V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Byla vydána nová verze 258 správce systému a služeb systemd (GitHub).
Zbytek flatpaky místo rpm balíčků pod správou lidí dané linuxové distribuce.To by byla urcite lepsi situace nez ted, kdy se o ty flatpak balicky nikdo poradne nestara a opravdu v nich jsou zname bezpecnostni chyby. A kazdeho pul roku jim tam pribude nova sada runtimes .. Ale zalozit runtimes na existujici distribuci, misto aby si to bastlili samy, by byl velky krok kupredu. Svym zpusobem by dohonili snap a docker :).
Tím by se řešila centrální správa, bezpečnost a prakticky neomezená tvorba jakékoliv verze programu.Bezpecnost urcite ne, protoze ve flatpaku uz dosli k tomu, ze ty flatpak balicky proste potrebuji pristup na /, k dbus socketum, atd. Jinak ano. Navic ti tohle ale zavede problemy s integraci (zkus si treba ted ve flatpaku takovou blbost jako zmenit velikost "interface fontu" - to funguje pouze v gnome aplikacich ve flatpaku, v KDE aplikacich ne, bez flatpaku to samozrejme funguje vsude), tohle prece nemuzes dorucit uzivatelum. Podobny problem je i s nastavenim temat - pokud pouzivas adwaita(-dark) nebo highcontrast (a mozna par dalsich) tak cajk, dokonce ta zmena funguje i hezky "online" pres dbus, ale pokud pouzivas jine tema, tak mas smulu. Dalsi priklad je treba CJK, korporatni CA certifikaty, ..
Témata vzhledu jsou takový fetiš Linuxu.A windows (viz napr tady nebo tady, tady, atd) a androidu ..
Popravdě to nikdy pořádně nefungovalo a nebude fungovat.Bez flatpaku nemam problem. Uz v Ubuntu 14.04, kdyz si prenastavim tema, tak se zmena aplikuje zaroven na Qt i Gtk aplikace.
To je taky jediný důvod, proč Flatpak a Snap neumožňují aplikovat systémové téma, protože nikdo nikdy není schopný garantovat, jak ta aplikace bude s tím tématem vypadat.Toto neni pravda, temata doporucuji lidi od flatpaku vsechny "prebalit" (kazdych 6 mesicu) pro flatpak. A jak pisu vyse, pro adwaita, adwaita-dark a high contrast to funguje jak kdyby to ani ve flatpaku nebylo (povidaji si pres dbus socket, to je udelany hezky).
Přimountovat adresář se systémovými tématy je ten nejmenší technický problém.Samozrejme. Kdyby to bylo tak jednoduche, tak uz to tak davno funguje (viz napr. export fontu do /run/host/fonts, ani to ale neni 100%). Problem je ze gnome rozbiji kazdy pul rok ABI/API. Ale hlavne, integraci snap i flatpak bohuzel rozbiji skoro kompletne, nejedna se pouze o temata.
Navíc Flatpak je teď alternativa spíše k nejrůznějším bundlům třetích stran v samostatných balíčcích nebo PPA apod. A to je naprostý etalon bezpečnosti, že?Vzhledem k tomu ze tyto balicky zavisi na knihovnach v distru, tak tam nenastava ten problem, ktery zavidi flatpak a snap, kdy jde uspesne zneuzivat zname bezpecnostni chyby v zavislostech. Navic tam ani neni ten "pocit sandboxu" zatimco ale ve skutecnosti aplikace muze vsude. Ja chapu ceho se snazi tyto projekty docilit, a bych rad kdyby se jim to povedlo, ale nesmi pritom zavest radu novych problemu a zavest kriticke bezpecnosti chyby (a tak nejak se o tom zapomenout zminit) - to si pak zaslouzi sepsout pod kazdou zpravickou.
Tiskni
Sdílej: