V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Multimediální přehrávač mpv byl vydán ve verzi 0.42.0. Jde o větší balík změn po bezmála roce. Mimo jiné se lépe integruje s Waylandem nebo rozšiřuje podporu DVD/Blu-ray, např. umožňuje přehrávat rovnou obrazy médií (soubory iso).
Desktopové prostředí LXQt (Lightweight Qt Desktop Environment, Wikipedie) vzniklé sloučením projektů Razor-qt a LXDE bylo vydáno ve verzi 2.5.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána (𝕏) nová verze 8.0 LTS open source monitorovacího systému Zabbix (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na webu, v poznámkách k vydání a v aktualizované dokumentaci.
Byla vydána verze R14.1.7 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Bazzite (Wikipedie), tj. linuxová distribuce vycházející z Fedora Linuxu a optimalizována pro hraní počítačových her, byla vydána ve verzi 45. S Open Gaming Collective (OGC) jádrem a novým Easy Anti-Cheatem pro Linux (EAC Linux v2).
MikroTik zveřejnil vlastní bezpečnostní upozornění potvrzující, že zranitelnost linuxového jádra postihuje také RouterOS 7. Jde o use-after-free při zpracování IPv4 TCP spojení s IP options. Zranitelnost se týká provozu směřujícího na TCP službu samotného routeru, nikoli paketů, které router pouze přeposílá. Opraveno v long-term od 7.24.6, v stable od 7.25.1 a devel od 7.26beta5.
LISP (LISt Processing) je hned po Fortranu druhý nejstarší dodnes používaný vyšší*) programovací jazyk - vznikl již v roce 1958. Jeho tvůrcem (nebo snad i objevitelem, jde-li o jeho principy) je profesor John McCarthy.
Jeho nejvýraznějším rysem je, že jeho základní datová struktura (seznam symbolů uzavřený do závorek, jako jsou tyto) se zároveň používá k zápisu kódu tohoto jazyka (tzv. S-výrazů, neboli „symbolických výrazů“), což mu propůjčuje jedinečné vlastnosti co do možnosti zpracování kódu programem, generování kódu a podobně, ale zároveň je to i příčinou mnoha kontroverzí a sporů o otázku, zda je tento přístup dobrý nápad, pokud jde o použitelnost programovacího jazyka. Je zajímavé, že na samém počátku byla zvažována „konvenční“ syntaxe (tzv. M-výrazy), samotnými uživateli jazyka však byla nakonec odmítnuta.
Vzhledem k tomu, že pro LISP jsou charakteristické právě především „závorky“, se jedná spíše o jazykovou rodinu: Jednotlivé vývojové větve mohou mít natolik značné rozdíly v sémantice, že by na mapě „mainstreamových“ programovacích jazyků tvořily mnoho samostatných jazyků, ale pro mnoho lidí díky vnější podobě a nízkému povědomí často splývají. Mezi nejrozšířenější dialekty patří:
*) Právem lze vést spory o otázku, zda si první verze Fortranu z roku 1957 si zaslouží označení „vyšší programovací jazyk“, nepodporoval ani podmíněné větvení v blocích (příkaz IF přinesl až LISP, stejně jako strukturované programování, soudobý FORTRAN nabízel jen tzv. aritmetický příkaz IF, který podle znaménka aritmetického výsledku předá řízení na jeden ze tří příkazů skokem na příslušné návěští).
Dokument vytvořil: Kyosuke, 20.5.2007 11:51 | Poslední úprava: b42, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1627×
Další pojmy: Linux - Linux Foundation - linuxy - LISP - live distribuce - liveCD - liveUSB
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej: