Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Facebook se poprvé vyhoupl z červených čísel a vykázal zisk. Zároveň také oznámil překročení hranice 300 milionů uživatelů. Více v článku na ITBiz: Facebook má již 300 milionů uživatelů a začíná vydělávat.
Tiskni
Sdílej:
Svata prostoto...
Z čeho vlastně ten zisk pochází? 
Prodej osobních údajů? SPAM? 
Zásadní problém této služby vidím v tom, že člověku neumožňuje smazat svá data. Už jsem jim jednou naletěl, měl jsem tam profil a když jsem si uvědomil, jak je celá ta věc nebezpečná, zjistil jsem, že profil není možné smazat. Lze ho takzvaně deaktivovat, jenže data tam stejně zůstanou a nikdo netuší, jak dlouho.
17.9.2009 14:51
Jendа | skóre: 78
| blog: Jenda
| JO70FB
Ne. To bych byl hodně naivní, že jo.
Je to distribuovaná databáze se spoustou diskových polí. Tam prostě musí existovat spousta snapshotů, záložních kopií a dalších náležitostí. Takže i kdyby provozovatel Facebooku chtěl, podle mě nemůže garantovat smazání nějakých dat.
Kdyz si smazes profil na foru, smazou se vsechny data, ktere jsi tam vlozil (prispevky atp.)? U kazde sluzby si musis davat pozor na data, ktere tam pises.
Takove selektivni mazani vede bud k nekonzistenci dat nebo smazani i dat, ktere vlozili jini uzivatele.
Neobhajuju facebook, jen rikam, ze ma na tohle docela dobrou vymluvu.
Se divím, že píšeš na Abclinuxu, tady ti ty data taky nesmažou, při zrušení profilu.
To už se v nějaké diskusi řešilo.
S ABCLinuxu problém nemám, protože už při registraci je každému jasné, co od toho může očekávat. Dávám sem jen ta data, která chci zveřejnit. Přístupová práva má prostě každý.
Na Facebooku je systém jakýchsi oprávnění, který umožňuje omezit přístup pro přátele, přátele přátel a podobné skupiny lidí. Ten dává člověku naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí. Přitom stačí jeden týpek na nešifrovaném WiFi v autobuse a druhý týpek (já) s Wiresharkem a soukromí je v tahu. Právě tenhle zážitek byl důvodem, proč jsem z Facebooku odešel. Uvědomil jsem si, že kdokoliv z mých známých může moje soukromá data tímto způsobem nechtěně šířit. Deaktivací profilu se alespoň zajistí, aby ho už nikdo nemohl číst.
Já na FB dávám jen věci, které chci zveřejnit :) Nechápu proč bych měl dělat něco jiného :)
Věci, které nechci zveřejnit, nezveřejňuji (vůbec je nedám na Inet). Proč lidé nadávají FB za možnost zveřejňovat věcí nechápu .)
A jinak takovej běžnej freeemail třeba od Seznamu, dává úplně stejný "naprosto falešný pocit jakéhosi bezpečí a soukromí".
17.9.2009 23:09
Salamek | skóre: 22
| blog: salamovo
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz