Diskuze kolem commitu s odstraněním jedné soukromé emailové adresy ze souboru MAINTAINERS

Bouřlivou diskuzi (Hacker News, reddit) vyvolal commit, přesněji jeho popis, do linuxového jádra, který jenom odstranil jednu soukromou emailovou adresu ze souboru MAINTAINERS. Popis: „Jako zaměstnanec IBM nesmíte používat svůj účet Gmail k práci na VNIC. Není povoleno používat osobní emailový účet jako „koníček“. Jste zaměstnancem IBM 100 % času. Prosím, odstraňte se ze souboru maintainers. Uděluji vám jednorázovou výjimku k práci na VNIC, abyste mohl provést tuto změnu."

20.4.2021 23:22 | Ladislav Hagara | Komunita

Komentáře

[billgates]

Super. Tak to ma byt.

[blb]

Proč?

[ajtacka]

Fikani pravnici...

[mxx]

Dulezite je polozit si nasledujici otazku: Odeslal commit v pracovni dobe? Uplne se nevyznam v casovych zonach. Dokud nekdo nevysvetli, ze to bylo mimo pracovni dobu, tak bych byl v hodnoceni opatrnejsi.

@IBM za valky (jiny komentar): To je potencialne trochu podpasovka, viz komentar R. Bernsteina v sekci 'Responses to critics'

[j]

To by sis asi mel znova precist ten post ...

"You are an IBM employee 100% of the time"

Coz je samozrelne lez a takovej pristup je ilegalni nejen v EU, ale i v US. To ze to delal ve svym volnym case je pak zjevny i z dalsiho kontextu.

A to nemluvim o tom, ze pokud by zamestnanec v pracovni dobe delal neco co delat nema, tak to pochopitelne sef ma resit s nim, a ne verejne, cimz ostatne porusuje jak zakony tak zcela 100% i pravidla komunikace ve firme. Takze jestli by IBM mela nekoho na minutu vykopnout, tak tohodle dementa.

---

Dete s tim guuglem dopice!

[Michal Kubeček]

Coz je samozrelne lez a takovej pristup je ilegalni nejen v EU, ale i v US.

Ta věta sama o sobě je samozřejmě pravdivá - já jsem taky zaměstnancem SUSE pořád, ne jen když jsem "v práci" (což vzhledem k benevolentnímu přístupu k pracovní době není ani moc jasné, kdy vlastně je). Do jaké míry to zaměstnavatele opravňuje omezovat konkrétní aktivity svých zaměstnanců, to už je složitější právní otázka a obávám se, že ani jeden z nás není kvalifikovaný to posoudit, tím spíš, že nevíme, co přesně má dotyčný ve své smlouvě.

ze pokud by zamestnanec v pracovni dobe delal neco co delat nema, tak to pochopitelne sef ma resit s nim, a ne verejne

Jen pro pořádek: ten šéf (nebo kdo to byl) to řešil s ním a ne veřejně. Naopak, byl to právě Lijun Pan, kdo do veřejně přístupného commit message zkopíroval kus interního mailu. Takže jakkoli ho naprosto chápu, tak pokud toto počínání "ostatne porusuje jak zakony tak zcela 100% i pravidla komunikace ve firme", jak píšete, padá to na jeho hlavu.

[Fluttershy, yay!]

co přesně má dotyčný ve své smlouvě

A jestli je ta smlouva v souladu se zákonem.

[Michal Kubeček]

Jak už jsem (opakovaně) napsal, necítím se natolik fundovaný v otázkách pracovního práva ani českého, natož amerického (nebo jaké je v tomto případě relevantní), abych si to troufal posoudit. A mám značné pochybnosti o tom, že ti, do se tu k tomu tak jednoznačně a radikálně vyjadřují, fundovaní jsou.

[Max]

V rámci NDA a dalších věcí bývá hodně regulérních omezení, které člověka mohou omezovat i několik let poté, co z práce odešel (někdy i doživotně).
Ve striktnějších firmách bývá běžné, že ti zakazují jakékoli melouchy (= nesmíš vykonávat stejnou nebo podobnou práci jako ve firmě mimo firmu). Takže pokud dělá dev pro IBM a má ve smlouvě, že stejnou činnost nesmí vykonávat mimo firmu, tak nemůže ani přispívat do jiných projektů.
Nevím, na kolik je to běžné v rámci dev lidí, ale v rámci jiných odvětví to nebývá problém, takže asi z právního hlediska to nebude problém ani pro dev.
Je to opatření, aby jsi nevynášel (i třeba neúmyslně) důvěryhodné věci, nebo svojí pracovní činnost. A pak v tom asi hraje i roli soustředění/efektivita, protože když máš i jiné projekty, tak na ně většinou myslíš dost často i v pracovní době.
Zdar Max

[Fluttershy, yay!]

Tak znovu:

A jestli je ta smlouva v souladu se zákonem.

Odpověď se liší stát od státu. Co jsem tak viděl, i kdyby to mělo nějakou oporu, v naprosté většině případů to bývá reálně nevymahatelné, přinejmenším po Evropě a velké části USA.

[Bluebear]

Je to opatření, aby jsi nevynášel (i třeba neúmyslně) důvěryhodné věci, nebo svojí pracovní činnost. A pak v tom asi hraje i roli soustředění/efektivita, protože když máš i jiné projekty, tak na ně většinou myslíš dost často i v pracovní době.

Přestože se tento argument občas ještě používá - bohužel - je třeba podotknout, že oboje je lež a v druhém případě je vyvrácená řadou psychologických studií.

neúmyslné vynášení důvěryhodných informací je lež založená na zbožném přání, o kterém všichni vědí, že je to blbost, že úspěšná firma (hovoříme zde o softwaru) má kvalitnější kód, algoritmy a tajné znalosti. je to součást romantické, ale pohádkové představy, že company je strážcem nějakého okultního vědění a jejich výrobky jsou tím prodchnuty. sice chápu, jak je důležité tohle udržovat, ale jsme specialisté a víme, jaká je to kravina. pokud tomu věří manažeři, tak tedy potěšpánbu, ale nevěřím tomu; tak blbí nejsou.

každý, kdo v branži maká víc než pár měsíců, dobře ví, že kvalita kódu ve všech firmách je zhruba stejná, algoritmy mají rovněž všichni plusminus stejné (až na pár výjimek, které jsou krátkodobé) a jediné tajné znalosti se týkají toho, jak přesně je uprasený konkrétní hardware.

argument se soustředěním je totální bullshit, každý vývojář (a jiní intelektuální pracovníci) myslí v pracovní době na iks nejrůznějších věcí, často se týkajících různých mimopracovních malérů, které nesouvisí absolutně s postranními projekty, a je k dispozici spousta paperů, které přesvědčivě ukazují, že 1) je to naprosto normální, protože lidský mozek neudrží osm hodin soustředění v tvůrčí práci ani omylem, 2) pokud si může řečený mozek odpočinout prací v podobném stylu, na jakou je zvyklý, ale bez tlaku a sám pro sebe, jeho produktivita je významně vyšší.

[Michal Kubeček]

že úspěšná firma (hovoříme zde o softwaru) má kvalitnější kód, algoritmy a tajné znalosti

Dřív, když jsem viděl nějaké opravdu zprasené věci v open source projektech, říkal jsem si, jak asi vypadá zdroják, u kterého se autor nemusí bát, že ho někdo uvidí. Pak jsem pár příkladů viděl ve zdrojácích, které Firebird zdědil po Borlandu… některé bych docela rád zapomněl, ale nejsem si jistý, jestli se mi to někdy podaří. :-)

[Max]

Je to spíše přejato z jiných oborů. Jak moc je to aplikovatelné na dev těžko říci. Každopádně já používám spoustu věcí z práce (konfigurace apod.) i jinde, protože vyrábět kolo od znova jaksi nedává smysl a není to už moc zábavné. Stejně tak mám v hlavě spoustu věcí a během pěti minut není problém přemýšlet nad aktuální prací, nad koníčkem a i nad melouchem. Takže já se třeba jako adept na tu uškrcenou smlouvu občas docela i vidím :).
Zdar Max

[David]

Stejně jako výše, nevím jak je to v zahraničí, ale v ČR pokud vás chce zaměstnavatel nějak omezit co děláte ve svém volném čase nebo po odchodu z firmy. Tak s vámi musí uzavřít konkurenčí doložku a za tu vám po dobu daného omezení platit. Jinak je to omezení v ČR právně nevymahatelné. Prostě něco za něco. Samozřejmě, pokud jste zaměstnanec, tak bez souhlasu zaměstnavatele nemůžete vykonávat tu samou činnost co děláte pro zaměstnavatele pro někoho jiného. Ovšem to neznamená, že když pro zaměstnavatele programujete A nemůžete ve volném čase programovat B. Pokud to s tím A nesouvisí.

[Michal Kubeček]

Ono je to celé divné a bez kontextu to moc nedává smysl. Jediné vysvětlení, které mi dává aspoň trochu smysl, je čísi spekulace, kterou jsem viděl včera na IRC: ten první commit mohl být reakcí na to, že Lijun Pan přešel v rámci IBM do jiného týmu a v novém už neměl @linux.ibm.com adresu*, takže to vyřešil obvyklým způsobem. Ten druhý pak byl asi výsledkem nějaké hloupé interní politiky, že když není členem týmu, který má ibmvnic driver na starosti, tak na něm nesmí pracovat vůbec.

Ono se u vývojáře nedá snadno oddělit, co je pracovní a co je soukromé, na čem dělá "v práci" a na čem "doma" (a teď v době dlouhodobého home office je úplně pošetilé se o takové rozdělelení snažit). V rozumějších firmách to neřeší a dokud si člověk dělá práci, která se po něm chce, nikdo mu nebrání, aby si dělal i na něčem dalším. Spíš naopak, firma to bere jako PR, že jsou její zaměstnanci aktivní v upstreamových projektech. (V RH to podle všeho jde tak daleko, že mají vývojáře, kteří dělají jen upstream bez vazby na konkrétní produkty RH.) V méně rozumných firmách to holt funguje jinak. Máme např. jednoho zákazníka, kde kvůli nějaké analýze právního oddělení mají jejich zaměstnanci zakázáno přispívat do upstreamového jádra s výjimkou jednoho konkrétního driveru. Co jsem slyšel, tak pro pár kvalitních lidí tohle byl jeden z důvodů, proč od nich odešli.

---

* - Tohle je taky zajímavá věc. V některých firmách, používají pro svou hlavní doménu pochybné korporátní mailové systémy, které až na výjimky činí e-mail prakticky nepoužítelným - hlavně pro použití s vývojářskými mailing listy. Takže pak mají subdoménu (jako třeba linux.ibm.com), kde maily chodí na nějaký příčetný MTA, který nedělá nesmyslnou deduplikaci, neprasí hlavičky, nerozbíjí thready, nepoškozuje whitespace, umožňuje bounce atd.

[trekker.dk]

V RH, který patří IBM, to podle všeho zatím jde tak daleko...

Ono je to celé divné a bez kontextu to moc nedává smysl. ... Ten druhý pak byl asi výsledkem nějaké hloupé interní politiky, že když není členem týmu, který má ibmvnic driver na starosti, tak na něm nesmí pracovat vůbec.

Jsem přesvědčen, že tohle není legální ani v USA, aby vám zaměstnavatel nařizoval, co (ne)smíte dělat ve volném čase. Ale suďte se s korporátem, zrovna to v USA moc nejde.

[Michal Kubeček]

Jsem přesvědčen, že tohle není legální ani v USA, aby vám zaměstnavatel nařizoval, co (ne)smíte dělat ve volném čase.

Takhle striktně a obecně to určitě pravda není. Existují např. různé konkurenční doložky a třeba u vysokých manažerů nebo zaměstnanců, kteří mají přístup ke kritickým informacím, je běžné, že mají smluvně zakázáno pracovat pro konkurenci i dost dlouho poté, co jejich pracovní poměr skončí. Ale není potřeba jít do extrému, co si tak vzpomínám, ustanovení COBE, který jsem se zavázal dodržovat, mi třeba zakazuje různé neetické jednání nejen "v pracovní době", ale obecně.

Jak už jsem napsal, nemyslím si, že je kdokoli z nás kvalifikovaný posoudit, jak to je v tomto konkrétním případu, tím spíš, že neznáme ani podstatné detaily toho, co přesně se stalo.

[trekker.dk]

...je běžné, že mají smluvně zakázáno pracovat pro konkurenci i dost dlouho poté, co jejich pracovní poměr skončí.

Jo, ale to nevím, jestli se to dá vztahovat na řadové zaměstnance. A v ČR, jestli si dobře pamatuju, vám zaměstnavatel za takovou doložku musí platit i po skončení pracovního poměru, jinak je nevynutitelná (pokud si to pamatuju dobře.)

A o vynutitelnosti toho, co smím a nesmím dělat ve volném čase, když to není práce pro konkurenci, to je otázka sama o sobě. Ale to se samozřejmě bude v Evropě a USA lišit.

[Korporace]

Zaměstnanci ČT nebo ČRo by mohli vyprávět.

[Hlipa]

Jsem přesvědčen, že tohle není legální ani v USA, aby vám zaměstnavatel nařizoval, co (ne)smíte dělat ve volném čase. Ale suďte se s korporátem, zrovna to v USA moc nejde.

Tady podle mne jde o IP. Firma Vás platí, že děláte na nějakém projektu a máte přístup k různým informacím. Pokud pak kódujete po večerech a přispíváte do nějakého komunitního projektu, tak vystavujete právním problémům jak firmu v které děláte, tak rovněž ten komunitní projekt. Můžete omylem nebo cíleně použít stejný kód na jedné nebo druhé straně. Proto firmy ve smlouvě to zaměstnancům primárně zakazují, a pak udělují výjimky, tak aby měly přehled co kdo kde dělá.

Další věc je, že to může v některých případech být konkurenční projekt. Asi tak jako by truhlář po práci, dělal stejné židle doma po večerech a prodával je pod cenou jeho zaměstnavatele.

[Filip Jirsák]

V méně rozumných firmách to holt funguje jinak.

U tak obřích firem, jako je IBM, těžko předpokládat, že to funguje v celé firmě stejně. Spíš to bude záležitost konkrétní divize, oddělení, týmu apod. Ostatně i RedHat už oficiálně spadá pod IBM, přesto ho uvádíte jako příklad, kde to funguje jinak. A ani v tom RedHatu to nejspíš nebude v celé firmě stejně.

[xkucf03]

Ono se u vývojáře nedá snadno oddělit, co je pracovní a co je soukromé, na čem dělá "v práci" a na čem "doma" (a teď v době dlouhodobého home office je úplně pošetilé se o takové rozdělelení snažit).

Oddělit se to dá poměrně snadno: 1) komu vykazuješ (či fakturuješ) strávený čas a 2) jestli při tom používáš jen veřejně dostupné informace nebo i nějaké interní patřící té firmě.

Dokazování stráveného času může být obtížné, ale to se nijak neliší od jiných případů flákání (např. když si zaměstnanec v pracovní době čte noviny nebo stráví tři hodiny na obědě) a mělo by se na to přijít stejným způsobem. Je celkem jedno, jestli si místo práce pro firmu četl noviny nebo psal kód pro nějaký jiný projekt (místo toho, aby ty činnosti dělal ve svém volném čase a v pracovní době pracoval).

Pak je tu určitá šedá zóna – v rámci plnění pracovních úkolů se něco naučíš, získáš nějakou obecnou znalost (kterou jsi mohl získat ve volném čase studiem veřejných zdrojů) a tu pak použiješ i mimo pracovní dobu – ale tohle ti nikdo zakázat nemůže a taky se to nijak neliší od situace, kdy v jednom zaměstnání využíváš zkušenosti z toho předchozího.

[Michal Kubeček]

Naštěstí existují i firmy, pro které je důležitější, jestli - a jak - zaměstnanci odvedou práci, která se po nich chce, než to, kolik vykázali času. Jsou zaměstnání, kde mají píchačky dobrý smysl, protože je potřeba, aby byl zaměstnanec na svém místě v tu dobu, kdy tam má být. Ale práce vývojáře mezi ně opravdu nepatří…

v rámci plnění pracovních úkolů se něco naučíš, získáš nějakou obecnou znalost (kterou jsi mohl získat ve volném čase studiem veřejných zdrojů) a tu pak použiješ i mimo pracovní dobu

…a občas je to přesně naopak.

[Josef Kufner]

…a občas je to přesně naopak.

Řekl bych, že je to tak mnohem častěji, než jen občas.

[Michal Kubeček]

@IBM za valky (jiny komentar): To je potencialne trochu podpasovka, viz komentar R. Bernsteina v sekci 'Responses to critics'

Ne potenciálně, vytahovat přes 80 let starou historii při každé příležitosti, kdy je potřeba si do IBM kopnout, je ubohost. Je tam vůbec ještě nějaký manažer, akcionář nebo zaměstnanec, který by s tím měl něco společného?

[Fluttershy, yay!]

Je tam vůbec ještě nějaký manažer, akcionář nebo zaměstnanec, který by s tím měl něco společného?

(Nejen) Nacističtí pohlaváři po válce vesměs žili normální životy, jejich psychologické profily odpovídaly normálním lidem. Zřejmě bylo něco prohnilého ve státě [německém].

Analogicky v případě IBM – a dalších (technologických) firem. Jaké mají zakázky (nebo naopak zábrany v akceptování a udržování zakázek) od Ameriky po Čínu?

Nedávno mi přišla nadšená tisková zpráva Red Hatu, jak navázali partnerství s přední fosilní firmou. To je snad v důsledku ještě horší.

[Michal Kubeček]

Analogicky v případě IBM – a dalších (technologických) firem. Jaké mají zakázky (nebo naopak zábrany v akceptování a udržování zakázek) od Ameriky po Čínu?

Jak to souvisí s tou 80 let starou aférou? Před pár týdny to byl 10 let, co jsem nastoupil do SUSE. Za tu dobu jsem tam zažil čtyři vlastníky, několikrát se výrazně obměnilo vedení, několikrát se změnila politika v mnoha důležitých ohledech, obchodní strategie a cíle atd. A to je pouhých 10 let, vyvozovat něco o "morálce firmy" z toho, jak se zachovala před 80 lety, je naprostý nesmysl.

Neříkám že IBM je svatá, to snad firma téhle velikosti ani být nemůže. Ale pokud bych na ni chtěl kydat špínu, vybral bych si něco aktuálnějšího, rozhodně ne 80 let starou historii.

Nedávno mi přišla nadšená tisková zpráva Red Hatu, jak navázali partnerství s přední fosilní firmou. To je snad v důsledku ještě horší.

Každý má své názory na to, co je pro něj nepřijatelné a s čím nemá problém. Ale je dobré si čas od času uvědomit, že ne všechny jsou univerzální nebo aspoň široce většinové.

[trekker.dk]

V jedné větě: stalinista, který chce psa bít, si hůl vždycky najde.

[Fluttershy, yay!]

Hele, Kubeček zpochybňuje antropogenní změny klimatu.

[Michal Kubeček]

Po obhajobě posuzování (dnešní) důvěryhodnosti firmy na základě toho, s kým obchodovala před 80 lety, by mne takový myšlenkový skok asi překvapit neměl, ale přesto… WtF?

[Fluttershy, yay!]

s kým obchodovala

Vida ono oblíbené zobecnění – to nic, to jenom obchod, peněžní transakce, která nemá žádné společenské, etické souvislosti.

Co takhle to napsat konkrétně? Totiž že IBM poskytovala základní infrastrukturu pro Holokaust?

před 80 lety

A co jako? Ve světě, kde další finanční transakce – dluhy, reparace atd. – takové trvání nezřídka mají. To ostatně souvisí s tím, proč se asi IBM snažila zpochybnit Blackova tvrzení, chtěla by se po ní odškodnění.

myšlenkový skok

Jaký myšlenkový skok? Podílí se fosilní průmysl významně na antropogenní klimatické změně? Podílí. Má antropogenní klimatická změna dalekosáhlé a akcelerující dopady na ekosystémy včetně lidských společenství? Má. Minimalizovat ty dopady znamená zavřít fosilní průmysl, ne s ním uzavírat partnerství.

Ale chápu, to je taky jenom obchod, stejně jako infrastruktura pro Holokaust.

[Michal Kubeček]

V pokračování tohoto směru a stylu diskuse nevidím sebemenší smysl.

[trekker.dk]

To uděláte nejlíp, až zavládne davkolův nový pořádek, za zpochybňování klimatu půjdete ke zdi.

[Kréta]

A hele

[-]

Korporátní zmrdství v nejčistší formě.

[Ing. Zlo]

Jen pro kontext, danej člověk dřív commitoval pod korporátním mailem, pak to změnil na Gmail, a asi za pět dní následovala tahle situace.

Ale samozřejmě doufám, že když je podle managorů z IBM jejich zaměstnancem 100% času, tak dostává gáži za 24 hodin práce každý den. No a pokud ne, zažaloval bych IBM za neplnění kontraktu. Akorát bych si pár měsíců / let počkal, aby jim to pěkně naskákalo.

Když už jsem začal kontextem, tak nesmíme zapomenout na tenhle kontext. Je to sice už dost profláklý, ale kdyby o tom někdo z vás nevěděl, tohle se vyplatí znát.

[Fluttershy, yay!]

Kniha IBM a Holokaust vyšla také česky, našel jsem ji dokonce v Levných knihách.

[Mayhem]

Smaz si laskave tento svuj OT prispevek.

[Michal]

Jeste nekoho prekvapuje, ze se RedHat zachoval k Centosu tak hnusne, jak se zachoval (koupil "konkurenci" a znicil ji), kdyz tam ted rozhoduje IBM?

[petr_p]

Jako že když Red Hat v roce 2014 kupoval CentOS, tak už tehdy věděl, že jej v roce 2019 koupí IBM?

[nadtržítko]

Urcite, vzdyt impuls vzesel od RH smerem k IBM. Co IBM pohrbila OS2 bylo jasne, ze bez OS nebude chtit zustat a RHEL byl jednou z logickych moznosti, obzvlast kdyz zkusil Oracle prodat "svuj" linux IBM.

[petr_p]

Asi vám uniklo, že IBM v roce 2014 prodala výrobu osobních počítačů Lenovu. K čem jí asi bude operační systém, který ani neběží na jejím hardwaru?

[Michal Kubeček]

A to má být který?

[petr_p]

Jmenovaný RHEL.

[Michal Kubeček]

Aha…tak jsem zkusil cvičně zadat do googlu "RHEL architectures" a hned nahoře se píše:

Red Hat Enterprise Linux 8 is distributed with the kernel version 4.18, which provides support for the following architectures:

• AMD and Intel 64-bit architectures.
• The 64-bit ARM architecture.
• IBM Power Systems, little endian.
• 64-bit IBM Z.

Tak na jakém hadware od IBM to ten RHEL vlastně neběží?

[petr_p]

Na PowerPC jsem zapomněl. To máte pravdu. (I když IBM tam pouze dělá návrh procesoru. Situace jako u ARM.) Ale v případě system Z je skutečnost taková, že žádný Linux na Z nebootuje. Linux tam je vždy virtualizovaný a jako operační systém-hypervizor se tam obvykle používá z/VM. Plnohodnotný operační systém pro Z je z/OS.

[Michal Kubeček]

Linux tam je vždy virtualizovaný a jako operační systém-hypervizor se tam obvykle používá z/VM.

Obvykle, ale není to jediná možnost. A to, že je tak ten systém navržený, na věci nic nemění, na x86_64 to je při použití Xenu nebo VMware ESX podobné, také tam budete mít "přímo na železe" hypervisor a "normální OS" až pod ním. Koneckonců se podívejte přímo na web IBM a u jednotlivých serverových řešení na sekci "supported operating systems".

[petr_p]

Ať hledám, jak hledám, tak tu jinou možnost, kde Linux startuje na bare metal mainfraimu nemůžu najít. To je jako kdybyste tvrdil, že Linux funguje na applím M1 a že ten virtuální stroj v MacOS je vlastně jen drobný implementační detail.

[Michal Kubeček]

Ať hledám, jak hledám, tak tu jinou možnost, kde Linux startuje na bare metal mainfraimu nemůžu najít.

Tak proč hledáte něco, co jsem nenapsal? Psal jsem o alternativě ke spouštění pod z/VM - a ty existují. To, že neběží přímo "na železe", nic nemění na skutečnosti, že na všech architekturách od IBM Linux (včetně RHEL) nejen běží, ale běžně se i používá v praxi. Takže vaše prohlášení "K čem jí asi bude operační systém, který ani neběží na jejím hardwaru?" bylo úplně mimo.

[petr_p]

To prohlášení zcela přesně vystihuje důvod, proč IBM nekoupila Red Hat. O Linux tam totiž vůbec nešlo.

[Michal Kubeček]

Sice nešlo primárně o Linux, ale tohle důvod není - kdyby nic jiného, tak proto, že to není pravda.

[Mayhem]

I u nas podle § 301 zakona c. 262/2006 Sb. (socialisticky zakonik prace) musi zamestnanec jednat v souladu se zajmy zamestnavatele. Myslim, ze tato uprava by sla bez problemu aplikovat i u nas.

[xkucf03]

Tady si asi někdo nepřečetl pracovní smlouvu a prostě podepsal papíry, které před něj právníci položili na stůl. Právníci jsou zmrdi a ti američtí dvojnásob. To se netýká jen IBM, ale i jiných amerických firem. Taky jsem takhle jednou nepodepsal smlouvu, i když to byla jinak dobrá práce za velmi dobré peníze – ale bylo to napsané stylem, že celý tvůj život patří té firmě a můžou si zkonfiskovat jakýkoli tvůj duševní výtvor, když se jim bude líbit… takže jsme se nedohodli. Dokonce to bylo napsané tak gumově, že by se to týkalo i děl vytvořených nejen mimo pracovní dobu na soukromém hardwaru, ale i několik let po ukončení pracovního poměru.

Tyhle smlouvy jsou OK tak leda pro někoho, kdo má IT jen jako nástroj k vydělávání peněz a po práci se počítač prakticky nesáhne a věnuje se jiným věcem. Ale pokud vás IT baví a věnujete se mu i ve volném čase, máte vlastní projekty nebo přispíváte do svobodného softwaru, tak je potřeba si na tyhle věci dávat pozor a ty smlouvy pečlivě číst a dobře vybírat pro koho a za jakých podmínek budete pracovat.