Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Nemohu ale nic podobného najít. Zvláštní, přitom mi můj požadavek na zálohování přijde logický a praktický - musí už něco existovatJe to zhovadilost. Casem z toho bude jen bordel ze souboru a ruznych zacyklenych pseudo-symlinku. Chces si uchovavat historii zmen? Pouzij verzovaci system, nebo snapshoty.
Tohle je znovuvynalézání kola, jenom horšího a dřevěného.
Přesuny adresářů samozřejmě korektně vyřeší inkrementální, případně exkrementální snapshoty nad Btrfs, které se pomocí send a receive pak taky inkrementálně, případně exkrementálně obnoví na cílovém zařízení, včetně efektivní reprezentace všech přesunů, částečných změn reflinkovaných souborů, a tak dále a tak blíže.
Proč se namáhat s nějakými odkazy na přesunutý adresář? Jestli nějaké adresáře často přesouvám, vytvořím si je jako subvolume. Pak můžu měnit jejich jména dle libosti, ale jejich ID zůstane stejné. Reprezentovat tohle prapodivnými jmény a symlinky dává pramalý smysl.
Jakmile je řeč o číslu verze, začíná být jasné, že vhodným mechanismem není přesun adresářů, nýbrž série snapshotů, které efektivně reprezentují verze a inkrementální i exkrementální změny.
Nekonzistentní zálohování na úrovni jednotlivých souborů je nesmysl, kterým kdysi trpěl CVS a který je už asi tak 20+ let překonaná historie — nikdy to nefunguje dobře. Rozumné zálohy jsou atomické a nespoléhají na náhodu a štěstí.
Určitě se tu něco podobného už někdy řešilo a já jen špatně hledám.
Přesně tak. Odpověď na celý dotaz je: Btrfs. (Nebo taky ZFS, ale implicitně bych dal přednost tomu, co je v kernelu a nepošpiněné CDDL.)
Tiskni
Sdílej: