systému). GRUB je na tomto oddílu v adresáři grub/
, jádro, initrd apod. přímo v kořenu.
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot
(např. pokud si rozhodím kořenový FS nebo při šifrování systémového oddílu). Není problém tento oddíl používat zároveň jako ESP – musí být naformátován jako FAT (tj. nejsou tam oprávnění, ale to u /boot
nevadí) a příslušně označen v MBR/GPT. Asi jedinou nevýhodou je to, že tam nemůžou být > 2 GiB soubory.
[...]
Myslím si, že se hodí mít samostatný /boot
[...] při šifrování systémového oddílu [...]
naopak, pri sifrovani je vhodne mit i boot sifrovanej... :/usr/lib/grub/x86_64-efi/monolithic/grubx64.efi
1.7MB. A pokud si sestavíš vlastní, který má jen využívané moduly (tohle obsahuje podporu pro spoustu „zbytečností“), tak jsi pod megabajt.
startfield
(2,9M), písmo GNU Unifont (2,3M) a moduly pro všechno možné, protože „co kdyby se to někdy hodilo“. EFI oddíl mám velký a na dobu bootování nemám moc velké nároky, takže jsem to ještě neřešil.
Zabalit to vše do jedné EFI binárky není špatný nápad.
Tiskni
Sdílej: