Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »David Malcolm se na blogu vývojářů Red Hatu rozepsal o vybraných novinkách v GCC 16, jež by mělo vyjít v nejbližších dnech. Vypíchnuta jsou vylepšení čitelnosti chybových zpráv v C++, aktualizovaný SARIF (Static Analysis Results Interchange Format) výstup a nová volba experimental-html v HTML výstupu.
Byla vydána verze R14.1.6 desktopového prostředí Trinity Desktop Environment (TDE, fork KDE 3.5, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání, podrobnosti v seznamu změn.
Jon Seager z Canonicalu včera na Ubuntu Community Hubu popsal budoucnost AI v Ubuntu. Dnes upřesnil: AI nástroje budou k dispozici jako Snap balíčky, vždy je může uživatel odinstalovat. Ve výchozím nastavení budou všechny AI nástroje používat lokální AI modely.
Nový ovladač Steam Controller jde do prodeje 4. května. Cena je 99 eur.
Greg Kroah-Hartman začal používat AI asistenta pojmenovaného gkh_clanker_t1000. V commitech se objevuje "Assisted-by: gkh_clanker_t1000". Na social.kernel.org publikoval jeho fotografii. Jedná se o Framework Desktop s AMD Ryzen AI Max a lokální LLM.
Ubuntu 26.10 bude Stonking Stingray (úžasný rejnok).
Webový prohlížeč Dillo (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.3.0. S experimentální podporou FLTK 1.4. S příkazem dilloc pro ovládání prohlížeče z příkazové řádky. Vývoj prohlížeče se přesunul z GitHubu na vlastní doménu dillo-browser.org (Git).
Byl publikován přehled dění a novinek z vývoje Asahi Linuxu, tj. Linuxu pro Apple Silicon. Vývojáři v přehledu vypíchli vylepšenou instalaci, podporu senzoru okolního světla, úsporu energie, opravy Bluetooth nebo zlepšení audia. Vývoj lze podpořit na Open Collective a GitHub Sponsors.
raylib (Wikipedie), tj. multiplatformní open-source knihovna pro vývoj grafických aplikací a her, byla vydána ve verzi 6.0.
Facebook se poprvé vyhoupl z červených čísel a vykázal zisk. Zároveň také oznámil překročení hranice 300 milionů uživatelů. Více v článku na ITBiz: Facebook má již 300 milionů uživatelů a začíná vydělávat.
Tiskni
Sdílej:
Svata prostoto...
Z čeho vlastně ten zisk pochází?
Prodej osobních údajů? SPAM?
Zásadní problém této služby vidím v tom, že člověku neumožňuje smazat svá data. Už jsem jim jednou naletěl, měl jsem tam profil a když jsem si uvědomil, jak je celá ta věc nebezpečná, zjistil jsem, že profil není možné smazat. Lze ho takzvaně deaktivovat, jenže data tam stejně zůstanou a nikdo netuší, jak dlouho.
Ne. To bych byl hodně naivní, že jo. 
Je to distribuovaná databáze se spoustou diskových polí. Tam prostě musí existovat spousta snapshotů, záložních kopií a dalších náležitostí. Takže i kdyby provozovatel Facebooku chtěl, podle mě nemůže garantovat smazání nějakých dat.
Kdyz si smazes profil na foru, smazou se vsechny data, ktere jsi tam vlozil (prispevky atp.)? U kazde sluzby si musis davat pozor na data, ktere tam pises.
Takove selektivni mazani vede bud k nekonzistenci dat nebo smazani i dat, ktere vlozili jini uzivatele.
Neobhajuju facebook, jen rikam, ze ma na tohle docela dobrou vymluvu.
Se divím, že píšeš na Abclinuxu, tady ti ty data taky nesmažou, při zrušení profilu.
To už se v nějaké diskusi řešilo.
S ABCLinuxu problém nemám, protože už při registraci je každému jasné, co od toho může očekávat. Dávám sem jen ta data, která chci zveřejnit. Přístupová práva má prostě každý.
Na Facebooku je systém jakýchsi oprávnění, který umožňuje omezit přístup pro přátele, přátele přátel a podobné skupiny lidí. Ten dává člověku naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí. Přitom stačí jeden týpek na nešifrovaném WiFi v autobuse a druhý týpek (já) s Wiresharkem a soukromí je v tahu. Právě tenhle zážitek byl důvodem, proč jsem z Facebooku odešel. Uvědomil jsem si, že kdokoliv z mých známých může moje soukromá data tímto způsobem nechtěně šířit. Deaktivací profilu se alespoň zajistí, aby ho už nikdo nemohl číst.
Já na FB dávám jen věci, které chci zveřejnit :) Nechápu proč bych měl dělat něco jiného :)
Věci, které nechci zveřejnit, nezveřejňuji (vůbec je nedám na Inet). Proč lidé nadávají FB za možnost zveřejňovat věcí nechápu .)
A jinak takovej běžnej freeemail třeba od Seznamu, dává úplně stejný "naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí".