Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Byl vydán TrueNAS SCALE 24.04 “Dragonfish”. Přehled novinek této open source storage platformy postavené na Debianu v poznámkách k vydání.
Oznámeny byly nové Raspberry Pi Compute Module 4S. Vedle původní 1 GB varianty jsou nově k dispozici také varianty s 2 GB, 4 GB a 8 GB paměti. Compute Modules 4S mají na rozdíl od Compute Module 4 tvar a velikost Compute Module 3+ a předchozích. Lze tak provést snadný upgrade.
Po roce vývoje od vydání verze 1.24.0 byla vydána nová stabilní verze 1.26.0 webového serveru a reverzní proxy nginx (Wikipedie). Nová verze přináší řadu novinek. Podrobný přehled v souboru CHANGES-1.26.
Článek na Opensource.com představuje Biicode, multiplatformní balíčkovací systém pro programovací jazyky C a C++ inspirovaný balíčkovacími systémy jako Pip pro Python, Gem pro Ruby nebo Pub pro Dart. [LWN.net]
Tiskni Sdílej:
bin
a sbin
. Běžné programy jsou pak zabalené tak, že je lze do distribuce jednoduše přebalit v podstatě bez práce. A tak by to podle mě mělo být vždy navrženo.
mozno som to napisal trocha nepresne ale v principe mi islo o toto: ako uzivatel by som preferoval keby som nemusel vzdy ked chcem nieco nainstalovat skumat 5 minut syntax toho konkretneho balickovacieho systemu (alebo mat 5x rozne GUI pre toto).Jako uživatel přece nic takového neděláš a používáš distribuční balíčky, které instaluješ pomocí jednoho GUI. Právě proto jsem nechápal, co že to vlastně požaduješ.
Chcel by som nieco na sposob napr dnf (hocico ine) install nazov package.Tak to ale přesně funguje.
To ze na pozadi sa zavola napr ruby gem by ma az tak nemalo zaujimat.O tom rozhodují maintaineři těch konkrétních Ruby balíčků a jako uživateli ti to může být jedno.
a ako je to presne urobene? Funguje to tak, ze napr rpm balicek ma v sebe nejake scripty ktore na pozadi volaju napr gem?Nejsem ruby package maintainer. Jestliže daný nástroj maintainerům něco přináší, tak ho používají i v tom RPM. Například v Pythonu je to velice jednoduché, protože stačí spustit setup.py. Nejsou potřeba žádné extra skripty nebo pluginy. Ale například Gentoo má rozšíření pro Python, které umí automaticky buildovat pro jednu nebo více verzí Pythonu dle přání administrátora systému.
Mne by prislo logickejsie keby cela ta cinnost bola presunuta priamo do nejakeho pluginuOn to vůbec nemusí být plugin. Jediné, co člověk potřebuje, je balík nakonfigurovat dle pravidel distribude, zkompilovat, pokud je to potřeba a instalovat do speciální cesty. Tam už si to v případě RPM převezme ten builder a vyrobí z toho RPM balík. Není v tom žádná velká věda. Navíc ten plugin nepatří do koncového systému, ale do buildovacího systému. Setká se s ním tedy vývojář nebo provozovatel té buildovací služby. Bavíme se přece o distribučních balících a finálním produktem má být vždy balík ve stejném formátu pro danou distribuci. Samozřejmě lze instalovat i balíky z cizích zdrojů, ale to už jaksi není součást té které distribuce, že. Akorát v tom Gentoo je vlastně buildovací služba součástí lokálního systému, takže tam o hodně věcech rozhoduje administrátor. A tam je to třeba pro Python řešeno přesně tím pluginem (přesněji) do toho buildovacího systému, ale jeho úkolem není jenom zavolat setup.py, ale zavolat ho třeba i několikrát s různým prostředím a poskytnout tak uživateli build třeba i pro více verzí Pythonu. Hlavní je si nepředstavovat nějaké složité procesy, vždycky je to jen nějaká obdoba
./configure && make && make install DESTDIR=/path/to/temporary/destination
, pár metadat, a zbytek už je jenom napravování věcí, co vývojáři nějak pokazili nebo zbytečně zkomplikovali.
jen nemůžu přijít na to, k čemu vlastně jsouBalíčky jsou nezávislé na distribuci. Vlastní balíčkovací systém může odstranit některá omezení distribučního balíčkovače (např. nainstalovat různé verze jednoho balíčku naráz).
Je to dobré na jednu vec. Keď moja napr. webová aplikácia je testovaná a beží dobre pod určitými verziami knižníc tak pocou pip je možné do samostatného adresára nainštalovať závislosti pomocou jednoduchého pip install -r requirements.txt (v rovnakých verziách ako má programátor). Pri deployi na server napr. cez git hook je možné automaticky spustiť pip install --upgrade -r requirements.txt a automaticky sa pre daný projekt natiahnu knižnice ktoré používal programátor a zvyšok systému si beží nezávisle na ňom (nedotkne sa to softvéru ktorý potrebuje napr. staršiu verziu knižníc). Pre gem platí to isté.
Pre gem platí to isté.Samotné rubygems to nezvládnou, ale snad všichni rubysti na to dnes používají bundler.
Keď moja napr. webová aplikácia je testovaná a beží dobre pod určitými verziami knižníc tak pocou pip je možné do samostatného adresára nainštalovať závislosti pomocou jednoduchého pip install -r requirements.txt (v rovnakých verziách ako má programátor).Takže na Windows opovrhovaná "vlastnost", kdy si aplikace tahají s sebou vlastní verze knihoven se nenápadně (volitelně) prodrala do linuxu?
Ako by ste to chceli riešiť?