Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Generální advokát evropského soudního dvora Cruz Villalón vydal předběžné stanovisko, podle kterého nemůže být žádný ISP nucen soudem k filtrování internetu a vynucování autorského práva. Toto předběžné stanovisko není finálním rozhodnutím, ale soud má ve zvyku řídit se jeho doporučeními. Podle OSnews se Cruz Villalón domnívá, že systém filtrování a blokování je omezením práva na soukromí komunikace a práva na ochranu osobních údajů, a hrozbou pro svobodu informací. Rozhodnutí se však netýká situací, kdy je filtrování přikázáno zákonem nebo ISP filtruje dobrovolně.
Tiskni
Sdílej:
systém filtrování a blokování je omezením práva na soukromí komunikace a práva na ochranu osobních údajů, a hrozbou pro svobodu informací.neplatí? Nejak si tú demokraciu stále chceme priohnúť. Pozitívne je, že sa o tom aspoň hovorý.
hovorý.Tvrdě se o tom vyjednává
Ale trochu mi uniká, proč ISP může filtrovat dobrovolně, obzvlášť pokud zákazník nemá možnost to filtrování vypnoutTo přece záleží na ISP. Může zákazníkům umožnit zapínat a vypínat to, může filtrování nabídnout jako doplňkovou službu. Třeba rodiče běžně pořizují dětem tarify mobilních operátorů, brzy bude nejspíš stejně běžné, že k tomu bude i datový tarif. A spousta rodičů bude chtít na takovém tarifu filtrování zapnout.
Takže co si lide vybereš pedofily a nebo vládní extremistický terorismus? :DJen abyses nenechal nachytat :). Blokování nevhodného obsahu zájemcům o nelegálním způsobem vytvořený obsah může i pomoct. Lidé se o tom kvůli blokování třeba nedozví, nebudou se o to zajímat, nebudou tlačit na státní orgány ani přispívat na organizace, aby se s problémem něco dělalo. To jen že se dá na věc dívat i z druhé strany, takže nakonec dostaneš obojí.
Blokování nevhodného obsahu zájemcům o nelegálním způsobem vytvořený obsah může i pomoct.Jo, to je pravda, pokud se to blokování neudělá dobře, tak často lze pomocí zkoumání sítě zjistit které weby nebo IP adresy jsou blokované (např. je jiné TTL nebo cesta v traceroute než na ostatní weby) a z jiného připojení (proxy, tor) na ně pak vlézt. Aneb blacklist pak naopak usnadňuje přístup na nelegální weby místo aby blokoval.
Aneb blacklist pak naopak usnadňuje přístup na nelegální weby místo aby blokoval.Jiným TTL? Jak? Vždyť TTL zjistím jen u známých serverů, nemůžu tak objevovat neznámé. Asi mi něco uniká.
V postatě se podle TTL pozná jestli to jde přes jejich cenzurní proxy (vysoké TTL, protože je jen pár hopů od klienta) nebo ne (menší TTL, když to jde před půl internetu).To s tím TTL je jasné, jen jsem v tom neviděl způsob, jak získat samotný seznam.
Není to filtrování čirou náhodou realizované na DNS serveru ISP?Jak kde. Nekde to delaji presmerovanim na transparentni proxy a filtrovanim URL nebo filtrovanim podle portu, coz je evidentne zasah do obsahu komunikace.
Ostatně, i dnes pošta některé typy zásilek nedoručuje – třeba když budou mít podezření, že je zásilka nebezpečná.Jenže to se týká zásilek, které ohrožují samotnou poštu (hlavně jiné zásilky doručované poštou), zatímco filtrování IWF filtruje i to, co neohrožuje ani ISP ani příjemce, a bez možnosti to obejít.
Ale trochu mi uniká, proč ISP může filtrovat dobrovolně, obzvlášť pokud zákazník nemá možnost to filtrování vypnout.Ale to rozhodnuti nerika nic o tom, zda ISP muze ci nemuze filtrovat dobrovolne. Proste se k tomu AG Villalon nevyjadril, protoze se to vybec netykalo pripadu, kvuli kteremu vzniklo tohle vyjadreni. AFAIK v Cesku je takove filtrovani, pokud je provadene na zaklade zkoumani obsahu paketu, nezakonne.
nemůže být žádný ISP nucen
netýká situací, kdy je filtrování přikázáno zákonemJakých situací se to tedy týká?