Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Byla vydána verze 8.0.0 frameworku pro vývoj multiplatformních desktopových aplikací pomocí HTML, CSS a JavaScriptu Electron (Wikipedie, GitHub). Chromium bylo aktualizováno na verzi 80, V8 na verzi 8.0 a Node.js na verzi 12.13.0. Electron byl původně vyvíjen pro editor Atom pod názvem Atom Shell. Dnes je na Electronu postavena celá řada dalších aplikací.
Tiskni
Sdílej:
Není to zas takový problém: důkaz místo slibů. Nesmíš ale samozřejmě být moderní hipsterský JavaScript programátor, pro kterého je tři dny starý framework pravěk a o zpětné kompatabilitě nikdy neslyšel...
Komerční aplikace jdou psát v QT stejně dobře, jako v tom elektronu, díky LGPL dokonce i bez nutnosti legendárně předražené komerční licence (firma co má na to platit manažery, co vymyslí "před uživatelem kompletně zamčenou krabičku" má určitě i na tu licenci).
za popularitu Electronu muze prave Linux a jeho desktop v deseti inkarnacich, smesnou kompatibilitou a lib dependency hell beznych disterPředstava že Linux se svým podílem na trhu ovlivnil celý moderní trend vývoje aplikací je fakt absurdní. Úspěch elektronu stojí na úspěchu moderního webu. Proč psát stejnou věc dvakrát, když už je hotová webová verze?
Souhlas, electron je fajn.Ne, neni.
Web je dnes skvela platformaAno, ale pro tvorbu webovych (klient-server) aplikaci.
layout je dnes diky flexbox/grid easySuper, ale proc se pro tvorbu (vykreslovani) uzivatelskeho rozhrani musi pouzivat jedna z nejkomplexnejsich komponent vubec -- renderovaci jadro prohlizece? P.t. ctenar si povsimne, ze dnes existuji uz jen dve udrzovane/udrzovatelne implementace vykreslovacich jader na urovni soucasnych standardu. Pricemz pouzivana funkcionalita v electronu se nijak nevymyka tomu, co by byl schopen udelat bezny toolkit (napr. Qt), kdyby se k nemu pribalil JS a manipulace s objekty pomoci DOMu. To vse pri nasobne mensim mnozstvi kodu a mensich narocich na pamet i procesorovy cas.
JavaScript je dnes velmi pekny jazyk (na to ze je weak typed) - async/await, destructuring, dnes i nullish coalescing.To vypada na stockholmsky syndrom.
V8 poskytuje top-class performance mezi VM.Tak to zabijeme tim, ze si nechame dva oddelene js-enginy vykladat pres HTTP.
Super, ale proc se pro tvorbu (vykreslovani) uzivatelskeho rozhrani musi pouzivat jedna z nejkomplexnejsich komponent vubec -- renderovaci jadro prohlizece?To mi prave docela vyhovuje - protoze se ti jen tak nestane, ze budes potrebovat nejakou nepredvidanou ficuru a v Blinku nebude realizovatelna. Pouzivam tedy tak trochu kanon na vrabce, ale jestlize je cena 50 MB RAM navic, tak to je velmi rad obetuju.
P.t. ctenar si povsimne, ze dnes existuji uz jen dve udrzovane/udrzovatelne implementace vykreslovacich jader na urovni soucasnych standardu.Coz je mnohem lepsi stav nez u jinych vykreslovacich jader. Kolik nezavislych implementaci existuje pro Qt?
Pricemz pouzivana funkcionalita v electronu se nijak nevymyka tomu, co by byl schopen udelat bezny toolkit (napr. Qt), kdyby se k nemu pribalil JS a manipulace s objekty pomoci DOMu.Qt je docela fajn (az na to C++ teda...), ale na web se nehodi. Pro mou appku to neni deal breaker, ale zase mit web verzi skoro zadarmo je silny bonus.
To vypada na stockholmsky syndrom.Lidi by si meli moderni JS vyzkouset. Pred 5 lety bych do JS nesel, dnes je to ale jiny jazyk.
Tak to zabijeme tim, ze si nechame dva oddelene js-enginy vykladat pres HTTP.To samozrejme nemusis, lokalne je mozne mezi procesy komunikovat pres IPC.
kdyby se k nemu pribalil JS a manipulace s objekty pomoci DOMuTakže v podstatě QML?
Umí tvůj soft 4,5x více než windows+word+excel+...?A umi tvuj Windows s 32 MB RAM padesakrat vic nez moje 286 s 640 KB kde v pohode bezel Turbo C s Volkovem a Sysmanem v TSR?
Když započítám i ten word, excel,... tak by se to možná dalo uznat.To si nemyslim - ostatne existovaly aplikace jako T602 a Lotus123 pokryvajici stejnou funkcionalitu (sam jsem je ale moc nepouzival).
Ale i kdyby ne, tak to není důkaz, že je electron ok ale jen toho, že množství bloatu na softu roste s časem a to pravděpodobně rychleji než lineárně.Jasne, pribyvaji vrstvy a abstrakce. To, design co jsem tehdy v Turbo Vision delal na tisice radku dnes dokazu v CSS v nekolika radcich. Ano, stoji to tech 50 MB RAM navic, ale muj laptop ma 32 GB RAM a ta kapka v mori me proste netrapi.