Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
V článku Co přinese Fedora 19? zveřejněném na serveru Fedora.cz je uveden přehled novinek, jež se objeví ve Fedoře 19. Pro uživatele to bude například GNOME 3.8, KDE Plasma Workspaces 4.10, MATE Desktop 1.6, nová Anaconda a Firstboot. Pro tvůrce a vývojáře OpenShift Origin, OpenStack Grizzly, Node.js nebo Scratch. Pro správce alternativní boot pomocí syslinux, řízení zdrojů pomocí systemd nebo OpenLMI.
Tiskni
Sdílej:
pokud je LVM + SW RAID blbost prosim o nakopnuti spravnym smerem
ehm Pavlixi,Potrefená husa. Ahoj.
aniž bych chtěl bývalé kolegy nějak obhajovat, neznám bohužel žádný nástroj, který by toho uměl tolik co partitioning v Anacondě.Což je taky hlavní a jedinou podstatou mé poznámky výše.
A jinak s tím stejným nástrojem je to trošku ošidné, během instalace jsou potřeba některé dost specifické informace o tom layoutu, které pak už v běžném provozu moc nepotřebuješ.Souhlasím s tím, že instalace může do určité míry vyžadovat specifické chování, ač nevím, které informace máš přesně namysli.
Takže i když vezmeš nějaký vhodný distribuční nástroj, stejně ho nemužeš použít v offline režimu.Kdysi jsem používal nástroje v offline režimu, ale to bylo ještě na windows. Hádám, že Linux jako platforma tomu nijak nebrání, takže jde jen o to, zda takový nástroj někdo připravil či nikoliv.
Co si ale pamatuju instalaci snad čehokoliv, tak to nikdy neumělo zaráz použít offline režim (kde se dá vrátit zpátky na začátek bez ztráty dat) a distribuční nástroj. Windows, Debian a myslím i SUSE během instalace měly specifické menu a nástroje.Přece nebudeme nejinovativnější™ distribuci srovnávat s Debianem nebo Windows ;).
Pracuje se na tom :) Storage už je skoro vysekané do knihovny (1), která by měla jít použít nezávisle na instalátoru. Pak to chce ještě aby někdo udělal aplikaci s jednotným GUI, což bude větší problém..Je vidět, že sovička má v sobě skutečné charisma. Já jsem od tebe takovouto reakci nedostal.
1) https://fedoraproject.org/wiki/Blivet a https://git.fedorahosted.org/git/blivet.gitPěkné.
A co se GUI týče, Anaconda v F19 už podporuje pluginy. A nový firstboot (initial-setup) přes ten mechanizmus z Anacondy přebírá obrazovky. Byla tam logika rozházená všude, nedalo se to pořádně testovat.. holt starý projekt.Velmi pěkné.
Ten přepis GUI (vnitřnosti se moc neměnily) v F18 byl už strašlivě dlouho nutný.Tomu věřím.
První (a zrovna GUI) commit v Anacondě je totiž z roku 1999 a architekura toho GUI kódu se za celou tu dobu prakticky nezměnila.Je docela zajímavé sledovat, kolik věcí získává buď od začátku nebo postupem času tak špatnou architekturu, že je nutné to zahodit a ještě vyměnit takhle nadivoko.
Nevíš náhodou proč je tak paměťově náročnej? Po Firefoxu s cca 20 extensions je to druhej nejnenažranější proces v systému na kterým běží i celý GNOME.Neměl by být. A třeba v topu ho nikdy nevidím. Znám v něm pár podezřelých míst, která by zasloužila odhnojit, ale nic, co by způsobovalo nárůst na úroveň desktopových aplikací. O jakou verzi se jedná? Srovnával jsi to s nějakou jinou (ideálně novější) verzí? Pokud je to relativně nová verze (>= 0.9.6), tak by stálo za to zkusit vyzískat nějaká data o využívání paměti, zadat bugreport na bugzilla.gnome.org a spolupracovat na odhalení příčiny.