Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 25.10.31 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025 (Stream). Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Projekt Arduino vznikl v roce 2005 (Wikipedia). V sobotu 28. března proběhl Arduino Day 2015 (Tweetbook), mimo jiné oslava 10. výročí vzniku projektu. Při té příležitosti vyšlo Arduino IDE 1.6.2.
Tiskni
Sdílej:
zmineny obrat se mezi rodilymi prazskymi mluvcimi pouziva.Tak mezi pražskými rodilými mluvčími se používá i baník pyčo, žejo. :D
Doporucuji uvod ke knize Chram i tvrz.
Myslím, že to vie veľmi dobre
(nič proti AVR-kám, mám ich zopár v šuflíku spolu s pár ARM Cortex M* a pár modulmi pre arduino)
.
Raději AVR-ko strčím do nepájivého kontaktního pole (pokud je to DIP) nebo si ho naletuji na adaptér (v případě SMD) a nemusím řešit žádné sračky okolo (a hlavně ty dementní knihovny a IDE).
Kedysi som to z donútenia v práci tiež používal (bez IDE). Z môjho pohľadu sú knižnice pekná dementnosť. Reálne je to obyčajné (teda skoro obyčajné, isté obmedzenia tam sú) C++ s hnusným hnusným preprocesorom vďaka ktorému ani prd neviem zistiť prečo to nejde skompilovať ak je náhodou chyba niekde v knižnici. Ehm vďaka preprocesoru to nejde použiť s clangom na dopĺňanie. Proste na niečo trochu väčšie od hello worldu je to utrpenie. Okrem toho to robilo také divné veci ako memory leaky s reťazcami a podobne. Čo sa týka hardvéru no ehm čisté AVR je bez programátora vhodnejšie na vstavanie do niečoho.
Díky vyrobenému množství je to možná nejlevnější. Ale pokud se započítá čas na programování a především obcházení hloupého návrhu jak rozmístění pinů tak nesmyslného jazyka, tak je Arduino drahé i zadarmo.
Buď něco z mbed.org nebo vlastní nejspíše ARM Cortex-M0/3/4 nebo MSP430.
Větší MSP430 jsme používali a na rozdíl od z dnešního pohledu nesmyslné osmibitové architektury AVR, kde i většina manipulací s pointery potřebuje více instrukcí, tam je MSP430 celkem slušně navržená minimalistická 16-bit architektura. Pokud jde o cenu a bastlení, kde je problém návrh PCB, a jedná se opravdu jen o složitější logickou nebo sekvenční funkci s pár bity, tak si lze koupit programátor za 9.9 USD.
http://www.ti.com/ww/en/launchpad/launchpads-msp430.html
Čipy do "aplikace" lze pak sázet v DILu za 71 kč od Farnellu při jednom kusu. Pro velké počty za 31 kč. Je to procesor sice velmi omezená 512 byte RAM, ale je to procesor, kde je možné stejným ukazatelem ukazovat jak do RAM ta do Flash a obecně se chová jako normální architektura.
Disclaimer: procesor v DIL pouzdře jsem již 20 let do žádného našeho zařízení a ani nějakého pole nedával a tak se možná na projekty dívám z jiné perspektivy. Většinou je v našich projektech tolik spojů ke konektorům, že tahání signálů od nějakého modulu v drátech by bylo za trest a pokud by se měl udělat plošňák na modul, tak stejně bude cena srovnatelná s návrhem přímo s procesorem. Tedy když nepočítám velké systémy s SDRAM a BGA, kde se nám pro malé počty kusů vyplatí využít již existující dostupné moduly.