Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Český projekt směrovacího démona BIRD, za jehož rozvojem stojí Laboratoře CZ.NIC, získal ocenění LINX Awards 2010, které uděluje londýnský LINX, jedno z největších internetových peeringových center na světě. BIRD je open source software, který v současnosti používá jako route server několik největších světových peeringových center – kromě londýnského LINXu, také například americký PAIX, moskevský MSK-IX, či frankfurtský DE-CIX. LINX ocenění uděluje nejvýše jednou ročně a to vybrané osobnosti nebo organizaci, která se výrazným způsobem podílela na rozvoji přímo centra LINX nebo celého odvětví propojovacích center.
Celou zprávu naleznete na stránkách Laboratoří CZ.NIC.
Tiskni
Sdílej:
wow, ja jsem si myslel, ze delani z pocitacu routery je dnes uz z nouze ctnostNo, rozhodne bych nerekl z nouze ctnost, do 100 Mbps na to dnes staci i pocitac (nebo spis prumyslova deska) s low-power procesorem jako AMD Geode (testovano), normalni PC s PCIe sitovkama asi bez potizi uroutuje 1 Gbps (tipuju). A takove reseni je urcite vyrazne pruznejsi a levnejsi nez dedikovane routery. Kazdopadne v techto peeringovych centrech jde o neco trochu jineho, tam se BIRD (nebo taky nekde Quagga) pouziva v pozici route serveru, coz je pocitac, ktery se samotneho packet forwardingu neucastni a pouze se stara o vymenu BGP routovacich informaci mezi hranicnimi routery jednotlivych ucasniku peeringu. Peerovaci centrum bez route serveru funguje tak, ze kazdy s kazdym si musi rucne nastavit BGP session mezi jejich hranicnimi routery, coz je dost administrativne narocne - pokud se pripojis jako novy clen, tak bys musel presvedcit stovku adminu ostatnich clenu, aby ti venovali cas a nastavili sve hranicni routery pro peerovani s tebou. V pripade pouziti route serveru se nahodi BGP session s route serverem distribuuje prefixy vsem pripojenym ucastnikum (a od vsech pripojenych ucastniku), samozrejme v zavislosti na nastavene policy. Na route server se kladou dost specificke pozadavky, takze se na to dedikovane routery (Cisco, Juniper) vubec nehodi. Napriklad pozadavek na znacne mnozstvi pameti (route server pracuje v rezimu multi-RIB - ma spocitane routovaci tabulky pro vsechny sve pripojene klienty, v nekterych vetsich peeringovych centrech to je az nekolik GB RAM), navic je treba mit dostatek pruznosti v konfiguraci (efektivni filtrovani na zaklade informaci z whois databazi, nebo treba webove rozhrani, ve kterem jednotlivi ucastnici peeringu muzou nastavovat routovaci politiku).