Vláda Spojených států získala desetiprocentní podíl v americkém výrobci čipů Intel. Oznámili to podle agentur americký prezident Donald Trump a ministr obchodu Howard Lutnick. Společnost Intel uvedla, že výměnou za desetiprocentní podíl obdrží státní dotace v hodnotě 8,9 miliardy dolarů (zhruba 186 miliard Kč). Částka podle Intelu zahrnuje dříve přislíbené subvence 5,7 miliardy dolarů z programu CHIPS na podporu výroby čipů v USA,
… více »Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 27 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Knihovna FFmpeg byla vydána ve verzi 8.0 „Huffman“. Přibyla mj. podpora hardwarově akcelerovaného kódování s využitím API Vulcan, viz seznam změn.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti ČR za rok 2024 (pdf). V loňském roce NÚKIB evidoval dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů s celkovým počtem 268. Oproti roku 2023 se však jedná pouze o drobný nárůst a závažnost dopadů evidovaných incidentů klesá již třetím rokem v řadě. V minulém roce NÚKIB evidoval pouze jeden velmi významný incident a významných incidentů bylo zaznamenáno 18, což oproti roku 2023 představuje pokles o více než polovinu.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie). Servo mimo jiné nově zvládne animované obrázky APNG a WebP.
Na chytré telefony a počítačové tablety v Rusku bude od začátku příštího měsíce povinné předinstalovávat státem podporovanou komunikační aplikaci MAX, která konkuruje aplikaci WhatsApp americké společnosti Meta Platforms. Oznámila to dnes ruská vláda. Ta by podle kritiků mohla aplikaci MAX používat ke sledování uživatelů. Ruská státní média obvinění ze špehování pomocí aplikace MAX popírají. Tvrdí, že MAX má méně oprávnění k přístupu k údajům o uživatelích než konkurenční aplikace WhatsApp a Telegram.
Společnost PINE64 stojící za telefony PinePhone nebo notebooky Pinebook publikovala na svém blogu srpnový souhrn novinek. Kvůli nedostatečnému zájmu byla ukončena výroba telefonů PinePhone Pro.
Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Speciální zájmová skupina věnovaná programovacím jazykům (SIGPLAN, Special Interest Group on Programming Languages) Asociace pro výpočetní techniku (ACM, Association for Computing Machinery) vyhlásila na slavnostním ceremoniálu v rámci konference PLDI 2014 vítěze letošní Programming Languages Software Award. Ocenění získal projekt GNU Compiler Collection (GCC).
Tiskni
Sdílej:
Třeba násobení matic přeložené g++ běželo 64 sekund, ale verze kompilovaná icc běžela pouhých 0.85 sekund.Tak tohle vypadá jako problém, který by zasloužil podrobnější diagnózu. ICC má možná (nevím...) o něco lepší autovectorizer, ale tohle zní jako patologický případ, nemyslíte? (Zkoušel jste to disassemblovat?)
ICC by default uses a ‘fast-math’ like mode.
-floop-interchange
? Ve všech banchmarkách je ale gcc za msvc. Intel je zase vždy rychlejší, než msvc, a v krajním případě i dvojnásobně – měřeno průměrnými benchmarky.Pozor, tohle je dost zkreslené použitou sadou benchmarků. O ICC se tuší, že jejich vývojový tým tráví obrovské množství času optimalizováním překladu standardních benchmarků, takže na reálných programech dopadne srovnání překladačů často jinak, zvlášť pokud nekompilujete pro procesor od Intelu, ale od AMD :) Mé osobní testy naznačují, že ICC je sice hodně dobré, ale že GCC ho v mnoha konkrétních případech předhoní. Zejména díky globálním optimalizacím, ve kterých se GCC za posledních pár let výrazně zlepšilo.
By design má clang limitovánu rychlost výsledné binárky.Jak konkretne?
clang++ 3.4.1 : 1.84s g++ 4.7.3 : 2.60s icc 13.1.3 : 4.83sVe všech případech byl kód přeložen s parametry
-O3 -march=native
(pro Core i7 3630QM).
Rychlost překladu je nepřímo úměrná kvalitě kódu. Proto defaultně dobré kompilátory moc neoptimalizují.Jinak doufám, že si s touto větou děláte srandu. Jako vtip je to dobré.
