Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Připravovaný Google Chrome OS chce podporovat spouštění "starých" aplikací (tj. programů pro Windows a další operační systémy) prostřednictvím vlastní implementace vzdáleného desktopu. Programy by běžely uvnitř okna všudypřítomného prohlížeče. Funkci, které je přezdíváno "chromoting", představil vývojář Gary Kačmarčík.
Tiskni
Sdílej:
2) Způsob implementace uživatele vůbec nezajímá...Že ne? Si asi nepamatuješ diskuze o "multitáskingu" v novém iPhone.
(...) nebo připravenost programu na "cokoliv" (třeba jakýkoliv vstup), což taky umí zkazit život, protože třeba program sám escapuje (což může opět geekovi zkazit radost, protože mu to rozhodí nějaký jeho text, který by jinak prošel atd...)Zrovna tady mi ošetření vstupu přijde jako dobrá věc. Něco jinýho je, když program testuješ a nechce se ti psát úplně korektní vstup (moc parametrů, šílená syntaxe, ...), ale data jsou v podstatě v pořádku a program tě po právu nepustí dál. To naštve. Ale když uživatel zadá nějakou šílenost, kdo ví co z programu vyleze? Nevím, asi je to deformace z Progtestu (FELáci a FIŤáci vědí), ale ošetření vstupu beru jako základ. Něco mi říká, že pokud by text jinak měl projít, tak buď projde i teď anebo z nějakého dobrého důvodu (třeba interní zpracování) neprojde úmyslně. Samozřejmě pokud je ten program rozumně napsaný a ne ve stylu „teď se mi to nechce dělat, tak to radši zakážu“
Zatim. On ten cas prijde, az bude bezdratove pripojeni za neco stat aniz by tolik stalo :) Rekneme 15 let?Je to značně subjektivní... takže jak pro koho. Já třeba už pár let tvrdím, že je pro mě nepřijatelné, aby laptop vydržel na baterii méně než 8 hodin nebo aby pálil jako kamna. Na základě toho jsem říkal, že si laptop nepořídím dokud buď nebude fungovat podle mých představ (>= 8hodin), nebo ho nebudu nutně potřebovat. Bohužel ta potřeba předběhla dostupnost slušných laptopů cca o půl roku, takže ten první poputuje asi na skříň čistě nainstalovaný a připravený sloužit jako záložní stroj (mimochodem výdrž cca 4 hodiny). Neříkám, že nebyly dostupné vůbec, ale dávat 40-50 tisíc za pracovní pomůcku nebudu, pokud mi zbývá jiná možnost. Takové peníze umím utratit i příjemněji. S tím připojením to vidím stejně... už vidím, jak mi konektivita funguje všude ve vlaku i v tunelech, nebo na cestách po zahraničí. My jsme třeba brali jeden laptop na cesty, kde jsme počítali co jsme utratili, abysme to mohli doma mezi sebou vyúčtovat. Jednou za čas se nám to podařilo někde připojit na wifi, takže jsme dejme tomu mohli poslat domů maila. Nonstop online jsme nebyli a příště třeba nebudem. Ale pro děcka na připojení k facebooku online přístup chápu :).
Osobne ale doufam, ze se rozsiri spis necentralizovana podoba oproti ukladani osobnich dat na cizich zarizenich.Já myslel, že taková podoba je dneska dominantní. Ano, uznávám, někteří nezálohují, ale to je jejich věc. Zajímavé by bylo řešení s online diskovými službami a šifrovaným online blokovým zařízením. Už jsem s něčím takovým experimentoval.
Moje predstava je, ze budu mit veskera data ulozena u sebe na serveru, v bezpeci domova (nebo kdekoliv zrovna budu chtit takove uloziste mit) a budu se k nim pripojovat a pracovat s nimi vzdalene.Rozdíl je jen ve vzdálenosti. Jestli máš disk připojený po USB na 30cm nebo po TCP/IP na 30km, to je spíš praktická otázka než cokoli jiného.
Nejake zkusenosti? Napady? :)Například iSCSI a dm-crypt. Můžeš na tom zkusit postavit i službu.