Byla vydána nová verze 0.17.0 programovacího jazyka Zig (Codeberg, Wikipedie). Přispělo 206 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open-source projekt OpenDLSS-NR je 'bitově přesná reimplementace' neuronové rendrovací sítě DLSS 5 od společnosti NVIDIA, jenže pro grafické API Vulkan (DLSS slouží k vylepšování klasickým způsobem vyrendrovaných snímků pomocí lokálních modelů umělé inteligence, a to v reálném čase). Projekt není nijak spojen se společností NVIDIA, je pouze pro OS Windows a natrénované váhy modelu si uživatelé musí obstarat sami. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu, pod licencí MIT s výjimkou pro komponenty třetích stran.
Společnost Cloudflare představila Clef a Clef-Flash, open-source rozhodovací modely určené pro rychlou a konzistentní klasifikaci vstupů. Na rozdíl od klasických LLM vracejí tyto modely deterministické striktně typované strukturované odpovědi s exaktními pravděpodobnostmi, tedy odpovědi ve stylu přelomového modelu Jev.
… více »Byla vydána beta verze Ubuntu 26.10 s kódovým názvem Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.10 mělo vyjít 15. října 2026.
Byla vydána verze 1.99.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Od 13. do 15. října proběhne v Praze OpenSSL Conference 2026. Na YouTube lze zhlédnout videozáznamy přednášek z loňského roku.
Eben Upton oznámil další zdražení jednodeskových počítačů Raspberry Pi. Tentokrát 2 GB varianty o 12,50 dolarů. Nově 2 GB Raspberry Pi 4 stojí 67,50 dolarů a 2 GB Raspberry Pi 5 stojí 77,50 dolarů.
OpenMandriva ROME, tj. průběžně aktualizovaná (rolling) edice linuxové distribuce OpenMandriva, byla vydána ve verzi 26.09. Vedle Flatpaku také s podporou Snapu.
Edison Design Group po více než 30 letech zveřejnil zdrojový kód svého EDG C/C++ front-endu. Ten proslul širokou podporou standardů C++ a kompatibilitou s dialekty kompilátorů od Microsoftu, GNU, Clangu, Sunu a dokonce i s prehistorickým cfrontem. EDG byl použit například v kompilátoru Intel C++ Classic, kompilátoru NVCC od firmy NVIDIA pro platformu CUDA nebo v našeptávači kódu IntelliSense v produktech společnosti Microsoft. Projekt nyní spravuje organizace The C++ Alliance a kód je dostupný pod licencí Apache 2.0, doplněnou o výjimky projektu LLVM.
Pocket Tank je malé kapesní virtuální akvárium postavené na vývojové desce ESP32-S3-Touch-AMOLED-1.8. Na dvoujádrovém mikrokontroléru ESP32-S3 s 8 MB PSRAM a 16 MB flash paměti běží jak simulace akvária, tak i malý jazykový model určující chování rybiček. Lokální model o velikosti 7,56 MB se 14 miliony parametrů vznikl destilací modelu Gemma 4 26B, tedy učitele s 26 miliardami parametrů. Kromě firmwaru pro skutečný modul s AMOLED
… více »Dobrý den,
celý víkend zuřím kvůli neočekávané věci.
Včera jsem se pokusil v práci nainstalovat Ubuntu 22.04 na počítač se starým BIOSem, který nepodporuje UEFI. BIOS USB flash vidí, zobrazuje ho v bootovací nabídce, ale nenabootuje z něj. USB jsem vytvořil na jiném počítači s Linuxem pomocí dd - nevím, jestli to hraje roli - přijde mi, že podle některých zdrojů ano, podle jiných ne.
Dnes jsem zkoušel doma nainstalovat Fedoru 39 na jiný počítač se starým BIOSem - stejná situace, tak mě napadlo, že nová Fedora už třeba podporuje jen UEFI, a taky že jo. Takže jsem vytvořil USB s Debianem 12 - podle návodu nikoliv pomocí dd, ale pomocí cp, což by mělo být ekvivalentní, nebo taky ne, i v tomto se zdroje liší. Situace je ale opět stejná - BIOS USB vidí, zobrazí ho v nabídce, ale nenabootuje z něj.
Zatímco Fedora 39 oficiálně podporuje jen UEFI, u aktuálních verzí Debianu a Ubuntu jsem nedohledal, že by podpora BIOSu byla odstraněna. Je problém k tomu cokoliv novějšího najít, většina lidí má už jen UEFI a řeší legacy mód třeba kvůli dual bootu s Windows, ale málokdy se stane, že by vůbec nešlo USB nabootovat. Řada lidí rovněž doporučuje vytvořit USB pomocí některého z nástrojů, které umožňují vybrat mezi BIOS a UEFI, resp. MBR a GPT módem (např. Rufus, Balena Etcher, Ventoy) - to mě zase mate, myslel jsem, že bitová kopie je bitová kopie.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem? (Může být kterákoliv distribuce.) Díky moc:)
Řešení dotazu:
dd if=/dev/zero of=/dev/sdX bs=4096 status=progressa pak jsem na ní pomocí dd nahrál stáhnuté iso.
dd if=/cesta/k/debian-live-12.2.0-amd64-xfce.iso of=/dev/sdX bs=4096 status=progressPak jsem vyhrabal stařičké Fujitsu Esprimo U9200 vložil do něj flashku, a přes klávesu F12 zvolil boot z vytvořené flashky. Debian s XFCE naběhl. Vzhledem k hardware to trošku trvalo, ale naběhlo. Takže iso je v pořádku, tím to není.
qemu-system-amd64 -hda debian-12.2.0-amd64-netinst.iso.
Druhá věc je jaké podivnosti obsahuje konkrétní BIOS.
Jak mám v roce 2023 správně vytvořit instalační USB Linuxu, které půjde nabootovat na počítači s BIOSem?Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.
Já jsem prostě nainstaloval na flashku normální Debian s grub-pc a tedy legacy, a používám to tak. Live a „instalační“ média jsou podle mě přežitek.A v čem přesně spočívá výhoda tohoto řešení oproti instalačním médiím?
dd ne proto, že to vypadá geekovsky, ale proto, že to většina distribucí tak měla v návodu. (Dnes má Fedora, Ubuntu i OpenSuse vlastní nástroj a Debian se drží cp.) Evidentně tedy na způsobu zápisu média záleží. Ventoy se hodí, můžu mít víc distribucí na jednom USB, tak to asi budu dělat takhle.
Tiskni
Sdílej: