OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
sudo-rs, tj. sudo a su přepsáné do programovacího jazyka Rust, nahradí v Ubuntu 25.10 klasické sudo. V plánu je také přechod od klasických coreutils k uutils coreutils napsaných v Rustu.
Fedora se stala oficiální distribucí WSL (Windows Subsystem for Linux).
Společnost IBM představila server IBM LinuxONE Emperor 5 poháněný procesorem IBM Telum II.
Byla vydána verze 4.0 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Podpora Windows 10 končí 14. října 2025. Připravovaná kampaň Konec desítek (End of 10) může uživatelům pomoci s přechodem na Linux.
Série animovaných videí od Nadace pro svobodný software (FSF) byla v lednu rozšířena o video s názvem Fight to Repair. Jedná se o součást stejnojmenné kampaně za právo na opravu.
Tiskni
Sdílej:
Dokonce ani někteří (dementní) lidé z okolí neumí ani tak základní věc, jak vytřídit kvalitně odpad.Reduce > Reuse > Recycle BTW Is Plastic Recycling A Lie? Oil Companies Touted Recycling To Sell More Plastic
Což o to, nás třicátníků se globální kolaps dotkne minimálně.Mám pro tebe špatné zprávy… Můžeš začít u zpětného přehledu každoročních událostí (např. četnost extrémního počasí, aktuálně populární zoonózy) – nebo, pregnantněji, u zpráv OSN o stavu životního prostředí. Přístupný přehled poskytuje např. David Wallace-Wells: Neobyvatelná Země (Rozhlas také vysílal jako audioknihu).
Ono totiž vyrobit přístroj tak aby šel opravit bude jistě nákladnější (obecně na všechny zdroje).To není nutně pravda. Opravitelné přístroje vyžadují trochu jiný přístup k jejich konstrukci, ale to ještě neznamená, že to musí být dražší. Jedna z možností je standardizace komponent. U šroubků se to stalo už dávno, tak můžeme pokračovat například zdroji či ozubenými kolečky. Představ si, že mixér nebude slepený, ale příčetně sešroubovaný a namísto náhodných koleček vylisovaných jen pro ten konkrétní model bude používat standardní rozměr. Takže když se kolečko unaví a poláme, tak se mixér jen rozšroubuje a kolečko vymění. Nebo když v televizi odejde zdroj kvůli přepětí při bouřce, tak televizi otevřeš a zdroj bude standardní sehnatelný modul, podobně jako tomu je u PC. Výrobce nemusí řešit vývoj té dané součástky a může vzít katalogový kousek z velkovýroby. Reálně to bude skoro stejná destička/kolečko jako teď, ale ze sousední továrny.
Souhlasím, že spousta věcí jde zlepšit, aniž by to nějak významně zvýšilo náklady – tzn. ta standardizace a rozebíratelnost na vyměnitelné a znovupoužitelné součástky. Částečně to znamená návrat do starých dobrých časů, kdy výrobky byly jednodušší, na zadním víku bylo schéma a věci se běžně opravovaly. Proto taky kromě svobodného softwaru propaguji svobodný-otevřený hardware a hlasuji peněženkou pro věci, které se dají opravit, rozebrat nebo použít k více účelům (až třeba někdy nebude potřeba DVB-T2 přijímač z RPi, poslouží to zařízení jako univerzální počítač k jinému účelu).
Nicméně výroba je jen jedna strana mince. Samo o sobě to bude k ničemu, pokud uživatelé-spotřebitelé budou pořád věci vyhazovat a nebudou schopní nebo ochotní si je opravit. Proto jsem např. napsal článek Opravujeme myš: výměna spínačů, který měl inspirovat lidi k tomu, že si můžou opravit myš a nemusí ji vyhazovat a kupovat novou, když jim odejdou jen spínače. Tak snad to někomu pomohlo a pár myší neskončilo v odpadu. Čas od času se mi někdo ozve, jestli mu neopravím myš, ale to ekonomicky nedává smysl. Někomu jsem to z výjimečných důvodů nabídl zadarmo, ale z toho nakonec sešlo, nicméně jinak, když jim to nacením a započte se doprava, tak je vidět, že taková transakce je nesmyslná. Aby tohle fungovalo, tak je potřeba právě změna chování spotřebitelů a nějaká osvěta a vzdělávání – i když vlastně o nic složitého nejde, stačí se nebát a vzít do ruky šroubovák a páječku. A i kdyby to člověk napoprvé zkazil, tak výsledek nebude horší, než kdyby věc rovnou vyhodil – a časem se to naučí. Nebo je potřeba se zeptat známých v okolí. Případně by musela vzniknout nějaká síť opraven nebo by se muselo vrátit něco, jako byli podomní opraváři televizí. Tohle ovšem musí být tažené poptávkou – lidé musí chtít věci opravovat, jinak se to nestane.
Tohle ovšem musí být tažené poptávkou – lidé musí chtít věci opravovat, jinak se to nestane.Naopak. Nabídka určuje poptávku. Pokud to opravit nejde, tak to nikdo nebude chtít opravovat, neboť to ekonomicky nedává smysl. Pokud opravy budou možné, relativně snadné a tedy i levné, tak bude i poptávka po nich. V téměř každém obchodním centru je opravna obuvi a copycentrum. Dokážu si představit, že by tam byl i třetí krámek – opravna drobných spotřebičů. Pilotní provoz by se mohl zaplatit z nějaké dotace a uvidíme, co se stane. Funkční business model by kolem toho možná šel vymyslet, ale bylo by potřeba ty výrobce dokopat k lepší opravitelnosti věcí.
Poptávka existuje, i když nikdo nenabízí. A ve chvíli, kdy je dostatečná poptávka, tak se zpravidla objeví někdo, kdo danou věc bude nabízet. Tzn. až dají spotřebitelé najevo, že nechtějí pořád jen kupovat nové a vyhazovat a že preferují trvanlivější a opravitelné výrobky, tak se jich bude i víc nabízet, protože výrobci v tom uvidí příležitost.
Na příkladu těch myší je to hezky vidět. Zatím nevím, jaké z toho dělat závěry, protože nevím, kolik lidí si opravilo myš doma (třeba se situace a postoj spotřebitelů postupně lepší). Nicméně myši většinou opravitelné jsou a nepotřebuješ na to žádné zvláštní vybavení ani znalosti – opravdu stačí ten šroubovák a páječka. Jenže kolik máme opraven myší? Kolik lidí tuhle službu nabízí? Zjevně se do toho nikdo moc nehrne, protože poptávka je malá – většina spotřebitelů radši myš zahodí a koupí si novou. Až bude více spotřebitelů poptávat tuhle službu, tak věřím, že ty opravny myší budou vznikat a někdo si na tom založí živnost. V současnosti, vzhledem k příliš malé poptávce, by to asi nikoho neuživilo. Tzn. musí nejdřív přijít ta změna chování ze strany spotřebitelů.
Trvanlivé, opravitelné, víceúčelové a znovupoužitelné výrobky jsou na trhu už teď. Často to koreluje s jinými kvalitami… a taky s vyšší cenou. Po těchto výrobcích je určitá poptávka, ale stejně tak je – a vyšší – poptávka po jednorázových, jednoúčelových a neopravitelných šmejdech, které jsou sice na první pohled levnější, ale ve výsledku jsou často spíš dražší (protože věc dřív odejde a musíš si jich za život koupit víc). Až začnou spotřebitelé měnit svoje preference a hlasovat peněženkou pro ty lepší věci, tak na to výrobci zareagují a budou jich víc vyrábět a vyvíjet nové produkty, které mají tyhle kvality. Když ale bude většina lidí kupovat levné šmejdy, spotřebovávat je a vyhazovat a kupovat nové, tak se tomu výrobci přizpůsobí a zaměří se na tuto produkci.
Ano, jsou oblasti, kde tu věc, s kvalitami, o kterých tu mluvíme, nikdo nenabízí, takže si ji nemůžeš koupit a nemůžeš pro ni hlasovat peněženkou. Nicméně k tomu slouží zase třeba marketingové průzkumy nebo sledování toho, o čem lidé mluví a na co si stěžují… a tímhle způsobem výrobce zjistí, po čem je poptávka, kde je díra na trhu a na čem by mohl vydělat. Kromě toho se dneska používá i crowdfunding, kde spotřebitelé vyjádří svoje preference tím, že ti předem zaplatí výrobu nebo i vývoj. Takže není pravda, že by nešlo projevit poptávku po něčem, co zatím není na trhu nabízeno.
It's VERY, VERY easy to damage these switches, it doesn't help we are now undervolting/amping them, so failure rates are way higher than than the 50m lifespans being promoted because the mice manufacturers are using them out of spec.Definitive Omron Switch Guide for Mice
Případně v češtině je to vysvětlené v tom mém článku.
Pridám trochu svoje skúenosti. Na myši mi nikdy spínače, ani kábel neodišli. Myši zvyčajne používam 10+ rokov. Po takom čase sa mi na jednej rozpadol mechanizmus uloženia kolieska. Druhá myš (asi najdrahšia) sa rozpadla tak viac-menej konštrukčne úplne. Elektronika, tlačidlá aj koliesko síce existujú, ale všetky plasty sa rozpadli, takže ku koncu ju držala pohromade len lepiaca páska a nesmel som ju nakloniť nabok, pretože by sa vysypali zvyšky bočných tlačidiel.
No vidíš, tak teď může přijít někdo, kdo mi „ukradne“ můj „podnikatelský záměr“ a otevře si opravnu myší. Já jsem za něj vlastně jen udělal ten marketingový průzkum a ukázal, že nějaká poptávka po opravách existuje (a existovala už před vydáním toho článku).
A i kdyby to člověk napoprvé zkazil, tak výsledek nebude horší, než kdyby věc rovnou vyhodila) pokud něco zkazím tak, že způsobím požár, výsledek rozhodně bude horší, než kdybych tu věc rovnou vyhodil. b) vzhledem k ceně náhradních dílů a mojí práce mě u drobné elektroniky typu myš s velkou pravděpodobností vyjde levněji tu věc vyhodit
a) pokud něco zkazím tak, že způsobím požár, výsledek rozhodně bude horší, než kdybych tu věc rovnou vyhodil.
Nešikovně odložená páječka třeba na stůl nebo mezi papíry sice může způsobit požár, ale předpokládám, že ten člověk bude disponovat alespoň základní inteligencí, nebude od toho odcházet a případný problém vyřeší dřív, než mu vyhoří byt. Pájení je poměrně běžně provozovaná činnost a považuji ji za celkem bezpečnou.
b) vzhledem k ceně náhradních dílů a mojí práce mě u drobné elektroniky typu myš s velkou pravděpodobností vyjde levněji tu věc vyhodit
V mém případě taky, viz komentář výše (Čas od času se mi někdo ozve, jestli mu neopravím myš…) a můj komentář pod tím mým článkem. Pro někoho, kdo se živí vývojem softwaru nedává smysl, aby nabízel opravy myší, protože tu práci nikdo nezaplatí. Ale dovedu si představit, že někdo jiný by se takovými opravami mohl živit – pokud to bude dělat dostatečně efektivně, spínače si bude objednávat třeba po stovkách a ne po jednom a bude dostatečná poptávka, aby nestrávil většinu dne čekáním na zákazníka. Asi by se to týkalo jen dražších myší (nebo jiných zařízení).
Dneska spousta lidí dělá víceméně zbytečnou práci (nejen ve veřejném sektoru, ale i ve firmách), rezervy jsou a kromě toho někteří straší tím, že kvůli automatizaci nebude pro část lidí práce… Takže až na to dojde, tak se tito lidé můžou živit třeba těmi opravami či úpravami elektroniky nebo jiných věcí. Tím se zabaví, něco si vydělají a zároveň se ušetří nějaké zdroje a životní prostředí, protože nebude potřeba vyrobit nový výrobek. (zatímco ten člověk by musel něco jíst a někde bydlet tak jako tak) Možná by nebylo marné ty výrobky nelikvidovat a pouze je někde skladovat pro případ, že se poměry změní a budou volné kapacity na to, aby je někdo vzal do ruky a vyrobil z nich něco jiného nebo je opravil.
Asi by se to týkalo jen dražších myší (nebo jiných zařízení).Tj. největší objem odpadu, což jsou levné věci, které se nevyplatí opravovat (a kterých se, tipuju, prodává nejvíc), by se nadále nevyplatilo opravovat. Složitým postupem jste se dostal do stavu, který tady už máme.
Dneska spousta lidí dělá víceméně zbytečnou práci...Například vy. (Překvapení: zbytečnost práce je subjektivní pojem.)
...že některé věci mají standby napájení a když se opravdu blbě trefíte, začne to hořet, když už toho nikdo nebude. A to ani nezmiňuju právní aspekty celé věci, kdy se jako laik hrabete v elektronickém zařízení....Ehm, elektronika, narozdil od elektrikariny je slaboproud, takze na "vrtani se v tom" nepotrebujete vubec zadnou formalni kvalifikaci. Na to abyste si spajel LEDku, odpor a baterku nepotrebuje ani dochozenou zakladni skolu...a nebude myslim formalne nic porusovat. I kdyz, pri vseobecne debilizaci obyvatelstva bych cekal, ze za par let bude kazdy, u koho najdou schemata a pajku, podezdrely z terorismu a z vyroby bomb, a stejna sorta lidi, jako jsou svedkove kovidovi, budou jiste hykat nadsenim, kdyz projde neco jako zakaz spoustet na pocitacich kod neauditovany nejakym statnim uradem, plnym dobre placenych a rasove a genderove vyvazenych odborniku...maji preci pravo na bezpeci...
Aby tohle fungovalo, tak je potřeba právě změna chování spotřebitelů a nějaká osvěta a vzdělávání – i když vlastně o nic složitého nejde, stačí se nebát a vzít do ruky šroubovák a páječku.Vyměnit spínače v myší bývá celkem triviální, ale třeba oprava vysoce integrovaného laptopu nebo tabletu už zdaleka tak snadná není, hrozí u toho poškození té věci a případně to třeba vůbec nemusí být možné, pokud jsou součástky SMD-naletované na PCB, pokud jsou použity proprietární nesehnatelné díly, DRM atd.
Tohle ovšem musí být tažené poptávkou – lidé musí chtít věci opravovat, jinak se to nestane.Asi bych mohl zase napsat něco tom, že to je přesně obráceně, že s tímhle přístupem (hlasování peněženkou a napsání pár blogů) se nic nestane, protože prostě v té situaci jsou pravidla hry jsou nastavena proti tobě. A že to zase bude muset skončit nějakým hnusným direktivním nařízením EU výrobcům. Ale je mi jasné, že nemam šanci tebe nebo volnotrháře obecně přesvědčit...
Hmm, mě prijde, že pokud výrobní proces zatížíš nějakou dodatečnou podmínkou ("aby to šlo rozebrat"), pak tento musí být logicky nákladnější než pokud tam tato omezující podmínka není. A i kdyby byl ten rozdíl malý tak v celkovém objemu už to tak zanedbatelná částka asi nebude. Podobně to bude i s těmi standardizovanými komponenty. Dá se předpokládat, že by se tyto vyráběly s nějakými "odstupňovanými" parametry, tj. koncový výrobce by vždy zvolil tu nejbližší "výkonější" (v univerzálním smyslu slova). To by pak vedlo k tomu, že by ta součástka byla zbytečně dražší než ta optimalizovaná. Možná ne finančně ale určitě ve zdrojích (materiál). Abys mi rozuměl, já jsem velký fanda opravitelnosti. Sám se vždy snažím věci opravit, ačkoli spíš proto, že mě to baví, než proto, že bych chtěl ušetřit nebo snížit ekologickou zátěž. A byl bych ochotný i utratit více za takový výrobek, který narozdíl od konkurence opravit lze (nebo alespoň snáze). Ale tvrdit, že je to víc "ekologické" (ať už ten termín chápeme jakkoli) bych si netroufl.Ono totiž vyrobit přístroj tak aby šel opravit bude jistě nákladnější (obecně na všechny zdroje).To není nutně pravda. Opravitelné přístroje vyžadují trochu jiný přístup k jejich konstrukci, ale to ještě neznamená, že to musí být dražší. Jedna z možností je standardizace komponent...
Abys mi rozuměl, já jsem velký fanda opravitelnosti. Sám se vždy snažím věci opravit, ačkoli spíš proto, že mě to baví, než proto, že bych chtěl ušetřit nebo snížit ekologickou zátěž. A byl bych ochotný i utratit více za takový výrobek, který narozdíl od konkurence opravit lze (nebo alespoň snáze).
+1
Ale tvrdit, že je to víc "ekologické" (ať už ten termín chápeme jakkoli) bych si netroufl.
Záleží na příliš mnoha faktorech, z nichž velká část je subjektivní – např. to, v jakém časovém horizontu uvažuješ, jestli upřednostňuješ krátkodobé nebo dlouhodobé cíle, resp. jak moc tzn. jak máš nastavenou svoji vnitřní úrokovou míru. Není to otázka, která by šla rozhodnout administrativně, centrálně naplánovat – proto já tu celou dobu píšu, že tohle se musí rozhodnout na trhu a jestli má dojít k nějakým změnám ve výrobě (po čemž tu řada lidí volá), musí se nejdřív změnit chování spotřebitelů (tomu se pak přizpůsobí ti výrobci), tzn. musí být víc lidí jako ty nebo já.
Není to otázka, která by šla rozhodnout administrativně, centrálně naplánovat – proto já tu celou dobu píšu, že tohle se musí rozhodnout na trhu a jestli má dojít k nějakým změnám ve výrobě (po čemž tu řada lidí volá), musí se nejdřív změnit chování spotřebitelů (tomu se pak přizpůsobí ti výrobci), tzn. musí být víc lidí jako ty nebo já.Souhlasím. A byl to i smysl mého prvního příspěvku. Pokud se nějak (např. direktivně) rozhodneme investovat více zdrojů do 'opravitelnosti', aniž by této vlastnosti zákazníci posléze využívali, pak jsou tyto zdoje 'proinvestovány' nehospodárně.
Dokonce ani někteří (dementní) lidé z okolí neumí ani tak základní věc, jak vytřídit kvalitně odpad.Upřímně já taky asi moc ne. Ikonky plastů na obalech jsou malé a skryté a pak to musíš namatchovat to na seznam toho, co se má házet do kontejneru na plasty. Mimochodem co oni s tím pak dělají, když se jim potká několik nekompatibilních plastů? To pak všechny ty drobnosti někdo ručně třídí?
To pak všechny ty drobnosti někdo ručně třídí?Koukni na videa, jak ta recyklace vypadá. První krok je pás s odpadem a hromada ženských, které třídí a třídí.
aj dementovi musí byť jasné, že trebárs papierový stolný kalendár nie je plastJá jsem naivně očekával, že takové věci budou jasné alespoň lidem v budově, kde víc než polovina lidí má alespoň doktorský titul a drtivá většina zbytku o doktorský titul usiluje... Mýlil jsem se.
A budem společně svět a mír milovat...Bože to zas byla komunistická propaganda kde je blicí smajlík když ho člověk potřebuje?