Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
nacteni adresare: chrrrrrrrrr, nacteno vytvoreni prazdneho adresare: chrrrrrrrrr, vytvorenoMate s tim prosim nekdo zkusenost? Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti? Dekuji
Řešení dotazu:
Jak jsem tak googlil, mnozi psali, ze EXT4 je v pohode.
Jak už to na webu bývá, mnozí netuší, co píší, popisují 10+ let staré zlozvyky a tak různě podobně.
Mate nekdo externi disk naformatovany (jak?) na EXT*, JFS, XFS, BRTFS, ... a slouzi vam k uplne spokojenosti?
Téměř výhradně Btrfs. Výjimky: Kde nemám Btrfs, tam mám ZFS, například kde se žádá kompatibilita s FreeBSD nebo kde je FreeBSD.
Btrfs je dnešní standard, implicitní volba v rozumných distribucích a v podstatě jediná volba, která dává v popsaném případě smysl. Pro externí zálohovací disk má smysl takový filesystém, který má checksumy dat i metadat, atomické snapshoty, efektivní replikaci snapshotů pomocí send/receive, copy-on-write a vůbec takové ty vlastnosti, které sice v dobách ~10GB disků velkou výhodu nepřinesly, ale v dobách 10TB disků (== dnes) jsou nepostradatelné.
ZFS je bezva a jeho snapshoty s atomicitou napříč několika subvolume jsou hustý bonus navíc, stejně jako RAIDZ3(*), pro který Btrfs (stále ještě) nemá ekvivalent. Jenže zatímco Btrfs je standard na každém linuxovém stroji, podpora ZFS v očekávané verzi a s očekávanými feature flagy není všude 100% zaručená, přinejmenším ne bez roota na daném stroji.
(*) Pravda, tohle se už netýká jednoho disku, leč protože ZFS i Btrfs mají schopnost transformovat jeden disk na RAID konfiguraci a zpět bez (od)mountování či restartu, přišlo mi vhodné i tohle zmínit + srovnat.
To je ale dotaz jak poleno. Já bych měl taky pár dotazů k tématu.
Předně, proč bych takovou hloupost dělal?
(Já se mnohem raději zabývám praktickými a konstruktivními úkoly, například nedávnou náhradou mého Btrfs RAID5 diskového pole z 6 disků za Btrfs RAID6 pole z 8 SSD — bez odmountování, bez downtime.)
Zastaralé filesystémy — které bez checksumů dat neumí poškození vůbec odhalit — už byly takhle „testované“? S jakým výsledkem?
Onen záhadný „stav souborů“ má být co přesně? Jestli sedí checksumy dat? To u normálních filesystémů pravidelně kontroluje scrub. Béčkové filesystémy nemají scrub, takže … nic.
Co je to fsck? Spoléhání na zázrak, který potřebovaly špatné filesystémy před 10+ lety? Děkuji, nechci.
btrfs restore
, ext4 potom celkem dobrý debugovací nástroj. Pokud není disk, na který by bylo možné data překopírovat, tak je problém. (Kdyby takový disk byl, tak by na něm byla záloha, že ano?)
Btrfs má také btrfs rescue
, ale ještě jsem se s ním naštěstí nepotkal.
Tiskni
Sdílej: