V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Připravovaný Google Chrome OS chce podporovat spouštění "starých" aplikací (tj. programů pro Windows a další operační systémy) prostřednictvím vlastní implementace vzdáleného desktopu. Programy by běžely uvnitř okna všudypřítomného prohlížeče. Funkci, které je přezdíváno "chromoting", představil vývojář Gary Kačmarčík.
Tiskni
Sdílej:
2) Způsob implementace uživatele vůbec nezajímá...Že ne? Si asi nepamatuješ diskuze o "multitáskingu" v novém iPhone.
(...) nebo připravenost programu na "cokoliv" (třeba jakýkoliv vstup), což taky umí zkazit život, protože třeba program sám escapuje (což může opět geekovi zkazit radost, protože mu to rozhodí nějaký jeho text, který by jinak prošel atd...)Zrovna tady mi ošetření vstupu přijde jako dobrá věc. Něco jinýho je, když program testuješ a nechce se ti psát úplně korektní vstup (moc parametrů, šílená syntaxe, ...), ale data jsou v podstatě v pořádku a program tě po právu nepustí dál. To naštve. Ale když uživatel zadá nějakou šílenost, kdo ví co z programu vyleze? Nevím, asi je to deformace z Progtestu (FELáci a FIŤáci vědí), ale ošetření vstupu beru jako základ. Něco mi říká, že pokud by text jinak měl projít, tak buď projde i teď anebo z nějakého dobrého důvodu (třeba interní zpracování) neprojde úmyslně. Samozřejmě pokud je ten program rozumně napsaný a ne ve stylu „teď se mi to nechce dělat, tak to radši zakážu“
Zatim. On ten cas prijde, az bude bezdratove pripojeni za neco stat aniz by tolik stalo :) Rekneme 15 let?Je to značně subjektivní... takže jak pro koho. Já třeba už pár let tvrdím, že je pro mě nepřijatelné, aby laptop vydržel na baterii méně než 8 hodin nebo aby pálil jako kamna. Na základě toho jsem říkal, že si laptop nepořídím dokud buď nebude fungovat podle mých představ (>= 8hodin), nebo ho nebudu nutně potřebovat. Bohužel ta potřeba předběhla dostupnost slušných laptopů cca o půl roku, takže ten první poputuje asi na skříň čistě nainstalovaný a připravený sloužit jako záložní stroj (mimochodem výdrž cca 4 hodiny). Neříkám, že nebyly dostupné vůbec, ale dávat 40-50 tisíc za pracovní pomůcku nebudu, pokud mi zbývá jiná možnost. Takové peníze umím utratit i příjemněji. S tím připojením to vidím stejně... už vidím, jak mi konektivita funguje všude ve vlaku i v tunelech, nebo na cestách po zahraničí. My jsme třeba brali jeden laptop na cesty, kde jsme počítali co jsme utratili, abysme to mohli doma mezi sebou vyúčtovat. Jednou za čas se nám to podařilo někde připojit na wifi, takže jsme dejme tomu mohli poslat domů maila. Nonstop online jsme nebyli a příště třeba nebudem. Ale pro děcka na připojení k facebooku online přístup chápu :).
Osobne ale doufam, ze se rozsiri spis necentralizovana podoba oproti ukladani osobnich dat na cizich zarizenich.Já myslel, že taková podoba je dneska dominantní. Ano, uznávám, někteří nezálohují, ale to je jejich věc. Zajímavé by bylo řešení s online diskovými službami a šifrovaným online blokovým zařízením. Už jsem s něčím takovým experimentoval.
Moje predstava je, ze budu mit veskera data ulozena u sebe na serveru, v bezpeci domova (nebo kdekoliv zrovna budu chtit takove uloziste mit) a budu se k nim pripojovat a pracovat s nimi vzdalene.Rozdíl je jen ve vzdálenosti. Jestli máš disk připojený po USB na 30cm nebo po TCP/IP na 30km, to je spíš praktická otázka než cokoli jiného.
Nejake zkusenosti? Napady? :)Například iSCSI a dm-crypt. Můžeš na tom zkusit postavit i službu.