Byla vydána nová verze 12.0.0 vizuálního programovacího jazyka Snap! (Wikipedie) inspirovaného jazykem Scratch (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu.
Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Český projekt směrovacího démona BIRD, za jehož rozvojem stojí Laboratoře CZ.NIC, získal ocenění LINX Awards 2010, které uděluje londýnský LINX, jedno z největších internetových peeringových center na světě. BIRD je open source software, který v současnosti používá jako route server několik největších světových peeringových center – kromě londýnského LINXu, také například americký PAIX, moskevský MSK-IX, či frankfurtský DE-CIX. LINX ocenění uděluje nejvýše jednou ročně a to vybrané osobnosti nebo organizaci, která se výrazným způsobem podílela na rozvoji přímo centra LINX nebo celého odvětví propojovacích center.
Celou zprávu naleznete na stránkách Laboratoří CZ.NIC.
Tiskni
Sdílej:
wow, ja jsem si myslel, ze delani z pocitacu routery je dnes uz z nouze ctnostNo, rozhodne bych nerekl z nouze ctnost, do 100 Mbps na to dnes staci i pocitac (nebo spis prumyslova deska) s low-power procesorem jako AMD Geode (testovano), normalni PC s PCIe sitovkama asi bez potizi uroutuje 1 Gbps (tipuju). A takove reseni je urcite vyrazne pruznejsi a levnejsi nez dedikovane routery. Kazdopadne v techto peeringovych centrech jde o neco trochu jineho, tam se BIRD (nebo taky nekde Quagga) pouziva v pozici route serveru, coz je pocitac, ktery se samotneho packet forwardingu neucastni a pouze se stara o vymenu BGP routovacich informaci mezi hranicnimi routery jednotlivych ucasniku peeringu. Peerovaci centrum bez route serveru funguje tak, ze kazdy s kazdym si musi rucne nastavit BGP session mezi jejich hranicnimi routery, coz je dost administrativne narocne - pokud se pripojis jako novy clen, tak bys musel presvedcit stovku adminu ostatnich clenu, aby ti venovali cas a nastavili sve hranicni routery pro peerovani s tebou. V pripade pouziti route serveru se nahodi BGP session s route serverem distribuuje prefixy vsem pripojenym ucastnikum (a od vsech pripojenych ucastniku), samozrejme v zavislosti na nastavene policy. Na route server se kladou dost specificke pozadavky, takze se na to dedikovane routery (Cisco, Juniper) vubec nehodi. Napriklad pozadavek na znacne mnozstvi pameti (route server pracuje v rezimu multi-RIB - ma spocitane routovaci tabulky pro vsechny sve pripojene klienty, v nekterych vetsich peeringovych centrech to je az nekolik GB RAM), navic je treba mit dostatek pruznosti v konfiguraci (efektivni filtrovani na zaklade informaci z whois databazi, nebo treba webove rozhrani, ve kterem jednotlivi ucastnici peeringu muzou nastavovat routovaci politiku).