Jak řešit problémy
27. 3. 2002 |
Pavel Kysilka
|
Návody
| 27016×
Stane se vám někdy, že něco nevíte? A znáte opravdu všechny možnosti, jak
problém vyřešit?
Když procházím občas konference a hledám řešení nějakého
problému, objevím tam dotazy linuxových nováčků. Některé
dotazy jsou typu "mě to nefunguje a nevím co s
tím", "proč nejde zařízení či soft pod
linuxem", a podobně. U některých dotazu je znát,
že autor nepřečetl ani kousek dokumentace a ani nic
neudělal pro to, aby se pokusil dotazovaný problém alespoň
trochu sám řešit. Linuxoví guru ani na tyto typy dotazů
neodpovídají či odporučí přečtení README souboru či
manuálové stranky.
Na jednu stranu se jim ani nedivím, když autor dotazu pro
řešení problému ani nic neudělal. Na druhou stranu si
říkám, že nováčkové ani občas nevědí, jak řešit dané
problémy či stráví neefektivní prací dlouhé hodiny. Článek
by měl pomoci alespoň trochu začátečníkům a pro ty, co už
něco znají, by mohl ušetřit čas na odepisování do
konference či sledování dotazů, na kterých nebylo znát ani
trochu snahy jejich autora. Nováčkové by si měli uvědomit,
že čím více času věnují oni danému problému, tím více se
mohou věnovat guru vývoji software, který může linuxové
komunitě a i jim pomoci. Na druhou stranu chápu a ctím to,
že každý problém má svůj čas na řešení a strávit nad něčím
hodiny bez výsledků nemá smysl.
A tak jsem se rozhodl napsat jakýsi manuál, jak postupovat
při řešení problémů co nejefektivněji. Nepočitejte s
návodem jako z knížky, je to pouze popis pár mých
praktických zkušeností. Je spíše určen pro ty, co s
linuxem začínají. Od guru ocením, když napíší nějaká
podobná řešení na toto téma či mne zkritizují. Sám se
necítím jako guru ani jako znalec. Používám linux asi 2
roky občasně a poslední půlrok denně 6-14 hodin. Tomu, co
umím, vděčím právě čtení dokumentace, rad od kolegů, čtení
konference. Žádná věda. A je za tím mnoho práce a času.
Toto téma je bráno jako volné, nechci zde řešit příliš
nějaké konkretní problémy, spíše jenom občas příklady. A
ani v diskusi pod článkem. Od toho je tu nové diskusní
fórum. V diskusi by neškodilo, kdyby guru přidali něco ze
svých zkušeností. Předem díky. Problémy jsou řešeny
částečně dle obtížnosti do bodů, ale příliš na jejich
pořadí nehledím. Vemte si z článku každý, co potřebujete.
Nastal problém. To či ono nejde. Co s tím?
0)
Literatura
Pokud do linuxu vůbec nevidíte, doporučuju přečíst
Linux-dokumentačni projekt. Ne celý. To co potřebujete
vědet a myslíte si, že to užijete v praxi. Ať už knížku či
lépe v elektronické podobě. Existují i školičky linuxu.
Dobré linky jsou
www.ll.cz ,
www.manualy.sk
a sekce UNIX,
www.penguin.cz.
Kvalitní články jsou také
na www.root.cz.
Mnoho dokumentace v angličtině je na serveru
linuxdoc.org.
Samozřejmě existuje i více serverů, kde lze najít linuxové
informace.
1) Samostatnost
Nepište hned do diskusního
fóra či konference !!!
Porvěte se s tím chvíli sami.
2) Man, Info
V témeř
každém balíčku programu či distribuci existuje manuál. A
určitě by jste se měli s ním dostat dále než na původní
pozici a kontaktujte support@<vložte jméno jedné
nejmenované firmy>.com .
Zapamatujte si příkazy
man a
info. U daného příkazu stačí
většinou napsat
man <něco>
nebo info
<něco>.
Hlavní pohyb po manualové stránce man je pomocí šipek,
page_up, page_down, home, end, vyhledavání slov je pomocí
znaku /. Hlavní pohyb po manualové stránce pomocí info je
obstaravají
šipky, page_up, page_down, home,
end, u -nahoru, n -další, p -předchozí, vyhledavaní slov
znak / . Vyhledavání pomocí manuálových
stránek je možno pomocí man (-k, -K, případně jiné volby z
man man).
3) Instalace
programů
Instalovat programy doporučuji z rpm či deb balíčků či dle
balíčků dané disribuce. Máte alespoň pořádek na disku a
vyznáte se v tom. Je také lepší možnost odinstalace. Někdy
není na zbytí a daný balíček je ve formátu zdrojových kódu
anebo rpm či deb balíček nechodí či nejde nainstalovat. Ve
většině balíčku (
tar.gz, tar.bz2
) jsou soubory
INSTALL, READ,
INSTALL_INSTRUCTION, README_FIRST, či
adresáře
/doc, /INSTALL,
/documentation, neškodí si je pročíst. A
nerad bych zapomněl na dokumentaci
HOWTO. Alespoň lehce přečíst po
klíčových slovech, které jsou samostatně na řádku. Hlavní
slova jsou
./configure, make, make
install.
Ne vždy jde instalace pouze pomocí
./configure, make, make install a
je hotovo. Zvažte také, zda se vyplatí upgradovat. Tyto
informace najdete opvykle v souborech Changelog či
Changes. Může také pomoci
./configure
--help pro nastaveni instalačních a
kompilačních voleb programu.
Pokud spouštíte programy, tak nápovědu či volby
programu lze získat pomocí příkazu
<jméno_programu> (a
zkuste připojit jednu z voleb)
-h --h -help
--help (někdy stačí napsat samotné jméno
programu.
4)
Jazyky
Neškodí znát trochu angličtinu. Nemusíte proto navštěvovat
nějaký kurs či nosit s sebou slovník. Stačí si občas
zapamatovat nějaký termín. Dobrou pomůckou může být na
vedlejší konsoli otevřený v linksu či jiném prohlížeči
online slovnik, osobně používám
slovnik.seznam.cz.
5) Textový režim
Nebojte se používat textový režim, ať už konsoli či v X.
Používám jej především pro to, že je rychlejší než
grafický režim a především, že hledání na internetu v
linksu je nesrovnatelně rychlejší než stahování reklam,
bannerů a všelijakých grafických hračiček pomocí Mozilly
či jiných prohlížečů v X-kách.
Grafické hračky a myš hrozně zdržuji. Hlavně myš. Pokud se
naučíte používat klávesnici a klávesové zkratky, zjistíte,
že myš je například dobré praktické těžítko, aby se samy
nezavíraly stránky v knížce, z niž něco studujete a že
občas se s nic dá i pracovat. Někde je myš ale nutnost, to
nepopírám.
6) Rozšiřte si
pracovní plochu
Používejte více konsolí či obrazovek. Od toho tam jsou.
Šetřit papírem je logické, ale obrazovkou ne. Ale zase ne
na úkor přehlednosti. Přepínání konsolí:
Alt+F1 až Alt+F6.
Alt+F1 až Alt+F4 přepínání
pracovních ploch X. Konzolí a pracovních ploch si navolte,
kolik chcete a kolik vám linux dovolí.
7)
Konference
Používejte archívy konferencí. Osobně doporučuji
linux@linux.cz.
Někdy stačí projít mailing-listy daného sw či hw a dotaz z
problémem tam byl obvykle již položen.
8) Vyhledávače
Kámoš
google.
Existuji i jiné vyhledávače(
webfast,
yahoo,
seznam). Google je moc
chytrej vyhledávač. Stačí vložit chybu či chybovou hlášku
a on vám ukáže stránku s ní a možna je to další cesta k
řešení, obvykle se dostanete na nějakou stránku projektu
anebo do nějakého archívu konference. A problém, který
řešíte, už někdo většinou vyřešil před vámi.
9) AbcLinuxu
Nemusíte chodit moc daleko. Někdy stačí
AbcLinuxu anebo
dát si vyhledat dané slovo na
root.cz a v
člancích (ne archív krátkých zpráv) něco najdete.
10) Freshmeat
Hledáte software? Mrkněte se na
freshmeat.
Super rozcestník,
vyhledávač a katalog software, je ale anglicky.
11) Textové editory
Používejte rozumný editor textu. Já osobně jsem už pár
měsíců stále fascinován editorem Vim a mám problémy psat v
nějakém jiném editoru, protože práce mi potom příliš
dlouho trvá. Ale existují i jiné editory. Každý by si měl
z široké nabídky urcite vybrat. Emacs, joe, gedit, nedit,
Koffice, editor v mc.
echo slovo
> soubor - pro ty opravdu
tvrde linuxáře 
.
Osobně říkám, že správní muží píší ve Vim, dělají na
konsoli a píší v noci. Sám bych ale k tomuto přívlastku
potřeboval poněkud více znalostí ....
12) Grep
Mocný příkaz
grep. Občas
potřebujete najít nějaký termín či pojem. Máte před sebou
haldu dokumentace a zdrojáků. Asi je nebudete číst
všechny. Projeďte je grepem.
grep
-air 'hledane_slovo_ci_vyraz'
soubory_mozno_s_hvezdickovou_syntaxi
-a jako text,
-w slova,
-i nerozlišovat malá a velká
písmena
-r rekursivně (třeba celý
adresářový strom)
Dále neškodí použít příkazy
cut a
sort. Přečtěte si jejich
manualové stránky. Fakt moc šikovné příkazy.
13) Roury
Propasírujte příkaz či výpis programu přes rouru. Je to
dost schopný způsob filtrovaní informací.
Příklad:
příkaz | grep -air
'slovo' | sort
14) Přesměrování
Přesměrujte si výstupy z programu. Získáte tím výpis chyb
z obrazovky. Na obrazovce se lze vracet asi o 5 obrazovek
zpět pomocí
Shift+Page_Up/Page_Down, ale co
když je toho více a chcete s tímto textem pracovat.
Příklady:
- výpis
souborů z adresáře do souboru
ls -l
> adresar_list_soubor a můžete s tím hned
pracovat
- výstupy z
kompilace
make >
message_file a hned se ty chyby hledají
lépe.
15)
Logy
Většina větších a inteligentních programů
zapisuje
hlášky o své činnosti do určitých souborů = logů. Tímto stylem se
dají
nalezt chyby. Většina logů je v adresáři
/var/log/. Případně lze
zapnout tuto volbu u
některých programů.
16) Ukecanost --
verbose
Mnoho programů má volbu
-v. To
je výpis o činnosti programu. Dá se zapnout
i jeho úroveňn a množství. Z
toho se dá potom i něco najít a případnou chybu propasírovat přes
grep či
googla. Když chybu nelze najít, tak jejímu objevení pomožte. Třeba
i
způsobit jinou chybu danou chybu doprovazející.
17) Zálohy a zápisy činnosti.
Když provádíte
nějaké
větší úpravy v systémových souborech a hrozí, že by se nerozběhl
systém a
že se budete muset vracet zpět, zálohujte si tyto soubory či
používejte linky
(příkaz ln). Neškodí si psát, co děláte. Ale na papír. Z
neběžícího systému
informace nedostanete. Vhodné to je také pro více správců
serveru, aby se potom
na serveru mohli lépe orientovat. Pokud se vám systém
po vaší úpravě
nerozběhne, tak není nic jednoduššího, než nabootovat z
CDéčka či přenést disk
a soubory ze zálohy překopírovat. Lepší než nová
instalace systému a moře nervů
a času pryč.
Doporučuji
i zálohy konfiguračních souboru po delším čase na již vyladěném
systému. Pak
stačí pouze instalace systému a překopírování těchto souborů a ne
pracné
naklikávání a dopisování znovu. Není problém již v 35 minutě po
instalaci na
silnějším stroji pracovat na systému s většinou věci již
nakonfigurovanými z
přechozího vyladěného systému. Linux je sice dost
stabilní systém, ale někdy
stačí, když vám odejde harddisk a je o
"radost"
postaráno.
18) Neřešitelné
problémy.
Někdy nemůzete něco
vyřešit a trápíte se s tím
dlouhou dobu. Linux není určen k tomu, aby se daný
uživatel na něm dřel či z
daného problému duševně zkolaboval. Je na vás, jak
dlouho na daném problému
pracujete, kolik máte času a zda jsou alespoň nějaké
kroky a výsledky
kupředu.
Diskusní fórum či konference. Od toho tu je. Pište
stručně, ale výstižně. Snažte se maximálně pomoci co
nejvíce těm, co vám chtějí pomoci. Nesdělujte učastníkům
konference, ze &quit;daný OS je na <vložte
nějaké neslušné slovo>", že "pod
jiným OS tošlo bez problémů", šetřete jejich čas,
poštu a celkově již ucpaný internet. Čekejte však, že
dostanete návod, jak to či ono najít či řešit. Ne jak to
přesně krok po kroku nainstalovat a zprovoznit. To by se
rovnou mohl zadávat přístup na ssh a ten, kdo by zadával
problém k řešeni by nemusel ani sáhnout na klávesnici a
zároveň by se také nic nenaučil.
Pro mě je třeba neřešitelným problémem a noční můrou
tiskárna Kyocera F1000A a appsfiltry. A po pár
nocech s touto tiskárnou jsem se uz ptal v konferenci.
Neříkám, že musíte něco zadat do konference až po několika
dnech a probdělých nocech. Hlavní měřítko asi je, jak
postupujete kupředu a zda jste dosáhli alespoň nejakých
výsledku či ne.
19) Nákup HW
Ne vždy je dobré koupit HW za super levnou cenu či
absolutní novinku. Hlavní měřítko je, zda to linux
podporuje. Doporučuju stránky
AbcLinuxu a
Linux Hardware
Database (je to database linuxem podporovaneho
hardware). Či se podívat na stránky výrobce nebo na
googla.
Ani HW zadarmo či jiné dárečky nemusí občas chodit. Nic
proti prehistorickym kouskům, ale občas by to chtělo mít
alespoň jistotu, jestli daný HW ještě
"žije" a funguje, jak má. Ne-li
zhodnotit, zda nejít místo zdlouhavé instalace pracovat a
vydělat si na HW novějši a o něco více funkční. Nejnovější
a nejrychlejší "supervěc" zase nemusí
být ještě podporována nebo pod Linuxem chodí na 50%
výkonu.
20) Kompilace jádra a jeho instalace
Čtete, co
dáváte do voleb. Je dobré si nechat minimálně jedno funkční jádro záložní.
či
mít bootovací disketu či CD s instalačkou. Potom můžete alespoň
nabootovat. A
ukladání předchozích konfiguračních souborů jádra
config není od
věci. Obzvláště pokud patříte mezi
ty, co pravidelně updatují jadro a co chtějí
podporu nových
věci.
K update jádra. Přečtete si changelogy. Případně
je
spojte z více verzí do jednoho souboru a pak grepem zjistěte, zda update
má
smysl.
cat changelog* >
all_changelog
grep -ai
'hledany_hw_k_update_jadra' all_changelogy
21)Instalace modulu
Jedno z řešení. Pokud
Vám
nejdou nahrát moduly k danému zařízení či HW zkuste příkaz
modinfo
<nazev_modulu>. Dostanete
volby pro daný modul a potom můžete
doplnit za
insmod options
<dane_volby>.
22)
Pište scripty
Není potřeba vše
pracně opisovat. Uložte si
dané příkazy z příkazové řádky do souboru a ten
spouštějte pomocí příkazu
sh. Případně soubor s příkazy můžete na
vedlejší
konsoli editovat.
23)
Zdrojáky
Trošku obtižnější. Někdy nejde něco
přeložit. Či
spustit. Nahlédněte do spouštěcích scriptů či do
souborů
Makefile. Občas stačí zeditovat cesty.
Neškodí nějaká znalost C či
jiného programovacího jazyku. Pomocí
locate či
find
si najdete,
zda daný soubor vůubec máte a kde ho máte.
24)
Find
Pokud nenajdete soubory
pomocí
locate ( z database ) a nebo jste přidávali
do systému nové
soubory po update databáse nebo potřebujete vyhledávat podle
určitých parametrů
soubory, použijte
find. Má
neuvěřitelně mnoho voleb. Také mocný
nástroj.
25) Regulární výrazy
Báječna věc. Doporučuju
se je
naučit, pokud děláte v linuxu více a myslíte to s ním opravdu vážne.
Suprově
slouží k vyhledávání daných slov, ať už v nějakém rozumnějším
editoru či pomocí
grepu. Ale neni to nic jednoduchého se je naučit. Pokud do
nich proniknete,
oceníte je jako nepostradatelné pomocníky a nahrazování a
hledání bude o dost
efektivnější. Věci typu najdi slovo s 5 znaky od konce
řádku či nahraď každé
čislo větší než 100 pěti hvězdičkami, budou potom
běžností.
Více se ale podívejte na články pana
Satrapy na
www.root.cz (hledejte treba
slovo
"regular".
26) Root
Když nemusíte, nepracujte
jako
superuživatel
root. Kdysi jsem si omylem
potvrdil kompletní
smazání adresáře
/usr/. K tomu
raději žádný komentář.
27) Zase
konference
Doporučuju pravidelně
pročítat. Myslím tím věci,
které jsou použitelné a využitelné pro vás, ne do
písmenka. Je to dobry
vzdělávací prostředek.
28) Zdroje
informací.
Vytvořte si vlastní síť
informací na internetu. A
podle toho, jak často na daných stránkách přibývají
informace, tak tyto
stránky navštěvujte. Někam stačí jít jednou za týden, někam
každý den. To
samé platí pro update software.
Přeju minimum problémů s
linuxem a maximum nabytých
znalostí.
Nástroje:
Tisk bez diskuse