Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Síťová maska je binární číslo velké stejně, jako IP-adresa, tedy obvykle 32 bitů. Od začátku do určitého místa má pouze jedničky a od určitého místa pouze nuly. Jedničky na počátku určují délku adresy sítě a nuly délku adresy počítače. Podsíť je jednoznačně určena IP-adresou a maskou. IP-adresa i maska se zapisují čtveřicí bajtů v desítkové soustavě oddělených tečkami. Například 192.168.1.0 255.255.255.0. Totéž lze zapsat jako IP-adresu a délku adresy sítě, za lomítkem. Tedy zápis ekvivalentní výše uvedenému je 192.168.1.0/24. Počet bitů adresy sítě nemusí být dělitelný 8. Zda daná IP-adresa patří do podsítě se pozná podle toho, zda prvních x bitů daných maskou sítě (a to tak, že prvních x bitů masky jsou jedničky a zbytek nuly) je stejných, jako u adresy sítě, či nikoliv. Stejným způsobem může každý počítač porovnat danou IP-adresu se svojí IP-adresou a dojde ke stejnému výsledku.
Všechny počítače v jedné podsíti tedy musí mít stejnou síťovou masku a odpovídající počet prvních bitů IP-adresy. Pokud nějaký počítač má jiné parametry, nebude moci komunikovat s ostatními počítači, přestože mezi nimi existuje fyzické spojení.
Podsítě se dají spojovat ve větší celky. Rozhraní mezi těmito celky tvoří počítače zvané routery. Routerem může být běžný počítač s běžným operačním systémem nebo specializované zařízení se speciálním operačním systémem. (Například router společnosti CISCO.)
Příkladem obvyklé domácí sítě je síť 192.168.1.0/24 nebo též 192.168.1.0 255.255.255.0. První adresa (192.168.1.1) patřívá bráně. Adresa 192.168.1.255 je adresou všesměrného vysílání.
Jaká je maximální maska pro síť se dvěma počítači? 255.255.255.251 (251 = 11 111 1100). Jsou potřeba čtyři adresy. Dvě jsou vyhraženy a dvě dostanou počítače. Příkladem takové sítě může být síť 192.168.1.4/30. Adresa 192.168.1.7 je pak adresa všesměrného vysílání. Zde je také vidět, že se síť 192.168.1.0 dá takto rozdělit na podsítě s maskou 255.255.255.251: 192.168.1.0, 192.168.1.4, 192.168.1.8, 192.168.1.12,...
Které z počítačů 10.102.11.27/16, 10.102.13.28/16, 10.103.11.29/16, 10.102.11.28/24 jsou ve stejné síti? Pouze první dva. Maska sítě je 255.255.0.0, tedy lišit se může jen třetí a čtrvtý bajt. Zároveň se v jedné síti nesmí u počítačů lišit maska sítě, jak je tomu u posledního stroje.
Patří 192.168.1.130. do sítě 192.168.1.64 s maskou 255.255.255.192? Ne. Poslední adresa v síti 192.168.1.64/26 je adresa 192.168.1.127.
Jak označit celý internet? 0.0.0.0/0.
Dokument vytvořil: Barbucha.eu, 4.10.2007 19:35 | Poslední úprava: Barbucha.eu, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 7936×
Další pojmy: man - man-in-the-middle - Markdown - Maska sítě - masquerade - mass storage - mbox
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz