Byla vydána nová verze 24.04.28 s kódovým názvem Time After Time svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) a nová verze 7.24.0 souvisejícího frameworku MLT Multimedia Framework. Nejnovější Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Byla vydána verze 5.30 dnes již open source operačního systému RISC OS (Wikipedie).
V aktuálním příspěvku na blogu počítačové hry Factorio (Wikipedie) se vývojář s přezývkou raiguard rozepsal o podpoře Linuxu. Rozebírá problémy a výzvy jako přechod linuxových distribucí z X11 na Wayland, dekorace oken na straně klienta a GNOME, změna velikosti okna ve správci oken Sway, …
Rakudo (Wikipedie), tj. překladač programovacího jazyka Raku (Wikipedie), byl vydán ve verzi #171 (2024.04). Programovací jazyk Raku byl dříve znám pod názvem Perl 6.
Společnost Epic Games vydala verzi 5.4 svého proprietárního multiplatformního herního enginu Unreal Engine (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Připravovaný Google Chrome OS chce podporovat spouštění "starých" aplikací (tj. programů pro Windows a další operační systémy) prostřednictvím vlastní implementace vzdáleného desktopu. Programy by běžely uvnitř okna všudypřítomného prohlížeče. Funkci, které je přezdíváno "chromoting", představil vývojář Gary Kačmarčík.
Tiskni Sdílej:
2) Způsob implementace uživatele vůbec nezajímá...Že ne? Si asi nepamatuješ diskuze o "multitáskingu" v novém iPhone.
(...) nebo připravenost programu na "cokoliv" (třeba jakýkoliv vstup), což taky umí zkazit život, protože třeba program sám escapuje (což může opět geekovi zkazit radost, protože mu to rozhodí nějaký jeho text, který by jinak prošel atd...)Zrovna tady mi ošetření vstupu přijde jako dobrá věc. Něco jinýho je, když program testuješ a nechce se ti psát úplně korektní vstup (moc parametrů, šílená syntaxe, ...), ale data jsou v podstatě v pořádku a program tě po právu nepustí dál. To naštve. Ale když uživatel zadá nějakou šílenost, kdo ví co z programu vyleze? Nevím, asi je to deformace z Progtestu (FELáci a FIŤáci vědí), ale ošetření vstupu beru jako základ. Něco mi říká, že pokud by text jinak měl projít, tak buď projde i teď anebo z nějakého dobrého důvodu (třeba interní zpracování) neprojde úmyslně. Samozřejmě pokud je ten program rozumně napsaný a ne ve stylu „teď se mi to nechce dělat, tak to radši zakážu“
Zatim. On ten cas prijde, az bude bezdratove pripojeni za neco stat aniz by tolik stalo :) Rekneme 15 let?Je to značně subjektivní... takže jak pro koho. Já třeba už pár let tvrdím, že je pro mě nepřijatelné, aby laptop vydržel na baterii méně než 8 hodin nebo aby pálil jako kamna. Na základě toho jsem říkal, že si laptop nepořídím dokud buď nebude fungovat podle mých představ (>= 8hodin), nebo ho nebudu nutně potřebovat. Bohužel ta potřeba předběhla dostupnost slušných laptopů cca o půl roku, takže ten první poputuje asi na skříň čistě nainstalovaný a připravený sloužit jako záložní stroj (mimochodem výdrž cca 4 hodiny). Neříkám, že nebyly dostupné vůbec, ale dávat 40-50 tisíc za pracovní pomůcku nebudu, pokud mi zbývá jiná možnost. Takové peníze umím utratit i příjemněji. S tím připojením to vidím stejně... už vidím, jak mi konektivita funguje všude ve vlaku i v tunelech, nebo na cestách po zahraničí. My jsme třeba brali jeden laptop na cesty, kde jsme počítali co jsme utratili, abysme to mohli doma mezi sebou vyúčtovat. Jednou za čas se nám to podařilo někde připojit na wifi, takže jsme dejme tomu mohli poslat domů maila. Nonstop online jsme nebyli a příště třeba nebudem. Ale pro děcka na připojení k facebooku online přístup chápu :).
Osobne ale doufam, ze se rozsiri spis necentralizovana podoba oproti ukladani osobnich dat na cizich zarizenich.Já myslel, že taková podoba je dneska dominantní. Ano, uznávám, někteří nezálohují, ale to je jejich věc. Zajímavé by bylo řešení s online diskovými službami a šifrovaným online blokovým zařízením. Už jsem s něčím takovým experimentoval.
Moje predstava je, ze budu mit veskera data ulozena u sebe na serveru, v bezpeci domova (nebo kdekoliv zrovna budu chtit takove uloziste mit) a budu se k nim pripojovat a pracovat s nimi vzdalene.Rozdíl je jen ve vzdálenosti. Jestli máš disk připojený po USB na 30cm nebo po TCP/IP na 30km, to je spíš praktická otázka než cokoli jiného.
Nejake zkusenosti? Napady? :)Například iSCSI a dm-crypt. Můžeš na tom zkusit postavit i službu.