Počítačová hra Kingdom Come: Deliverance 2 českého studia Warhorse získala cenu BAFTA v kategorii nejlepší příběh. V konkurenci pěti dalších nominovaných děl porazila i úspěšnou francouzskou hru Clair Obscur: Expedition 33, která v letošním ročníku získala cenu za nejlepší hru roku.
Projekt KDE oslaví v říjnu 30 let. Matthias Ettrich poslal 14. října 1996 do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose KDE.
Byly vyhlášeny výsledky letošní volby vedoucí/ho projektu Debian (DPL, Wikipedie). Poprvé povede Debian žena. Novou vedoucí je Sruthi Chandran. Letos byla jedinou kandidátkou. Kandidovala již v letech 2020, 2021, 2024 a 2025. Na konferenci DebConf19 měla přednášku Is Debian (and Free Software) gender diverse enough?
Byla vydána nová verze 10.3 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přidána byla podpora Orange Pi 4 LTS. Přibyl balíček Prometheus.
Implementace VPN softwaru WireGuard (Wikipedie) pro Windows, tj. WireGuard pro Windows a WireGuardNT, dospěly do verze 1.0.
V Pekingu dnes proběhl 2. ročník půlmaratonu humanoidních robotů. První 3 místa obsadili roboti Honor Lightning v různých týmech. Nový rekord autonomního robota je 50 minut a 26 sekund. Operátorem řízený robot to zvládl i s pádem za 48 minut a 19 sekund. Řízení roboti měli časovou penalizaci 20 %. Před rokem nejrychlejší robot zvládl půlmaraton za 2 hodiny 40 minut a 42 sekund. Aktuální lidský rekord drží Jacob Kiplimo z Ugandy s časem 57 minut a 20 sekund [𝕏].
Stanislav Fort, vedoucí vědecký pracovník z Vlčkovy 'kyberbezpečnostní' firmy AISLE, zkoumal dopady Anthropic Mythos (nový AI model od Anthropicu zaměřený na hledání chyb, který před nedávnem vyplašil celý svět) a předvedl, že schopnosti umělé inteligence nejsou lineárně závislé na velikosti nebo ceně modelu a dokázal, že i některé otevřené modely zvládly v řadě testů odhalit ve zdrojových kódech stejné chyby jako Mythos (například FreeBSD CVE-2026-4747) a to s výrazně nižšími provozními náklady.
Federální návrh zákona H.R.8250 'Parents Decide Act', 13. dubna předložený demokratem Joshem Gottheimerem a podpořený republikánkou Elise Stefanik coby spolupředkladatelkou (cosponsor), by v případě svého schválení nařizoval všem výrobcům operačních systémů při nastavování zařízení ověřovat věk uživatelů a při používání poskytovat tento věkový údaj aplikacím třetích stran. Hlavní rozdíl oproti kalifornskému zákonu AB 1043 a kolorádskému SB26-051 je ten, že federální návrh by platil rovnou pro celé USA.
Qwen (čínská firma Alibaba Cloud) představila novou verzi svého modelu, Qwen3.6‑35B‑A3B. Jedná se o multimodální MoE model s 35 miliardami parametrů (3B aktivních), nativní kontextovou délkou až 262 144 tokenů, 'silným multimodálním vnímáním a schopností uvažování' a 'výjimečnou schopností agentického kódování, která se může měřit s mnohem rozsáhlejšími modely'. Model a dokumentace jsou volně dostupné na Hugging Face, případně na čínském Modelscope. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Sniffnet, tj. multiplatformní (Windows, macOS a Linux) open source grafická aplikace pro sledování internetového provozu, byl vydán ve verzi 1.5. V přehledu novinek je vypíchnuta identifikace aplikací komunikujících po síti.
Řešení dotazu:
a pripadnej nakup SSD a/nebo RAM odlozit az podle situace...
Tento dotaz dokonale pasuje do seznamu důvodů, proč rozumná distribuce nemá mít žádné verze.
Ano, přeinstalovat, ale ideálně na rozumnou distribuci, která nebude mít tentýž problém za několik let znova.
U solidní distribuce je normální, že i po 10+ letech bude stále aktuální, bez velikých dramat typu (zbytečný) upgrade celé distribuce na novou „verzi“, aktualizace budou dál normálně fungovat, atd.
Distribuce zaseknuté v divokých 90. letech, kdy se „distribuovaly“ poštou na CD a měly „verze“, do roku 2025 nepatří. Nepatřily ani do roku 2015, ani do roku 2005.
Já jsem se nad tím zamýšlel trochu zeširoka, což se ti může zdát nepochopitelné, pakliže se nad tím zamýšlíš pouze zúzka.
Co bylo příčinou toho neaktualizování? To je, oč tu běží.
Rolling release zajistí, že aktualizování je snadné, automatické, bezproblémové, časté.
Když ovšem uživateli-laikovi nějaká distribuce nabídne zbytečnou aktualizaci zbytečného „vydání“ (apokalyptických rozměrů), při které se dvakrát (ne-li víckrát) restartuje počítač a při které se úplně zbytečně stáhnou znova všechny balíčky, v podstatě stejné jako u předchozího „vydání“, jenom „správně“ označené pro nové „vydání“ (Fedora, looking at ya!), vůbec není divu, že se uživatel takové aktualizace bojí a že se jí vyhýbá! Já bych se taky bál, i když se za úplného laika nepovažuju.
Jak jsem psal výše: uvažoval jsem o tom spíš z toho hlediska, proč uživatel normálně neaktualizoval (například automaticky denně).
Důvodem je podle mě (pro laika) nepřekonatelná překážka v podobě gigantické, zbytečné a riskantní aktualizace „vydání“ celé distribuce, kterou (pochopitelně) nikdo nechce dvakrát ročně podstupovat. Nebýt takové zbytečné překážky, stačilo by prostě nastavit automatické aktualizace a basta.
Jasně, že po 10 letech by bylo jistější (ne-li jedinou možností) nabootovat z archiso a aktualizovat systém pomocí pacman --root /mnt nebo tak nějak podobně.
Můj hlavní argument je, že k takové↑↑↑ situaci by s rozumnou distribucí, ve které jsou aktualizace každodenní rutina, nikoliv katastrofa, nemuselo + nemělo vůbec dojít.
Taky možnost. 
Samozřejmě u těchto dotazů není nikdy jasné, jakou užitnou hovnotu může dnes mít 10+ let starý počítač, na kterém už tu a tam něco nepoběží, protože to chce příliš mnoho AVX a podobných hovnovinek, případně sice poběží, ale nepříliš dobře, kvůli více či méně úspěšným anti-meltdown zpomalovačům v mikrokódu i v context-switchování v kernelu (typu zahoďme pokaždé bramborovou cache stránkovacích tabulek i vnitřní TLB do koše).
To je fajn jako záliba + dobrodružství. Na Asusu M2N z roku 2003 furt běží Arch32, když se pár věcí na to Pentium-M překompiluje atd. Do roku 2016 byl ten stroj provozuschopný. Měl Btrfs, samozřejmě, upgrade na „SSD“ (ehm, SDXC tvářící se jako IDE), PCMCIA WiFi (poslední kousek, který uměl WiFi 802.11ac, bohužel jenom Wave 1, a byl na PCMCIA) atd. atd.
Pokud jde ovšem o užitečnost počítače, nemyslím tím záliby a koníčky, nýbrž použitelnost pro práci a pro nasazení jiné než „tinkering“ nebo zábavné pokusy, co tam ještě (možná) poběží.
Realita je taková, že když si spočítám čas věnovaný hraní si se starým počítačem (dejme tomu Asus M2N nebo Lejnovo W510 s Westmerem, který ještě neměl 4+-číselné označení) a když ten čas převedu na čas strávený prací, najdu tam „hodnotu“ (nebo „ztrátu“?) o dost víc než 20 úplně nových dnešních notebooků typu X1 Carbon nebo XPS 13 v konfiguraci typu „all max“.
Neříkám, že čas strávený se starými počítači je ztracený. Je to záliba, hra, zajímavá zkušenost. Ale pokud by mě to nebavilo, měl bych nekonečno důvodů pořídit prostě nový stroj.
Proto jsem u těchto dotazů obvykle dost skeptický: Má to smysl? Opravdu to tazatele tolik baví? Nebo si třeba jen neuvědomuje, že uplynulo 10 let a snaha zprovoznit muzejní exponát může „vyjít“ (časově) třeba stejně draze jako pořízení pěti úplně nových strojů?
Huh? K čemu může být PAE, když mám 768 MB RAM? Ke zpomalování pro nic za nic?
Balón. Na 768 MB RAM. Virtualizace bez hardwarové akcelerace… Ale no tak… Už to neber.
Jasně, ano, spustil jsem pro zábavu na Linuxu virtuálku se Solarisem, onehdá v roce 2007. Bylo to kurevsky pomalé, protože každá privilegovaná instrukce znamenala context switch do hostitelova kernelu, detekci, o jakou instrukci přesně šlo, o následnou emulaci příslušné instrukce v té „jakože“ virtuálce, aby si host myslel, že se fakt stala, context switch zpátky, jeden CPU, no potěš koště.
Balón by na 768 MB RAM zachránil co přesně? Stálo by to za to? Fakt? Třeba bych tam natěsnal ještě jednu virtuálku — na tom jednom (j.e.d.n.o.m) procesoru.
No ale to je mimo teba, ty si skôr teoretik a práve sa vyjadruješ k niečomu čo si už dlho nemal v rukách
Ty soustavně + chronicky netušíš, která bije. Netušíš, co (ne)dělalo a k čemu bylo PAE. Jenom plácáš ptákoviny, páté přes deváté. Nejsi teoretik, nejsi praktik, jsi žvanil.
Mimochodem: Balón nevyžadoval PAE. Plácáš nahodné pojmy, bez porozumění, o co vůbec jde.
Virtualizace bez hardwarové akcelerace…To sa volá emulácia, pletieš si pojmy s dojmami.
Mimochodem: Balón nevyžadoval PAE.Už dávno si neprekladal jadro, že? Veľmi dávno. Ak by si prešiel z teoretických žvástov na prax, tak by si vedel v čom sa mýliš. Žiješ v minulosti a ani si si nevšimol kam sa odsunula 32bit x86 architektúra. Alebo koľko threadov má k dispozícii nejaký lacný NB. Mimochodom do virtuálky som to dal len preto, aby som si preložil balíček s aktuálnym jadrom pre jednu muzeálnu 32bit fyzickú mašinu.
Virtualizace, emulace, ejakulace, netušíš co plácáš.
Virtualizace bez hardwarové podpory existuje. Víš proč? Nevíš. Tak já ti to prozradím: Protože neprivilegované instrukce (představ si třeba ařiťmetiku) tam běží fakt „přímo“, nikoliv v emulaci, kde by software musel pracně analyzovat každou instrukci od cizí architektury. Jo, jenom ty privilegované instrukce jsou bez hardwarové podpory virtualizace jaksi „pracnější".
Že se vůbec namáhám.
Jasně, už jsou to celé 2 hodiny, co jsem naposledy překládal kernel. To je doba, co?
Kam se posunula 32b architektura? Do prdele!
Levný 64-bitový notebook má dneska spoustu CPU. (Ujasni si, co je thread; i tam to nějak pokulhává.)
32-bitové notebooky skončily kolem roku 2007 / 2008 u dvou (d.v.o.u) jader. Možná bychom s vypětím sil našli v dějinách dobový „mobile workstation“ se 4.
Už nevař z vody, neber fet, neplácej páté přes deváté… Toto je furt, zbytečné, marné, v každé místní diskusi, vyser se na to, je to únavné.
config pro xfce+wayfire sem pretahl z primarni T480, alternativy pro wayland, sem uz mel v poznamkach k T480 (kde to resil procinec/leden), u T480 sem to resil protoze mi Xfce vyhovuje a chtel sem si odzkouset prosincovou 4.20 s Waylandem a postupne sem zjistil ze mi tam chodi vse co potrebuju k praci i zabave, resp. schazi mi jedina vec, nemoznost identifikovat na jake plose se nachazi konkretni okno... tam ztraveneho casu nelituju, tim NB si vydelavam a cim lepe mi OS/SW pod rukama maka (nemluvim o rychlosti CPU (v T480 je 8gen a vyuzivam zlomek), ale pouzivani) tim lepe 
Není nic horšího než vrátit se z dovolené a mít neaktuální systém. Ještě méně aktuální než minule. S vidinou šílené, zbytečné, obrovské aktualizace „verze distribuce“ (tedy de facto reinstalace), která celkem zaručeně rozbije všechno, místo aby aktualizace jednotlivých služeb byly rozložené v čase… A tu aktualizaci odkládat a odkládat… Až po dovolené. Až po Váhovnocích. Až po Dionýsii…
Těžko říct, proč existuje takový dvojí metr:
Toho dvojího metru je potřeba se zbavit. Vydání celých distribucí jsou nesmysl z divokých 90. let, z dob bez (levného, rychlého, dostupného) internetu. V roce 2025 to nemá co dělat, stejně jako to nemělo co dělat ani v roce 2005. I tenkrát se rozumné distribuce prostě stahovaly a aktualizovaly z webu. Proto taky už v roce 2002 nebo kdy vznikl Arch — jako protiváha ke všem těm nesmyslům kolem rozesílání neměnných CD poštou.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
20.4.2025 00:56
20.4.2025 23:13
aptitude update && aptitude safe-upgrade...
Tam se spíš hodí LTS verze Linuxu.
Nehodí. Nehodí se totiž nikam, tudíž ani tam.
U rolling Release distribucí se občas stane, že najednou při aktualizacích nejdou vyřešit závislosti a člověk i tak musí přeinstalovat nebo se s tím ručně trápit.
To je nějaká novinka? Nebo báchorka? Proč jsem tento „fenomén“ mezi lety 2005 a 2025, kdy používám rolling release distribuce, ještě neviděl? Štěstí? Nebo něco jiného?
Stává se mi na Manjaru, že zhruba za púl až dva roky se objeví problém se závislostma…Tam je potřeba detox + terapie + trvalá abstinence. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.
Postni sem prosím pro zajímavost pár svých bug reportů, kde jsi problémy v Manjaru hlásil. Dost by mě zajímalo, co přesně se tam stalo (logy atd.).
Takže Rolling release distribuce není zárukou toho, že občas nebudu muset přeinstalovat.
Je. Ale bude k tomu potřeba, aby taková ta komponenta mezi židlí a klávesnicí neselhala.
Podle tvých odpovědí máš určitě velké zkušenosti se správou serverů a klientských PC. Mohl bys uvést, kolik jich administruješ a jaký na nich používáš OS? Určitě to bude zajímat více lidí v tomto vláknu.Tam se spíš hodí LTS verze Linuxu.Nehodí. Nehodí se totiž nikam, tudíž ani tam.
U rolling Release distribucí se občas stane, že najednou při aktualizacích nejdou vyřešit závislosti a člověk i tak musí přeinstalovat nebo se s tím ručně trápit.To je nějaká novinka? Nebo báchorka? Proč jsem tento „fenomén“ mezi lety 2005 a 2025, kdy používám rolling release distribuce, ještě neviděl? Štěstí? Nebo něco jiného?
Stává se mi na Manjaru, že zhruba za púl až dva roky se objeví problém se závislostma…Tam je potřeba detox + terapie + trvalá abstinence. Nic lepšího zatím nikdo nevymyslel.Postni sem prosím pro zajímavost pár svých bug reportů, kde jsi problémy v Manjaru hlásil. Dost by mě zajímalo, co přesně se tam stalo (logy atd.).
Takže Rolling release distribuce není zárukou toho, že občas nebudu muset přeinstalovat.Je. Ale bude k tomu potřeba, aby taková ta komponenta mezi židlí a klávesnicí neselhala.
do-release-upgrade jsem si musel projít Cross-Gradingem…
Tiskni
Sdílej:
