Společnost comma.ai po třech letech od vydání verze 0.9 vydala novou verzi 0.10 open source pokročilého asistenčního systému pro řidiče openpilot (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 4. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Řada vestavěných počítačových desek a vývojových platforem NVIDIA Jetson se rozrostla o NVIDIA Jetson Thor. Ve srovnání se svým předchůdcem NVIDIA Jetson Orin nabízí 7,5krát vyšší výpočetní výkon umělé inteligence a 3,5krát vyšší energetickou účinnost. Softwarový stack NVIDIA JetPack 7 je založen na Ubuntu 24.04 LTS.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) spolu s NSA a dalšími americkými úřady upozorňuje (en) na čínského aktéra Salt Typhoon, který kompromituje sítě po celém světě.
Společnost Framework Computer představila (YouTube) nový výkonnější Framework Laptop 16. Rozhodnou se lze například pro procesor Ryzen AI 9 HX 370 a grafickou kartu NVIDIA GeForce RTX 5070.
Google oznamuje, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Tato politika bude implementována během roku 2026 ve vybraných zemích (jihovýchodní Asie, Brazílie) a od roku 2027 celosvětově.
Byla vydána nová verze 21.1.0, tj. první stabilní verze z nové řady 21.1.x, překladačové infrastruktury LLVM (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání: LLVM, Clang, LLD, Extra Clang Tools a Libc++.
Alyssa Anne Rosenzweig v příspěvku na svém blogu oznámila, že opustila Asahi Linux a nastoupila do Intelu. Místo Apple M1 a M2 se bude věnovat architektuře Intel Xe-HPG.
EU chce (pořád) skenovat soukromé zprávy a fotografie. Návrh "Chat Control" by nařídil skenování všech soukromých digitálních komunikací, včetně šifrovaných zpráv a fotografií.
Byly publikovány fotografie a všechny videozáznamy z Python konference PyCon US 2025 proběhlé v květnu.
Zbytek flatpaky místo rpm balíčků pod správou lidí dané linuxové distribuce.To by byla urcite lepsi situace nez ted, kdy se o ty flatpak balicky nikdo poradne nestara a opravdu v nich jsou zname bezpecnostni chyby. A kazdeho pul roku jim tam pribude nova sada runtimes .. Ale zalozit runtimes na existujici distribuci, misto aby si to bastlili samy, by byl velky krok kupredu. Svym zpusobem by dohonili snap a docker :).
Tím by se řešila centrální správa, bezpečnost a prakticky neomezená tvorba jakékoliv verze programu.Bezpecnost urcite ne, protoze ve flatpaku uz dosli k tomu, ze ty flatpak balicky proste potrebuji pristup na /, k dbus socketum, atd. Jinak ano. Navic ti tohle ale zavede problemy s integraci (zkus si treba ted ve flatpaku takovou blbost jako zmenit velikost "interface fontu" - to funguje pouze v gnome aplikacich ve flatpaku, v KDE aplikacich ne, bez flatpaku to samozrejme funguje vsude), tohle prece nemuzes dorucit uzivatelum. Podobny problem je i s nastavenim temat - pokud pouzivas adwaita(-dark) nebo highcontrast (a mozna par dalsich) tak cajk, dokonce ta zmena funguje i hezky "online" pres dbus, ale pokud pouzivas jine tema, tak mas smulu. Dalsi priklad je treba CJK, korporatni CA certifikaty, ..
Témata vzhledu jsou takový fetiš Linuxu.A windows (viz napr tady nebo tady, tady, atd) a androidu ..
Popravdě to nikdy pořádně nefungovalo a nebude fungovat.Bez flatpaku nemam problem. Uz v Ubuntu 14.04, kdyz si prenastavim tema, tak se zmena aplikuje zaroven na Qt i Gtk aplikace.
To je taky jediný důvod, proč Flatpak a Snap neumožňují aplikovat systémové téma, protože nikdo nikdy není schopný garantovat, jak ta aplikace bude s tím tématem vypadat.Toto neni pravda, temata doporucuji lidi od flatpaku vsechny "prebalit" (kazdych 6 mesicu) pro flatpak. A jak pisu vyse, pro adwaita, adwaita-dark a high contrast to funguje jak kdyby to ani ve flatpaku nebylo (povidaji si pres dbus socket, to je udelany hezky).
Přimountovat adresář se systémovými tématy je ten nejmenší technický problém.Samozrejme. Kdyby to bylo tak jednoduche, tak uz to tak davno funguje (viz napr. export fontu do /run/host/fonts, ani to ale neni 100%). Problem je ze gnome rozbiji kazdy pul rok ABI/API. Ale hlavne, integraci snap i flatpak bohuzel rozbiji skoro kompletne, nejedna se pouze o temata.
Navíc Flatpak je teď alternativa spíše k nejrůznějším bundlům třetích stran v samostatných balíčcích nebo PPA apod. A to je naprostý etalon bezpečnosti, že?Vzhledem k tomu ze tyto balicky zavisi na knihovnach v distru, tak tam nenastava ten problem, ktery zavidi flatpak a snap, kdy jde uspesne zneuzivat zname bezpecnostni chyby v zavislostech. Navic tam ani neni ten "pocit sandboxu" zatimco ale ve skutecnosti aplikace muze vsude. Ja chapu ceho se snazi tyto projekty docilit, a bych rad kdyby se jim to povedlo, ale nesmi pritom zavest radu novych problemu a zavest kriticke bezpecnosti chyby (a tak nejak se o tom zapomenout zminit) - to si pak zaslouzi sepsout pod kazdou zpravickou.
Tiskni
Sdílej: