Na crowdsourcingové platformě Crowd Supply byla spuštěna kampaň na podporu open source biometrického monitoru ve tvaru hodinek HealthyPi Move. Cena je 249 dolarů a plánovaný termín dodání listopad letošního roku.
Firma Murena představila /e/OS verze 2.0. Jde o alternativní sestavení Androidu bez aplikací Google. Mezi novinkami je podrobnější nastavení ochrany soukromí před sledováním aplikacemi. Murena prodává několik smartphonů s předinstalovaným /e/OS (Fairphone, repasovaný Google Pixel 5).
Do 30. května lze v rámci akce Warhammer Skulls 2024 získat na Steamu zdarma hru Warhammer 40,000: Gladius - Relics of War.
HelenOS (Wikipedie), tj. svobodný operační systém českého původu založený na architektuře mikrojádra, byl vydán ve verzi 0.14.1. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Vypíchnou lze nabídku Start. Videopředstavení na YouTube.
BreadboardOS je firmware pro Raspberry Pi Pico (RP2040) umožňující s tímto MCU komunikovat pomocí řádkového rozhraní (CLI). Využívá FreeRTOS a Microshell.
Vývojáři KDE oznámili vydání balíku aplikací KDE Gear 24.05. Přehled novinek i s náhledy a videi v oficiálním oznámení. Do balíku se dostalo 5 nových aplikací: Audex, Accessibility Inspector, Francis, Kalm a Skladnik.
Byla vydána (𝕏) nová verze 18.0.0 open source webového aplikačního frameworku Angular (Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
V neděli 26. května lze navštívit Maker Faire Rychnov nad Kněžnou, festival plný workshopů, interaktivních činností a především nadšených a zvídavých lidí.
Byla vydána nová stabilní verze 3.20.0, tj. první z nové řady 3.20, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Z novinek lze vypíchnou počáteční podporu 64bitové architektury RISC-V.
Na IBM developerWorks je detailně rozebírána struktura nového souborového systému ext4. Kromě nových funkcí a jejich principů a předností se článek zaobírá též historií a kompatibilitou.
Tiskni Sdílej:
Ano, rychlost Reiser4 je pověstná. Ale nikdy jsem ho nezkoušel. A s tou opravitelností je to takové těžko měřitelné, máš s tím nějaké reálné zkušenosti?
Všechny tři jsou nové, málo otestované a nepříliš rozšířené, na druhou stranu ani jeden z nich si (v poslední verzi) nedá tvoje data k snídani, pokud mu k tomu nedáš důvod.
Z mých zkušeností dále vyplývá, že R4 se sám od sebe (např. při výpadku proudu, kdy sektory na disku zůstanou neporušeny a co se do nich stihlo zapsat, to tam také zůstalo) neopravitelně nerozbije ani když ho budeš na kolenou prosit, ačkoliv někdy dochází ke ztrátě souborů nebo dat ze souborů otevřených pro zápis (to je ale spíš záležitost write cache než Reiseru). Kousky (málokdy celé soubory) můžeš najít v /lost+found, ale stejně většinou k ničemu nejsou, pokud ten ztracený poklad nebyl plaintext.
Na druhou stranu je zcela minimálně odolný proti vadným sektorům ve stromu – jeden ještě může přežít, ale pokud jich je více, tak je celý FS v háji. Testoval jsem to pomocí dd
a vytahování baterky z kamarádova notebooku.
Co se ext4 týče, tak ten se při restartovacím testu dvakrát rozsypal úplně, jednou se opravil, ale „chyběl“ v něm celý jeden adresář, který se přesunul s veškerým obsahem neporušen do /lost+found, a v dalších dvou testech přežil dobře – takže je to buď všechno, nebo nic. Proti cílené likvidaci inod ddčkem je odolný dobře, vždy chyběly jenom soubory, které ke smazaným inodám patřily, jednou se dokonce obnovily i ty.
Třeba mně se zdá ReiserFS 100% spolehlivý, protože za tři roky na třech počítačích jsem nezaznamenal žádné zaváhání. Naproti tomu ext3 mi svého času na Debianu Sarge nějak nadávalo a pouštělo fschck. Ale objektivně chápu, že ten feudální layout (statická prealokace inodů atd.) ext3 má tu dobrou vlastnost, že nějaká data jdou přečíst i když je polovina disku v řiti. ReiserFS je strom, takže když smázneš kus kořene, je to blbé.Zkušenosti a názory mám defacto stejné.