Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
Router (směrovač) je zařízení, které odděluje dvě logické podsítě a routuje (směruje) pakety mezi těmito sítěmi. Směrovací pravidla jsou určena jednoduše systémem IP-adres a síťových masek. Tento systém umožňuje propojovat jednotlivé podsítě ve velké sítě bez ohledu na jejich fyzickou vrstvu. (Není problém routovat mezi ethernetem a sítí propojenou optickými kabely.)
Adresa sítě je zvláštní IP-adresa, která spolu se síťovou maskou jednoznačně identifikuje podsíť. Pomocí této sítě a masky lze jednoznačně určit, zda stroj s určitou IP-adresou se nachází v podsíti či nikoliv. Běžná IP-adresa má čtyři bajty, tedy 32 bitů. (Není tomu tak u IPv6.) V každé podsíti je část bitů IP-adresy společná. Tato část se nazývá adresa sítě. Zbytek určuje jednotlivé počítače. Proto se tato část názývá adresa počítače. Adresa sítě určuje nejnižší možnou adresu. Má v části označené jako adresa počítače pouze nuly. Tato adresa je vyhrazena a nelze ji žádnému počítači přidělit. Použít nelze ani její doplněk - nejvyšší adresu, která se nazývá adresa všesměrného vysílání. To je adresa, na které poslouchají všechny počítače.
Každý počítač musí mít udánu svojí IP-adresu, na které bude naslouchat a síťovou masku, podle které pozná, která část jeho IP-adresy je adresa sítě a která už jeho vlastní adresou. Datagramy posílá kolegům v podsíti přímo. Datagramy určené zbytku světa posílá směrovači, jehož IP-adresu má zadánu jako adresu brány.
Pokud se cíl nachází v jedné z dalších podsítí do kterých je směrovač připojen, pošle datagram přímo cílovému počítači. Pokud tomu tak není, pošle datagram další bráně. Propojuje-li směrovač více, než dvě podsítě (tedy kromě podsítě, ze které datagram pochází je tu několik dalších podsítí a tedy i bran), použije jednu z bran, kterou však nevybírá náhodně, ale podle směrovací tabulky, která je sestavena tak, aby byla nalezena optimální trasa podle určitého kriteria, které se nazývá metrika. Směrování může být statické (neadaptivní) nebo dynamcké (adaptivní), podle toho, zda je hodnota kriteria dána předem či se nastavuje a případně později upravuje automaticky. (Viz Wikipedia.)
Poznámka: Směrovací tabulku si je možno v Linuxu zobrazit příkazem route.
(viz IP-adresa)
(viz Maska sítě)
Dokument vytvořil: Barbucha.eu, 4.10.2007 20:00 | Poslední úprava: Barbucha.eu, 21.3.2009 08:01 | Historie změn | Zobrazeno: 1592×
Další pojmy: rollback - rolling release - root - Router - RPM - RSS - RTFM
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz