Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 3.0 (Mastodon) nástroje pro záznam a sdílení terminálových sezení asciinema (GitHub). S novou verzí formátu záznamu asciicast v3, podporou live streamingu a především kompletním přepisem z Pythonu do Rustu.
Canonical oznámil, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie) v Ubuntu.
Tržní hodnota americké společnosti Alphabet, která je majitelem internetového vyhledávače Google, dnes poprvé překonala hranici tří bilionů dolarů (62,1 bilionu Kč). Alphabet se připojil k malé skupině společností, které tuto hranici pokořily. Jsou mezi nimi zatím americké firmy Nvidia, Microsoft a Apple.
Spojené státy a Čína dosáhly dohody ohledně pokračování populární čínské platformy pro sdílení krátkých videí TikTok v USA. V příspěvku na síti Truth Social to dnes naznačil americký prezident Donald Trump. Dosažení rámcové dohody o TikToku vzápětí oznámil americký ministr financí Scott Bessent, který v Madridu jedná s čínskými představiteli o vzájemných obchodních vztazích mezi USA a Čínou. Bessentova slova později potvrdila také čínská strana.
MKVToolNix, tj. sada nástrojů pro práci s formátem (medialnym kontajnerom) Matroska, byl vydán ve verzi 95.0. Podpora přehrávání formátu Matroska míří do Firefoxu [Bug 1422891, Technický popis]. Přehrávání lze již testovat ve Firefoxu Nightly.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 211. sraz, který proběhne v pátek 19. září od 18:00 ve Studentském klubu U Kachničky na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického na adrese Božetěchova 2/1. Na srazu proběhne přednáška Jiřího Eischmanna o nové verzi prostředí GNOME 49. Nemáte-li možnost se zúčastnit osobně, přednáškový blok bude opět streamován živě na server VHSky.cz a následně i zpřístupněn záznam.
LISP (LISt Processing) je hned po Fortranu druhý nejstarší dodnes používaný vyšší*) programovací jazyk - vznikl již v roce 1958. Jeho tvůrcem (nebo snad i objevitelem, jde-li o jeho principy) je profesor John McCarthy.
Jeho nejvýraznějším rysem je, že jeho základní datová struktura (seznam symbolů uzavřený do závorek, jako jsou tyto) se zároveň používá k zápisu kódu tohoto jazyka (tzv. S-výrazů, neboli „symbolických výrazů“), což mu propůjčuje jedinečné vlastnosti co do možnosti zpracování kódu programem, generování kódu a podobně, ale zároveň je to i příčinou mnoha kontroverzí a sporů o otázku, zda je tento přístup dobrý nápad, pokud jde o použitelnost programovacího jazyka. Je zajímavé, že na samém počátku byla zvažována „konvenční“ syntaxe (tzv. M-výrazy), samotnými uživateli jazyka však byla nakonec odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že pro LISP jsou charakteristické právě především „závorky“, se jedná spíše o jazykovou rodinu: Jednotlivé vývojové větve mohou mít natolik značné rozdíly v sémantice, že by na mapě „mainstreamových“ programovacích jazyků tvořily mnoho samostatných jazyků, ale pro mnoho lidí díky vnější podobě a nízkému povědomí často splývají. Mezi nejrozšířenější dialekty patří:
*) Právem lze vést spory o otázku, zda si první verze Fortranu z roku 1957 si zaslouží označení „vyšší programovací jazyk“, nepodporoval ani podmíněné větvení v blocích (příkaz IF přinesl až LISP, stejně jako strukturované programování, soudobý FORTRAN nabízel jen tzv. aritmetický příkaz IF, který podle znaménka aritmetického výsledku předá řízení na jeden ze tří příkazů skokem na příslušné návěští).
Dokument vytvořil: Kyosuke, 20.5.2007 11:51 | Poslední úprava: b42, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1053×
Další pojmy: Linux - Linux Foundation - linuxy - LISP - live distribuce - liveCD - liveUSB
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej: