Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Facebook se poprvé vyhoupl z červených čísel a vykázal zisk. Zároveň také oznámil překročení hranice 300 milionů uživatelů. Více v článku na ITBiz: Facebook má již 300 milionů uživatelů a začíná vydělávat.
Tiskni
Sdílej:
Svata prostoto...
Z čeho vlastně ten zisk pochází? Prodej osobních údajů? SPAM?
Zásadní problém této služby vidím v tom, že člověku neumožňuje smazat svá data. Už jsem jim jednou naletěl, měl jsem tam profil a když jsem si uvědomil, jak je celá ta věc nebezpečná, zjistil jsem, že profil není možné smazat. Lze ho takzvaně deaktivovat, jenže data tam stejně zůstanou a nikdo netuší, jak dlouho.
Ne. To bych byl hodně naivní, že jo.
Je to distribuovaná databáze se spoustou diskových polí. Tam prostě musí existovat spousta snapshotů, záložních kopií a dalších náležitostí. Takže i kdyby provozovatel Facebooku chtěl, podle mě nemůže garantovat smazání nějakých dat.
Kdyz si smazes profil na foru, smazou se vsechny data, ktere jsi tam vlozil (prispevky atp.)? U kazde sluzby si musis davat pozor na data, ktere tam pises.
Takove selektivni mazani vede bud k nekonzistenci dat nebo smazani i dat, ktere vlozili jini uzivatele.
Neobhajuju facebook, jen rikam, ze ma na tohle docela dobrou vymluvu.
Se divím, že píšeš na Abclinuxu, tady ti ty data taky nesmažou, při zrušení profilu.
To už se v nějaké diskusi řešilo.
S ABCLinuxu problém nemám, protože už při registraci je každému jasné, co od toho může očekávat. Dávám sem jen ta data, která chci zveřejnit. Přístupová práva má prostě každý.
Na Facebooku je systém jakýchsi oprávnění, který umožňuje omezit přístup pro přátele, přátele přátel a podobné skupiny lidí. Ten dává člověku naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí. Přitom stačí jeden týpek na nešifrovaném WiFi v autobuse a druhý týpek (já) s Wiresharkem a soukromí je v tahu. Právě tenhle zážitek byl důvodem, proč jsem z Facebooku odešel. Uvědomil jsem si, že kdokoliv z mých známých může moje soukromá data tímto způsobem nechtěně šířit. Deaktivací profilu se alespoň zajistí, aby ho už nikdo nemohl číst.
Já na FB dávám jen věci, které chci zveřejnit :) Nechápu proč bych měl dělat něco jiného :)
Věci, které nechci zveřejnit, nezveřejňuji (vůbec je nedám na Inet). Proč lidé nadávají FB za možnost zveřejňovat věcí nechápu .)
A jinak takovej běžnej freeemail třeba od Seznamu, dává úplně stejný "naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí".