V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Připravovaný Google Chrome OS chce podporovat spouštění "starých" aplikací (tj. programů pro Windows a další operační systémy) prostřednictvím vlastní implementace vzdáleného desktopu. Programy by běžely uvnitř okna všudypřítomného prohlížeče. Funkci, které je přezdíváno "chromoting", představil vývojář Gary Kačmarčík.
Tiskni
Sdílej:
2) Způsob implementace uživatele vůbec nezajímá...Že ne? Si asi nepamatuješ diskuze o "multitáskingu" v novém iPhone.
(...) nebo připravenost programu na "cokoliv" (třeba jakýkoliv vstup), což taky umí zkazit život, protože třeba program sám escapuje (což může opět geekovi zkazit radost, protože mu to rozhodí nějaký jeho text, který by jinak prošel atd...)Zrovna tady mi ošetření vstupu přijde jako dobrá věc. Něco jinýho je, když program testuješ a nechce se ti psát úplně korektní vstup (moc parametrů, šílená syntaxe, ...), ale data jsou v podstatě v pořádku a program tě po právu nepustí dál. To naštve. Ale když uživatel zadá nějakou šílenost, kdo ví co z programu vyleze? Nevím, asi je to deformace z Progtestu (FELáci a FIŤáci vědí), ale ošetření vstupu beru jako základ. Něco mi říká, že pokud by text jinak měl projít, tak buď projde i teď anebo z nějakého dobrého důvodu (třeba interní zpracování) neprojde úmyslně. Samozřejmě pokud je ten program rozumně napsaný a ne ve stylu „teď se mi to nechce dělat, tak to radši zakážu“
Zatim. On ten cas prijde, az bude bezdratove pripojeni za neco stat aniz by tolik stalo :) Rekneme 15 let?Je to značně subjektivní... takže jak pro koho. Já třeba už pár let tvrdím, že je pro mě nepřijatelné, aby laptop vydržel na baterii méně než 8 hodin nebo aby pálil jako kamna. Na základě toho jsem říkal, že si laptop nepořídím dokud buď nebude fungovat podle mých představ (>= 8hodin), nebo ho nebudu nutně potřebovat. Bohužel ta potřeba předběhla dostupnost slušných laptopů cca o půl roku, takže ten první poputuje asi na skříň čistě nainstalovaný a připravený sloužit jako záložní stroj (mimochodem výdrž cca 4 hodiny). Neříkám, že nebyly dostupné vůbec, ale dávat 40-50 tisíc za pracovní pomůcku nebudu, pokud mi zbývá jiná možnost. Takové peníze umím utratit i příjemněji. S tím připojením to vidím stejně... už vidím, jak mi konektivita funguje všude ve vlaku i v tunelech, nebo na cestách po zahraničí. My jsme třeba brali jeden laptop na cesty, kde jsme počítali co jsme utratili, abysme to mohli doma mezi sebou vyúčtovat. Jednou za čas se nám to podařilo někde připojit na wifi, takže jsme dejme tomu mohli poslat domů maila. Nonstop online jsme nebyli a příště třeba nebudem. Ale pro děcka na připojení k facebooku online přístup chápu :).
Osobne ale doufam, ze se rozsiri spis necentralizovana podoba oproti ukladani osobnich dat na cizich zarizenich.Já myslel, že taková podoba je dneska dominantní. Ano, uznávám, někteří nezálohují, ale to je jejich věc. Zajímavé by bylo řešení s online diskovými službami a šifrovaným online blokovým zařízením. Už jsem s něčím takovým experimentoval.
Moje predstava je, ze budu mit veskera data ulozena u sebe na serveru, v bezpeci domova (nebo kdekoliv zrovna budu chtit takove uloziste mit) a budu se k nim pripojovat a pracovat s nimi vzdalene.Rozdíl je jen ve vzdálenosti. Jestli máš disk připojený po USB na 30cm nebo po TCP/IP na 30km, to je spíš praktická otázka než cokoli jiného.
Nejake zkusenosti? Napady? :)Například iSCSI a dm-crypt. Můžeš na tom zkusit postavit i službu.