Společnost OpenAI představila GPT-5 (YouTube).
Byla vydána (𝕏) červencová aktualizace aneb nová verze 1.103 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.103 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Americký prezident Donald Trump vyzval nového generálního ředitele firmy na výrobu čipů Intel, aby odstoupil. Prezident to zdůvodnil vazbami nového šéfa Lip-Bu Tana na čínské firmy.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.3 LTS, tj. třetí opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na Discourse.
Byla vydána verze 1.89.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Americká technologická společnost Apple uskuteční v USA další investice ve výši sta miliard dolarů (2,1 bilionu korun). Oznámil to ve středu šéf firmy Tim Cook při setkání v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Trump zároveň oznámil záměr zavést stoprocentní clo na polovodiče z dovozu.
Zálohovací server Proxmox Backup Server byl vydán v nové stabilní verzi 4.0. Založen je na Debianu 13 Trixie.
Byla vydána nová verze 1.54.0 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Jan Václav.
Knižní edice správce české národní domény přináší novou knihu zkušeného programátora Pavla Tišnovského s názvem Programovací jazyk Go. Publikace nabízí srozumitelný a prakticky zaměřený pohled na programování v tomto moderním jazyce. Nejedná se však o klasickou učebnici, ale spíše o průvodce pro vývojáře, kteří s Go začínají, nebo pro ty, kdo hledají odpovědi na konkrétní otázky či inspiraci k dalšímu objevování. Tištěná i digitální verze knihy je již nyní k dispozici u většiny knihkupců.
OpenAI zpřístupnila (en) nové nenáročné otevřené jazykové modely gpt-oss (gpt-oss-120b a gpt-oss-20b). Přístupné jsou pod licencí Apache 2.0.
nacteni adresare: chrrrrrrrrr, nacteno vytvoreni prazdneho adresare: chrrrrrrrrr, vytvorenoMate s tim prosim nekdo zkusenost? Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti? Dekuji
Řešení dotazu:
Jak jsem tak googlil, mnozi psali, ze EXT4 je v pohode.
Jak už to na webu bývá, mnozí netuší, co píší, popisují 10+ let staré zlozvyky a tak různě podobně.
Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti?
Téměř výhradně Btrfs. Výjimky: Kde nemám Btrfs, tam mám ZFS, například kde se žádá kompatibilita s FreeBSD nebo kde je FreeBSD.
Btrfs je dnešní standard, implicitní volba v rozumných distribucích a v podstatě jediná volba, která dává v popsaném případě smysl. Pro externí zálohovací disk má smysl takový filesystém, který má checksumy dat i metadat, atomické snapshoty, efektivní replikaci snapshotů pomocí send/receive, copy-on-write a vůbec takové ty vlastnosti, které sice v dobách ~10GB disků velkou výhodu nepřinesly, ale v dobách 10TB disků (== dnes) jsou nepostradatelné.
ZFS je bezva a jeho snapshoty s atomicitou napříč několika subvolume jsou hustý bonus navíc, stejně jako RAIDZ3(*), pro který Btrfs (stále ještě) nemá ekvivalent. Jenže zatímco Btrfs je standard na každém linuxovém stroji, podpora ZFS v očekávané verzi a s očekávanými feature flagy není všude 100% zaručená, přinejmenším ne bez roota na daném stroji.
(*) Pravda, tohle se už netýká jednoho disku, leč protože ZFS i Btrfs mají schopnost transformovat jeden disk na RAID konfiguraci a zpět bez (od)mountování či restartu, přišlo mi vhodné i tohle zmínit + srovnat.
To je ale dotaz jak poleno. Já bych měl taky pár dotazů k tématu.
Předně, proč bych takovou hloupost dělal?
(Já se mnohem raději zabývám praktickými a konstruktivními úkoly, například nedávnou náhradou mého Btrfs RAID5 diskového pole z 6 disků za Btrfs RAID6 pole z 8 SSD — bez odmountování, bez downtime.)
Zastaralé filesystémy — které bez checksumů dat neumí poškození vůbec odhalit — už byly takhle „testované“? S jakým výsledkem?
Onen záhadný „stav souborů“ má být co přesně? Jestli sedí checksumy dat? To u normálních filesystémů pravidelně kontroluje scrub. Béčkové filesystémy nemají scrub, takže … nic.
Co je to fsck? Spoléhání na zázrak, který potřebovaly špatné filesystémy před 10+ lety? Děkuji, nechci.
btrfs restore
, ext4 potom celkem dobrý debugovací nástroj. Pokud není disk, na který by bylo možné data překopírovat, tak je problém. (Kdyby takový disk byl, tak by na něm byla záloha, že ano?)
Btrfs má také btrfs rescue
, ale ještě jsem se s ním naštěstí nepotkal.
Tiskni
Sdílej: