Byla vydána (𝕏) nová verze 2025.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Speciální zájmová skupina věnovaná programovacím jazykům (SIGPLAN, Special Interest Group on Programming Languages) Asociace pro výpočetní techniku (ACM, Association for Computing Machinery) vyhlásila na slavnostním ceremoniálu v rámci konference PLDI 2014 vítěze letošní Programming Languages Software Award. Ocenění získal projekt GNU Compiler Collection (GCC).
Tiskni
Sdílej:
Třeba násobení matic přeložené g++ běželo 64 sekund, ale verze kompilovaná icc běžela pouhých 0.85 sekund.Tak tohle vypadá jako problém, který by zasloužil podrobnější diagnózu. ICC má možná (nevím...) o něco lepší autovectorizer, ale tohle zní jako patologický případ, nemyslíte? (Zkoušel jste to disassemblovat?)
ICC by default uses a ‘fast-math’ like mode.
-floop-interchange
? Ve všech banchmarkách je ale gcc za msvc. Intel je zase vždy rychlejší, než msvc, a v krajním případě i dvojnásobně – měřeno průměrnými benchmarky.Pozor, tohle je dost zkreslené použitou sadou benchmarků. O ICC se tuší, že jejich vývojový tým tráví obrovské množství času optimalizováním překladu standardních benchmarků, takže na reálných programech dopadne srovnání překladačů často jinak, zvlášť pokud nekompilujete pro procesor od Intelu, ale od AMD :) Mé osobní testy naznačují, že ICC je sice hodně dobré, ale že GCC ho v mnoha konkrétních případech předhoní. Zejména díky globálním optimalizacím, ve kterých se GCC za posledních pár let výrazně zlepšilo.
By design má clang limitovánu rychlost výsledné binárky.Jak konkretne?
clang++ 3.4.1 : 1.84s g++ 4.7.3 : 2.60s icc 13.1.3 : 4.83sVe všech případech byl kód přeložen s parametry
-O3 -march=native
(pro Core i7 3630QM).
Rychlost překladu je nepřímo úměrná kvalitě kódu. Proto defaultně dobré kompilátory moc neoptimalizují.Jinak doufám, že si s touto větou děláte srandu. Jako vtip je to dobré.
-ipo
? U icc 14.0.3 to stáhne na nějakých pět sekund. U té starší verze jsem nepozoroval rozdíl.
A pak záleží na vyjadřovací síle toho mezijazyka, jestli vymáčknutelné maximum při optimalizace je o hodně horší, nebo jen mírně nižší, než u kompilátorů, které toto nedělají.LLVM i GCC pouzivaji IR zalozenou na SSA, ergo jejich moznosti optimalizovat jsou +/- stejne. IMHO kvalita vystupniho kodu je spis dana poctem clovekohodin, ktere byly do toho ktereho prekladace vlozeny.
Znovu zopakuji klíčový termín z toho, co jsem napsal: „pevně definovaný mezijazyk“.Uvedomte si, ze vase tvrzeni o nevhodnosti pevne dane IR jsou jen vase domenky, ktere vydavate za fakt. Ve skutecnosti IR LLVM je mnohem expresivnejsi nez v pripade GCC.
nepočítačový člověk jasně chápeTakto to chape asi nepocitacovy clovek. Nicmene realita je malinko jina, protoze i IR v GCC je de facto pevne dana (jen to mozna nevite), takze tady popirate vlastne sam sebe. Pocitacovy clovek vi, ze k ziskani dobreho vysledku jsou dulezite datove struktury a s nimi pracujici algoritmy. Jelikoz v LLVM i GCC se pouziva reprezentace zalozena na SSA, mnozina pouzitelnych optimalizacnich algoritmu je stejna.
clang/llvm má pvně daný mezijazyk přímo jako součást standardu projektu. Když zjistíte jeho nedostatky, vylepšovat ho budete těžko.Kdyz se zjisti nedostatky v pripade IR u LLVM, tak se zmeni IR a vyda se nova verze a budou se muset upravit vsechny front-endy. Kdyz se zjisti nedostatky v pripade IR u GCC, tak se zmeni IR a vyda se nova verze a budou se muset upravit vsechny front-endy. Nejdete deset rozdilu.
Kromě toho, RTL v gcc je zaměřen na to, aby byl blízko strojového kódu, tedy co nejlépe optimalizovatlenýUz jsme doma! Vite, pise se rok 2014 a GCC vypada uplne jinak, nez v minulem stoleti.
Stejně tak stačí mezijazyky porovnat, trváte-li na tom: https://gcc.gnu.org/onlinedocs/gccint/RTL.htmlBylo by dobre podivat se o kapitolu vys: https://gcc.gnu.org/onlinedocs/gccint/Tree-SSA.html#Tree-SSA Ale ja vam to vysvetlim, at se tu priste neztrapnujete: Kod je prolozen do interni reprezentace, ktera se oznacuje jako (GENERIC/GIMPLE), ktera je naprosto nezavisla na jazyku i cilove platforme (stejne jako v pripade LLVM), nad tim se dela spoooousta optimalizaci a pak je prelozena do RTL a az z toho se generuje binarka.
Llvm má v zásadě úplně stejnou konmcepci jako .NET nebo Java.To je fakt hodne prehnane pripodoneni.
llvm má mezijazyk jako standarndí rozhraní a jako jeden jazyk, který můžete používaLLVM ... odpovida back-endu gcc, clang ... front-endu v gcc. V cem je problem?
optimalizace je druhořadá při návrhu toho mezijazyka.Zajimave... a pritom LLVM vzniklo puvodne jako vyzkumny projekt zamereny na optimalizace....
Gcc, bez ohledu na to, co je v něm DNES, nemá pevně daný mezijazyk.Aha, a GENERIC+GIMPLE se mažou na chleba, že...
Ještě by se dalo dodat, že kdyby llvm architektura umožňovala lepší optimalizaci, tak už jí šupito presto začne používat jak Intel, tak Microsoft. Ale oni nemají tendenci se jí inspirovat a dobře vědí proč.Jako by se stalo. :-]] Ve skutecnosti GCC s verzi 4.0 presel na architekturu, ktera odpovida LLVM.
Vidíte, dáváte mi zcela zapravdu.Ne.
Když ho bude chtít změnit, tak jedině tak, že llvm jako projekt zanikne jako celek. A pojede se od nuly jinde.Tohle je falesna dichotomie.
Já sice chápu, že deda.jablko mě osobně nesnáší,To je nesmysl. Ve skutecnosti jste mi uplne lhostejny.