Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Zavaděč je strojový kód, jímž je zaveden operační systém. Tomuto procesu se říká bootování [bútování]. Zavaděč je uložen v prvním sektoru diskového oddílu.
Zavaděč je "první program", který je natažen ihned poté, co BIOS dokončí testování hardwaru. BIOS ví, kde by měl zavaděč být (pokouší se spustit bootování z pevného disku, optického média, diskety,...).
Zavaděč je tedy umístěn na předem definovaném místě specifickém pro danou architekturu (například na PC je to první sektor disku, tzv. MBR). Zde je umístěna první část kódu zavaděče. Zavaděč má ale za úkol zavést celé jádro systému do paměti, jelikož je však jádro umístěno na nějakém souborovém systému, zavaděč musí znát způsob jak jádro přečíst. Zavaděč tedy musí obsahovat kód, který rozumí souborovému systému, na kterém je umístěno jádro. To se však nemůže vejít do tak malé části jako je 512B (velikost MBR). Proto je zavaděč dvoustupňový. Nejdříve se načte první část, která má za úkol přečíst druhý stupeň zavaděče. Druhá část je již uložena na systému souborů --- první část ví, kde ji má hledat. Až tato druhá část zavaděče umí číst systém souborů (čtení stačí), na kterém je umístěno jádro systému, zavaděč načte jádro do operační paměti a předá mu řízení hardwaru. V tomto okamžiku končí proces bootování --- zavaděč splnil svou funkci.
Dokument vytvořil: Martin Kratochvil, 10.10.2004 23:32 | Poslední úprava: |🇵🇸, 25.3.2009 15:14 | Historie změn | Zobrazeno: 3202×
Další pojmy: XSL-FO - YaST2 - Yeti - zavaděč - závislost - zdroják - Zope
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz