Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Před 25 lety zaplavil celý svět virus ILOVEYOU. Virus se šířil e-mailem, jenž nesl přílohu s názvem I Love You. Příjemci, zvědavému, kdo se do něj zamiloval, pak program spuštěný otevřením přílohy načetl z adresáře e-mailové adresy a na ně pak „milostný vzkaz“ poslal dál. Škody vznikaly jak zahlcením e-mailových serverů, tak i druhou činností viru, kterou bylo přemazání souborů uložených v napadeném počítači.
Byla vydána nová major verze 5.0.0 svobodného multiplatformního nástroje BleachBit (GitHub, Wikipedie) určeného především k efektivnímu čištění disku od nepotřebných souborů.
artefakty(by mě zajímalo kdo ten codename vymyslel a proč se to nejmenuje třeba vykopávky
lepsi sluchatka ten rozdil odhaliSluchátka se dělají už několik desítek let všechny stejně. Rozdíly jsou tak maximálně v použitém materiálu (které dovolují strmější frekvenční charakteristiku, menší odpor, míň rezonování,…) ale jinak se veskrze dělají na jednom čínském nebo tchajwanském páse a liší se tak maximálně potiskem, značkou a cenou (kde cena má většinou přímou souvislost se značkou, ne s ostatními technickými parametry). Docela by mě zajímal ten fyzikální jev, který by se za tím měl skrývat.
K demonstraci budeme potřebovat:
Takže prvně převedeme bezeztrátovou nahrávku do WAVu, ať se s tím lepší pracuje (všechny programy ho defaultně otevřou, interpretují ho stejně a nestojí to žádný čas). Pak ji proženeme kodekem. Bitrate by měla být nastavena tak aby byl výsledek víc či míň transparentní, takže do nějakých 64kbps u Vorbisu nebo default u Musepacku. Pak zas doporučuju pro jistotu dekódovat bitstream zpět do WAVu pro ulehčení práce. Otevřeme Audacity. Teď bacha (je potřeba dodržovat pořadí, protože v opačném případě to skončí opačnou fází):
Vysvětlení: Spodní trať je originál a s přimícháním horní tratě z toho je komprimovaná verze (pokud hrají obě dohromady). Pokud utišíme originál, tak uslyšíme kvantizační šum. Pokud byla komprimovaná verze transparentní, tak to má tu vlastnost, že trať s kvantizačním šumem můžeme vypínat a zapínat jak chceme ale v uších neuslyšíme žádnou změnu, ba ani žádné lupnutí a prostě to bude mít takový efekt jako by tam ani nebyla. Že tam je a že je dostatečně hlasitá se můžeme přesvědčit tím, že trať s originálem ztišíme (tím myslím tlačítko Umlčet).
Vysvětlení fyziky za tím: Prvně je potřeba vysvětlit si kritická pásma. To je virtuální rozkouskování slyšitelného spektra (20Hz-20kHz) na neuniformně vzdálené pásečky (cca. o vzdálenostech 1.Bark – 1.Bark = cca. 1.kritické pásmo), je jich ale pětadvacet nebo kolik a mají tu vlastnost že pokud zvyšujeme šum pouze v hranicích právě jednoho toho pásma, tak to sice vnímáme, ale je to pomalejší než kdyby třeba jen šumová hladina byla na stejné úrovni (v dB) a třeba jen přetékala do pásem ostatních. Prostě hlasitost šumu kterou vnímáme neúměrně roste s tím jak ho zesilujeme pokud zůstává omezený na jedno kritické pásmo. Dané je to tím že ve vnitřním uchu jak se spirála hlemýždě stačí výš a výš (a to jak ve doslovně, tak obrazně ve frekvenci, která se v té vzdálenosti od membrány hlemýždě analyzuje) jsou komůrky. Je jich pětadvacet a v každé se zvlášť analyzují frekvence v rozsahu jednoho kritického pásma. Perceptuální kodeky (aspoň co já vím) fungují tím způsobem, že analyzují (pomocí FFT) původní signál rozdělí do oken (MPEGy + Musepack 1152 vzorků, ostatní nevím ale je to podobné), ten se snaží právě rozkouskovat na kritická pásma, v každém se snaží určit úroveň hlasitosti (není to zas tak jednoduché jak to může vypadat) a libovolný šum či signál či cokoliv má tu vlastnost, že pokud je přítomen v rozsahu jednoho kritického pásma a bude slabší o 4dB pro šumové složky a o 12dB pro tónální složky, prostě nebude lidským uchem vnímatelný (bacha na pár speciálních případů). Horní trať v Audacity je toho důkazem. Takže už se výsledek pro každé pásmo nakvantuje tak aby šum pokud možno zůstával pod touto hranicí slyšitelnosti (pokud ubereme z nahrávky jeden bit, šum v něm stoupne cca. o 6dB) a je hotovo. Kvantizace může být libovolná, ale u kodeků co netransformují pomocí DCT jde o kvantizaci uniformní. Jak zní se dá vyzkoušet v Audacity jednoduše, stačí exportovat jako 8-bitový WAV, tím snížíme z 16-bitů (z dynamického rozsahu 96dB) na vzorek na 8-bitů (na dynamický rozsah 48dB) na vzorek a zvýšíme šum dle naší aproximované rovnice cca.o 48dB (96dB-48dB=48dB). Ostatní bitové hloubky nechť si laskavý čtenář vyřeší za domácí úkol sám.
Jenže:
Demonstrace: Horní trať s kvantizačním šumem můžeme nezávisle zesilovat (nebo naopak trať s originálem zeslabovat) a snažit se určit kdy začne být ten šum slyšitelný a kolik místa tedy pod ním ještě je. Aproximovaně tak emulujeme zvyšování či snižování bitrate jedním posuvníkem. Též můžeme bitrate zvyšovat a snižovat, otočit se zády k monitoru a požádat někoho aby mačkal tlačítko Umlčet a dělat si tak slepý test (slyším, neslyším, hádám, nehádám). Samozřejmě je možné zesložitění o postupné zesílení (ale nikdy nesmí u kvantované tratě přesáhnout úroveň hlasitosti 0dB v případě testování transparentnosti) nebo dělání různých náběhů (Fade In, Fade Out) což bude trošku lepší. Je to mnohem přesnější než spousta blind testů
co sem tady viděl. Dá se tak určit jaká je ještě rezerva kodeku popř. se tak dá cvičit rozpoznávání kvantizačního šumu (a vyřešit to dilema myslím že slyším a opravdu slyším – jinak musí vždy přesáhnout hranici hlasitosti 0dB u kvantované tratě).
Vysvětlení kvality reprodukční soustavy: Když je kodek/formát transparentní, tak v případě že zesilujeme či zeslabujeme signál, tak s ním ekvivalentně zesilujeme a zeslabujeme i šum. V Audacity to odpovídá ekvivalentnímu zeslabování a zesilování obou tratí naráz. Pokud nějaká audiosestava upravuje signál tak s ním i ekvivalentně upravuje šum, který hraje zároveň. Proto nezáleží na čem přehráváme pokud ho neslyšíme někde neměli bychom ani někde jinde. Ale: existují různé sestavy, které přidávají různé DSP efekty (u té mé speciální kriplící tlačítko 3D
), třeba fázové posuny, reverb, moc ostrá ekvalizace, filtrování různých složek ne zároveň ale separátně a to může mít ten efekt, že ke kvantizačnímu šumu přidá ještě nějaký ten dB navíc a ten tak může přesáhnout hranici vnímatelnosti pokud už i tak je bitrate dost nízká. Psychoakustický model kodeků je designován na 0dB/Hz tedy žádné změny v signále. Samozřejmě nějakou změnu přidává každá reprodukční sestava, ale ironicky čím věrnější sestava tím míň je kvantizační šum slyšet. Pokud tedy někde slyšet není slyšet a někde je, tak to druhé bych označil jako šunt a vyhodil. Čím víc Hi-Fi, tím míň kriplení v původním signále co leze z DAC a tím lépe bude schovaný kvantizační šum pod maskou.
Všem audioinženírům a chirgům Oční, ušní, nosní
se moc omlouvám za přílišné zjednodušování (přílišnou aproximaci), ale už i tak jsem do vysvětlení investoval víc času než jsem měl v plánu.
a o 12dB pro tónální složkySoráč. 24dB odstup tonální složka od šumové (TNM) aby ho zakrila.
Všem audioinženírům a chirgům Oční, ušní, nosní se moc omlouvám za přílišné zjednodušování (přílišnou aproximaci)a ještě by ses měl omluvit všem čtenářům, protože jsi to zjednodušil tak, až je to celé k hovnu, a o tom hovně zbytečně píšeš, a my zbytečně čteme, takovej elaborát jestli si myslíš, že kvantizační šum je všechno, na čem záleží, tak se jdi rovnou zavřít někam do vitrínky
a ještě by ses měl omluvit všem čtenářům, protože jsi to zjednodušil tak, až je to celé k hovnu, a o tom hovně zbytečně píšeš, a my zbytečně čteme, takovej elaborátTen útočný tón bych si vyprosil. Já se snažil diskutovat a ne nikoho napadat. Píšu o tom co já vím a co znám, ale také klidně můžu dělat něco jiného.
jestli si myslíš, že kvantizační šum je všechno, na čem záleží, tak se jdi rovnou zavřít někam do vitrínkyTo si nemyslím, to vím.
například dříve bohužel velmi oblíbený Xing mp3 kodér vyráběl i při 128 kbpsJo a co teprv l3enc v 0.99 (první softwarový kodek pro MP3 na světě – mám jeho binárku ještě na disku) nebo dist10?
nemluvě o tom, že oblíbených bylo 112To těžko.
neskutečné intermodulační zkresleníZnalosti z akustické elektrotechniky se týkají akustické elektrotechniky a na digitální zpracování signálu se nevztahují úplně. MPEG 1/2 Layer I/II/III se žádné intermodulační zkreslení netýká, protože jednotlivá pásma jsou zpracovávána odděleně a případné harmonické zkreslení (pomineme-li ten detail, že díky díky ditheru, který ho eliminuje též není tak jednoduché na něj dnes narazit) je tak omezeno na šířku jednoho pásma.
tvé srovnávací metoděČemu?
ale rozhodně mi vadilo podstatně víc, než například harmonické zkreslení mýho komba, který i na "čistej" zvuk koštuju v řádu desítek procent, a tedy v tvé metodě dopadající naprosto katastrofálněCo?
ohledně tvý úvahy o reprosoustavách, nakresli si na papír rovnou čáru a druhou jemně zubatou, pak se na to podívej skrz okno zamlžený tak, že budeš rád, když poznáš, že tam vůbec nějaký čáry jsou, ale nepoznáš která je která, a pak si to okno utři a tvrď, že když jsi ty čáry nerozeznal přes tu mlhu, tak je nemůžeš rozeznat ani přes to čistý sklo, ju?Eh? Zamlžené okno se chová jako low-pass filtr a vyfiltruje vysokofrekvenční složku (zubatost), takže obojí vypadá téměř identicky. Když se utře tak filtr zmizí. Takový filtr se bohužel jednoduše z ucha utřít nedá. Nebo nechápu narážku. Tyhlety intuitivní přirovnání bez fyzikálního pozadí jsou pěkně přiblblé. Prosím nedělej je. Nepřítele s nima stejně nezmateš.
fakt? - mno, nepsals něco o tom, že někoho setřeš?a ještě by ses měl omluvit všem čtenářům, protože jsi to zjednodušil tak, až je to celé k hovnu, a o tom hovně zbytečně píšeš, a my zbytečně čteme, takovej elaborátTen útočný tón bych si vyprosil. Já se snažil diskutovat a ne nikoho napadat.
Píšu o tom co já vím a co znám, ale také klidně můžu dělat něco jiného.což by zajisté bylo užitečnější, neb svých znalostí pouze zneužíváš k tomu, abys psal píčoviny odborně, a tedy náhodnému čtenáři navodil dojem, že to píčoviny nejsou
v tom případě víš kulovýjestli si myslíš, že kvantizační šum je všechno, na čem záleží, tak se jdi rovnou zavřít někam do vitrínkyTo si nemyslím, to vím.
nevím, nepamatuju, nezaujímá významné místo ve sbírcenapříklad dříve bohužel velmi oblíbený Xing mp3 kodér vyráběl i při 128 kbpsJo a co teprv l3enc v 0.99 (první softwarový kodek pro MP3 na světě – mám jeho binárku ještě na disku) nebo dist10?
mel si co chceš, ale statistika z CDček vypálených před +- 10-12 lety plus data z kolejního serveru hovoří jasněnemluvě o tom, že oblíbených bylo 112To těžko.
hm, a ty zvuk do hlavy dostáváš čistě digitálně? - řeč byla o celém řetězci ...neskutečné intermodulační zkresleníZnalosti z akustické elektrotechniky se týkají akustické elektrotechniky
a na digitální zpracování signálu se nevztahují úplně.nic takového, že by se digitální zpracování signálu rovnalo analogovému, jsem nikde netvrdil, takže si s takovým poučováním vyser woko
MPEG 1/2 Layer I/II/III se žádné intermodulační zkreslení netýká, protože jednotlivá pásma jsou zpracovávána oddělenětak jsem asi mutant a mám uši naladěný na jiný pásma, než máš v normě
a případné harmonické zkreslení (pomineme-li ten detail, že díky díky ditheru, který ho eliminuje též není tak jednoduché na něj dnes narazit) je tak omezeno na šířku jednoho pásma.LOL, takže zkreslení je právě v jednom pásmu a v ostatních není, no to se ti teda povedl výbornej logickej konstrukt
tomu nicnevypovídajícímu mozkovýmu zvratku, cos popsal jako postup v audacitytvé srovnávací metoděČemu?
čemu přesně nerozumíš?ale rozhodně mi vadilo podstatně víc, než například harmonické zkreslení mýho komba, který i na "čistej" zvuk koštuju v řádu desítek procent, a tedy v tvé metodě dopadající naprosto katastrofálněCo?
jenže my jsme se nebavili o utírání uší, nýbrž o utírání sluchátek ale chápu, že když si chceš mlít svoje dogmata, tak cokoliv, co je nabourává, je pro tebe přiblbléohledně tvý úvahy o reprosoustavách, nakresli si na papír rovnou čáru a druhou jemně zubatou, pak se na to podívej skrz okno zamlžený tak, že budeš rád, když poznáš, že tam vůbec nějaký čáry jsou, ale nepoznáš která je která, a pak si to okno utři a tvrď, že když jsi ty čáry nerozeznal přes tu mlhu, tak je nemůžeš rozeznat ani přes to čistý sklo, ju?Eh? Zamlžené okno se chová jako low-pass filtr a vyfiltruje vysokofrekvenční složku (zubatost), takže obojí vypadá téměř identicky. Když se utře tak filtr zmizí. Takový filtr se bohužel jednoduše z ucha utřít nedá. Nebo nechápu narážku. Tyhlety intuitivní přirovnání bez fyzikálního pozadí jsou pěkně přiblblé. Prosím nedělej je. Nepřítele s nima stejně nezmateš.
fakt? - mno, nepsals něco o tom, že někoho setřeš?No to jsem myslel mírně nadneseně a ani ve snu by mě nenapadlo, že se trefím přímo doprostřed kavolova gigantického ega.
což by zajisté bylo užitečnější, neb svých znalostí pouze zneužíváš k tomu, abys psal píčoviny odborně, a tedy náhodnému čtenáři navodil dojem, že to píčoviny nejsouAle piču. To je zas obvinění jako noha. Nic takového nedělám nebo aspoň ne vědomě. Víc už se mi k tomu k tomu zázraku kavolovi mysli nechce vyjadřovat.
No, ono se dost blbě prokazuje, že někdo něco nepozná…a? - pokud někdo bude v testu lhát, tak nedává smysl ani tvoje otázka ...
pokud někdo bude v testu lhátVtip je v tom, že ve slepém testu nelze lhát o tom, že ten rozdíl pozná. (Osobně si myslím, že 128 kb/s se ještě poznat dá.)
Osobně si myslím, že 128 kb/s se ještě poznat dá.128kb/s u Layer III a 192kb/s u Layer II (a myslím nějakých 348kb/s u Layer I) pro stereo byly dle dokumentu nominální hodnoty pro standard do které by měl být zvuk víc či míň transparentní (zas ta hranice není ostrá). Platilo to pro většinu komplexních zvuků a je to z toho důvodu, že na tyto bitrate byly ty kodeky (tehdy ještě MUSICAM a ASPEC) peelingovány (ostatní bitrate jsou interpolace). Samozřejmě v těch dobách s tehdejšími kodeky to bylo sotva transparentní, ale jak se časem zlepšoval psychoakustický model, tak se dá říct, že odstup S/M se trošku zvětšil tak, že by se to i dalo. Gpsycho vyřešilo časový problém a skutečně pro většinu přírodních zvuků jsou tyto bitrate dostatečné. Problém nezávisle na kodeku jsou skladby s velkou saturací harmonických tónů. Dost často se udává, že psychoakusticé kodeky mají problémy s orchestrálními živými skladbami, ale to je samozřejmě kravina (díky hlučnému zašuměnému prostředí haly je tak snížen dynamický rozsah a variace u většiny z nich moc ostrá také nehrozí). Naopak oproti všeobecnému povědomí, docela zatěžující pro psychoakustické kompresní kodeky/formáty jsou syntetické chiptunes. Ty jsou harmonickými doslova promočené na kost. Pro zajímavost Musepack, který se dle VBR levelu určuje bitrate sám a který valnou většinu skladem uloží v rozsahu ~160-180kbps si sám u nich vyšroubuje bitrate na 240kbps. To je jeden z případů u kterého vím, že nominální bitrate jsou nedostatečné (ale to je dané spíš povahou zvuku než návrhem). A je možné, že ještě existuje pár takových případů. Ale až na tyto výjimky jsou ty nominální bitrate vhodně navržené, takže se nenech zviklat.
A kupodivu si uši zatím nikdo nevyškrábal, ba co víc si ani nevšiml, že je ztrátový kodek použitý.mluv za sebe
Hmmm, podle tabulky to vypadá, že rozdíly mezi jednotlivými kodeky jsou minimálníOno to bude způsobeno tím, že všechny staví na jednom a tom stejném algoritmu (lineární predikce) a liší se pouze formalitama. Jinak docela dobrý formát (i když ne bezeztrátový) využívající predikci je ADPCM.
Tiskni
Sdílej: