Po pěti měsících vývoje byla vydána nová verze 0.15.1 programovacího jazyka Zig (GitHub, Wikipedie). Verze 0.15.0 byla přeskočena. Přispělo 162 vývojářů. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Před sedmi lety společnost Valve představila fork projektu Wine s názvem Proton umožňující v Linuxu přímo ze Steamu hrát počítačové hry do té doby běžící pouze ve Windows. Aktuální přehled podporovaných her na stránkách ProtonDB
Společnost DuckDuckGo rozšířila svůj AI chat Duck.ai o GPT-5 mini (𝕏). Duck.ai umožňuje anonymní přístup bez vytváření účtů k několika modelům umělé inteligence. Aktuálně k GPT-4o mini, GPT-5 mini, Llama 4 Scout, Claude Haiku 3.5 a Mistral Small 3.
Marek Tóth v příspěvku DOM-based Extension Clickjacking: Data ve správcích hesel v ohrožení na svém blogu popsal novou clickjacking techniku s několika variantami útoků a otestoval ji proti 11 správcům hesel. Výsledkem bylo nalezení několika 0-day zranitelností, které mohly ovlivnit uložená data desítek milionů uživatelů. Jedno kliknutí kdekoliv na webové stránce kontrolované útočníkem umožňovalo ukrást uživatelská data ze
… více »Na dnešní akci Made by Google 2025 (YouTube) byly představeny telefony Pixel 10 s novým čipem Google Tensor G5 a novými AI funkcemi, hodinky Pixel Watch 4 a sluchátka Pixel Buds 2a.
The Document Foundation oznámila vydání nové major verze 25.8 svobodného kancelářského balíku LibreOffice. Podrobný přehled nových vlastností i s náhledy v poznámkách k vydání (cs) a také na Youtube a PeerTube.
Zeek (Wikipedie), původně Bro, byl vydán v nové major verzi 8.0.0. Jedná se o open source platformu pro analýzu síťového provozu. Vyzkoušet lze online.
Byl vydán Mozilla Firefox 142.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 142 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Python Developers Survey 2024, výsledky průzkumu mezi vývojáři v Pythonu organizovaném Python Software Foundation ve spolupráci se společností JetBrains v říjnu a listopadu loňského roku. Zúčastnilo se 30 tisíc vývojářů z 200 zemí. Linux používá 59 % z nich.
Projekt Arduino vznikl v roce 2005 (Wikipedia). V sobotu 28. března proběhl Arduino Day 2015 (Tweetbook), mimo jiné oslava 10. výročí vzniku projektu. Při té příležitosti vyšlo Arduino IDE 1.6.2.
Tiskni
Sdílej:
zmineny obrat se mezi rodilymi prazskymi mluvcimi pouziva.Tak mezi pražskými rodilými mluvčími se používá i baník pyčo, žejo. :D
Myslím, že to vie veľmi dobre (nič proti AVR-kám, mám ich zopár v šuflíku spolu s pár ARM Cortex M* a pár modulmi pre arduino)
Kedysi som to z donútenia v práci tiež používal (bez IDE). Z môjho pohľadu sú knižnice pekná dementnosť. Reálne je to obyčajné (teda skoro obyčajné, isté obmedzenia tam sú) C++ s hnusným hnusným preprocesorom vďaka ktorému ani prd neviem zistiť prečo to nejde skompilovať ak je náhodou chyba niekde v knižnici. Ehm vďaka preprocesoru to nejde použiť s clangom na dopĺňanie. Proste na niečo trochu väčšie od hello worldu je to utrpenie. Okrem toho to robilo také divné veci ako memory leaky s reťazcami a podobne. Čo sa týka hardvéru no ehm čisté AVR je bez programátora vhodnejšie na vstavanie do niečoho.
Díky vyrobenému množství je to možná nejlevnější. Ale pokud se započítá čas na programování a především obcházení hloupého návrhu jak rozmístění pinů tak nesmyslného jazyka, tak je Arduino drahé i zadarmo.
Buď něco z mbed.org nebo vlastní nejspíše ARM Cortex-M0/3/4 nebo MSP430.
Větší MSP430 jsme používali a na rozdíl od z dnešního pohledu nesmyslné osmibitové architektury AVR, kde i většina manipulací s pointery potřebuje více instrukcí, tam je MSP430 celkem slušně navržená minimalistická 16-bit architektura. Pokud jde o cenu a bastlení, kde je problém návrh PCB, a jedná se opravdu jen o složitější logickou nebo sekvenční funkci s pár bity, tak si lze koupit programátor za 9.9 USD.
http://www.ti.com/ww/en/launchpad/launchpads-msp430.html
Čipy do "aplikace" lze pak sázet v DILu za 71 kč od Farnellu při jednom kusu. Pro velké počty za 31 kč. Je to procesor sice velmi omezená 512 byte RAM, ale je to procesor, kde je možné stejným ukazatelem ukazovat jak do RAM ta do Flash a obecně se chová jako normální architektura.
Disclaimer: procesor v DIL pouzdře jsem již 20 let do žádného našeho zařízení a ani nějakého pole nedával a tak se možná na projekty dívám z jiné perspektivy. Většinou je v našich projektech tolik spojů ke konektorům, že tahání signálů od nějakého modulu v drátech by bylo za trest a pokud by se měl udělat plošňák na modul, tak stejně bude cena srovnatelná s návrhem přímo s procesorem. Tedy když nepočítám velké systémy s SDRAM a BGA, kde se nám pro malé počty kusů vyplatí využít již existující dostupné moduly.