OpenChaos.dev je 'samovolně se vyvíjející open source projekt' s nedefinovaným cílem. Každý týden mohou lidé hlasovat o návrzích (pull requestech), přičemž vítězný návrh se integruje do kódu projektu (repozitář na GitHubu). Hlasováním je možné změnit téměř vše, včetně tohoto pravidla. Hlasování končí vždy v neděli v 9:00 UTC.
Byl vydán Debian 13.3, tj. třetí opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.13, tj. třináctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Na stránkách Evropské komise, na portálu Podělte se o svůj názor, se lze do 3. února podělit o názor k iniciativě Evropské otevřené digitální ekosystémy řešící přístup EU k otevřenému softwaru.
Společnost Kagi stojící za stejnojmenným placeným vyhledávačem vydala (𝕏) alfa verzi linuxové verze (flatpak) svého proprietárního webového prohlížeče Orion.
Firma Bose se po tlaku uživatelů rozhodla, že otevře API svých chytrých reproduktorů SoundTouch, což umožní pokračovat v jejich používání i po plánovaném ukončení podpory v letošním roce. Pro ovládání také bude stále možné využívat oficiální aplikaci, ale už pouze lokálně bez cloudových služeb. Dokumentace API dostupná zde (soubor PDF).
Jiří Eischmann se v příspěvku na svém blogu rozepsal o open source AdGuard Home jako domácí ochraně nejen před reklamou. Adguard Home není plnohodnotným DNS resolverem, funguje jako DNS forwarder s možností filtrování. To znamená, že když přijme DNS dotaz, sám na něj neodpoví, ale přepošle ho na vybraný DNS server a odpovědi zpracovává a filtruje dle nastavených pravidel a následně posílá zpět klientům. Dá se tedy používat k blokování reklamy a škodlivých stránek a k rodičovské kontrole na úrovni DNS.
AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český projekt směrovacího démona BIRD, za jehož rozvojem stojí Laboratoře CZ.NIC, získal ocenění LINX Awards 2010, které uděluje londýnský LINX, jedno z největších internetových peeringových center na světě. BIRD je open source software, který v současnosti používá jako route server několik největších světových peeringových center – kromě londýnského LINXu, také například americký PAIX, moskevský MSK-IX, či frankfurtský DE-CIX. LINX ocenění uděluje nejvýše jednou ročně a to vybrané osobnosti nebo organizaci, která se výrazným způsobem podílela na rozvoji přímo centra LINX nebo celého odvětví propojovacích center.
Celou zprávu naleznete na stránkách Laboratoří CZ.NIC.
Tiskni
Sdílej:
wow, ja jsem si myslel, ze delani z pocitacu routery je dnes uz z nouze ctnostNo, rozhodne bych nerekl z nouze ctnost, do 100 Mbps na to dnes staci i pocitac (nebo spis prumyslova deska) s low-power procesorem jako AMD Geode (testovano), normalni PC s PCIe sitovkama asi bez potizi uroutuje 1 Gbps (tipuju). A takove reseni je urcite vyrazne pruznejsi a levnejsi nez dedikovane routery. Kazdopadne v techto peeringovych centrech jde o neco trochu jineho, tam se BIRD (nebo taky nekde Quagga) pouziva v pozici route serveru, coz je pocitac, ktery se samotneho packet forwardingu neucastni a pouze se stara o vymenu BGP routovacich informaci mezi hranicnimi routery jednotlivych ucasniku peeringu. Peerovaci centrum bez route serveru funguje tak, ze kazdy s kazdym si musi rucne nastavit BGP session mezi jejich hranicnimi routery, coz je dost administrativne narocne - pokud se pripojis jako novy clen, tak bys musel presvedcit stovku adminu ostatnich clenu, aby ti venovali cas a nastavili sve hranicni routery pro peerovani s tebou. V pripade pouziti route serveru se nahodi BGP session s route serverem distribuuje prefixy vsem pripojenym ucastnikum (a od vsech pripojenych ucastniku), samozrejme v zavislosti na nastavene policy. Na route server se kladou dost specificke pozadavky, takze se na to dedikovane routery (Cisco, Juniper) vubec nehodi. Napriklad pozadavek na znacne mnozstvi pameti (route server pracuje v rezimu multi-RIB - ma spocitane routovaci tabulky pro vsechny sve pripojene klienty, v nekterych vetsich peeringovych centrech to je az nekolik GB RAM), navic je treba mit dostatek pruznosti v konfiguraci (efektivni filtrovani na zaklade informaci z whois databazi, nebo treba webove rozhrani, ve kterem jednotlivi ucastnici peeringu muzou nastavovat routovaci politiku).