Byla vydána nová verze 1.16.0 klienta a serveru VNC (Virtual Network Computing) s názvem TigerVNC (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový server w0vncserver pro sdílení Wayland desktopu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu. Binárky na SourceForge. TigerVNC je fork TightVNC.
Byla vydána nová verze 4.6 (𝕏, Bluesky, Mastodon) multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Rozsáhlá modernizace hardwarové infrastruktury Základních registrů měla zabránit výpadkům digitálních služeb státu. Dnešnímu výpadku nezabránila.
Čínský startup Kimi představil open-source model umělé inteligence Kimi K2.5. Nová verze pracuje s textem i obrázky a poskytuje 'paradigma samosměřovaného roje agentů' pro rychlejší vykonávání úkolů. Kimi zdůrazňuje vylepšenou schopnost modelu vytvářet zdrojové kódy přímo z přirozeného jazyka. Natrénovaný model je dostupný na Hugging Face, trénovací skripty však ne. Model má 1 T (bilion) parametrů, 32 B (miliard) aktivních.
V Raspberry Pi OS lze nově snadno povolit USB Gadget Mode a díky balíčku rpi-usb-gadget (CDC-ECM/RNDIS) mít možnost se k Raspberry Pi připojovat přes USB kabel bez nutnosti konfigurování Wi-Fi nebo Ethernetu. K podporovaným Raspberry Pi připojeným do USB portu podporujícího OTG.
Konference Installfest 2026 proběhne o víkendu 28. a 29. března v budově FELu na Karlově náměstí v Praze. Přihlásit přednášku nebo workshop týkající se Linuxu, otevřených technologií, sítí, bezpečnosti, vývoje, programování a podobně lze do 18. února 0:15.
Fedora Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory, bude opět v Praze. Proběhne od 14. do 16. června. Na Flock navazuje DevConf.CZ 2026, který se uskuteční 18. a 19. června v Brně. Organizátoři konferencí hledají přednášející, vyhlásili Call for Proposals (CfP).
Z80-μLM je jazykový model 'konverzační umělé inteligence' optimalizovaný pro běh na 8-bitovém 4Mhz procesoru Z80 s 64kB RAM, technologii z roku 1976. Model používá 2-bitovou kvantizaci a trigramové hashování do 128 položek, což umožňuje zpracování textu i při velmi omezené paměti. Natrénovaný model se vejde do binárního souboru velkého pouhých 40 KB. Tento jazykový model patrně neprojde Turingovým testem 😅.
Digitální a informační agentura (DIA) na přelomu roku dokončila rozsáhlou modernizaci hardwarové infrastruktury základních registrů. Projekt za 236 milionů korun by měl zabránit výpadkům digitálních služeb státu, tak jako při loňských parlamentních volbách. Základní registry, tedy Registr práv a povinností (RPP), Informační systém základních registrů (ISZR) a Registr obyvatel (ROB), jsou jedním z pilířů veřejné správy. Denně
… více »Evropská komise (EK) zahájila nové vyšetřování americké internetové platformy 𝕏 miliardáře Elona Muska, a to podle unijního nařízení o digitálních službách (DSA). Vyšetřování souvisí se skandálem, kdy chatbot s umělou inteligencí (AI) Grok na žádost uživatelů na síti 𝕏 generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Komise o tom dnes informovala ve svém sdělení. Americký podnik je podezřelý, že řádně neposoudil a nezmírnil rizika spojená se zavedením své umělé inteligence na on-line platformě.
Zavaděč je strojový kód, jímž je zaveden operační systém. Tomuto procesu se říká bootování [bútování]. Zavaděč je uložen v prvním sektoru diskového oddílu.
Zavaděč je "první program", který je natažen ihned poté, co BIOS dokončí testování hardwaru. BIOS ví, kde by měl zavaděč být (pokouší se spustit bootování z pevného disku, optického média, diskety,...).
Zavaděč je tedy umístěn na předem definovaném místě specifickém pro danou architekturu (například na PC je to první sektor disku, tzv. MBR). Zde je umístěna první část kódu zavaděče. Zavaděč má ale za úkol zavést celé jádro systému do paměti, jelikož je však jádro umístěno na nějakém souborovém systému, zavaděč musí znát způsob jak jádro přečíst. Zavaděč tedy musí obsahovat kód, který rozumí souborovému systému, na kterém je umístěno jádro. To se však nemůže vejít do tak malé části jako je 512B (velikost MBR). Proto je zavaděč dvoustupňový. Nejdříve se načte první část, která má za úkol přečíst druhý stupeň zavaděče. Druhá část je již uložena na systému souborů --- první část ví, kde ji má hledat. Až tato druhá část zavaděče umí číst systém souborů (čtení stačí), na kterém je umístěno jádro systému, zavaděč načte jádro do operační paměti a předá mu řízení hardwaru. V tomto okamžiku končí proces bootování --- zavaděč splnil svou funkci.
Dokument vytvořil: Martin Kratochvil, 10.10.2004 23:32 | Poslední úprava: |🇵🇸, 25.3.2009 15:14 | Historie změn | Zobrazeno: 3261×
Další pojmy: XSL-FO - YaST2 - Yeti - zavaděč - závislost - zdroják - Zope
Filtr: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz