Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Hodnota Bitcoinu, decentralizované kryptoměny překonala hranici 30 000 dolarů (644 000 korun).
Tiskni
Sdílej:
vzhledem k přehřátému trhu s nemovitostmi v Praze očekávají někteří odborníci pokles cen bytů až o 20 %. Očekávají jej již 15 let, za tu dobu se ceny bytů ztrojnásobilyAmerické/světové indexové fondy za posledních 10 let: Mnoho let všichni říkali „nekupuj, je to bublina, je to na vrcholu, přijde krize“. Pak v březnu [2020] opravdu krize přišla (pro definici krize „spadlo to na hodnotu která byla all time high před 3 lety“), a všichni říkali „OMG padá to!! jestli něco máš tak to okamžitě prodej dokud to má alespoň nějakou cenu!!“. Teď se to zase zvedlo a máme tu zase „Why would you invest during a global pandemic with the stock market being at an all-time high? Just wait half a year how things play out..“ A mezitím naše automaty, které kupují a drží náhodné akcie a náhodné indexové fondy, realizují zisky v desítkách procent.
ale neviem, že by som sa za 20+ pokusov ani raz netrafil do obdobia, kde by recesia bola ku koncu?Tak zkus taková období najít a podívej se jak jsou častá. Od roku 1970 (pak tabulka na Wikipedii končí a starší data se mi nechce hledat) taková období byla dvě (ze 40 možných), a to ještě s -1%: 1998-2008 (-1.38%) a 1999-2009 (-0.95%) (tj. peak před dot com bubble → low po kolapsu v 2008.
ani raz netrafil do obdobia, kde by recesia bola ku koncu?Recese, kdy to spadne na polovinu, nevadí, když to předtím vyrostlo na trojnásobek.
Rozdíl je v tom, že nekryté peníze se dají snadno natisknout, vlády se zadlužují, centrální banky plní nějaký plán a lidé, kteří o tom rozhodují, v tom nemají svoje vlastní peníze…
...v tom téměř nemají svoje peníze... protože lidé, kteří pracuji v centrálních bankách jsou zpravidla placeni v měně, kterou tisknou. A navíc můžou ještě spekulovat bokem, třeba i přes svou rodinu a známé. Ani nevím, jestli na ne platí nějaká Insider trading pravidla.Rozdíl je v tom, že nekryté peníze se dají snadno natisknout, vlády se zadlužují, centrální banky plní nějaký plán a lidé, kteří o tom rozhodují, v tom nemají svoje vlastní peníze…
Rozdíl je v tom, že nekryté peníze se dají snadno natisknout, vlády se zadlužují, centrální banky plní nějaký plán a lidé, kteří o tom rozhodují, v tom nemají svoje vlastní peníze…Jako jo, nicméně vlády tohle nezpůsobují, ale typicky naopak redukují (teda pokud nejsou úplně šílené). Bez státní regulace se to, pokud vim, děje víc, ne míň, viz třeba Tether.