V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Síťová maska je binární číslo velké stejně, jako IP-adresa, tedy obvykle 32 bitů. Od začátku do určitého místa má pouze jedničky a od určitého místa pouze nuly. Jedničky na počátku určují délku adresy sítě a nuly délku adresy počítače. Podsíť je jednoznačně určena IP-adresou a maskou. IP-adresa i maska se zapisují čtveřicí bajtů v desítkové soustavě oddělených tečkami. Například 192.168.1.0 255.255.255.0. Totéž lze zapsat jako IP-adresu a délku adresy sítě, za lomítkem. Tedy zápis ekvivalentní výše uvedenému je 192.168.1.0/24. Počet bitů adresy sítě nemusí být dělitelný 8. Zda daná IP-adresa patří do podsítě se pozná podle toho, zda prvních x bitů daných maskou sítě (a to tak, že prvních x bitů masky jsou jedničky a zbytek nuly) je stejných, jako u adresy sítě, či nikoliv. Stejným způsobem může každý počítač porovnat danou IP-adresu se svojí IP-adresou a dojde ke stejnému výsledku.
Všechny počítače v jedné podsíti tedy musí mít stejnou síťovou masku a odpovídající počet prvních bitů IP-adresy. Pokud nějaký počítač má jiné parametry, nebude moci komunikovat s ostatními počítači, přestože mezi nimi existuje fyzické spojení.
Podsítě se dají spojovat ve větší celky. Rozhraní mezi těmito celky tvoří počítače zvané routery. Routerem může být běžný počítač s běžným operačním systémem nebo specializované zařízení se speciálním operačním systémem. (Například router společnosti CISCO.)
Příkladem obvyklé domácí sítě je síť 192.168.1.0/24 nebo též 192.168.1.0 255.255.255.0. První adresa (192.168.1.1) patřívá bráně. Adresa 192.168.1.255 je adresou všesměrného vysílání.
Jaká je maximální maska pro síť se dvěma počítači? 255.255.255.251 (251 = 11 111 1100). Jsou potřeba čtyři adresy. Dvě jsou vyhraženy a dvě dostanou počítače. Příkladem takové sítě může být síť 192.168.1.4/30. Adresa 192.168.1.7 je pak adresa všesměrného vysílání. Zde je také vidět, že se síť 192.168.1.0 dá takto rozdělit na podsítě s maskou 255.255.255.251: 192.168.1.0, 192.168.1.4, 192.168.1.8, 192.168.1.12,...
Které z počítačů 10.102.11.27/16, 10.102.13.28/16, 10.103.11.29/16, 10.102.11.28/24 jsou ve stejné síti? Pouze první dva. Maska sítě je 255.255.0.0, tedy lišit se může jen třetí a čtrvtý bajt. Zároveň se v jedné síti nesmí u počítačů lišit maska sítě, jak je tomu u posledního stroje.
Patří 192.168.1.130. do sítě 192.168.1.64 s maskou 255.255.255.192? Ne. Poslední adresa v síti 192.168.1.64/26 je adresa 192.168.1.127.
Jak označit celý internet? 0.0.0.0/0.
Dokument vytvořil: Barbucha.eu, 4.10.2007 19:35 | Poslední úprava: Barbucha.eu, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 7930×
Další pojmy: man - man-in-the-middle - Markdown - Maska sítě - masquerade - mass storage - mbox
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz