Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
1. července Mozilla vypne službu Fakespot pro detekci podvodných recenzí v internetových obchodech. Mozilla koupila Fakespot v květnu 2023.
8. července Mozilla vypne službu Pocket (Wikipedie) pro ukládání článků z webu na později. Do 8. října si uživatelé mohou vyexportovat data. Mozilla koupila Pocket v únoru 2017. Několik měsíců byl Pocket integrovanou součástí Firefoxu.
Turris OS má aktuálně problém s aktualizací související s ukončením podpory protokolu OCSP u certifikační autority Let's Encrypt.
Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Řešení dotazu:
Tento dotaz dokonale pasuje do seznamu důvodů, proč rozumná distribuce nemá mít žádné verze.
Ano, přeinstalovat, ale ideálně na rozumnou distribuci, která nebude mít tentýž problém za několik let znova.
U solidní distribuce je normální, že i po 10+ letech bude stále aktuální, bez velikých dramat typu (zbytečný) upgrade celé distribuce na novou „verzi“, aktualizace budou dál normálně fungovat, atd.
Distribuce zaseknuté v divokých 90. letech, kdy se „distribuovaly“ poštou na CD a měly „verze“, do roku 2025 nepatří. Nepatřily ani do roku 2015, ani do roku 2005.
Já jsem se nad tím zamýšlel trochu zeširoka, což se ti může zdát nepochopitelné, pakliže se nad tím zamýšlíš pouze zúzka.
Co bylo příčinou toho neaktualizování? To je, oč tu běží.
Rolling release zajistí, že aktualizování je snadné, automatické, bezproblémové, časté.
Když ovšem uživateli-laikovi nějaká distribuce nabídne zbytečnou aktualizaci zbytečného „vydání“ (apokalyptických rozměrů), při které se dvakrát (ne-li víckrát) restartuje počítač a při které se úplně zbytečně stáhnou znova všechny balíčky, v podstatě stejné jako u předchozího „vydání“, jenom „správně“ označené pro nové „vydání“ (Fedora, looking at ya!), vůbec není divu, že se uživatel takové aktualizace bojí a že se jí vyhýbá! Já bych se taky bál, i když se za úplného laika nepovažuju.
Jak jsem psal výše: uvažoval jsem o tom spíš z toho hlediska, proč uživatel normálně neaktualizoval (například automaticky denně).
Důvodem je podle mě (pro laika) nepřekonatelná překážka v podobě gigantické, zbytečné a riskantní aktualizace „vydání“ celé distribuce, kterou (pochopitelně) nikdo nechce dvakrát ročně podstupovat. Nebýt takové zbytečné překážky, stačilo by prostě nastavit automatické aktualizace a basta.
Jasně, že po 10 letech by bylo jistější (ne-li jedinou možností) nabootovat z archiso a aktualizovat systém pomocí pacman --root /mnt
nebo tak nějak podobně.
Můj hlavní argument je, že k takové↑↑↑ situaci by s rozumnou distribucí, ve které jsou aktualizace každodenní rutina, nikoliv katastrofa, nemuselo + nemělo vůbec dojít.
Taky možnost.
Samozřejmě u těchto dotazů není nikdy jasné, jakou užitnou hovnotu může dnes mít 10+ let starý počítač, na kterém už tu a tam něco nepoběží, protože to chce příliš mnoho AVX a podobných hovnovinek, případně sice poběží, ale nepříliš dobře, kvůli více či méně úspěšným anti-meltdown zpomalovačům v mikrokódu i v context-switchování v kernelu (typu zahoďme pokaždé bramborovou cache stránkovacích tabulek i vnitřní TLB do koše).
To je fajn jako záliba + dobrodružství. Na Asusu M2N z roku 2003 furt běží Arch32, když se pár věcí na to Pentium-M překompiluje atd. Do roku 2016 byl ten stroj provozuschopný. Měl Btrfs, samozřejmě, upgrade na „SSD“ (ehm, SDXC tvářící se jako IDE), PCMCIA WiFi (poslední kousek, který uměl WiFi 802.11ac, bohužel jenom Wave 1, a byl na PCMCIA) atd. atd.
Pokud jde ovšem o užitečnost počítače, nemyslím tím záliby a koníčky, nýbrž použitelnost pro práci a pro nasazení jiné než „tinkering“ nebo zábavné pokusy, co tam ještě (možná) poběží.
Realita je taková, že když si spočítám čas věnovaný hraní si se starým počítačem (dejme tomu Asus M2N nebo Lejnovo W510 s Westmerem, který ještě neměl 4+-číselné označení) a když ten čas převedu na čas strávený prací, najdu tam „hodnotu“ (nebo „ztrátu“?) o dost víc než 20 úplně nových dnešních notebooků typu X1 Carbon nebo XPS 13 v konfiguraci typu „all max“.
Neříkám, že čas strávený se starými počítači je ztracený. Je to záliba, hra, zajímavá zkušenost. Ale pokud by mě to nebavilo, měl bych nekonečno důvodů pořídit prostě nový stroj.
Proto jsem u těchto dotazů obvykle dost skeptický: Má to smysl? Opravdu to tazatele tolik baví? Nebo si třeba jen neuvědomuje, že uplynulo 10 let a snaha zprovoznit muzejní exponát může „vyjít“ (časově) třeba stejně draze jako pořízení pěti úplně nových strojů?
Není nic horšího než vrátit se z dovolené a mít neaktuální systém. Ještě méně aktuální než minule. S vidinou šílené, zbytečné, obrovské aktualizace „verze distribuce“ (tedy de facto reinstalace), která celkem zaručeně rozbije všechno, místo aby aktualizace jednotlivých služeb byly rozložené v čase… A tu aktualizaci odkládat a odkládat… Až po dovolené. Až po Váhovnocích. Až po Dionýsii…
Těžko říct, proč existuje takový dvojí metr:
Toho dvojího metru je potřeba se zbavit. Vydání celých distribucí jsou nesmysl z divokých 90. let, z dob bez (levného, rychlého, dostupného) internetu. V roce 2025 to nemá co dělat, stejně jako to nemělo co dělat ani v roce 2005. I tenkrát se rozumné distribuce prostě stahovaly a aktualizovaly z webu. Proto taky už v roce 2002 nebo kdy vznikl Arch — jako protiváha ke všem těm nesmyslům kolem rozesílání neměnných CD poštou.
aptitude update && aptitude safe-upgrade
...
do-release-upgrade
jsem si musel projít Cross-Gradingem…
Tiskni
Sdílej: