OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Řešení dotazu:
a pripadnej nakup SSD a/nebo RAM odlozit az podle situace...
Tento dotaz dokonale pasuje do seznamu důvodů, proč rozumná distribuce nemá mít žádné verze.
Ano, přeinstalovat, ale ideálně na rozumnou distribuci, která nebude mít tentýž problém za několik let znova.
U solidní distribuce je normální, že i po 10+ letech bude stále aktuální, bez velikých dramat typu (zbytečný) upgrade celé distribuce na novou „verzi“, aktualizace budou dál normálně fungovat, atd.
Distribuce zaseknuté v divokých 90. letech, kdy se „distribuovaly“ poštou na CD a měly „verze“, do roku 2025 nepatří. Nepatřily ani do roku 2015, ani do roku 2005.
Já jsem se nad tím zamýšlel trochu zeširoka, což se ti může zdát nepochopitelné, pakliže se nad tím zamýšlíš pouze zúzka.
Co bylo příčinou toho neaktualizování? To je, oč tu běží.
Rolling release zajistí, že aktualizování je snadné, automatické, bezproblémové, časté.
Když ovšem uživateli-laikovi nějaká distribuce nabídne zbytečnou aktualizaci zbytečného „vydání“ (apokalyptických rozměrů), při které se dvakrát (ne-li víckrát) restartuje počítač a při které se úplně zbytečně stáhnou znova všechny balíčky, v podstatě stejné jako u předchozího „vydání“, jenom „správně“ označené pro nové „vydání“ (Fedora, looking at ya!), vůbec není divu, že se uživatel takové aktualizace bojí a že se jí vyhýbá! Já bych se taky bál, i když se za úplného laika nepovažuju.
Jak jsem psal výše: uvažoval jsem o tom spíš z toho hlediska, proč uživatel normálně neaktualizoval (například automaticky denně).
Důvodem je podle mě (pro laika) nepřekonatelná překážka v podobě gigantické, zbytečné a riskantní aktualizace „vydání“ celé distribuce, kterou (pochopitelně) nikdo nechce dvakrát ročně podstupovat. Nebýt takové zbytečné překážky, stačilo by prostě nastavit automatické aktualizace a basta.
Jasně, že po 10 letech by bylo jistější (ne-li jedinou možností) nabootovat z archiso a aktualizovat systém pomocí pacman --root /mnt nebo tak nějak podobně.
Můj hlavní argument je, že k takové↑↑↑ situaci by s rozumnou distribucí, ve které jsou aktualizace každodenní rutina, nikoliv katastrofa, nemuselo + nemělo vůbec dojít.
Taky možnost. 
Samozřejmě u těchto dotazů není nikdy jasné, jakou užitnou hovnotu může dnes mít 10+ let starý počítač, na kterém už tu a tam něco nepoběží, protože to chce příliš mnoho AVX a podobných hovnovinek, případně sice poběží, ale nepříliš dobře, kvůli více či méně úspěšným anti-meltdown zpomalovačům v mikrokódu i v context-switchování v kernelu (typu zahoďme pokaždé bramborovou cache stránkovacích tabulek i vnitřní TLB do koše).
To je fajn jako záliba + dobrodružství. Na Asusu M2N z roku 2003 furt běží Arch32, když se pár věcí na to Pentium-M překompiluje atd. Do roku 2016 byl ten stroj provozuschopný. Měl Btrfs, samozřejmě, upgrade na „SSD“ (ehm, SDXC tvářící se jako IDE), PCMCIA WiFi (poslední kousek, který uměl WiFi 802.11ac, bohužel jenom Wave 1, a byl na PCMCIA) atd. atd.
Pokud jde ovšem o užitečnost počítače, nemyslím tím záliby a koníčky, nýbrž použitelnost pro práci a pro nasazení jiné než „tinkering“ nebo zábavné pokusy, co tam ještě (možná) poběží.
Realita je taková, že když si spočítám čas věnovaný hraní si se starým počítačem (dejme tomu Asus M2N nebo Lejnovo W510 s Westmerem, který ještě neměl 4+-číselné označení) a když ten čas převedu na čas strávený prací, najdu tam „hodnotu“ (nebo „ztrátu“?) o dost víc než 20 úplně nových dnešních notebooků typu X1 Carbon nebo XPS 13 v konfiguraci typu „all max“.
Neříkám, že čas strávený se starými počítači je ztracený. Je to záliba, hra, zajímavá zkušenost. Ale pokud by mě to nebavilo, měl bych nekonečno důvodů pořídit prostě nový stroj.
Proto jsem u těchto dotazů obvykle dost skeptický: Má to smysl? Opravdu to tazatele tolik baví? Nebo si třeba jen neuvědomuje, že uplynulo 10 let a snaha zprovoznit muzejní exponát může „vyjít“ (časově) třeba stejně draze jako pořízení pěti úplně nových strojů?
Huh? K čemu může být PAE, když mám 768 MB RAM? Ke zpomalování pro nic za nic?
Balón. Na 768 MB RAM. Virtualizace bez hardwarové akcelerace… Ale no tak… Už to neber.
Jasně, ano, spustil jsem pro zábavu na Linuxu virtuálku se Solarisem, onehdá v roce 2007. Bylo to kurevsky pomalé, protože každá privilegovaná instrukce znamenala context switch do hostitelova kernelu, detekci, o jakou instrukci přesně šlo, o následnou emulaci příslušné instrukce v té „jakože“ virtuálce, aby si host myslel, že se fakt stala, context switch zpátky, jeden CPU, no potěš koště.
Balón by na 768 MB RAM zachránil co přesně? Stálo by to za to? Fakt? Třeba bych tam natěsnal ještě jednu virtuálku — na tom jednom (j.e.d.n.o.m) procesoru.
No ale to je mimo teba, ty si skôr teoretik a práve sa vyjadruješ k niečomu čo si už dlho nemal v rukách
Ty soustavně + chronicky netušíš, která bije. Netušíš, co (ne)dělalo a k čemu bylo PAE. Jenom plácáš ptákoviny, páté přes deváté. Nejsi teoretik, nejsi praktik, jsi žvanil.
Mimochodem: Balón nevyžadoval PAE. Plácáš nahodné pojmy, bez porozumění, o co vůbec jde.
Virtualizace bez hardwarové akcelerace…To sa volá emulácia, pletieš si pojmy s dojmami.
Mimochodem: Balón nevyžadoval PAE.Už dávno si neprekladal jadro, že? Veľmi dávno. Ak by si prešiel z teoretických žvástov na prax, tak by si vedel v čom sa mýliš. Žiješ v minulosti a ani si si nevšimol kam sa odsunula 32bit x86 architektúra. Alebo koľko threadov má k dispozícii nejaký lacný NB. Mimochodom do virtuálky som to dal len preto, aby som si preložil balíček s aktuálnym jadrom pre jednu muzeálnu 32bit fyzickú mašinu.
Virtualizace, emulace, ejakulace, netušíš co plácáš.
Virtualizace bez hardwarové podpory existuje. Víš proč? Nevíš. Tak já ti to prozradím: Protože neprivilegované instrukce (představ si třeba ařiťmetiku) tam běží fakt „přímo“, nikoliv v emulaci, kde by software musel pracně analyzovat každou instrukci od cizí architektury. Jo, jenom ty privilegované instrukce jsou bez hardwarové podpory virtualizace jaksi „pracnější".
Že se vůbec namáhám.
Jasně, už jsou to celé 2 hodiny, co jsem naposledy překládal kernel. To je doba, co?
Kam se posunula 32b architektura? Do prdele!
Levný 64-bitový notebook má dneska spoustu CPU. (Ujasni si, co je thread; i tam to nějak pokulhává.)
32-bitové notebooky skončily kolem roku 2007 / 2008 u dvou (d.v.o.u) jader. Možná bychom s vypětím sil našli v dějinách dobový „mobile workstation“ se 4.
