Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Projekt Arduino vznikl v roce 2005 (Wikipedia). V sobotu 28. března proběhl Arduino Day 2015 (Tweetbook), mimo jiné oslava 10. výročí vzniku projektu. Při té příležitosti vyšlo Arduino IDE 1.6.2.
Tiskni
Sdílej:
zmineny obrat se mezi rodilymi prazskymi mluvcimi pouziva.Tak mezi pražskými rodilými mluvčími se používá i baník pyčo, žejo. :D
Doporucuji uvod ke knize Chram i tvrz.
Myslím, že to vie veľmi dobre
(nič proti AVR-kám, mám ich zopár v šuflíku spolu s pár ARM Cortex M* a pár modulmi pre arduino)
.
Raději AVR-ko strčím do nepájivého kontaktního pole (pokud je to DIP) nebo si ho naletuji na adaptér (v případě SMD) a nemusím řešit žádné sračky okolo (a hlavně ty dementní knihovny a IDE).
Kedysi som to z donútenia v práci tiež používal (bez IDE). Z môjho pohľadu sú knižnice pekná dementnosť. Reálne je to obyčajné (teda skoro obyčajné, isté obmedzenia tam sú) C++ s hnusným hnusným preprocesorom vďaka ktorému ani prd neviem zistiť prečo to nejde skompilovať ak je náhodou chyba niekde v knižnici. Ehm vďaka preprocesoru to nejde použiť s clangom na dopĺňanie. Proste na niečo trochu väčšie od hello worldu je to utrpenie. Okrem toho to robilo také divné veci ako memory leaky s reťazcami a podobne. Čo sa týka hardvéru no ehm čisté AVR je bez programátora vhodnejšie na vstavanie do niečoho.
Díky vyrobenému množství je to možná nejlevnější. Ale pokud se započítá čas na programování a především obcházení hloupého návrhu jak rozmístění pinů tak nesmyslného jazyka, tak je Arduino drahé i zadarmo.
Buď něco z mbed.org nebo vlastní nejspíše ARM Cortex-M0/3/4 nebo MSP430.
Větší MSP430 jsme používali a na rozdíl od z dnešního pohledu nesmyslné osmibitové architektury AVR, kde i většina manipulací s pointery potřebuje více instrukcí, tam je MSP430 celkem slušně navržená minimalistická 16-bit architektura. Pokud jde o cenu a bastlení, kde je problém návrh PCB, a jedná se opravdu jen o složitější logickou nebo sekvenční funkci s pár bity, tak si lze koupit programátor za 9.9 USD.
http://www.ti.com/ww/en/launchpad/launchpads-msp430.html
Čipy do "aplikace" lze pak sázet v DILu za 71 kč od Farnellu při jednom kusu. Pro velké počty za 31 kč. Je to procesor sice velmi omezená 512 byte RAM, ale je to procesor, kde je možné stejným ukazatelem ukazovat jak do RAM ta do Flash a obecně se chová jako normální architektura.
Disclaimer: procesor v DIL pouzdře jsem již 20 let do žádného našeho zařízení a ani nějakého pole nedával a tak se možná na projekty dívám z jiné perspektivy. Většinou je v našich projektech tolik spojů ke konektorům, že tahání signálů od nějakého modulu v drátech by bylo za trest a pokud by se měl udělat plošňák na modul, tak stejně bude cena srovnatelná s návrhem přímo s procesorem. Tedy když nepočítám velké systémy s SDRAM a BGA, kde se nám pro malé počty kusů vyplatí využít již existující dostupné moduly.