Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
LISP (LISt Processing) je hned po Fortranu druhý nejstarší dodnes používaný vyšší*) programovací jazyk - vznikl již v roce 1958. Jeho tvůrcem (nebo snad i objevitelem, jde-li o jeho principy) je profesor John McCarthy.
Jeho nejvýraznějším rysem je, že jeho základní datová struktura (seznam symbolů uzavřený do závorek, jako jsou tyto) se zároveň používá k zápisu kódu tohoto jazyka (tzv. S-výrazů, neboli „symbolických výrazů“), což mu propůjčuje jedinečné vlastnosti co do možnosti zpracování kódu programem, generování kódu a podobně, ale zároveň je to i příčinou mnoha kontroverzí a sporů o otázku, zda je tento přístup dobrý nápad, pokud jde o použitelnost programovacího jazyka. Je zajímavé, že na samém počátku byla zvažována „konvenční“ syntaxe (tzv. M-výrazy), samotnými uživateli jazyka však byla nakonec odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že pro LISP jsou charakteristické právě především „závorky“, se jedná spíše o jazykovou rodinu: Jednotlivé vývojové větve mohou mít natolik značné rozdíly v sémantice, že by na mapě „mainstreamových“ programovacích jazyků tvořily mnoho samostatných jazyků, ale pro mnoho lidí díky vnější podobě a nízkému povědomí často splývají. Mezi nejrozšířenější dialekty patří:
*) Právem lze vést spory o otázku, zda si první verze Fortranu z roku 1957 si zaslouží označení „vyšší programovací jazyk“, nepodporoval ani podmíněné větvení v blocích (příkaz IF přinesl až LISP, stejně jako strukturované programování, soudobý FORTRAN nabízel jen tzv. aritmetický příkaz IF, který podle znaménka aritmetického výsledku předá řízení na jeden ze tří příkazů skokem na příslušné návěští).
Dokument vytvořil: Kyosuke, 20.5.2007 11:51 | Poslední úprava: b42, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1040×
Další pojmy: Linux - Linux Foundation - linuxy - LISP - live distribuce - liveCD - liveUSB
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej: