Stručný výtah

Linux, či přesněji GNU/Linux, je moderní operační systém. Skládá se z jádra zvaného Linux, jehož původním autorem je Linus Torvalds, a základních knihoven a nástrojů pocházejících převážně z projektu GNU, který založil Richard Stallman. GNU/Linux je především svobodný, sofistikovaný a univerzální systém. Můžete jej nasadit do embedded zařízení, na osobní počítače či servery, ale i na sálové počítače. Byl portován na širokou paletu architektur: běžné x86, respektive x86_64, rozličné varianty ARM, POWER, ale také SPARC (Sun Microsystems), Motorola 68k, MIPS a mnoho dalších.

Základ

GNU/Linux je svobodný operační systém unixového typu. Jeho jádro – Linux – vyvíjí komunita vývojářů z celého světa. Linux je vyvíjen pod licencí GNU General Public License, takže jeho zdrojový kód je volně k dispozici každému.

GNU/Linux vs. Linux

Na tomto místě je vhodné umístit vsuvku osvětlující poněkud kontroverzní názvosloví. Již poměrně dlouho předtím (1984), než Linus Torvalds začal (1991) s vývojem linuxového kernelu (jádro operačního systému), byl Richardem M. Stallmanem započat vývoj systému GNU (rekurzivní zkratka slov GNU's Not Unix = GNU není Unix). Cílem R. Stallmana bylo (a je) vytvořit operační systém, který nebude zatížen copyrightem. Za tím účelem byla vytvořena speciální licence, která doslova obrací copyright (také proto bylo pro vyjádření jejího principu zvoleno pojmenování Dona Hopkinse: copyleft). Nejstriktnější formou copyleftové licence, která je použita pro všechny zásadní programové části GNU, je GNU GPL (General Public License = Všeobecná veřejná licence). Velice stručně lze GNU GPL shrnout asi takto: předmět licence může být používán, kopírován, pozměňován a distribuován – naopak žádná jeho část nesmí být zatížena licencí nekompatibilní s GPL. O něco později byl GNU Project zastřešen FSF (Free Software Foundation = Nadace svobodného software).

V rámci aktivit GNU bylo vyvinuto mnoho programů, které postupně zcela plnohodnotně nahradily vitální komponenty dosavadních proprietárních unixových systémů. Jedinou věcí, která bolestně scházela, bylo jádro neboli kernel. Přestože vývoj originálního GNU kernelu stále pokračuje (možná jste zaslechli jméno HURD), zatím není tak docela způsobilý k ostrému nasazení. Tato mezera byla zaplněna jádrem, které začal programovat L. Torvalds – Linuxem. Kombinací softwaru vzniklého pod hlavičkou GNU a kernelu Linux se zrodil kompletní operační systém schopný samostatného provozu bez jakékoliv součásti, jež by nevyhovovala GPL.

Korektní označení systému je tedy GNU/Linux, na čemž také trvá komunita GNU. Později vznikly i další operační systémy s jádrem Linux, které ale komponenty GNU nahrazují jinými knihovnami a nástroji. Příkladem budiž Android. V tomto textu se však zabýváme primárně GNU/Linuxem, který je stále na osobních počítačích a serverech zdaleka nejrozšířenější variantou.

Linus Torvalds

V roce 1991 začal finský student Linus Torvalds pracovat na projektu nového operačního systému pro počítače s procesorem Intel 386. Začal jej vytvářet jako semestrální práci založenou na operačním systému Minix profesora Andyho Tanenbauma, což byl v té době de facto standardní unixový operační systém pro osobní použití. Linus se však prozíravě rozhodl podělit se o plody své práce i s ostatními a zveřejnil zdrojové kódy svého projektu na internetu pod licencí GNU GPL. Nový operační systém byl nazván po něm – Linux.

Zvolená licence měla jednu obrovskou výhodu – zajišťovala každému uživateli zdarma přístup ke zdrojovým kódům. V té době byli uživatelé především programátoři, takže tato výhoda byla pro ně veskrze praktická. Zároveň licence zajišťovala, že se již nikdy nezmění, takže se nemuseli obávat, že by jejich práci mohl někdo zneužít a vytvořit uzavřenou verzi Linuxu šířenou pod jinou licencí.

Linux tedy získal velkou pozornost mezi programátory, kteří dlouho očekávali takovýto projekt. Přidali se a začali zasílat opravy a vylepšení. Linux tak rychle zažil prudký vývoj a během několika málo let byl dokončen do podoby, kdy měl všechny základní služby. Od té doby prošel mnoha změnami a dospěl. Již od verze 2.0 může směle konkurovat operačním systémům nižší třídy (typu Windows 95/98, NT, 2000, různé varianty BSD), od verze 2.4 většině komerčních Unixů a po vydání 2.6 se zařadil mezi špičkové operační systémy s nasazením od vestavěných zařízení po ty nejvýkonnější superpočítače.

Co je to Linux

Linux ideově vychází z kořenů Unixu, jehož počátky sahají do sedmdesátých let. Přestože s původním Unixem nesdílí ani řádku zdrojového kódu, má velmi podobné aplikační rozhraní i filosofii. Díky tomu je kompatibilní s ostatními unixy na úrovni zdrojových kódů. Proto má i stejné aplikace a nástroje.

Linux podporuje souběžnou práci více uživatelů, z nichž každý může spouštět libovolný počet programů. Linux byl upraven (portován) na spoustu jiných platforem, než je obvyklé PC. Najdete jej od kapesních počítačů s procesory ARM, přes Macintoshe, pracovní stanice od Sunu až po mainframy od IBM.

Aplikace

Mezi nejčastější mýty patří, že Linux se ovládá příkazovou řádkou a nemá grafické rozhraní. Opak je pravdou. O grafické rozhraní se stará standardní knihovna X Window System, v našem případě jeho implementace XFree86/X.Org, popřípadě novější Wayland. K dispozici je spousta grafických prostředí, mezi hlavní patří KDE a GNOME, jejichž uživatelská přívětivost i grafická propracovanost patří ke špičce.

Počet aplikací pro Linux se počítá na přinejmenším desítky tisíc. K dispozici je mimo jiné kvalitní webový prohlížeč Mozilla Firefox, komplexní kancelářský balík LibreOffice, na grafiku je výborný GIMP, multimédia si přehrajete v MPlayeru, a tak bychom mohli pokračovat. Viz náš přehled aplikací.

Podpora

Začátečníci se asi nejvíce bojí, že se nebudou mít z čeho Linux naučit, že jim nikdo nepomůže překonat nástrahy jeho odlišné filosofie, že jej nebudou umět ovládat. Zbytečně. Moderní distribuce přechod usnadňují. Nováčci si mohou v knihkupectvích vybírat mezi různými knížkami, které je naučí chápat i ovládat Linux. Na internetu je také spousta informací, například doporučuji přečíst si články, které jsme publikovali. Cenným zdrojem informací je i archiv diskusí a naše fulltextové vyhledávání. Nicméně nejdříve byste se asi měli naučit, jak a kde hledat linuxové informace.

Kde se vzal tučňák?

Sympaticky buclatý a dobrácký tučňák je nezaměnitelné logo Linuxu. Nebyl tu však odjakživa. Vlastně je s linuxovým jádrem spojován až od verze 2.0. Grafické zpracování má na svědomí Larry Ewing a původní idea pochází z „dílny“ Linux Kernel Mailing Listu.

O tučňákovi řekl Linus Torvalds mimo jiné toto (u příležitosti oznámení verze 2.0 kernelu na Usenetu):

Some people have told me they don't think a fat penguin really embodies the grace of Linux, which just tells me they have never seen a angry penguin charging at them in excess of 100mph. They'd be a lot more careful about what they say if they had.

(Lidé mi říkali, že tlustý tučňák podle nich eleganci Linuxu zrovna nevystihuje. To je pro mne pouze důkazem, že nikdy neviděli rozzlobeného tučňáka, jak se na ně řítí rychlostí přes sto šedesát kilometrů za hodinu, protože kdyby ho viděli, dávali by si o hodně větší pozor, co říkají.)

Dokument vytvořil: Leoš Literák, 17.1.2006 08:25 | Poslední úprava: |🇵🇸, 20.6.2024 12:23 | Další přispěvatelé: spam, |🇵🇸 | Historie změn | Zobrazeno: 21975×

Tiskni Sdílej: