Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Zavaděč je strojový kód, jímž je zaveden operační systém. Tomuto procesu se říká bootování [bútování]. Zavaděč je uložen v prvním sektoru diskového oddílu.
Zavaděč je "první program", který je natažen ihned poté, co BIOS dokončí testování hardwaru. BIOS ví, kde by měl zavaděč být (pokouší se spustit bootování z pevného disku, optického média, diskety,...).
Zavaděč je tedy umístěn na předem definovaném místě specifickém pro danou architekturu (například na PC je to první sektor disku, tzv. MBR). Zde je umístěna první část kódu zavaděče. Zavaděč má ale za úkol zavést celé jádro systému do paměti, jelikož je však jádro umístěno na nějakém souborovém systému, zavaděč musí znát způsob jak jádro přečíst. Zavaděč tedy musí obsahovat kód, který rozumí souborovému systému, na kterém je umístěno jádro. To se však nemůže vejít do tak malé části jako je 512B (velikost MBR). Proto je zavaděč dvoustupňový. Nejdříve se načte první část, která má za úkol přečíst druhý stupeň zavaděče. Druhá část je již uložena na systému souborů --- první část ví, kde ji má hledat. Až tato druhá část zavaděče umí číst systém souborů (čtení stačí), na kterém je umístěno jádro systému, zavaděč načte jádro do operační paměti a předá mu řízení hardwaru. V tomto okamžiku končí proces bootování --- zavaděč splnil svou funkci.
Dokument vytvořil: Martin Kratochvil, 10.10.2004 23:32 | Poslední úprava: |🇵🇸, 25.3.2009 15:14 | Historie změn | Zobrazeno: 3296×
Další pojmy: XSL-FO - YaST2 - Yeti - zavaděč - závislost - zdroják - Zope
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz