Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Byla vydána Java 25 / JDK 25. Nových vlastností (JEP - JDK Enhancement Proposal) je 18. Jedná se o LTS verzi.
Věra Pohlová před 26 lety: „Tyhle aféry každého jenom otravují. Já bych všechny ty internety a počítače zakázala“. Jde o odpověď na anketní otázku deníku Metro vydaného 17. září 1999 na téma zneužití údajů o sporožirových účtech klientů České spořitelny.
Byla publikována Výroční zpráva Blender Foundation za rok 2024 (pdf).
Byl vydán Mozilla Firefox 143.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Nově se Firefox při ukončování anonymního režimu zeptá, zda chcete smazat stažené soubory. Dialog pro povolení přístupu ke kameře zobrazuje náhled. Obzvláště užitečné při přepínání mezi více kamerami. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 143 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 43 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 21. října.
Článek na Opensource.com představuje Biicode, multiplatformní balíčkovací systém pro programovací jazyky C a C++ inspirovaný balíčkovacími systémy jako Pip pro Python, Gem pro Ruby nebo Pub pro Dart. [LWN.net]
Tiskni
Sdílej:
bin
a sbin
. Běžné programy jsou pak zabalené tak, že je lze do distribuce jednoduše přebalit v podstatě bez práce. A tak by to podle mě mělo být vždy navrženo.
mozno som to napisal trocha nepresne ale v principe mi islo o toto: ako uzivatel by som preferoval keby som nemusel vzdy ked chcem nieco nainstalovat skumat 5 minut syntax toho konkretneho balickovacieho systemu (alebo mat 5x rozne GUI pre toto).Jako uživatel přece nic takového neděláš a používáš distribuční balíčky, které instaluješ pomocí jednoho GUI. Právě proto jsem nechápal, co že to vlastně požaduješ.
Chcel by som nieco na sposob napr dnf (hocico ine) install nazov package.Tak to ale přesně funguje.
To ze na pozadi sa zavola napr ruby gem by ma az tak nemalo zaujimat.O tom rozhodují maintaineři těch konkrétních Ruby balíčků a jako uživateli ti to může být jedno.
a ako je to presne urobene? Funguje to tak, ze napr rpm balicek ma v sebe nejake scripty ktore na pozadi volaju napr gem?Nejsem ruby package maintainer. Jestliže daný nástroj maintainerům něco přináší, tak ho používají i v tom RPM. Například v Pythonu je to velice jednoduché, protože stačí spustit setup.py. Nejsou potřeba žádné extra skripty nebo pluginy. Ale například Gentoo má rozšíření pro Python, které umí automaticky buildovat pro jednu nebo více verzí Pythonu dle přání administrátora systému.
Mne by prislo logickejsie keby cela ta cinnost bola presunuta priamo do nejakeho pluginuOn to vůbec nemusí být plugin. Jediné, co člověk potřebuje, je balík nakonfigurovat dle pravidel distribude, zkompilovat, pokud je to potřeba a instalovat do speciální cesty. Tam už si to v případě RPM převezme ten builder a vyrobí z toho RPM balík. Není v tom žádná velká věda. Navíc ten plugin nepatří do koncového systému, ale do buildovacího systému. Setká se s ním tedy vývojář nebo provozovatel té buildovací služby. Bavíme se přece o distribučních balících a finálním produktem má být vždy balík ve stejném formátu pro danou distribuci. Samozřejmě lze instalovat i balíky z cizích zdrojů, ale to už jaksi není součást té které distribuce, že. Akorát v tom Gentoo je vlastně buildovací služba součástí lokálního systému, takže tam o hodně věcech rozhoduje administrátor. A tam je to třeba pro Python řešeno přesně tím pluginem (přesněji) do toho buildovacího systému, ale jeho úkolem není jenom zavolat setup.py, ale zavolat ho třeba i několikrát s různým prostředím a poskytnout tak uživateli build třeba i pro více verzí Pythonu. Hlavní je si nepředstavovat nějaké složité procesy, vždycky je to jen nějaká obdoba
./configure && make && make install DESTDIR=/path/to/temporary/destination
, pár metadat, a zbytek už je jenom napravování věcí, co vývojáři nějak pokazili nebo zbytečně zkomplikovali.
jen nemůžu přijít na to, k čemu vlastně jsouBalíčky jsou nezávislé na distribuci. Vlastní balíčkovací systém může odstranit některá omezení distribučního balíčkovače (např. nainstalovat různé verze jednoho balíčku naráz).
Je to dobré na jednu vec. Keď moja napr. webová aplikácia je testovaná a beží dobre pod určitými verziami knižníc tak pocou pip je možné do samostatného adresára nainštalovať závislosti pomocou jednoduchého pip install -r requirements.txt (v rovnakých verziách ako má programátor). Pri deployi na server napr. cez git hook je možné automaticky spustiť pip install --upgrade -r requirements.txt a automaticky sa pre daný projekt natiahnu knižnice ktoré používal programátor a zvyšok systému si beží nezávisle na ňom (nedotkne sa to softvéru ktorý potrebuje napr. staršiu verziu knižníc). Pre gem platí to isté.
Pre gem platí to isté.Samotné rubygems to nezvládnou, ale snad všichni rubysti na to dnes používají bundler.
Keď moja napr. webová aplikácia je testovaná a beží dobre pod určitými verziami knižníc tak pocou pip je možné do samostatného adresára nainštalovať závislosti pomocou jednoduchého pip install -r requirements.txt (v rovnakých verziách ako má programátor).Takže na Windows opovrhovaná "vlastnost", kdy si aplikace tahají s sebou vlastní verze knihoven se nenápadně (volitelně) prodrala do linuxu?
Ako by ste to chceli riešiť?