Microsoft na GitHubu zveřejnil zdrojový kód projektu LiteBox, jedná se o 'knihovní operační systém' (library OS) zaměřený na bezpečnost, využívající systémovou architekturu LVBS k ochraně jádra před útoky z uživatelského prostoru. LiteBox je napsán v Rustu a uvolněný pod licencí MIT. Projekt je teprve v rané fázi vývoje.
BreezyBox je open-source shell a virtuální terminál pro populární jednočip ESP32. Nabízí základní unixové příkazy, sledování aktuálního pracovního adresáře (CWD), jednoduchý instalátor a spouštěč aplikací v podobě ELF binárních souborů, zabudovaný HTTP server nebo třeba ovládání WiFi - ukázka použití coby 'malého osobního počítače'. Ačkoliv je BreezyBox inspirovaný BusyBoxem, oproti němu má tento projekt několik externích závislostí, zejména na ESP-IDF SDK. BreezyBox je dostupný pod licencí MIT.
Byl představen cross-assembler xa.sh, napsaný čistě v Bourne shell skriptu. Tento nástroj umožňuje zpracovávat assemblerový kód pro Intel 8080, přičemž je možné snadno přidat podporu i pro další architektury, například 6502 a 6809. Skript využívá pouze různé běžné unixové příkazy jako jsou awk, sed nebo printf. Skript si lze stáhnout z GitHubového repozitáře projektu.
Byla představena nová verze modelu Claude Opus 4.6 od společnosti Anthropic. Jako demonstraci možností Anthropic využil 16 agentů Claude Opus 4.6 k vytvoření kompilátoru jazyka C, napsaného v programovacím jazyce Rust. Claude pracoval téměř autonomně, projekt trval zhruba dva týdny a náklady činily přibližně 20 000 dolarů. Výsledkem je fungující kompilátor o 100 000 řádcích kódu, jehož zdrojový kód je volně dostupný na GitHubu pod licencí Creative Commons.
Kultovní britský seriál The IT Crowd (Ajťáci) oslavil dvacáté výročí svého prvního vysílání. Sitcom o dvou sociálně nemotorných pracovnících a jejich nadřízené zaujal diváky svým humorem a ikonickými hláškami. Seriál, který debutoval v roce 2006, si i po dvou dekádách udržuje silnou fanouškovskou základnu a pravidelně se objevuje v seznamech nejlepších komedií své doby. Nedávné zatčení autora seriálu Grahama Linehana za hatecrime však vyvolává otázku, jestli by tento sitcom v současné Velké Británii vůbec vznikl.
Společnost JetBrains oznámila, že počínaje verzí 2026.1 budou IDE založená na IntelliJ ve výchozím nastavení používat Wayland.
Společnost SpaceX amerického miliardáře Elona Muska podala žádost o vypuštění jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu kolem Země, odkud by pomohly zajistit provoz umělé inteligence (AI) a zároveň šetřily pozemské zdroje. Zatím se ale neví, kdy by se tak mělo stát. V žádosti Federální komisi pro spoje (FCC) se píše, že orbitální datová centra jsou nejúspornějším a energeticky nejúčinnějším způsobem, jak uspokojit rostoucí poptávku po
… více »Byla vydána nová verze 2.53.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 70 vývojářů, z toho 21 nových. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Spolek OpenAlt zve příznivce otevřených řešení a přístupu na 216. sraz, který proběhne v pátek 20. února od 18:00 v Red Hat Labu (místnost Q304) na Fakultě informačních technologií VUT v Brně na ulici Božetěchova 1/2. Tématem srazu bude komunitní komunikační síť MeshCore. Jindřich Skácel představí, co je to MeshCore, předvede nejrůznější klientské zařízení a ukáže, jak v praxi vypadá nasazení vlastního repeateru.
Byla vydána nová major verze 9.0 multiplatformní digitální pracovní stanice pro práci s audiem (DAW) Ardour. Přehled novinek, vylepšení a oprav v poznámkách k vydání.
Připravovaný Google Chrome OS chce podporovat spouštění "starých" aplikací (tj. programů pro Windows a další operační systémy) prostřednictvím vlastní implementace vzdáleného desktopu. Programy by běžely uvnitř okna všudypřítomného prohlížeče. Funkci, které je přezdíváno "chromoting", představil vývojář Gary Kačmarčík.
Tiskni
Sdílej:
2) Způsob implementace uživatele vůbec nezajímá...Že ne? Si asi nepamatuješ diskuze o "multitáskingu" v novém iPhone.
(...) nebo připravenost programu na "cokoliv" (třeba jakýkoliv vstup), což taky umí zkazit život, protože třeba program sám escapuje (což může opět geekovi zkazit radost, protože mu to rozhodí nějaký jeho text, který by jinak prošel atd...)Zrovna tady mi ošetření vstupu přijde jako dobrá věc. Něco jinýho je, když program testuješ a nechce se ti psát úplně korektní vstup (moc parametrů, šílená syntaxe, ...), ale data jsou v podstatě v pořádku a program tě po právu nepustí dál. To naštve. Ale když uživatel zadá nějakou šílenost, kdo ví co z programu vyleze? Nevím, asi je to deformace z Progtestu (FELáci a FIŤáci vědí), ale ošetření vstupu beru jako základ. Něco mi říká, že pokud by text jinak měl projít, tak buď projde i teď anebo z nějakého dobrého důvodu (třeba interní zpracování) neprojde úmyslně. Samozřejmě pokud je ten program rozumně napsaný a ne ve stylu „teď se mi to nechce dělat, tak to radši zakážu“
Zatim. On ten cas prijde, az bude bezdratove pripojeni za neco stat aniz by tolik stalo :) Rekneme 15 let?Je to značně subjektivní... takže jak pro koho. Já třeba už pár let tvrdím, že je pro mě nepřijatelné, aby laptop vydržel na baterii méně než 8 hodin nebo aby pálil jako kamna. Na základě toho jsem říkal, že si laptop nepořídím dokud buď nebude fungovat podle mých představ (>= 8hodin), nebo ho nebudu nutně potřebovat. Bohužel ta potřeba předběhla dostupnost slušných laptopů cca o půl roku, takže ten první poputuje asi na skříň čistě nainstalovaný a připravený sloužit jako záložní stroj (mimochodem výdrž cca 4 hodiny). Neříkám, že nebyly dostupné vůbec, ale dávat 40-50 tisíc za pracovní pomůcku nebudu, pokud mi zbývá jiná možnost. Takové peníze umím utratit i příjemněji. S tím připojením to vidím stejně... už vidím, jak mi konektivita funguje všude ve vlaku i v tunelech, nebo na cestách po zahraničí. My jsme třeba brali jeden laptop na cesty, kde jsme počítali co jsme utratili, abysme to mohli doma mezi sebou vyúčtovat. Jednou za čas se nám to podařilo někde připojit na wifi, takže jsme dejme tomu mohli poslat domů maila. Nonstop online jsme nebyli a příště třeba nebudem. Ale pro děcka na připojení k facebooku online přístup chápu :).
Osobne ale doufam, ze se rozsiri spis necentralizovana podoba oproti ukladani osobnich dat na cizich zarizenich.Já myslel, že taková podoba je dneska dominantní. Ano, uznávám, někteří nezálohují, ale to je jejich věc. Zajímavé by bylo řešení s online diskovými službami a šifrovaným online blokovým zařízením. Už jsem s něčím takovým experimentoval.
Moje predstava je, ze budu mit veskera data ulozena u sebe na serveru, v bezpeci domova (nebo kdekoliv zrovna budu chtit takove uloziste mit) a budu se k nim pripojovat a pracovat s nimi vzdalene.Rozdíl je jen ve vzdálenosti. Jestli máš disk připojený po USB na 30cm nebo po TCP/IP na 30km, to je spíš praktická otázka než cokoli jiného.
Nejake zkusenosti? Napady? :)Například iSCSI a dm-crypt. Můžeš na tom zkusit postavit i službu.