V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Řešení dotazu:
Je to něco jako hotovost? Jojo, stará dobrá hotovost.
Jinak tohle je jezdnoznačně případ XY problému. Zálohovat soubory z /tmp nemá smysl. Pokud chceš zálohovat soubory z /tmp, je v návrhu příslušného systému nebo řešení něco od základu špatně. (Příslušná data by se měla ukládat jinam, jinak, atd.)
V dotazu chybí klíčová informace: Jak se pozná, že je soubor „kompletní“?
lseek64 a nepíše kdovíkam atd. atp., může i takhle primitivní „synchronizace“ fungovat.)Myslím si, že rozumný další krok je dostat se ze spárů XY problému. Zkus prosím podrobněji popsat, čeho přesně chceš docílit: Jaká jsou to data, jak jsou velká, jak moc na nich záleží (logy, které lze vyhodit? uživatelská data, která mají být i za 10 let bez chyby?), proč by se vůbec měla data zapisovat do nějakého dočasného adresáře, když ve skutečnosti se mají dlouhodobě ukládat (?), jestli se mají kopírovat všechna ta „dočasně nedočasná“ data nebo se ještě nějak filtrují atd.
(Sny o GUI je vhodné odložit do kouta.)
Rozhodně existuje možnost nastavit si nějaký systemd .timer unit, který každých 15 minut něco někam zkopíruje, ale tady je opravdu lepší popsat X a nedělat bezhlavě Y.
Kromě odkazů uvedených níže (z „oficiální“ stránky) existuje i řada dalších hotových řešení, zdá se. Tady je něco na bázi rsync a inotify. Dokonce, jestli to dobře chápu, tam k tomu není (potřebná) žádná .timer unita, protože by to mělo být celé pasivní a “event driven”, jak to má ideálně být, bez nějakých fixních intervalů a opakovaných kontrol.
find /tmp -mmin +1), řeknu že jsou asi hotové když už se na ně minutu nesáhlo, a zpracuju ho. Tohle v cronu.
Samozřejmě se ta časová prodleva budou lišit podle tvého nasazení.
x11vnc -storepasswda pak kdykoli/při startu/udělat si na to systemd službu
x11vnc -forever -shared
v případě systemd/spouštění po SSH/z jiného uživatele je potřeba dát mu -display :0 a v případě jiného uživatele i cestu k .Xauthority; oboje zjistíš výpisem proměnných prostředí DISPLAY a XAUTHORITY na tom běžícím grafickém prostředí (případně ps axue | grep --color XAUTHORITY).
-localhost, pak to poslouchá jenom lokálně, na VNC se připojuju tak, že se tam přihlásím přes SSH a přesměruju si port (-L 5900:localhost:5900).
Jinak pořád nevím jaké je to sdílení plochy které jsi nastavil, asi je to něco specifického pro Ubuntu. S tím neporadím, tahle desktopová prostředí nepoužívám, jen čistá Xka s nějakým „lehkým“ WM, a pro vzdálené adminování právě to x11vnc.
Tiskni
Sdílej: