Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Již tuto středu proběhne 50. Virtuální Bastlírna, tedy dle římského číslování L. Bude L značit velikost, tedy více diskutujících než obvykle, či délku, neboť díky svátku lze diskutovat dlouho do noci? Bude i příští Virtuální Bastlírna virtuální nebo reálná? Nejen to se dozvíte, když dorazíte na diskuzní večer o elektronice, softwaru, ale technice obecně, který si můžete představit jako virtuální posezení u piva spojené s učenou
… více »Český statistický úřad rozšiřuje Statistický geoportál o Datový portál GIS s otevřenými geografickými daty. Ten umožňuje stahování datových sad podle potřeb uživatelů i jejich prohlížení v mapě a přináší nové možnosti v oblasti analýzy a využití statistických dat.
Kevin Lin zkouší využívat chytré brýle Mentra při hraní na piano. Vytváří aplikaci AugmentedChords, pomocí které si do brýlí posílá notový zápis (YouTube). Uvnitř brýlí běží AugmentOS (GitHub), tj. open source operační systém pro chytré brýle.
Jarní konference EurOpen.cz 2025 proběhne 26. až 28. května v Brandýse nad Labem. Věnována je programovacím jazykům, vývoji softwaru a programovacím technikám.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Český projekt směrovacího démona BIRD, za jehož rozvojem stojí Laboratoře CZ.NIC, získal ocenění LINX Awards 2010, které uděluje londýnský LINX, jedno z největších internetových peeringových center na světě. BIRD je open source software, který v současnosti používá jako route server několik největších světových peeringových center – kromě londýnského LINXu, také například americký PAIX, moskevský MSK-IX, či frankfurtský DE-CIX. LINX ocenění uděluje nejvýše jednou ročně a to vybrané osobnosti nebo organizaci, která se výrazným způsobem podílela na rozvoji přímo centra LINX nebo celého odvětví propojovacích center.
Celou zprávu naleznete na stránkách Laboratoří CZ.NIC.
Tiskni
Sdílej:
wow, ja jsem si myslel, ze delani z pocitacu routery je dnes uz z nouze ctnostNo, rozhodne bych nerekl z nouze ctnost, do 100 Mbps na to dnes staci i pocitac (nebo spis prumyslova deska) s low-power procesorem jako AMD Geode (testovano), normalni PC s PCIe sitovkama asi bez potizi uroutuje 1 Gbps (tipuju). A takove reseni je urcite vyrazne pruznejsi a levnejsi nez dedikovane routery. Kazdopadne v techto peeringovych centrech jde o neco trochu jineho, tam se BIRD (nebo taky nekde Quagga) pouziva v pozici route serveru, coz je pocitac, ktery se samotneho packet forwardingu neucastni a pouze se stara o vymenu BGP routovacich informaci mezi hranicnimi routery jednotlivych ucasniku peeringu. Peerovaci centrum bez route serveru funguje tak, ze kazdy s kazdym si musi rucne nastavit BGP session mezi jejich hranicnimi routery, coz je dost administrativne narocne - pokud se pripojis jako novy clen, tak bys musel presvedcit stovku adminu ostatnich clenu, aby ti venovali cas a nastavili sve hranicni routery pro peerovani s tebou. V pripade pouziti route serveru se nahodi BGP session s route serverem distribuuje prefixy vsem pripojenym ucastnikum (a od vsech pripojenych ucastniku), samozrejme v zavislosti na nastavene policy. Na route server se kladou dost specificke pozadavky, takze se na to dedikovane routery (Cisco, Juniper) vubec nehodi. Napriklad pozadavek na znacne mnozstvi pameti (route server pracuje v rezimu multi-RIB - ma spocitane routovaci tabulky pro vsechny sve pripojene klienty, v nekterych vetsich peeringovych centrech to je az nekolik GB RAM), navic je treba mit dostatek pruznosti v konfiguraci (efektivni filtrovani na zaklade informaci z whois databazi, nebo treba webove rozhrani, ve kterem jednotlivi ucastnici peeringu muzou nastavovat routovaci politiku).