-ipo
? U icc 14.0.3 to stáhne na nějakých pět sekund. U té starší verze jsem nepozoroval rozdíl.
A pak záleží na vyjadřovací síle toho mezijazyka, jestli vymáčknutelné maximum při optimalizace je o hodně horší, nebo jen mírně nižší, než u kompilátorů, které toto nedělají.LLVM i GCC pouzivaji IR zalozenou na SSA, ergo jejich moznosti optimalizovat jsou +/- stejne. IMHO kvalita vystupniho kodu je spis dana poctem clovekohodin, ktere byly do toho ktereho prekladace vlozeny.
Znovu zopakuji klíčový termín z toho, co jsem napsal: „pevně definovaný mezijazyk“.Uvedomte si, ze vase tvrzeni o nevhodnosti pevne dane IR jsou jen vase domenky, ktere vydavate za fakt. Ve skutecnosti IR LLVM je mnohem expresivnejsi nez v pripade GCC.
nepočítačový člověk jasně chápeTakto to chape asi nepocitacovy clovek. Nicmene realita je malinko jina, protoze i IR v GCC je de facto pevne dana (jen to mozna nevite), takze tady popirate vlastne sam sebe. Pocitacovy clovek vi, ze k ziskani dobreho vysledku jsou dulezite datove struktury a s nimi pracujici algoritmy. Jelikoz v LLVM i GCC se pouziva reprezentace zalozena na SSA, mnozina pouzitelnych optimalizacnich algoritmu je stejna.
clang/llvm má pvně daný mezijazyk přímo jako součást standardu projektu. Když zjistíte jeho nedostatky, vylepšovat ho budete těžko.Kdyz se zjisti nedostatky v pripade IR u LLVM, tak se zmeni IR a vyda se nova verze a budou se muset upravit vsechny front-endy. Kdyz se zjisti nedostatky v pripade IR u GCC, tak se zmeni IR a vyda se nova verze a budou se muset upravit vsechny front-endy. Nejdete deset rozdilu.
Kromě toho, RTL v gcc je zaměřen na to, aby byl blízko strojového kódu, tedy co nejlépe optimalizovatlenýUz jsme doma! Vite, pise se rok 2014 a GCC vypada uplne jinak, nez v minulem stoleti.
Stejně tak stačí mezijazyky porovnat, trváte-li na tom: https://gcc.gnu.org/onlinedocs/gccint/RTL.htmlBylo by dobre podivat se o kapitolu vys: https://gcc.gnu.org/onlinedocs/gccint/Tree-SSA.html#Tree-SSA Ale ja vam to vysvetlim, at se tu priste neztrapnujete: Kod je prolozen do interni reprezentace, ktera se oznacuje jako (GENERIC/GIMPLE), ktera je naprosto nezavisla na jazyku i cilove platforme (stejne jako v pripade LLVM), nad tim se dela spoooousta optimalizaci a pak je prelozena do RTL a az z toho se generuje binarka.
Llvm má v zásadě úplně stejnou konmcepci jako .NET nebo Java.To je fakt hodne prehnane pripodoneni.
llvm má mezijazyk jako standarndí rozhraní a jako jeden jazyk, který můžete používaLLVM ... odpovida back-endu gcc, clang ... front-endu v gcc. V cem je problem?
optimalizace je druhořadá při návrhu toho mezijazyka.Zajimave... a pritom LLVM vzniklo puvodne jako vyzkumny projekt zamereny na optimalizace....
Gcc, bez ohledu na to, co je v něm DNES, nemá pevně daný mezijazyk.Aha, a GENERIC+GIMPLE se mažou na chleba, že...
Ještě by se dalo dodat, že kdyby llvm architektura umožňovala lepší optimalizaci, tak už jí šupito presto začne používat jak Intel, tak Microsoft. Ale oni nemají tendenci se jí inspirovat a dobře vědí proč.Jako by se stalo. :-]] Ve skutecnosti GCC s verzi 4.0 presel na architekturu, ktera odpovida LLVM.
Vidíte, dáváte mi zcela zapravdu.Ne.
Když ho bude chtít změnit, tak jedině tak, že llvm jako projekt zanikne jako celek. A pojede se od nuly jinde.Tohle je falesna dichotomie.
Já sice chápu, že deda.jablko mě osobně nesnáší,To je nesmysl. Ve skutecnosti jste mi uplne lhostejny.