Už nevař z vody, neber fet, neplácej páté přes deváté… Toto je furt, zbytečné, marné, v každé místní diskusi, vyser se na to, je to únavné.
config pro xfce+wayfire sem pretahl z primarni T480, alternativy pro wayland, sem uz mel v poznamkach k T480 (kde to resil procinec/leden), u T480 sem to resil protoze mi Xfce vyhovuje a chtel sem si odzkouset prosincovou 4.20 s Waylandem a postupne sem zjistil ze mi tam chodi vse co potrebuju k praci i zabave, resp. schazi mi jedina vec, nemoznost identifikovat na jake plose se nachazi konkretni okno... tam ztraveneho casu nelituju, tim NB si vydelavam a cim lepe mi OS/SW pod rukama maka (nemluvim o rychlosti CPU (v T480 je 8gen a vyuzivam zlomek), ale pouzivani) tim lepe 
Není nic horšího než vrátit se z dovolené a mít neaktuální systém. Ještě méně aktuální než minule. S vidinou šílené, zbytečné, obrovské aktualizace „verze distribuce“ (tedy de facto reinstalace), která celkem zaručeně rozbije všechno, místo aby aktualizace jednotlivých služeb byly rozložené v čase… A tu aktualizaci odkládat a odkládat… Až po dovolené. Až po Váhovnocích. Až po Dionýsii…
Těžko říct, proč existuje takový dvojí metr:
Toho dvojího metru je potřeba se zbavit. Vydání celých distribucí jsou nesmysl z divokých 90. let, z dob bez (levného, rychlého, dostupného) internetu. V roce 2025 to nemá co dělat, stejně jako to nemělo co dělat ani v roce 2005. I tenkrát se rozumné distribuce prostě stahovaly a aktualizovaly z webu. Proto taky už v roce 2002 nebo kdy vznikl Arch — jako protiváha ke všem těm nesmyslům kolem rozesílání neměnných CD poštou.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.4.2025 00:56
20.4.2025 23:13
aptitude update && aptitude safe-upgrade...
Tam se spíš hodí LTS verze Linuxu.
Nehodí. Nehodí se totiž nikam, tudíž ani tam.
U rolling Release distribucí se občas stane, že najednou při aktualizacích nejdou vyřešit závislosti a člověk i tak musí přeinstalovat nebo se s tím ručně trápit.
To je nějaká novinka? Nebo báchorka? Proč jsem tento „fenomén“ mezi lety 2005 a 2025, kdy používám rolling release distribuce, ještě neviděl? Štěstí? Nebo něco jiného?
Stává se mi na Manjaru, že zhruba za púl až dva roky se objeví problém se závislostma…Tam je potřeba detox + terapie + trvalá abstinence. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.
Postni sem prosím pro zajímavost pár svých bug reportů, kde jsi problémy v Manjaru hlásil. Dost by mě zajímalo, co přesně se tam stalo (logy atd.).
Takže Rolling release distribuce není zárukou toho, že občas nebudu muset přeinstalovat.
Je. Ale bude k tomu potřeba, aby taková ta komponenta mezi židlí a klávesnicí neselhala.
Podle tvých odpovědí máš určitě velké zkušenosti se správou serverů a klientských PC. Mohl bys uvést, kolik jich administruješ a jaký na nich používáš OS? Určitě to bude zajímat více lidí v tomto vláknu.Tam se spíš hodí LTS verze Linuxu.Nehodí. Nehodí se totiž nikam, tudíž ani tam.
U rolling Release distribucí se občas stane, že najednou při aktualizacích nejdou vyřešit závislosti a člověk i tak musí přeinstalovat nebo se s tím ručně trápit.To je nějaká novinka? Nebo báchorka? Proč jsem tento „fenomén“ mezi lety 2005 a 2025, kdy používám rolling release distribuce, ještě neviděl? Štěstí? Nebo něco jiného?
Stává se mi na Manjaru, že zhruba za púl až dva roky se objeví problém se závislostma…Tam je potřeba detox + terapie + trvalá abstinence. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.Postni sem prosím pro zajímavost pár svých bug reportů, kde jsi problémy v Manjaru hlásil. Dost by mě zajímalo, co přesně se tam stalo (logy atd.).
Takže Rolling release distribuce není zárukou toho, že občas nebudu muset přeinstalovat.Je. Ale bude k tomu potřeba, aby taková ta komponenta mezi židlí a klávesnicí neselhala.
do-release-upgrade jsem si musel projít Cross-Gradingem…
Tiskni
Sdílej:
