Po roce vývoje od vydání verze 11.0 byla vydána nová verze 12.0 a krátce nato 12.0.1 open source alternativy GitHubu, tj. softwarového nástroje s webovým rozhraním umožňujícího spolupráci na zdrojových kódech, GitLab (Wikipedie). Představení nových vlastností v příspěvku na blogu.
Článek na webu OSTechNix ve stručnosti popisuje technologie „balení“ aplikací AppImage, Snap a Flatpak: jejich stěžejní vlastnosti a rozdíly mezi nimi. Text se nezabývá správci balíčků Guix či Nix, ani tradičními distribučními správci balíčků jako APT, YUM aj.
Národní centrum kybernetické bezpečnosti aktualizovalo bezpečnostní doporučení pro síťové správce (pdf). Tato doporučení jsou nastavena tak, aby je bylo možné aplikovat pokud možno v každé instituci. Doporučení jsou opět rozdělena do tří základních částí: bezpečnost infrastruktury, bezpečnost stanic a serverů a bezpečnost uživatelů.
Nedávno byla představena publikační platforma people.kernel.org. Své zápisky zde mohou publikovat vývojáři jádra Linux. Řešení je postaveno na WriteFreely a Write.as.
Byla vydána nová verze 2019-06-20 linuxové distribuce Raspbian určené především pro jednodeskové miniaturní počítače Raspberry Pi. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Společně s Raspbianem byl aktualizován také instalační nástroj NOOBS (New Out Of the Box Software). Nejnovější verze Raspbianu vychází z Debianu 10 s kódovým názvem Buster a přináší především podporu Raspberry Pi 4 Model B.
Vývojáři postmarketOS (GitLab) hodnotí dva roky vývoje tohoto v květnu 2017 představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky [reddit, Hacker News].
Nadace Raspberry Pi na svém blogu oficiálně představila (YouTube) jednodeskový počítač Raspberry Pi 4 Model B. K dispozici je ve třech verzích: 1 GB, 2 GB a 4 GB RAM. Cena začíná na 35 dolarech za verzi s 1 GB RAM. Nejnovější Raspberry Pi podporuje 2 monitory a rozlišení 4K.
Oznámení, že Ubuntu od vydání 19.10 nebude distribuovat 32bitové balíčky (ani multilib) a uživatelé mohou použít virtualizaci či kontejnery LXD, se setkalo s vlnou nevole, mj. protože i řada 64bitových aplikací využívá 32bitový instalátor. Vývojáři Wine a Steamu oznámili, že zřejmě přestanou Ubuntu od vydání 19.10 podporovat. Diskuze na Redditu: [Wine], [Steam].
Nový open source Windows Terminal představený na vývojářské konferenci Microsoft Build 2019 lze již instalovat z Microsoft Store. Podrobnosti v příspěvku na blogu Microsoftu.
Článek na OMG! Ubuntu! představuje projekt Wayfire, jehož cílem je vývoj kompozitního správce oken inspirovaného Compizem běžícího nad Waylandem. Videoukázky na YouTube. Zdrojové kódy na GitHubu.
Opera je uzavřený internetový prohlížeč založený na Qt knihovnách a dobře podporující nové technologie. Je k dispozici na vícero platformách, pod GNU/Linuxem i MS Windows a také na různých mobilních zařízeních a v herních konzolích nové generace.
Uživatel může používat při práci klávesnici, myš nebo dokonce ovládat Operu hlasem. Opera nabízí pokročilé funkce jako je blokování obsahu, uživatelský JavaScript, čtečka RSS, widgety a rozsáhlé možnosti nastavení uživatelského rozhraní. Množství funkcí je dvojsečná zbraň Opery – jedni to považují za výhodu, jelikož není třeba z webu stahovat obvykle žádná rozšíření (prohlížeč má vše v sobě), druzí naopak tvrdí, že je Opera kvůli tomu přeplácaná a obsahuje funkce, které uživatelé nevyužijí.
Český web věnující se Opeře je Opera česky. Aktuální informace vycházejí také na webu Opera CZ, jehož autorem je člověk, který se stará o oficiální český překlad prohlížeče.
V současné době (říjen 2009) je Opera dostupná pro architektury PPC, i386 a x86_64, lze si pak zvolit i verzi napsanou s použitím Qt3 (tradiční) či Qt4 (nové, lze stáhnout z mirrorů). Verze 10.0x je založena na jádru Presto 2.2.15, které opět (údajně) urychluje vykreslování webových stránek. Pro pomalá připojení Opera od verze 10.00 nabízí tzv. Opera Turbo, které stahuje vybrané webové stránky v komprimované formě z webu Opery. Od verze 10.00 dále Opera podporuje tvorbu e-mailů ve formátu HTML.
Opera 10.10 přináší je technologii Opera Unite, díky které může prohlížeč Opera fungovat i jako webový server.
Pro verzi 10.50 pak došlo k přepisu značné části zdrojového kódu, díky čemuž nyní Opera nezávisí na konkrétní verzi GCC a není závislá ani na Qt. Nově umí využívat témata Qt i GTK, nicméně pro vykreslování používá vlastní "framework." Do verze 10.50 byly navíc přidány javascriptový engine Caracan a engine Vega pro rendering grafiky. Nově podporuje HTML 5 tagy audio a video (za pomoci GStreameru), zlepšuje podporu CSS3 a přináší režim anonymního prohlížení v tabu či celém okně.
Vzhledem k velkému množství změn v Opeře 10.50 došlo k poměrně kuriózní situaci, kdy dodnes Opera 10.50 ve finální verzi neexistuje, nicméně je již dostupný snapshot verze 10.52.
| Prostředí: | X Window System |
| Licence: | Freeware |
| Domovská stránka: | http://www.opera.com/ (2301×) |
| Adresa ke stažení: | http://www.opera.com/download/?platform=linux |
| Je alternativou k: | Mozilla Firefox, Maxthon, Opera, Google Chrome, Internet Explorer, Safari |
| Počet uživatelů: | |
Dokument vytvořil: Mark Stopka, 19.7.2006 00:24 | Poslední úprava: steel rock, 3.1.2014 00:16 | Další přispěvatelé: pushkin, josi | Historie změn | Zobrazeno: 14258×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz