Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Multiplatformní emulátor terminálu Ghostty byl vydán ve verzi 1.2 (𝕏, Mastodon). Přehled novinek, vylepšení a nových efektů v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 4.5 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Zavaděč je strojový kód, jímž je zaveden operační systém. Tomuto procesu se říká bootování [bútování]. Zavaděč je uložen v prvním sektoru diskového oddílu.
Zavaděč je "první program", který je natažen ihned poté, co BIOS dokončí testování hardwaru. BIOS ví, kde by měl zavaděč být (pokouší se spustit bootování z pevného disku, optického média, diskety,...).
Zavaděč je tedy umístěn na předem definovaném místě specifickém pro danou architekturu (například na PC je to první sektor disku, tzv. MBR). Zde je umístěna první část kódu zavaděče. Zavaděč má ale za úkol zavést celé jádro systému do paměti, jelikož je však jádro umístěno na nějakém souborovém systému, zavaděč musí znát způsob jak jádro přečíst. Zavaděč tedy musí obsahovat kód, který rozumí souborovému systému, na kterém je umístěno jádro. To se však nemůže vejít do tak malé části jako je 512B (velikost MBR). Proto je zavaděč dvoustupňový. Nejdříve se načte první část, která má za úkol přečíst druhý stupeň zavaděče. Druhá část je již uložena na systému souborů --- první část ví, kde ji má hledat. Až tato druhá část zavaděče umí číst systém souborů (čtení stačí), na kterém je umístěno jádro systému, zavaděč načte jádro do operační paměti a předá mu řízení hardwaru. V tomto okamžiku končí proces bootování --- zavaděč splnil svou funkci.
Dokument vytvořil: Martin Kratochvil, 10.10.2004 23:32 | Poslední úprava: |🇵🇸, 25.3.2009 15:14 | Historie změn | Zobrazeno: 3202×
Další pojmy: XSL-FO - YaST2 - Yeti - zavaděč - závislost - zdroják - Zope
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz