Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
LISP (LISt Processing) je hned po Fortranu druhý nejstarší dodnes používaný vyšší*) programovací jazyk - vznikl již v roce 1958. Jeho tvůrcem (nebo snad i objevitelem, jde-li o jeho principy) je profesor John McCarthy.
Jeho nejvýraznějším rysem je, že jeho základní datová struktura (seznam symbolů uzavřený do závorek, jako jsou tyto) se zároveň používá k zápisu kódu tohoto jazyka (tzv. S-výrazů, neboli „symbolických výrazů“), což mu propůjčuje jedinečné vlastnosti co do možnosti zpracování kódu programem, generování kódu a podobně, ale zároveň je to i příčinou mnoha kontroverzí a sporů o otázku, zda je tento přístup dobrý nápad, pokud jde o použitelnost programovacího jazyka. Je zajímavé, že na samém počátku byla zvažována „konvenční“ syntaxe (tzv. M-výrazy), samotnými uživateli jazyka však byla nakonec odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že pro LISP jsou charakteristické právě především „závorky“, se jedná spíše o jazykovou rodinu: Jednotlivé vývojové větve mohou mít natolik značné rozdíly v sémantice, že by na mapě „mainstreamových“ programovacích jazyků tvořily mnoho samostatných jazyků, ale pro mnoho lidí díky vnější podobě a nízkému povědomí často splývají. Mezi nejrozšířenější dialekty patří:
*) Právem lze vést spory o otázku, zda si první verze Fortranu z roku 1957 si zaslouží označení „vyšší programovací jazyk“, nepodporoval ani podmíněné větvení v blocích (příkaz IF přinesl až LISP, stejně jako strukturované programování, soudobý FORTRAN nabízel jen tzv. aritmetický příkaz IF, který podle znaménka aritmetického výsledku předá řízení na jeden ze tří příkazů skokem na příslušné návěští).
Dokument vytvořil: Kyosuke, 20.5.2007 11:51 | Poslední úprava: b42, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1472×
Další pojmy: Linux - Linux Foundation - linuxy - LISP - live distribuce - liveCD - liveUSB
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej: