Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Generální advokát evropského soudního dvora Cruz Villalón vydal předběžné stanovisko, podle kterého nemůže být žádný ISP nucen soudem k filtrování internetu a vynucování autorského práva. Toto předběžné stanovisko není finálním rozhodnutím, ale soud má ve zvyku řídit se jeho doporučeními. Podle OSnews se Cruz Villalón domnívá, že systém filtrování a blokování je omezením práva na soukromí komunikace a práva na ochranu osobních údajů, a hrozbou pro svobodu informací. Rozhodnutí se však netýká situací, kdy je filtrování přikázáno zákonem nebo ISP filtruje dobrovolně.
Tiskni
Sdílej:
systém filtrování a blokování je omezením práva na soukromí komunikace a práva na ochranu osobních údajů, a hrozbou pro svobodu informací.neplatí? Nejak si tú demokraciu stále chceme priohnúť. Pozitívne je, že sa o tom aspoň hovorý.
hovorý.Tvrdě se o tom vyjednává
Ale trochu mi uniká, proč ISP může filtrovat dobrovolně, obzvlášť pokud zákazník nemá možnost to filtrování vypnoutTo přece záleží na ISP. Může zákazníkům umožnit zapínat a vypínat to, může filtrování nabídnout jako doplňkovou službu. Třeba rodiče běžně pořizují dětem tarify mobilních operátorů, brzy bude nejspíš stejně běžné, že k tomu bude i datový tarif. A spousta rodičů bude chtít na takovém tarifu filtrování zapnout.
Takže co si lide vybereš pedofily a nebo vládní extremistický terorismus? :DJen abyses nenechal nachytat :). Blokování nevhodného obsahu zájemcům o nelegálním způsobem vytvořený obsah může i pomoct. Lidé se o tom kvůli blokování třeba nedozví, nebudou se o to zajímat, nebudou tlačit na státní orgány ani přispívat na organizace, aby se s problémem něco dělalo. To jen že se dá na věc dívat i z druhé strany, takže nakonec dostaneš obojí.
Blokování nevhodného obsahu zájemcům o nelegálním způsobem vytvořený obsah může i pomoct.Jo, to je pravda, pokud se to blokování neudělá dobře, tak často lze pomocí zkoumání sítě zjistit které weby nebo IP adresy jsou blokované (např. je jiné TTL nebo cesta v traceroute než na ostatní weby) a z jiného připojení (proxy, tor) na ně pak vlézt. Aneb blacklist pak naopak usnadňuje přístup na nelegální weby místo aby blokoval.
Aneb blacklist pak naopak usnadňuje přístup na nelegální weby místo aby blokoval.Jiným TTL? Jak? Vždyť TTL zjistím jen u známých serverů, nemůžu tak objevovat neznámé. Asi mi něco uniká.
V postatě se podle TTL pozná jestli to jde přes jejich cenzurní proxy (vysoké TTL, protože je jen pár hopů od klienta) nebo ne (menší TTL, když to jde před půl internetu).To s tím TTL je jasné, jen jsem v tom neviděl způsob, jak získat samotný seznam.
Není to filtrování čirou náhodou realizované na DNS serveru ISP?Jak kde. Nekde to delaji presmerovanim na transparentni proxy a filtrovanim URL nebo filtrovanim podle portu, coz je evidentne zasah do obsahu komunikace.
Ostatně, i dnes pošta některé typy zásilek nedoručuje – třeba když budou mít podezření, že je zásilka nebezpečná.Jenže to se týká zásilek, které ohrožují samotnou poštu (hlavně jiné zásilky doručované poštou), zatímco filtrování IWF filtruje i to, co neohrožuje ani ISP ani příjemce, a bez možnosti to obejít.
Ale trochu mi uniká, proč ISP může filtrovat dobrovolně, obzvlášť pokud zákazník nemá možnost to filtrování vypnout.Ale to rozhodnuti nerika nic o tom, zda ISP muze ci nemuze filtrovat dobrovolne. Proste se k tomu AG Villalon nevyjadril, protoze se to vybec netykalo pripadu, kvuli kteremu vzniklo tohle vyjadreni. AFAIK v Cesku je takove filtrovani, pokud je provadene na zaklade zkoumani obsahu paketu, nezakonne.
nemůže být žádný ISP nucen
netýká situací, kdy je filtrování přikázáno zákonemJakých situací se to tedy týká?