Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
nacteni adresare: chrrrrrrrrr, nacteno vytvoreni prazdneho adresare: chrrrrrrrrr, vytvorenoMate s tim prosim nekdo zkusenost? Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti? Dekuji
Řešení dotazu:
Jak jsem tak googlil, mnozi psali, ze EXT4 je v pohode.
Jak už to na webu bývá, mnozí netuší, co píší, popisují 10+ let staré zlozvyky a tak různě podobně.
Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti?
Téměř výhradně Btrfs. Výjimky: Kde nemám Btrfs, tam mám ZFS, například kde se žádá kompatibilita s FreeBSD nebo kde je FreeBSD.
Btrfs je dnešní standard, implicitní volba v rozumných distribucích a v podstatě jediná volba, která dává v popsaném případě smysl. Pro externí zálohovací disk má smysl takový filesystém, který má checksumy dat i metadat, atomické snapshoty, efektivní replikaci snapshotů pomocí send/receive, copy-on-write a vůbec takové ty vlastnosti, které sice v dobách ~10GB disků velkou výhodu nepřinesly, ale v dobách 10TB disků (== dnes) jsou nepostradatelné.
ZFS je bezva a jeho snapshoty s atomicitou napříč několika subvolume jsou hustý bonus navíc, stejně jako RAIDZ3(*), pro který Btrfs (stále ještě) nemá ekvivalent. Jenže zatímco Btrfs je standard na každém linuxovém stroji, podpora ZFS v očekávané verzi a s očekávanými feature flagy není všude 100% zaručená, přinejmenším ne bez roota na daném stroji.
(*) Pravda, tohle se už netýká jednoho disku, leč protože ZFS i Btrfs mají schopnost transformovat jeden disk na RAID konfiguraci a zpět bez (od)mountování či restartu, přišlo mi vhodné i tohle zmínit + srovnat.
To je ale dotaz jak poleno. Já bych měl taky pár dotazů k tématu.
Předně, proč bych takovou hloupost dělal?
(Já se mnohem raději zabývám praktickými a konstruktivními úkoly, například nedávnou náhradou mého Btrfs RAID5 diskového pole z 6 disků za Btrfs RAID6 pole z 8 SSD — bez odmountování, bez downtime.)
Zastaralé filesystémy — které bez checksumů dat neumí poškození vůbec odhalit — už byly takhle „testované“? S jakým výsledkem?
Onen záhadný „stav souborů“ má být co přesně? Jestli sedí checksumy dat? To u normálních filesystémů pravidelně kontroluje scrub. Béčkové filesystémy nemají scrub, takže … nic.
Co je to fsck? Spoléhání na zázrak, který potřebovaly špatné filesystémy před 10+ lety? Děkuji, nechci.
btrfs restore
, ext4 potom celkem dobrý debugovací nástroj. Pokud není disk, na který by bylo možné data překopírovat, tak je problém. (Kdyby takový disk byl, tak by na něm byla záloha, že ano?)
Btrfs má také btrfs rescue
, ale ještě jsem se s ním naštěstí nepotkal.
Tiskni
Sdílej: