Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
Byla vydána nová verze 7.6 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Správce hesel KeePassXC byl nahrazen správcem hesel GNOME Secrets. Bitcoinová peněženka Electrum byla povýšena na verzi 4.7.0. Tor Browser byl povýšen na verzi 15.0.8. Další novinky v příslušném seznamu.
Chris Down v obsáhlém článku „vyvrací mýty o zswap a zram“, vysvětluje, co vlastně dělají a jaké jsou mezi nimi rozdíly. Doporučuje vyhýbat se zram na serveru a bez OOM.
Porota v Los Angeles shledala firmy Google a Meta odpovědnými v přelomovém soudním sporu, který se týká závislosti na sociálních sítích; firmy musí zaplatit odškodné tři miliony dolarů (63,4 milionu Kč). Společnosti, které s verdiktem nesouhlasí, čelily obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Porota došla k závěru, že technologické společnosti při navrhování a
… více »Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
LISP (LISt Processing) je hned po Fortranu druhý nejstarší dodnes používaný vyšší*) programovací jazyk - vznikl již v roce 1958. Jeho tvůrcem (nebo snad i objevitelem, jde-li o jeho principy) je profesor John McCarthy.
Jeho nejvýraznějším rysem je, že jeho základní datová struktura (seznam symbolů uzavřený do závorek, jako jsou tyto) se zároveň používá k zápisu kódu tohoto jazyka (tzv. S-výrazů, neboli „symbolických výrazů“), což mu propůjčuje jedinečné vlastnosti co do možnosti zpracování kódu programem, generování kódu a podobně, ale zároveň je to i příčinou mnoha kontroverzí a sporů o otázku, zda je tento přístup dobrý nápad, pokud jde o použitelnost programovacího jazyka. Je zajímavé, že na samém počátku byla zvažována „konvenční“ syntaxe (tzv. M-výrazy), samotnými uživateli jazyka však byla nakonec odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že pro LISP jsou charakteristické právě především „závorky“, se jedná spíše o jazykovou rodinu: Jednotlivé vývojové větve mohou mít natolik značné rozdíly v sémantice, že by na mapě „mainstreamových“ programovacích jazyků tvořily mnoho samostatných jazyků, ale pro mnoho lidí díky vnější podobě a nízkému povědomí často splývají. Mezi nejrozšířenější dialekty patří:
*) Právem lze vést spory o otázku, zda si první verze Fortranu z roku 1957 si zaslouží označení „vyšší programovací jazyk“, nepodporoval ani podmíněné větvení v blocích (příkaz IF přinesl až LISP, stejně jako strukturované programování, soudobý FORTRAN nabízel jen tzv. aritmetický příkaz IF, který podle znaménka aritmetického výsledku předá řízení na jeden ze tří příkazů skokem na příslušné návěští).
Dokument vytvořil: Kyosuke, 20.5.2007 11:51 | Poslední úprava: b42, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1116×
Další pojmy: Linux - Linux Foundation - linuxy - LISP - live distribuce - liveCD - liveUSB
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz